Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jaromír.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 15289, komentáře < 7 dní: 294, komentářů celkem: 332225, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 104 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

cizinec

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Reakce Pavla Coufala na článek v ŽV ´´Bouřlivý Sjezd delegátů´´
·Veřejné setkání na podporu čínských křesťanů - 14. října 2018 v Praze
·Křest svatý v pojetí Církve bratrské
·Sto let Českobratrské církve evangelické – pohled zvenčí
·Modlitby za vladaře
·Konference mládeží SCEAV a BJB v Třanovicích ´´Nepromarni svůj život´´
·Pravoslaví štěpí ukrajinská krize, Moskva trhá pouta s Konstantinopolí
·Prohlášení pastora Johna MacArthura o sociální spravedlnosti a evangeliu
·Nashvillské prohlášení o sexualitě z biblického pohledu
·Bieli evanjelikáli v USA podporujú Trumpa a negatívne vnímajú demografické zmeny

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
95 847 536
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Hledání: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli?
Vloženo Pondělí, 17. leden 2011 @ 09:57:29 CET Vložil: Stepan

Kázání poslal kabrtdaniel

Na tento příspěvek zde odkaz již byl, ale poněvadž zůstal bez řádné odezvy, zřejmě kvůli způsobu, kterým nám byl svatou-tradicí předložen, chtěl bych ho sem vložit znovu. Je-li text pravdivý, je natolik závažný, že si přinejmenším zaslouží slyšet názor jiné církve než adventistů. Jen chci předem upozornit, že došlo-li k něčemu takovému, o čem text hovoří, ani adventisté nezůstávají ve svých doktrínách nedotčeni, poněvadž vzkříšení Ježíše v neděli je součástí jejich učení. Text si lze i poslechnout. Odkaz posílám níže.


http://www.4shared.com/audio/2JPOGRbX/opravdu-vstal-jezis-kristus-z-.html


Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? Toto kázání jsem měl původně mít 25. prosince a asi je dobře, že došlo k určitým přesunům a můžu před vás předstoupit dnes. K vánočnímu času by se moje kázání příliš nehodilo. Není tak pohodové a oddychové, jak se kolem vánoc očekává, ale spíš trošku studijní a provokativní. Proč provokativní? Protože mám v úmyslu ukázat na něco, co považujeme za jasný biblický fakt, na něco, čemu věří drtivá většina křesťanů včetně nás, ale co možná není pravda. Z historie víme o snahách manipulovat biblické pravdy, víme o kompromisech a ústupcích, které měly napomoci sblížení křesťanů s pohany, usnadnit tak pohanům přijetí křesťanství a církvi zajistit větší moc. K těmto manipulacím patří například stanovení data Ježíšova narození na 25. prosinec. Toto datum, jak víme, nevychází z biblických zdrojů, ale bylo zvoleno proto, že v tento den pohané slavili narození svého slunečního boha. Dalším příkladem manipulace s biblickou pravdou je převod dne odpočinku ze sedmého dne týdne – soboty na první den týdne – neděli, tedy „den slunce“. K tomu došlo z podobných důvodů jako u Ježíšova narození a jak přiznává sama Katolická církev, ani změna dne odpočinku nemá naprosto žádnou oporu v Bibli. O tomto lidském zásahu do Božího zákona víme. Známe proroctví ze sedmé kapitoly Daniele (v. 25), kde je předpovězeno, že „malý roh“ přesně toto provede. Je však možné, že za podobným účelem byly manipulovány i další biblické pravdy? Je možné, že něco přijímáme jako neotřesitelný biblický fakt a přitom to nemá oporu v Písmu? Je možné, že tato manipulace již není ve většině současných překladů Bible na první (a dokonce ani na druhý) pohled zřejmá, protože sami překladatelé byli pod silným vlivem tradice? Můžeme v Bibli objevit nové pravdy dokonce i u témat, která považujeme za notoricky známá a naprosto jasná? U témat, která by nás ani nenapadlo zpochybnit? Můžeme objevit nové pravdy i na místech, která známe nazpaměť? Třeba v evangeliích? 

 * * * 

 Všechno se to seběhlo během několika málo dnů. V Lazarově domě pomazala Marie Ježíšovy nohy drahocennou mastí. Ježíšovi učedníci, obzvlášť Jidáš, to neocenili, ale Spasitel ano. Ježíš naplnil staré proroctví, vjel na oslátku do jeruzalémských ulic a byl lidmi vítán jako král. Podruhé vyčistil chrám od prodavačů a směnárníků, odpověděl farizeům a saduceům na jejich zákeřné otázky, učil lid pomocí názorných podobenství a svým učedníkům vyprávěl o budoucích událostech spojených s dobytím Jeruzaléma a koncem světa. V těchto dnech se náboženští vůdcové ještě více utvrdili v rozhodnutí zabít Ježíše a jeden z jeho učedníků se nabídl, že jim ho za úplatu zradí. Ježíš naposledy večeří s učedníky, v nepředstavitelných úzkostech se modlí v Getsemane, je zrazen, zatčen, zapřen Petrem, několikrát vyslýchán, bit, popliván a bičován. Přesto, že se ničím neprovinil, je odsouzen k smrti. Nese svůj kříž ke Golgotě, je na něj přibit a svět zahaluje temnota. Někteří z přihlížejících lidí se mu posmívají, ale Ježíš to mlčky snáší. Ve tři hodiny odpoledne Spasitel světa umírá. Nastává zemětřesení, chrámová opona je odshora dolů roztržena. Aniž by Ježíšovi zlámali nohy, je jeho tělo sejmuto z kříže a pohřbeno v blízkém hrobě. Brzy totiž měla nastat sobota. Jak je psáno v Lukášově evangeliu 23,55-56 (B21), k Josefovi z Arimatie, který si na Pilátovi vyžádal Ježíšovo tělo, se přidaly „i ženy, které s Ježíšem přišly z Galileje. Viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. Vrátily se domů, připravily vonné oleje a masti, pak ale podle přikázání zachovaly sobotní odpočinek.“ V Markově evangeliu 15,47-16,1 je tato událost popsána takto: Marie z Magdaly a Marie, matka Josefova, se dívaly, kam byl uložen. Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Možná se ptáte, proč z dramatického příběhu Ježíšova ukřižování vybírám zrovna tyto, dá se říci okrajové verše. Ale chci se vás zeptat – všimli jste si rozdílu mezi Markovým a Lukášovým popisem této události? Všimli jste si, v čem se tyto verše liší? V čem je mezi nimi rozpor? Ženy se vrací domů, připravují vonné oleje a masti a zachovávají sobotu. Ženy zachovávají sobotu, nakupují vonné masti a jdou pomazat Ježíšovo tělo. Rozdíl je v tom, že podle Lukáše ženy připravují masti před sobotou a podle Marka je nakupují po sobotě. Jak si to máme vysvětlit? Jde o dvě různé skupiny žen? Nebo o nepřesnost záznamu evangelií? Asi si myslíte, že je to maličkost, kterou nemá smysl se zabývat, ale já bych tomu rád přišel na kloub. Nevím jak vás, ale mě by strašně zajímalo, kdy vlastně Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti k pomazání Ježíšova těla. Víte co je to Sinajský kodex neboli Codex Sinaiticus? Je to nejstarší dochovaný kompletní rukopis Bible obsahující vedle Starého také Nový zákon. Tento dokument je napsaný v řečtině a podle vědců pochází z poloviny čtvrtého století. Sinajský kodex je významný zejména z hlediska rekonstrukce původního biblického textu. Kdyby se tak do něj dalo podívat… Dá. Od poloviny roku 2009 jsou fotokopie tohoto více než 1600 let starého rukopisu přístupné na internetu. Nic nám tedy nebrání v tom, abychom do něj nahlédli, a zkusili zjistit, jak to s tím nákupem vonných mastí bylo.            

Toto je stránka Sinajského kodexu, na které je konec 15. a začátek 16. kapitoly Markova evangelia. Možná jste si všimli, že dole v pravém rohu je něco připsáno. Tato poznámka byla připsána k textu dodatečně a týká se právě místa, které nás zajímá – posledního verše 15. a prvního verše 16. kapitoly. Zkusme si to zvětšit:            Předpokládám, že podobně jako já nejste znalci staré řečtiny, ale to co vám tady ukazuju je, že verš 47 z 15. kapitoly a první část prvního verše z 16. kapitoly Marka jsou v tomto kodexu dopsány dodatečně. Nebyly součástí původního textu. Nicméně se stávají součástí pozdějších překladů. Včetně dopsaného verše a půl zní text takto (od verše 46): Ten (tedy Josef z Arimatie) koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul ho do plátna a položil do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu přivalil kámen. Marie z Magdaly a Marie, matka Josefova, se dívaly, kam byl uložen. Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. (Mar 15,46-16,1) Překlad původního textu bez této vsuvky zní: Ten koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul ho do plátna a položil do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu přivalil kámen. Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Původní text neuvádí, že uplynula sobota a až potom šly ženy nakupovat masti. Neřeší, jestli ženy nakoupily masti před sobotou nebo po ní a není tak v rozporu s Lukášem 23,55-56. Záhada je vyřešena. Objevuje se ale otázka, proč někdo přidal do Markova evangelia 47. verš 15. kapitoly a první část prvního verše 16. kapitoly. Proč tato vsuvka? Zdá se, že se někdo snažil dát důraz na to, že sobota již skončila. Proč? Pravý důvod můžeme patrně najít hned v následujícím verši: Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. (Mar 16,2) Nic zvláštního? Podívejme se tedy opět do originálního řeckého textu: καὶ λίαν πρωῒ τῆς μιᾶς σαββάτων ἔρχονται ἐπὶ τὸ μνημεῖον ἀνατείλαντος τοῦ ἡλίου (Mar 16,2 Textus Receptus) Pro nás jsou důležitá především tato slova – tēs mias sabbatōn, což v doslovném překladu znamená „té jedné (ze) sobot“. tē – určitý člen

mia – jedna
sabbatōn – soboty (množné číslo)

Doslova přeložený 2. verš 16. kapitoly by tedy zněl takto: Brzy ráno té jedné (ze) sobot, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Z následujících veršů pak vyplývá, že ženy našly hrob prázdný. Proto tedy ta snaha zdůraznit, že sobota již pominula. Z originálního znění tohoto verše by se totiž mohlo zdát, že Ježíš byl vzkříšen v sobotu: „Brzy ráno té jedné (ze) sobot, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu“ - a našly ho prázdný. Možná proto, aby čtenáři Bible nebyli uvedeni ve zmatek, přidali korektoři první část prvního verše 16. kapitoly Marka a zdůraznili tak, že sobota již skončila. Každý přece ví, že Ježíš byl vzkříšen v neděli. Od korektorů je možná hezké, že nám chtějí porozumění Písmu usnadnit, ale nechejme Bibli, ať se vykládá sama a ověřme si, co se o dni Ježíšova vzkříšení můžeme dozvědět v ostatních evangeliích. Když skončila sobota a svítalo na první den týdne, přišla se Marie Magdaléna a ta druhá Marie podívat na hrob. (Mt 28,1 B21) Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. (Luk 24,1) První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. (J 20,1) No prosím - tady máme jasně napsáno, že to byl první den po sobotě neboli první den týdne, tedy neděle, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Jenže takto je to přeloženo i u Marka, kde, jak jsme se mohli přesvědčit, je v originálním textu uvedena zvláštní formulace „té jedné (ze) sobot“. Podívejme se tedy znovu do původního řeckého textu, abychom si ověřili správnost českého překladu veršů u Matouše, Lukáše a Jana. Ὀψὲ δὲ σαββάτων τῇ ἐπιφωσκούσῃ εἰς μίαν σαββάτων ἦλθεν Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ καὶ ἡ ἄλλη Μαριὰ θεωρῆσαι τὸν τάφον (Mt 28,1 Textus Receptus) Opse de sabbatōn tē epifōskōn eis mian sabbatōn... Doslovný překlad je následující: „Večer těch sobot, když začalo svítat na jednu ze sobot, přišla se Marie Magdaléna a ta druhá Marie podívat na hrob.“ Poněkud zvláštní formulaci „večer těch sobot“ si vysvětlíme později (stejně by tato slova měla logicky patřit k poslednímu verši 27. kapitoly), teď stačí, když si všimneme, že se Marie Magdaléna a ta druhá Marie šly podívat na hrob, „když začalo svítat na jednu ze sobot“. Lukáš 24,1 vypadá v originále takto: τῇ δὲ μιᾷ τῶν σαββάτων ὄρθρου βαθέος ἦλθον ἐπὶ τὸ μνῆμα φέρουσαι ἃ ἡτοίμασαν ἀρώματα καί τινές σύν αὐταῖς (Luk 24,1 Textus receptus) Opět se tu setkáváme se slovním spojením „mia tōn sabbatōn“. Doslovný překlad tohoto verše: A jedné (z) těch sobot, za časného jitra přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily.“ Podívejme se ještě na Jana 20,1: Τῇ δὲ μιᾷ τῶν σαββάτων Μαρία ἡ Μαγδαληνὴ ἔρχεται πρωῒ σκοτίας ἔτι οὔσης εἰς τὸ μνημεῖον καὶ βλέπει τὸν λίθον ἠρμένον ἐκ τοῦ μνημείου (Jan 20,1 Textus Receptus) Žádná změna – opět známé slovní spojení „mia tōn sabbatōn“. Doslovný překlad: A jedné (z) těch sobot, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.“ Den Ježíšova vzkříšení je zmiňován také v Janovi 20,19, kde se v původním textu opět objevuje „mia tōn sabbatōn“ - „jedné (z) těch sobot“ a v Markovi 16,9, kde je v originále uvedeno, že Ježíš vstal ráno „prōtē sabbaton“ - tedy „první soboty“. Co vyplývá z naší malé exkurze do původního řeckého textu? V originálním textu je ve všech evangeliích psáno, že ženy nalezly prázdný hrob „té jedné (ze) sobot“ respektive „jedné (z) těch sobot“. Možná je to trošku zarážející, ale překladatelé jsou odborníci a mají určitě hodně dobrý důvod, proč frázi „mia sabbatōn“, tedy doslova „jedné (ze) sobot“, překládají jako „prvního dne týdne“ nebo „prvního dne po sobotě“. Já odborník na řečtinu nejsem, ale když jsem hledal, jak by se řecky vyjádřilo „prvního dne týdne“ nebo „prvního dne po sobotě“, došel jsem k úplně jiným frázím. Řecký výraz pro „první“ je „prōtos“, pro „den“ „hemera“. Když tedy někdo bude chtít vyjádřit „první den“, měl by podle mě použít slov „prōtos hemera“ (za skloňování neručím) a ne „mia sabbatōn“, tedy „jedné (ze) sobot“. Pro vyjádření „týdne“ by se pak mělo v řečtině použít slovo „hebdomas“, které znamená „skupina sedmi“ a je odvozeno z řeckého slova „hepta“ znamenajícího „sedm“. Toto slovo je použito například v řeckém překladu Septuaginta u Daniele 9,24, kde je řeč o týdnech. Také v hebrejštině se pro „týden“ používalo slovo odvozené od „sedmi“ (שָׁבוּעַ = šavu-a). „Po sobotě“ by se pak mělo vyjádřit slovy „meta sabbaton“. No nic, nechme mé laické názory stranou a podívejme se, jak na slovo vzatí odborníci přeložili klíčová slova „mia“ a „sabbatōn“ na jiných místech Nového zákona. Slovíčko „mia“ se v originálním textu vyskytuje 79 krát. Z toho je 62 krát přeloženo jako „jeden“, „jedna“ nebo „jedné“ a pouze 8 krát jako „první“ nebo „prvního“. Kupodivu se tento výjimečný překlad vyskytuje téměř výhradně ve spojitosti se vzkříšením (5x) nebo s jinými událostmi, které se údajně staly v neděli (2x).68 výskytů slova „sabbatōn“ bylo toto slovo 59 krát přeloženo jako „sobota“ nebo „soboty“, a pouze v 9 případech jako „týden“. V 6 případech se jedná o události spojené se vzkříšením Ježíše Krista, ve 2 s jinými událostmi, které se údajně staly v neděli. (Sk 20,7 – lámání chleba a 1Kor 16,2 – příprava na sbírku – i v těchto případech je v originále řeč o sobotě a ne o prvním dni týdne). Poslední výskyt se týká postu (Luk 18,1). Ujišťuju vás, že existuje spousta veršů, kde je stejné slůvko „sabbatōn“ přeloženo správně jako „soboty“ či „sobota“ a jiný překlad je naprosto nesmyslný. Opravdu by mě zajímalo, proč překladatelé tato slova překládají ve spojení se vzkříšením Ježíše Krista naprosto jinak, než ve valné většině ostatních výskytů. Zdá se mi to docela zarážející… (Jen poznámka na okraj – existují samozřejmě překlady Písma, které tato místa překládají správně. Ať už jde o původní Lutherův překlad Bible (než do něj v 19. století zasáhli korektoři) nebo nejrůznější doslovné překlady. Správně tato místa překládá dokonce i latinská Vulgáta.) No dobře, možná to vypadá, že je současný překlad trošku křečovitý, ale asi jde o překladatelský oříšek, o výjimku, která se čirou náhodou projeví vždy, když je řeč o dni Kristova vzkříšení. V evangeliích přece můžeme číst o tom, že Ježíš zemřel v den přípravy na sobotu, že v sobotu byl v hrobě. I ženy, které ho chtěly pomazat vonnými mastmi, přece zachovaly sobotu podle přikázání a šly k hrobu až druhý den.

  Ženy, které šly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid. Mia tōn sabbatōn – jedné z těch sobot, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. (Luk 23,55-24,1) 

Je přece úplně jasné, že Ježíš nemohl vstát z mrtvých „jedné z těch sobot“. Po sobotě následuje neděle, nemohly přece být dvě soboty po sobě… Nebo snad mohly? Nemáme čas na podrobnější rozbor, ale klíčové je pochopit, o čem byly svátky Pesach (v kral. Fáze) a Prvotin a jak to bylo s časem do Nové oběti neboli Letnic. Pokud v tom trošku tápete, můžete si doma prostudovat Exodus 12 a Leviticus 23. Právě během těchto svátků byl Ježíš ukřižován. Takže jen stručně. Jde o svátky ustanovené Hospodinem prostřednictvím Mojžíše krátce před vyjitím Izraele z Egypta. Tyto svátky měly pro Boží lid zásadní význam a měly se slavit ve všech budoucích pokoleních v přesně určený čas. Nejen, že tyto svátky byly připomínkou Veliké noci, kdy Hospodin vyvedl Izraelce z egyptského otroctví, ale byly také prostoupeny symboly ukazujícími na zaslíbeného Mesiáše, který měl celý svět vyvést z otroctví hříchu. Uvedu alespoň klíčové body, které jsou důležité pro naše další uvažování. 10. dne prvního měsíce si každá rodina měla vzít beránka, opatrovat jej do 14. dne tohoto měsíce a navečer (uvádí se, že to bylo kolem třetí hodiny odpoledne) mělo celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet. Jeho krví měli Izraelci pomazat veřeje i nadpraží svých domů a v noci 15. dne prvního měsíce měli upečeného beránka společně s nekvašenými chleby a hořkými bylinami sníst. Bylo přísně nařízeno, že od večera 14. dne měli Izraelci po 7 dní jíst nekvašené chleby (byl svátek Přesnic). Kdokoliv by snědl něco kvašeného, měl být vyobcován ze společenství Izraele. Velice důležité je pochopit, že svátky Pesach (nebo chcete-li Hod beránka a Přesnice) nebyly vázány na určité dny v týdnu, ale na datum dle lunárního kalendáře

Na jednotlivé dny týdne byly velikonoční svátky uměle fixovány západní církví, která se snažila svou mocí prosadit, aby všichni křesťané tyto svátky zachovávali podle římského obyčeje – tedy ukřižování v pátek, Ježíš v hrobě v sobotu, vzkříšení v neděli. To vedlo ke sporům mezi západní církví a asijskými křesťany, kteří se chtěli držet Bible. Nakonec bylo s pomocí císaře prosazeno, že tyto svátky budou fixovány na dny v týdnu dle římských zvyklostí. Ze stejného důvodu jsou křesťanské velikonoce slaveny zpravidla jindy než židovské. Mimochodem, víte, že v Danielovi 7,25 je v originále psáno, že se „malý roh“ bude pokoušet změnit zákon a také „časy slavností“? Velikonoce jsou jedním ze dvou biblických svátků, které Katolická církev převzala a změnila jejich čas, přesně jak bylo předpovězeno. Ať to nenatahuju – svátky Pesach se tedy řídily lunárním kalendářem a každý rok připadly na jiný den v týdnu. 14. Nísanu byl zabíjen beránek a odstraňován veškerý kvas z domovů. 15. Nísanu byla vždy sobota, bez ohledu na to, na který den týdne toto datum připadlo. Byla to ceremoniální sobota, kdy mělo být bohoslužebné shromáždění a byla přísně zakázaná jakákoliv práce. Byl to jeden ze tří svátků, kdy měli Izraelci navštívit jeruzalémský chrám. 16. Nísanu byl svátek prvotin, kdy měli Izraelci přinést knězi snopek jako prvotiny své žně. Od tohoto dne měli Izraelci napočítat plných sedm týdnů a přinést Novou oběť. Nastal další svátek – Letnice. Tři jarní svátky, které jsem zmiňoval, byly předobrazem na první příchod Ježíše Krista, stejně jako jsou tři podzimní svátky symbolem na jeho druhý příchod. 

 V 1. Korintským 15,3-4 máme napsáno: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem... Aby mohl Izrael s jistotou poznat zaslíbeného Mesiáše, musely se na něm naplnit předobrazy, které na něj ukazovaly. Včetně jarních svátků, o kterých jsme mluvili. Jen ve zkratce: 10. Nísanu měl být oddělen beránek. 10. Nísanu vjel Ježíš do Jeruzaléma a byl vítán jako král. 14. Nísanu navečer (kolem třetí hodiny odpoledne) měl být beránek zabit, neměla mu být zlámána žádná kost. Ježíš byl ukřižován a zemřel 14. Nísanu kolem třetí hodiny odpoledne (J 18,28; Mt 27,46). Nebyla mu zlámána žádná kost. 15. Nísanu byla slavnostní sobota Přesnic. Dříve než tento den začal, musel být ze všech příbytků odstraněn veškerý kvas. Izrael si připomínal vyjití z egyptského otroctví. 15. Nísanu, ve veliký sobotní den, byl Ježíš v hrobě. Přinesl oběť, která očistila lid od přestoupení. „Kvas“ hříchu byl odstraněn (1Kor 5,7-8), cesta z otroctví hříchu otevřena. 16. Nísanu byl přinášen snopek jako prvotina žně. Vždy „následující den po sobotě“ (Lv 23,11 B21). 16. Nísanu byl Ježíš vzkříšen jako prvotina ze vzkříšení všech spravedlivých (1Kor 15,20). O 50 dní později nastávaly žně a Izraelci měli přinést Novou oběť. O Letnicích, 50 dní po Ježíšově zmrtvýchvstání byl seslán na učedníky Duch svatý (Sk 2,1-4) a bylo pokřtěno 3000 lidí jako předzvěst "žně" všech spravedlivých (Sk 2,41). Řešíme otázku, jestli mohly být o velikonocích dvě soboty po sobě. Klíčové je, že 15. Nísanu byla vždy sobota (ceremoniální), ať toto datum připadlo na kterýkoliv den týdne. Pamatujme, že se tyto svátky řídily lunárním kalendářem a nebyly fixovány na dny v týdnu. Pravidelně se tedy stávalo, že 16. Nísanu připadlo na sobotu sedmého dne. Pak tedy byly dvě soboty po sobě. Ceremoniální sobota 15. Nísanu následovaná sobotou sedmého dne 16. Nísanu. Mohlo k tomu dojít v roce ukřižování Ježíše Krista? Pak by nám originální řecký text dával smysl. Ženy zachovaly sobotu dle přikázání, tedy velkou sobotu 15. Nísanu, která měla přísnější režim než soboty sedmého dne. V tento den bylo například zakázáno přijít do styku s mrtvým (Nu 9,6), což v sobotu sedmého dne zakázáno nebylo. K Ježíšovu hrobu ženy nešly 15. Nísanu, protože by se poskvrnily při mrtvém a nemohly by jíst beránka. Přišly až druhý den, ráno „jedné z těch sobot“. Proč „jedné z těch sobot“? Izraelci počítali soboty od Přesnic do Letnic a toto byla první z nich. Pak by nám dával smysl i Matouš 28,1„večer těch sobot“ mohl nastat jedině tehdy, pokud šly dvě soboty za sebou. Jak víme, den podle Bible začíná večerem a „večer těch sobot“ je prostě večer, kdy jedna sobota (ceremoniální – 15. Nísanu) končí a druhá sobota (sedmý den týdne – 16. Nísanu) začíná. Pokud by to tak skutečně bylo a v roce ukřižování Ježíše Krista šly dvě soboty za sebou, znamenalo by to, že Ježíš byl vzkříšen v sobotu sedmého dne... No dobře, možná se někdy mohlo stát, že šly dvě soboty po sobě, obřadní sobota a potom sobota sedmého dne, ale to přece nemůže být případ velikonoc, kdy byl Ježíš zabit a vstal z mrtvých. Vždyť Bible naprosto jasně mluví o ukřižování v pátek, ne? Ne. V originálním textu se slovo „pátek“ vůbec nevyskytuje. Pátek je v Bibli označován prostě jako šestý den (Ex 16,5.22.29). V evangeliích je řeč o „dni přípravy“, jako o dni ukřižování. Tento den byl dnem přípravy na sobotu, ale na jakou sobotu? „Den přípravy“ byl den před svátkem 15. Nísanu. Na tuto velkou ceremoniální sobotu bylo třeba zvláštní přípravy. Bylo potřeba odstranit veškerý kvas z domovů, připravit nekvašené chleby, zabít beránka, připravit večeři... Slovíčko „pátek“ je do textu Písma vloženo překladateli a odráží jejich pohled, jejich názor. Stejně jako když „té jedné (ze) sobot“ překládají jako „prvního dne týdne“. Uměle tak fixují velikonoce na dny, které souhlasí s tradicí. Nebylo by lepší nezasahovat do biblického textu, nedoplňovat ho a neupravovat? Jak můžeme číst ve Zjevení 22,18-19, Bohu se lidské dodatky a manipulace s jeho psaným slovem vůbec nelíbí a velice důrazně před nimi varuje. Nebylo by tedy rozumnější nechat Bibli, aby se vykládala sama? Existují další podpůrné důkazy pro vzkříšení v sobotu sedmého dne? Například předložené chleby, které se vždy v sobotu vyměňovaly za čerstvé (Lv 24,8). Stůl předložených chlebů nemohl v sobotu zůstat prázdný. I tento symbol se vztahoval na Krista, vždyť sám Ježíš se označuje za chléb života (J 6,35.48.51). Pokud Kristus vstal z mrtvých v sobotu, začíná mi spousta věcí zapadat do sebe. Ježíš oslavil sobotu svým vzkříšením. Pán soboty přece nemohl být zajatcem smrti ve svůj svatý den… 

 Nebo druhá verze 4. přikázání, kde není sobota spojována se stvořením světa v šesti dnech, ale s vykoupením z egyptského otroctví (Dt 5,15), které bylo symbolem vykoupení z otroctví hříchu. Pokud byl Ježíš vzkříšen v sobotu, pak to dává smysl. Pak je sobota je památníkem stvoření i vykoupení. Co když je to pravda a Ježíš byl skutečně vzkříšen v sobotu? Uvědomujete si důsledky, pokud by to tak skutečně bylo? Všeobecně uváděný důvod (např. i v Katechismu) pro svěcení neděle je vzkříšení Ježíše Krista v tento den. Pokud byl Ježíš vzkříšen v sobotu, je jediný "důvod" pro svěcení neděle v troskách. Nás jako adventisty by to ovlivnit nemělo, my víme, že neděle nebyla v Písmu nikdy ustanovena jako svatý den. Ale pokud byl Ježíš vzkříšen v sobotu, pro ostatní církve to znamená, že jeden z jejich základních věroučných bodů, který doteď stál na hliněných nohou, nestojí už vůbec na ničem. (Mimochodem pokud Ježíš vstal z mrtvých v sobotu, vylití Ducha svatého o Letnicích vychází taky na sobotu…) Ještě poznámka – i kdybych se mýlil a fráze „mia sabbatōn“ by znamenala prvního dne po sobotě, pořád by to nebyl žádný důvod pro předpoklad, že šlo o neděli. 16. Nísan byl vždy označován jako „den po sobotě“ (Lv 23,11 B21). Bez ohledu na to, o který den týdne šlo. Na úplný závěr chci ještě zdůraznit něco, co určitě víte. Ale pro jistotu: Jen proto, že vám někdo něco říká, nemusí to být pravda. To samozřejmě platí i o tom, co vám říkám já. Jen proto, že něčemu už dlouho věříme, nemusí to být pravda. Jen proto, že něčemu věří většina křesťanů, nemusí to být pravda. Nevěřte slepě, hledejte pravdu. Buďte jako Berojenští, kteří si každý den v Písmu ověřovali učení, se kterým k nim přišel apoštol Pavel (Sk 17,11)

Proste o vedení Duchem svatým, studujte, zkoumejte, posuzujte. Krátce jsem dnes zmínil manipulace týkající se stanovení data Ježíšova narození na 25. prosince a přesunu dne odpočinku ze soboty na neděli. Podle originálního textu evangelií se mi zdá, že podobně manipulovány by mohly být i texty týkající se dne vzkříšení Ježíše Krista. Všechny tyto manipulace mají společného jmenovatele. Já nechci uctívat slunce, nechci uctívat stvoření. Chci uctívat našeho Stvořitele a Vykupitele a On stanovil den, na který máme pamatovat. On ho oddělil od ostatních dnů, posvětil ho a vložil na něj své požehnání. Zůstává tedy ještě v platnosti sobotní odpočinek pro lid Boží. (Žid 4,9 Žilkův překlad NZ) 

 Amen

 
Příbuzné odkazy
· Více Kázání
· Novinky od Stepan


Nejčtenější článek Kázání:
O milování


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Kázání

Podobná témata

Doporučené odkazy:

Biblická apologetika

Michaela Křivánková - Portrétní fotografie


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 35 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 17. leden 2011 @ 13:34:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...už aj Jehovisti začínajú chápať, že na vianoce neslávime Ježišove narodeniny ale Ježišove narodenie...Cirkev už 2000 rokov tvrdí že nevie dátum kedy sa Ježiš narodil, len Jehovisti a Adventisti sa snažia nás obviňovať z toho že tvrdíme že to bolo 25.12....Ježišove narodenie si môžme pripomínať napr aj v auguste...stačí prečítať príslušné biblické texty a hovoriť o Ježišovom narodení a máme ,,vianoce,,...

...či bol Ježiš vzkriesený v nedeľu, alebo v sobotu, alebo v stredu popoludní je úplne jedno...nič to nemení na biblickej zvesti o tom, že Ježiš premohol hriech a smrť...adventistický komplex soboty pramení z jeho zákonníctva...Elen Whiteová nemôže byť prorokyňa, lebo Boh nikdy neformuloval učenie cirkvi cez ženu...

...blud adventizmu spočíva v tom, že sa snaží zachovávať zákon a tak sa zaľúbiť Bohu...

Rímskym 3:21  Ale teraz sa bez zákona zjavila spravodlivosť Božia, ktorú dosvedčujú zákon i proroci,

 ...naše ospravedlnenie nemá nič spoločné z 10. Božími prikázaniami ani zo sobotou, lebo ospravedlnený sme bez zákona......

...zákon Mojžišov platí pre adventistov siedmeho dňa a pre .... pre zločincov a neposlušných, bezbožníkov a hriešnikov, nesvedomitých a zvrhlých, pre otcovrahov a matkovrahov, vražedníkov,10  smilníkov, mužov súložiacich s mužmi, kupcov s otrokmi, luhárov, krivoprísažníkov a proti všetkému, čo sa protiví zdravému učeniu; 11  to je podľa evanjelia slávy blahoslaveného Boha, 1 Timoteovi 1:9

...logická otázka: prestalo platiť 10 Božíš prikázaní??? odpoveď 10 Božích prikázaní platí aj dnes ale nie pre kresťana pretože kresťan je mŕtvy zákonu, ale živý Bohu...

Rímskym 7:1  Či neviete, bratia - veď hovorím ľuďom, ktorí poznajú zákon - že zákon panuje nad človekom, kým (človek) žije?
2  Lebo vydatú ženu viaže zákon k mužovi, kým je živý. Ale ak muž umrie, je oslobodená od mužovho zákona.
3  A tak teda, ak žije s iným mužom, dokiaľ jej muž žije, bude cudzoložnica. Ale ak jej muž umrel, je slobodná od zákona a nie je cudzoložnicou, ak sa vydá za iného.4  Práve tak, bratia moji, aj vy ste umreli zákonu skrze telo Kristovo, aby ste náležali inému, Tomu, ktorý bol vzkriesený z mŕtvych, aby sme prinášali ovocie Bohu.

...už v prvej cirkvi boli ľudia ktorí sa vracali naspäť k sobote, ale Pavel ich odbyl
Kolosenským 2:16  Nech vás teda nikto neposudzuje ani pre jedenie a pitie, ani pre sviatky, novomesiace alebo pre soboty,
Pavel tak učinil preto, lebo je jedno aký máme dnes deň, pretože všetky dni sú rovnaké:
Rímskym 14:5  Niekto súdi, že jeden deň je viac ako druhý; iný zas súdi, že všetky dni (sú rovnaké). Len nech je každý úplne presvedčený o svojom.

...ak chcú adventisti dodržať všetkých 10 Božích prikázaní, tu je recept:

Rímskym 13:9  Veď prikázania: nescudzoložíš, nezabiješ, nepokradneš, nevydáš krivé svedectvo, nepožiadaš, a ak je nejaké iné prikázanie, v tomto slove sú zhrnuté: Miluj blížneho ako seba samého.
10  Láska blížnemu zle nerobí. Plnosťou zákona je teda láska.

...a vôbec nemusia v sobotu vysedávať v modlitebni a mysliac si že Pán Boh je z toho paf...


ivanp



Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Úterý, 18. leden 2011 @ 11:02:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

...blud adventizmu spočíva v tom, že sa snaží zachovávať zákon a tak sa zaľúbiť Bohu...

asi tak, jako kdyz ty se chces zalibit policistovi, kdyz neprechazis na cervenou...
pis prosim o tom co citis ty, pis o svem vztahu k Bohu, ktereho jiste milujes a nepis o to, co a jak chapou a citi druzi. Jen tim davas najevo, ze veci nerozumis.  

Adventiste cti zakon jako svaty a dokonaly, napsany prstem Bozim do kamennych desek  a Duchem do lidskych srdci v podobe lasky k bliznim,u a lasky k Bohu.
Cituji pismo, ze kdo se provini proti jednomu proikazani, protivi se celemu zakonu.
Rozlisuji zakon ceremonialni od zakona mravniho a mame li lepsi ho kneze z radu melchisedecha a nepotrebujeme kneze levitske, nepotrebujeme je s tim co bylo pribito na kriz, nikoliv pro to, co je pozadavkem lasky a v zakone vymezeno slovy, ktera obkjasnuji co je hrich - pokjud ti to Duch nezjevi, ale asi moc duchovni nejsi, kdyz chapes veci tak nizce telesne a jeste je nekomu pripisujes.
Nikde se nikde, krome chore fantazie pramenici ve zlobe, nestekas s tvrzenim, ze by se zachovanim prikazani nekdo snazil dosahnout spaseni a jeste tomu ucil cirkevniky z rad adventistu.
Jestli je to pravda, tak to tady dokaz a nekecej.
Adventiste uci spaseni z milosti. Ctit zakon a spolehat na milost, se nevylucuje, stejne tak jako svetit nedeli a mit uctu k adventistum nebo naopak.
Zrejme musis dozrat, abys to pochopil.

Ostatne, asi spolehas na jine skutky zakona ci viry - zneuctit zakon a spolehat na milost.

Lepe je stoprocentne spolehat na jediny zpusob spasy z milosti i po tom co se zportivim zakonu, nejen v napsanych slovech cestaera, ale i tomu kralovskemu, ktery nam unika mezi prsty, zatimco se preme o slova, a nekdy dost blbe.
Skoda, ze Ti to musi rict ubohy adventista a nerekl Ti to Duch Bozi a nebo nektery z vyspelejsich bratri.



]


Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 18. leden 2011 @ 13:10:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...vidím že si vedľa...mám bohaté skúsenosti z adventizmom...v našom meste pred 20 rokmi jeden adventisticky kazateľ robil kurzy Daniela a pozval aj z iných cirkví...samozrejme že na záver to vyvrcholilo tým že buď prímeme sobotu a budeme spasený, alebo sme šelma....zarazilo ma to jeho pokrytectvo....na začiatku sme boli všetci bratia a sestry a na záver nás rozdelil na pravoverných, spasených sobotárov a tých ostatných...

...asi ti unikajú najdôležitejšie veci z nového zákona...oháňaš sa tým, že adventisté ctí zákon...a pri tom nechápeš, že zákon ako taký nie je pre kresťanov, pretože kresťan je mŕtvy hriechu a chodí v novote života...novým zákonom Ducha...
...ďalší tvoj blud spočíva v tom, že rozdeľuješ zákon na ceremoniálny a na 10 Božích prikázaní...lenže Pavel a celá nová zmluva nič nerozdeľuje ale hovorí o tom, že spása je mimo zákon ako taký...

...som veľmi rád, že adventizmus v našej krajine postupne upadá a chradne a že stále menej a menej ľudí žije v blude Whaitovej....niektorý u nás svätili sobotu aj nedeľu, aby mali istotu, no ja som im navrhol nech radšej svätia aj piatok ako moslimovia a majú to v suchu...ja osobne svätím 7 dní v týždni a Pán Boh je určite spokojný, horšie je to s tebou...

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Úterý, 18. leden 2011 @ 17:05:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stejné jako bych já řekl: mám bohaté zkušenosti s katolicismem, to jsou ti, co zneužívají děti... Nikdy nemůžeš dávat všechny katolíky ani adventisty či kohokoli jiného do jednoho pytle. 

Já osobně věřím v Boha pohnutek. Bůh se předně nedívá na naší oběť, ale na to, jací jsme. (Gn 4,4 - I shlédl Hospodin na Ábela a (pak teprve) na jeho obětní dar.) Tedy je-li neděle uctívána z pravých pohnutek a nevědomosti, může to být Bohu příjemnější oběť, než sobotáře, kázajícího hromy blesky, jenž by v sobotu ani babce s taškou nepomohl. To však neospravedlňuje člověka, jenž věc chápe jinak a svým srdcem i myslí pochopil záměr jednoho dne týdne - sobotu - vyhrazený pouze Bohu. Stejně jako Ty jseš puzen Duchem nekrást či nezabíjet a pokládáš to za zákon Ducha, mnohý adventista včetně mě cítí být puzen Duchem pamatovat na den stvoření a vykoupení. Zákon hříchu nikdy neznamenal zákon Boží a zákon Boží = zákon Ducha. Co psal člověk a co psal Bůh svým prstem? Řekl bych, že Ty jsi tím, ne monsek, komu unikají nejdůležitější věci z Nového zákona.

A svou poslední větou o svěcení 7 dní v týdnu jsi dokázal, že nemáš tušení, co to znamená. 
1) světit nějaký den zní, jako by člověk byl posvětitelem, ale jediný kdo posvěcuje je Bůh
2) 7 dní v týdnu? Jsi snad nezaměstnaný a nemáš žádné záliby? Skutečně věnuješ veškerý svůj čas k budování vztahu s Hospodinem?

Dan


]


Re: Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 18. leden 2011 @ 18:10:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...to že ja svätím 7 dní v týždni tebe ako zákonníkovi nikdy nebude jasné...to by si musel zo zákonníctva sa dostať pod milosť Božiu...nikdy nepochopíš to že niekto môže mať všetky dni ako ,,sobotu,,....

rímskym 14:5  Niekto súdi, že jeden deň je viac ako druhý; iný zas súdi, že všetky dni (sú rovnaké). Len nech je každý úplne presvedčený o svojom.
Rímskym 14:6  Kto zachováva (niektorý) deň, Pánovi ho zachováva, a kto nezachováva (niektorý) deň, Pánovi ho nezachováva.

...toto slovo by si teoreticky mohol pochopiť, ale to by si sa musel vymaniť spod ducha adventizmu...a to je ťažké, je to duchovná záležitosť...

zasvätiť deň Bohu neznamená sedieť v adventistickej modlitebni a preberať Daniela...zasvätiť sobotu znamená milovať blížneho svojho a ak je to treba tak z lásky k blížnemu celú sobotu makať niekde na stavbe...to si nečakal že, pohoršilo ťa to???

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Úterý, 18. leden 2011 @ 19:07:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...to že ja svätím 7 dní v týždni tebe ako zákonníkovi nikdy nebude jasné...to by si musel zo zákonníctva sa dostať pod milosť Božiu...nikdy nepochopíš to že niekto môže mať všetky dni ako ,,sobotu,,....

1) znovu, Ty nic nesvětíš, světit může pouze Bůh a On posvětil sobotu

2) Zákonictví = ospravedlňování se ze skutků zákona, nikoli plnění Božího zákona

rímskym 14:5  Niekto súdi, že jeden deň je viac ako druhý; iný zas súdi, že všetky dni (sú rovnaké). Len nech je každý úplne presvedčený o svojom.
Rímskym 14:6  Kto zachováva (niektorý) deň, Pánovi ho zachováva, a kto nezachováva (niektorý) deň, Pánovi ho nezachováva.

3) Římanům 14 mluví o postních dnech

...toto slovo by si teoreticky mohol pochopiť, ale to by si sa musel vymaniť spod ducha adventizmu...a to je ťažké, je to duchovná záležitosť...

4) Ducha adventizmu? Nevěřím na duchy. Věřím pouze na Ducha.

zasvätiť deň Bohu neznamená sedieť v adventistickej modlitebni a preberať Daniela...zasvätiť sobotu znamená milovať blížneho svojho a ak je to treba tak z lásky k blížnemu celú sobotu makať niekde na stavbe...

5) Pleteš pojmy s dojmy. To o tom zachovávání soboty na stavbě bych vysvětlil např. tomu sbírajícímu klacíky v sobotu, který za to, jak píše Písmo, podle Hospodinova přikázání byl ukamenován.

to si nečakal že, pohoršilo ťa to???

6) :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 18. leden 2011 @ 19:19:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...to ti ešte nedošlo že Boh nikdy neformuloval učenie skrze ženu???Whiteová je fajn holka, je to zaujímavé že až ona ,,vynašla,, sobotu...
http://www.apologet.cz/?q=content/category/5-adventismus
prečítaj si niečo zaujímvé: 

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: skalaa v Pátek, 21. leden 2011 @ 15:04:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sedmy den-Video:

http://www.uloz.to/hledej/?q=krestanske+filmy-siedmy+den&category=1


]


Už jméno Noe znamená Odpočinutí ... (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: vlastik v Úterý, 18. leden 2011 @ 20:25:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pán Ježíš opravdu nevstal z mrtvých kvůli tomu,aby se "sobotáři /neděláři" v roztržkách  dohadovali.   

Ale kvůli tomu ,aby nás uvedl tam ,kde je ON , do Svého Odpočinutí - Božího království. (Jako zrno do své sýpky,či stodoly.)Pravdou je, že plevy bude pálit /pálí / ohněm neuhasitelným...



Jan 17,22-26

22  Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno
23  já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.
24  Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa.
25  Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a také oni poznali, že jsi mě poslal.
26  Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich.“





]


Re: Už jméno Noe znamená Odpočinutí ... (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Úterý, 18. leden 2011 @ 22:00:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen :)



]


Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Úterý, 18. leden 2011 @ 21:54:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mily IvaneP, 

lidi, jako jsi ty, jsem poznal dost i ve sve cirkvi, tedy ASD..ano.. dokazi ze soboty udelat problem druheho a mozna se stejne jako ty, nedokazi radovat z toho, ze nekde jinde a jindy se sejdou alespon dva nebo  tri v jeho jmenu, radovat se z toho, ze Buh ma sve ditky ve vsech denominacich, tedy i v te ASD, na ubyte dle Tebe umirajici. 
Jste si podobni a vetsinou problemem pro cirkev samotnou, protoze se projevujete jako zakonici horlici jen pro kousek sve poznane pravdy. Kdybyste horlili pro Krista, ktery tou cestou, pravdou a zivotem je, dokazali byste se radovat i kousek dal, nez za spickou sveho nosu.
 
Zpravgidla to nejsou lide mrtvi zakonu, coz dokazuji hledanim chyb na druhych, vcetne te soboty, nedele, vztahu k tomu ci onomu... 

Ano, krestanje  mrtvy zakonu, alçe mnozi Volajici Pane ..Pane... budou odmitnuti. To znamena, ze ne kazdy, dko se za krestana povazuje, jim skutecne je. To se pozna po ovoci a podle toho taky, mame li jedni lasku k druhym, protoze kde je Kristus, je i laska bez ktere sobota a ani jiny skutek zakona, nema naplneni.
Nasel jsem tady hodne lidi, se kterymi se mohu prit, ale vim ze Boha miluji, i kdyz jinak, ale z celeho srdce a zpravidla je jejich cirkev nazyvana sektou


Kdybys poznal Krista a umrel hrichu, a mel s nim s nim osobni vztah - v sobotu, v nedeli a kazdy den v tydnu, asi bys to promitnul i do svych vztahu k bliznim, a umel pochopit, ze vztah je veci intimni, do ktere Ty, jako osoba nadbytecna nemas co mluvit, protoze v tom intimnim vztahu s clovekem hovori sam Buh. 
Pokud jsi to nepoznal, tak se snaz a nesnaz se zalibit hezkymi, ale neprozitymi frazemi tim, jak jsi to hezky napsal a prozatim se alespon raduj, ze s nim maji vztah jini- adventiste, katolici, baptiste, .... nezarazeni... tvorici jeho cirkev. JEHO - nikoliv nasi ....

Na rozdil od Tebe se  z toho, ze lide Boha nachazi na ruznych mistech, v ruznych spolecenstvich, velice raduji a velice tesim. Buh je vsude, v srdcich lidi, kteri ho miluji .
Nastesti se nencha ovlivnit recmi fanatickych advetistu a fanatickych neadventistu a pro hrisnika ma ve sve lasce pripravenou milost. A rozhodne mne, adventistu i tebe, miluje daleko vic nez to dokazeme opetovat.
Takze nech na vztahu kazdeho s nim, aby v nem pusobil skrze sveho Ducha a neposuzuj, neodsuzuj, nesud. To pro spaseni podstatne da kazdemu jako chleba misto kamene



]


Re: Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Středa, 19. leden 2011 @ 11:58:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...hezky píšeš...
...čo by si robil, keby do tvojho zboru prišiel adventista a ostatných presviedčal, že ak nebudú dodržiavať sobotu tak nebudú spasený???

...napriek tomu som presvedčený že v ktorejkoľvek denominácii má Boh svoj ľud

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Středa, 19. leden 2011 @ 12:33:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
rikam jen, ze jich neni malo, kteri takto pusobi a nelibi se mi to.. i kdyz s tim nic nenadelam, je take hodne tech, se kterymi se muzes setkat jako s bratry v Kristu... vzdy mne iritoval postoj spravedlivejsich k tem ve vire mdlych.. uvozovky nemohu najit.. tak promin, jestli jsem te nepravem za takoveho povazoval.
Ostatne,  jako adventista si myslim, ze je nam treba mnohe vytknout a jako clen vidim nase chyby dost jasne a trapi mne take. Nicmene vsak verim tomu, ze neni clovek, co rozdava Ducha a ze i v teto cirkvi s chybami, je hlasan Kristus a Buh se tesi stejne z kazde duse i sem privedene. Na rozdil odemne vidi do jejiho srdce a vi vic, nez co mne se muze jen zdat.


]


Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 17. leden 2011 @ 13:41:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co když ježíš zemřel ve středu a vstal v neděli?Zkrácené info z článku Ježíš zemřel ve středu/ Mieczyslaw Pajewski, Wydawnictwo,,Duch Czasów"1999, 31 stran./ Matouš 12x38-40  Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti. On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka. Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. /KB 1613/, stejně se překládá i v ostatních biblích. Toto říká sám Kristus! Tzn., že ceremoniální sobota byla ve čtvrtek. Takže Ježíš musel být ukřižován ve středu na 14 Nisan mezi  15,30h-18,30h odpoledne! Další den byla ceremoniální sobota 15 Nisan. Hodina smrti byla stanovena jako 9 hodina dne.  Židé měřili každý den čas na tomto místě vždy po třech hodinách od cca 6h-7,30h, takže k tomuto času je třeba přičíst 9h…Den se měřil přibližně mezi 6h a 18h, noc mezi 18h a 6h. Mat:27x45: Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté. /KB/ Mat:27x45:  V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. /CEP/ Mat:27x46: A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?/KB/ Mat:27x46: Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?´ /CEP/  Pak to souhlasí s Mat.12:40, tři dny kdy byl v hrobě/čtvrtek, pátek, sobota/, tři noci/na čtvrtek/zde se začíná počítat/, na pátek,  na sobotu/. Vstal z mrtvých , řecky „epiphosko“/za svitání/, dle latinské Vulgáty přeloženo, že to znamená večer po skončení sabatu, kdy začínala hodina prvního dne týdne. V pátek prvního dne po ceremoniální sobotě připravují masti, oleje a poté opět odpočívají v sobotu a v první den týdne/Luk. 24x1-3/ ráno přicházejí k hrobu. Respektive prvního dne po sobotě /Jan 20x1/. Mat 28x1: Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho dne, přišla Maria Magdaléna a druhá Maria, aby pohleděly na hrob/KB/ Mat 28x1: In the end of the sabbath, as it began to dawn toward the first day of the week, came Mary Magdalene and the other Mary to see the sepulchre. Mat 28x1: podobně jako v řeckém originále to překládá polská Biblia Tysiclecia:, ,Po uplywie szabatu, o šwicie pierwszego dnia tygodnia przyszla Maria Magdalena i druga Maria obejrzeč grób. Jednak slowo ',szabat '' w oryginale wystepuje w liczbie mnogiej( ,,sabbaton') gdyby wiersz ten przetlumaczono,, Po uplywie szabatów...',to wskazywaloby o na istnienie wiencej niž jednego szabatu w omawianym tygodniu. Shodně s tradicí, měl Ježíš vstát třetího dne: Mat 16x21, Lk 9x22; Jan 2x19-21 Dle těchto veršů, které ale nepodporuje tradice měl vstát po třech dnech: Mat 27x63, Mk 8x31, Mk 9x31 Takže třetího dne nebo po třech dnech? Záleží, jak tomu rozuměli první křesťané. Autor vše podrobně vysvětluje ve svém článku, který je k dispozici pouze v polštině/mám v PDF, mohu zaslat emailem/ a kde vysvětluje vše podstatné  vč. různých dat. Autor dospěl k tomu, že Ježíš byl ukřižován 14 Nisanu roku 31 n.l. ve středu 25května odpoledne. Rok 31 n.l. jako jediný ze stanovených let mezi 29-32 n.l. pasuje do dané hypotézy nejen dle textů v NZ, ale s vysvětlením a popisem jeho poslední večeře ve shodě i s astronomickými údaji, vyznačujícími počátek židovského roku.M.
 
   



Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lu v Pondělí, 17. leden 2011 @ 16:10:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To by byl v hrobě 4 noci ;-)

Ukřižován ve čtvrtek, ve stejné době, kdy byli zabijeni a jeděni velikonoční beránci, viz. Jan. Noci ze čtvrtka na pátek, z pátku na sobotu a ze soboty na neděli v hrobě. Vzkříšen v neděli ráno, aby se ještě stačil večer vypravit do Emaus. V sobotu se chodilo jen 1000 kroků....

Jinak by to bylo, kdyby 15.nisan připadal na sobotu, byl by tupl šabat, viz opět Jan....


]


Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Pondělí, 17. leden 2011 @ 17:46:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Prosím reaguj na můj komentář níže o argumentech proti sobotnímu vzkříšení. Moc by mě zajímal Tvůj názor na ně. Děkuji


]


Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 17. leden 2011 @ 13:51:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hezky je tato otázka nastíněna zde:

http://www.gotquestions.org/Cesky/Jezis-patek-nedele.html

Nejjednodušším vysvětlením je, že byl Pán Ježíš ukřižován ve středu, na čtvrtek připadla jedna sobota, v pátek došly ženy nakoupit masti, pak byla kalendářní sobota a pak se ukázal jako zmrtvýchvstalý v neděli, kdy už se zase sabat neslavil.

Rozhodně v tom nevidím to, že by bylo řeším přijmout fakt, že se Ježíš zmrtvýchvstalý nezjevil v neděli, ale v sobotu.



Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 17. leden 2011 @ 15:39:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pravděpodobně jste slyšel o pozůstatcích „předků člověka“ nalezených v Africe a možná i o tom jak pan Leakey pod vlivem objevů svého syna uznal svůj omyl. Nejzajímavější na tom je ale to že od okamžiku nálezu některé „odborné“ kruhy tvrdí a zdůrazňují že člověk nutně musí pocházet z Afriky. Přestože k tomu není sebemenší důvod, nález nejstaršího známého džbánu rozhodně neznamená že nemohl existovat starší a jinde. Na základě  tohoto nijak nepodloženého předpokladu popsali tisíce stran a vymysleli si dlouhé dějiny a migrační cesty.

Je naše víra také tak slabá a špatně podložená, postavená na jediném slově nebo na  nuanci překladu ?  Co když nám někdo naaranžuje hrob a bude tvrdit že jsou v něm kosti Ježíše Krista ? Nebo přijde s nějakou další zrůdností která popírá Ježíšovu čistotu, jako to udělali kataři a mnozí jiní ? A podpoří to něčím o čem bude tvrdit že je to fragment originálního rukopisu ?  Budeme kvůli tomu uctívat jiného boha nebo se staneme duchovními mrtvolami bez jakékoliv víry ?  Naše víra nesmí stát na takových věcech a padat spolu s nimi. Na základech z písku. Je třeba pevně zakotvit v živoucím Bohu. V Otci, Synu a ve Svatém Duchu.

Staří Římané kult slunce nijak zvlášť neslavili a Řekové také ne. Měli důležitější a hlučnější svátky, s orgiemi i bez. Slunce měli dost po celý rok a v létě až moc. Považuji za pravděpodobné že teorie o přebití slunovratu oslavou Ježíšova narození vznikla někde na sever od Alp, v revoluční Francii nebo i na našem území.  Jako omyl nebo spíš lež která měla odvést lidi od Boha.  Kmenové zvyklosti a oslavy našich předků kteří Krista neznali neměly na antický svět nijak výrazný vliv. Zajímavé je že nejlépe obvykle vědí kde a kdy se Ježíšek narodil ti kteří jeho existenci jinak zcela popírají. Nebo říkají kdy se nenarodil a neříkají kdy se narodil. Od takových věcí nás Pánbůh chraň.




Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 17. leden 2011 @ 16:30:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mě nejvíc fascinuje to, že se z nálezů několika hliněných pornografických sošek (všechny ty Venuše jsou jasné péčko, netvrďte mi, že ne, podívejte se na ty proporce) vydedukovalo, že tehdy panoval matriarchát. S tímto přístupem by archeologové za pár tisíciletí museli také tvrdit, že v dnešní době byli muži otroky žen, protože na všech obálkách časopisů v naší době byly polonahé ženy. Ale když se najde analogicky baculatá soška někde na Moravě, tak se z toho hned udělá matriarchát a nikomu to nepříjde divné? :-)


]


Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Pondělí, 17. leden 2011 @ 17:30:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Argumenty proti sobotnímu vzkříšení

1) Vynechání v Sinaiticu bylo způsobeno omylem oka: opisovač začal psát 15,47 a pak očima přeskočil na stejnou skupinu slov v 16,1 a pokračoval dále. Vynechal tak konec 15,47 a začátek 16,1. Když to zjistil, napsal to pod čáru.

2) Argument proti překladu: "jednu ze sobot"
- jedná se o překlad ustáleného hebrejského označení pro první den týdne = naši neděli Gn 1,5.6
- asi nejvýstižnější překlad by tedy zněl "v první den týdne" (nikoli první den po sobotě)

3) Kritický rozbor Mar 16,9
- zastánci sobotního vzkříšení by to měli překládat asi jako "v první den ze sobot". To by však znamenalo, že Ježíš vstal z mrtvých v ceremonielní sobotu, tedy v pátek a nikoli v den Páně

4) Sk 20,6.7
- překládají-li zastánci sobotního vzkříšení výraz jako "jednu ze sobot", totiž z dvojice sobot - ceremonielní a Hospodinovy, pak musí vysvětlit, proč zde má evidentně jiný smysl

5) 1 Kor 16,2 by s tímto překladem znělo asi takto: "Kdykoli se setká ceremonielní sobota s Hospodinovou, každý z vás sám u sebe slož..." Teoretická možnost, že se tak stane je 7krát za rok, protože bylo 7 ceremonielních sobot za rok, praktická možnost by byla samozřejmě nižší. Sotva měl Pavel na mysli takovouto frekvenci sbírky na chudé v Jeruzalémě.



Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lu v Úterý, 18. leden 2011 @ 16:01:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji, velice zajímavé. Ach, ta původní hebrejština ;-)


]


Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 08:58:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Vynechání v Sinaiticu bylo způsobeno omylem oka"...

Já se ale nespletl!  :-))


]


Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 18:05:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, oko... Co nám to jen děláš :-D


]


Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mjtlusty v Pondělí, 17. leden 2011 @ 23:43:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Netvrdím, že na tom stojí spása, ale zajímá mne vše, co se týká Pána Ježíše.
Jeho také natolik zajímalo, když v chrámu mluvili o věcech Jeho Otce, že se kvůli tomu ztratil rodičům.
--- Nejsem expert, ale také mi nikdy nehrálo, jaktože je psáno, že bude v hrobě 3 dny a 3 noci, což nevysvětluje ani možnost pátek(jen den) + sobota(noc i den) + neděle(noc i den), ani možnost čtvrtek(jen den) + pátek noc i den) + sobota(noc i den).
Vždy mi tam chybí 1 noc ........???????
--- Našel jsem překvapivý důkaz o tom, že je velice pravděpodobné, že se Ježíš narodil opravdu koncem prosince. 
  • Donedávna měli Křesťané tendenci blahosklonně tolerovat slavení narozenin Ježíše o vánocích ---protože si říkali "...to je přece dobré slavit kdykoli"---, přestože se domnívali, že pravděpodobnější je, že se narodil na jaře (pastýři s ovečkami venku, atd.). 
    Židovský (!!!) vědec 
    Shemaryahu Talmon (*1920) přichází (od r.1958) ale s důkazem, že se Ježíšovy narozeniny vlastně slaví ve zcela vhodnou dobu. 
    Odvodil to ze záznamu o službách v chrámu: 
    Zachariáš z Abiášovy kněžské třídy byl 8. z 24 sloužících v chrámu vždy 1 týden 2x/rok, konkrétně vždy 8.-14. v 3. měsíci a 24.-30. v 8. měsíci (= +/- ke konci září). 
    Lukáš 1:24: „Když skončily dny jeho služby, vrátil se domů. Po těch dnech jeho žena Alžběta počala“. Takže početí Jana Křtitele 23. září je docela dobře možné 
    ... tudíž i jeho narození (za 9 měsíců) = kolem 24. června i Ježíšovo (po dalších 6 měsících) kolem 25. prosince; 
    6.12.2009: Židovský vědec říká: Ježíš se narodil 24 prosince .
     



  • Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: vlastik v Úterý, 18. leden 2011 @ 20:33:21 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
     Pán Ježíš opravdu nevstal z mrtvých kvůli tomu,aby se "sobotáři /neděláři" v roztržkách  dohadovali.   

    Ale kvůli tomu ,aby nás uvedl tam ,kde je ON , do Svého Odpočinutí - Božího království. (Jako zrno do své sýpky,či stodoly.)Pravdou je, že plevy bude pálit /pálí / ohněm neuhasitelným...



    Jan 17,22-26

    22  Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno
    23  já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.
    24  Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa.
    25  Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a také oni poznali, že jsi mě poslal.
    26  Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich.“



    Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: Eleazar v Úterý, 18. leden 2011 @ 21:09:27 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    2 poznámky:
    15. (a 21.) nísan jsou počáteční dny Paschy, ale nejsou to ceremoniální soboty. Některé Svátky mají režim soboty, některé jej mají ještě zpřísněný, ale Pascha režim soboty nemá. její režim se sobotnímu podobá, ale liší se (např. o Pasše je dovoleno připravovat stravu a věci nezbytné pro život, o sobotách a ostatních svátcích toto dovoleno není!). Navíc nikde v Písmu jsem nenašel, že by Pascha byla "ceremoniální sobotou". O ostatních svátcích je řečeno, že budou dnem odpočinku, ale o pasše toto výslovně řečeno není, je řečeno pouze, že bude shromáždění, a že nebude konána služebná práce.

    Jak jsem pochopil Písma já, tak prvotiny se přinášely až po Pasše, tedy nikoliv 16. nísanu během Paschy, a pak se počítalo 7 týdnů. Letnice pak vycházely vždy na pondělí.



    Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: oko v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 09:10:02 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Je opravdu podivuhodné, co všechno se dá vydedukovat z Písma, když se chce, když je zde už předem zamýšlený záměr, určující výsledek.


    Co tak zkusit použít vlastní hlavu, obyčejný selský rozum?
    Církev začala žít veřejným životem hned po seslání Ducha svatého o Letnicích.
    Už tehdy se utvořila jakási církevní praxe kdy co slavit, které říkáme apoštolská tradice církve.
    Tato církev pak slavila Kristovo vzkříšení prvního dne po sobotě
    , kdy se také scházeli k bohoslužbám a konali sbírky pro chudé (Sk 20,7; 1 Kor 16,1-2).

    Tato praxe slavení dne vzkříšení byla v církvi ustanovena o mnoho let dříve, než vůbec byla sepsána první evangelia.



    Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: monsek v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 11:18:58 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Mile Oko,
    velice si vazim Tveho pristupu protoze dokazes nesouhlasit velice korektne a ve Tvem jednani i pres vyslechnute urazky, se zrcadli trpelivost i laska.
    A ja jsem jednim z tech, kteri s tebou casto nesouhlasi...
    Autorem clanku je adventista a clanek naznacuje, ze vzkriseni mohlo nastat i v sobotu ..ano... ale vubec zde nejde o to, dokazat, ze to bylo v sobotu a ani to neni podstatne. Pro adventistu ma sobota jiny vyznam, nez vzkriseni a navic by tim musel poprit inspiraci EGW ktera uci, ze Jezis vstal z mrtvych v nedeli, aby sobotu zachoval.. Snad nemyslis, ze adventiste nejsou lide a nebudou se chovat jako kterakoliv z jinych cirkvi usvedcenych pripadne z toho, ze sveti falesny den na omylu nebo vykonstruovanem zaklade.
    V tomto clanku skutecne nejde o to, zda vstal Kristus v sobotu, nebo nedeli. Naopak, lze z nej dokazat se stoprocentni jistotou, ze nezemrel v patek ale v den priprav v tydnu, kdy byly soboty dve. Tady je omyl cirkve neoddiskutovatelny.
    Proc se ale zabyvat takovymi vecmi, kdyz podstatne je, ze Jezis vzkrisen byl...?
    Jiste budes se mnou souhlasit, ze SZ stejne tak jako novy,m se tahne ustredni zvest a tou je prichod Mesiase.
    Jakeho... Mesiase ? toho, ktereho nam v NZ predstavuje Jezis a je vzdalen bachorkam starozakonnich snilku o vysvoboditeli z otroctvi podle toho, kdo zrovna Izraeli vladnul ?
    Copak SZ neobsahuje obrazy mesiase jako beranka, copak jan na nej jako na beranka nepoukazal, copak nebyl beranek obetovan o svatcich o kterych zemrel Jezis..? Copak Buh skrze Mojzise nenapsal zakon, ktery ve sve ceremonii na mesiase ukiazoval jako stin toho, co se ma stat..? Nebyl ten mdly zakon, tak striktni, ze pro nej  izraelita propadl zivotem, necim vic, nez obtezovanim zivota SZ lidi...?
    Byl ve svych ukonech predobrazem na neco, co nedokazal SZ clovek jeste plne pochopit, protze to nechapeme ani my, ale co melo ukazovat na duchovni, ne politickou podstatu mesiase, jako poznavaci znameni.

    Pokud nepochopime souvioslost mezi SZ a Mesiasem, budeme se Izraeli jen divit, ze ho nepoznal. Ale myslim, ze ten zakon se musel naplnit v Jezisove zivote do posledniho pismene - pro Izrael jako svedectvi, ze Jezis je Mesias podle zakona a proroku a ze ho maji prijmout. A myslim ze pavel a apostole na tu souvislost proroku, zakona a Mesiase ukazovali, zatimco tato tradice v soucasne cirkvi /nejmenuji jednotlive / zemrela.
    Pro nas pak ma vyznam poznani, jak to bylo / da li se to vubec s jistotou jeste odvvodit / dukazu o tom ze na pismo se mjuzeme vzdy stoprocentne spolehnout.

    Utrpel jsem nejednu ztratu v zivote, ale spoleham na ne, jako na jistotu. 

    Nechtel bych vsak mit jistotu v necem, co je pravda jen napul a tak mne otazky, jak to bylo zajimaji...Proc tri dny a nebo treti den, atd...
    RKC ma tradici, adventiste EGW, ale ja nechci prijmout za Bozi slovo omyly, kterych se dopousteli lide. NZ povazuji za Bohem inspirovany, coz se o vedeni obou zminovanych a vsech ostatnich cirkvi rici neda. Clovek se dopousti omylu a ty pak - ne umyslne, ale v dobrem , zakotvi v tradici. Obe nase cirkve maji co odstranovat z toho lidskeho nanosu, aby byly presvedcive ve vsem, ne jen v tom zakladnim.  Ani od jedne se toho vsak nedockame, stejne jako od zadne jine.

    Nevim, o kolik drive znamena slovo mnohem, ale napriklad Lukasovo Evangelium je citovanu u Josefa Flavia v Zidovske valce, ktera je znama uz z roku 90 naseho letopoctu, pripocitas li nejaka leta na seznameni se Flavia s evangeliem a sveta s Flaviem, dojdes u Lukase nekam do 60 - 70 let. 
    Lukas psal sve evangelium jako posledni - nebyl ocitym svedkem, byl historikem a sbiral svedectvi pamertniku. Ostatni evangelia jsou starsi. Jan byl zrejme svedek a jeden z apostolu, markovi se pricita osoba mladence, ktery byl u zajeti Jezise.
    Pavel, apostol pohanu, kazal v tech letech po synagogach predevsim, protoze prvni krestane pochazeli predevsim ze zidu, takze bavme se o presunu soboty na nedeli v jine dobe nez v dobe, kdy se evangelium roubovalo na zidovstvi.
    Prvnim krtestanum se rikalo zide.
    To neni veci sporu co ma platit, ale veci elementarnich poctu.

    Pokud nebudeme adventisty a katoliky a nebo dalsimi jinymi, muze nas poznani jak to bylo, jen potesit a maslo mechat na hlave jinych.
    Ja se chci opirat o proverene svedectvi SZ-NZ a z kazdeho komentare si mohu udelat jen nazor 

    Zdravim Te

    Lojza


    ]


    Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: oko v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 19:57:02 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Ahoj
    Omlouvám se, pokud jsem se vyjádřil urážlivě, nebylo to mým úmyslem. Ale někdy vzplanu a vyjadřuji se zostra. Opravdu jsem to nemínil jako urážku.

    Nový zákon je jistě bohem inspirovaný, ale Bůh do té doby, než byl NZ sestaven, tak nespal. Duch svatý v církvi působil a zajistil zdravé učení. Je úplně stejnou zárukou pravdy v církvi, jako v Písmu.

    Apoštolové i další přímí svědci Ježíšova utrpení - ti všichni v počátcích církve ještě žili a svědčili, jak to bylo doopravdy. Myslíš, že nedokázali rozlišit běžnou sobotu od jiných svátků sabatu a klidně si to prohodili?

    Tradice v církvi je vnitřním životem církve, který je živen Duchem svatým.  Kdyby v tomto církev zemřela, přestala by existovat.

    ..."Tady je omyl cirkve neoddiskutovatelny."...

    S tím nemohu v žádném případě souhlasit. Přímí svědci Ježíšova života a smrti si nepopletli dni. Nezapomeň, že si to neustále znovu připomínali, rok za rokem slavili památku Ježíšova umučení - a věděli velmi dobře, které dny to byly.

    Ty dnešní spekulace zůstanou jen spekulacemi.

    Přimout jednoduchou pravdu je pro někoho snad těžké a pro jiného nemožné, ale s tím nic nenadělám.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: monsek v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 21:45:56 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    V zadnem pripade jsem nepostrehnul zadny naznak urazky a ani ja jsem nechtel psat tak, abych se nekoho dotknul. Souhlasim s tebou, ze jsme na pude spekulaci, co se dnevzkriseni i ukrizovani tyce,
    avsak si myslim, ze oznaceni velikonocnich svatku evokuje dve soboty / svatky / v jednom tydnu a minimalne jeden den priprav, mozna i dva.
    Biblicke zaznamy o Jezisove narozeni jsou asi stejne presne jako o jeho ukrizovani, protoze zrejme nebylo ucelem tato data nejak sdelit.
    Ceremonialni ukony tydne velikonocniho naplnovaly obraz Jezise a ja verim, ze se veci udalytak a v ty dny,  pro jeho ztotozneni zidy a rpo dalsi - pohanske generace krestanu iz to asi nepotrebovaly...
    Ale znovu rikam a psal jsem to uz v jedne pznamce nekde jinde - jedna se o spekulace, ze kterych ja osobne zavery nedelam.
    Podstatne, psal to snad Vlastik je, ze vstal.
    Osobne jsem se priklanel k tomu, ze jeho slova  3 dny a 3 noci jsou od dne tretiho odlisne a ze tedy se jednalo o ukrizovani v den priprav pred velkym svatkem vyrocnim. neverim ze sly navstivit hron v sobotu, jednak pro cestu, ale proto, ze by jim asi nikdo ani kamen neodvalil.
    Verim, ze v den priprtav ktery se konal pred prvni sobotou, tedy 15 nisanem, nemelz zeny na shaneni masti pomysleni, v sobotu nemohly, nikdo by je ani neprodal. Asi na to potrebovali druhy den priprav a pak po druhe sobote, v nedeli rano .. tedy prvnmi den v tydnu sli ke hrobu.
    Pokud Jezis zemrrel 14 nisanu ve stredu, mohl vstat stejne talk dobre v sobotu vecer coz byl pocatek nedele, aby tam byl 3 dny a 3 noci...
    Ale znovu rikam - spekulace.
    Co myslis.. zmenilo by se neco v nasich cirkvich, kdyby to bylo objeveno pravdou...? Myslim ze ne a take myslim ze je dobre, ze nase vira stoji na jinych zakladech a myslim ze je dobre,l ze se i vni lisime / Pan to dovolil / protoze tim jen dokazujeme, ze premyslime a po pravde, ktera je v Kristu,. ne jen ve vykladu radku, touzime a jen neprijimame.
    A jednou budeme znat pravdu i tu historickou, pozname li pravdu, ktera je v NEM.

    Tak se myly Oko mej, take na nas mysli zitra, kdy se davame na velikou cestu a zas po navratu domu se ozvu a dovolis li, nebudu nekdy souhlasit a  jindy zas budu :)

    Lojza a Sonia


    ]


    Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: vlastik v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 10:27:13 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Připadá mi že pro některé jako by bylo psáno: Nebyl-li Kristus vzkříšen,v sobotu,nebo v neděli ,pak je vaše víra marná...


    Tak psáno není a vzkříšení z mrtvých opravdu není o sobotě,či neděli.



    Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: skalaa v Pátek, 21. leden 2011 @ 15:04:53 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    SEDMY DEN-video:


      http://www.uloz.to/hledej/?q=krestanske+filmy-siedmy+den&category=1
     



    Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: skalaa v Sobota, 22. leden 2011 @ 16:36:59 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Zaujimave a ma to logiku podloženu Pismom. Počuval som to najmenej 3x než som si to všetko ujasnil. Klobuk dole.Mohol by si sem hodiť aj tu stranku Sinajského kodexu kde je ten text. Ďakujem.



    Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: skalaa v Sobota, 22. leden 2011 @ 16:52:11 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Už som to našiel Codex Sinaiticus:

    http://www.codexsinaiticus.org/en/manuscript.aspx


    ]


    Re: Re: Re: Opravdu vstal Ježíš Kristus z mrtvých v neděli? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: skalaa v Sobota, 22. leden 2011 @ 16:55:31 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Aj fotky:

    http://neuveritelnaodhaleni.cz/kazani/opravdu-vstal-jezis-kristus-z-mrtvych-v-nedeli.html


    ]


    Stránka vygenerována za: 0.54 sekundy