 |
Právě je 630 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116493736
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť)
Vloženo Neděle, 16. leden 2011 @ 16:10:41 CET Vložil: Stepan |
poslal brusle7 Nabývám sílu, nebo ztrácím?
Stát se v duchovním životě nemá.
Jenže poušť je křižovatka, beze světel, bez pokrmů, ve tmě.
A tak raději zatím stojím ve tmě, než jít špatně.
Všechy cesty vpřed i vzad, vlevo i vpravo jsou špatné, rvou mi srdce, působí bolet (loučení se starým - či neznámý strach a neurčitá nejistota z nového , tma).
Dovolte mi prosím toto sdílení uprostřed lidí, i když vím, že svítání je v rukách Vyššího.
Všechny cesty mi rvou srdce, jsou uzavřeny, přesto věřím a doufám ve svítání.
|
Podobná témata
 |
|
Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 16. leden 2011 @ 16:56:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Ahoj brusle,
díky za tvé sdílení uprostřed lidí a podívejme se spolu na tvoji otázku.
Po křtu vodou a sestoupení Ducha Svatého na Pána Ježíše vodil Duch Pána Ježíše 40 dní po pustině a Ďábel Ho pokoušel (L 4:1-2a). Ve verších 13 a 14 Lukáš pokračuje takto: Když Ďábel dokončil všechno pokušení, odstoupil od Něho až do příhodné doby. Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a pověst o Něm se rozšířila do celého okolí. To znamená, že pobyt v pustině/poušti, kde byl pokoušen ďáblem, posloužil Pánu Ježíši k tomu, aby byl nejen naplněn Duchem Svatým, ale aby z pouště vyšel v moci Ducha a začal svou věřejnou službu.
Z výše uvedeného mám za to, že jsi na poušti proto, abys z ní vyšla posilněná a se Světlem, v němž uvidíš světlo, které osvítí tebe i tvé další kroky v životě s Pánem. Tož tak.
willy
|
Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Středa, 19. leden 2011 @ 04:59:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Z pouště se dá možná vyjít, ale také se na ní může (duchovně) zahynout, pokud nevidíme další ukazatele. |
]
Re: Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 19. leden 2011 @ 15:55:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zahynout na poušti mohou jen nevěrní a neposlušní a to doufám není tvůj případ.
|
]
Re: Re: Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 11:05:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jsem asi "neposlušná"...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 13:09:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | V čem jsi konkrétně neposlušná? Jestli nechceš, nemusíš odpovídat veřejně, ale soukromou zprávou.
w.
|
]
|
|
Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 16. leden 2011 @ 17:41:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj,
před mnoha léty jsem byl v podobné situaci. Také jsem nevěděl jak dál. Vstoupil jsem do Božího odpočinutí, neboť jsem získal jistotu odpuštění všech svých hříchů. A najednou jsem stál před dilematem, jak dál. Nejdříve jsem dlouho uvažoval a hledal v Písmu, co dělat. Později jsem se ptal svých bratří v církvi, ale nikdo mi nedal žádnou smysluplnou radu. Následně jsem udělal chybu, špatně jsem si vyložil některá místa v Písmu. Zabloudil jsem a dlouho ani netušil, že jdu špatně, až se jednou nade mnou Bůh opět smiloval a ukázal kde se stala chyba a jak se vrátit na správnou cestu. Nejdříve jsem mu měl za zlé, že mě nechal bloudit, ale následně jsem objevil úžasnou věc, toto bloudění u nás nikdo neznal, a já tím, že jsem ho mohl prožít na vlastní kůži od té chvíle můžu jiné varovat, vidím-li, že se vydávají stejně špatnou cestou.
Takže mé poučení: Ne každé bloudění je ztráta času. Mnohdy nás Pán nechá zabloudit, abychom se něco naučili. Kdyby nám to totiž někdo vykládal, tak mu nejspíše nevěříme, ale když jsme to prožili, tak nás již nebude nikdo schopen v té věci obalamutit.
Moje rada: Neboj se vyjít naslepo, vzpomeň na Mojžíše, 2Moj. 2,15: ....Co voláš ke mně? Mluv synum Izraelským ať jdou přece.
Také stáli a nevěděli co činit, před nimi moře a za nimi Egyptší. Neboj se a vyjdi. Chce to odvahu a věřit Božímu Slovu, vem ho za slovo, že když něco slíbil, tak za tím slovem stojí On a svá slova dodrží. On je věrný a spravedlivý. Na to se můžeš klidně odvolávat. Jestli slíbil, že bude vždy s tebou, tak bude, ať půjdeš kdekoliv. |
Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Středa, 19. leden 2011 @ 04:51:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ahoj, jít naslepo je cesta ještě do větší tmy... Riziko úplného zatmění... Vede pak opravdu ke svítání? |
]
|
|
Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 16. leden 2011 @ 17:51:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Žalmy 91, 9 - 16- 9Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov,
- 10nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.
- 11On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách.
- 12Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil;
- 13po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.
- 14Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno.
- 15Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou,
- 16dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.
|
|
|
Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 16. leden 2011 @ 22:07:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | To je tak.
Je hezká parcela na stavbu lidského života. Úžasná, s velikou hodnotou. Tak velikou, že stála krev syna Božího.
Jenže na parcele stojí stará shnilá zřícenina.
Co s tím?
Je to věru nepříjemná situace. Protože majitel parcely, pokud je to dobrý majitel, nejdřív musí udělat dost nepříjemnou práci, než začne stavět.
|
Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Středa, 19. leden 2011 @ 04:54:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Stará shnilá zřícenina - to je dobré srovnání se mnou... Ale vše zbourat je o odvaze - a o riziku, zda zbyde pak i síla na novou stavbu ještě někdy... |
]
Re: Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 19. leden 2011 @ 06:30:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Nenene. Takhle ne, brusle.
Stará shnilá zřícenina je to, co tě nutí uvažovat tímhle způsobem. To je ta stavba, která hoří jako seno a sláma.
Je otázka, CO je pod tou starou stavbou, jaký je tam ZÁKLAD. Ten zůstane, až majitel s bouráním přestane.
Jestli máš dobrého majitele, tak po zbourání bude spousta energie a prostředků na novou, dobrou stavbu.
TY jsi ta vzácná parcela na stavbu lidského života, ty jsi ta perla, za kterou Bůh, když jí viděl, prodal všechno a koupil to i s tím polem okolo.
|
]
Re: Re: Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 11:04:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jenže já s tím pojmem zřícenina souhlasím - vnímám to tak u mého procesu víry - že se řítí staré...
Ale odlišit a ponechat ten základ a znovu stavět - to nevím, zda zvládnu...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 20:57:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Spíš tě jen tlačí boty, ze kterých si už vyrostla, na tom není nic špatného. Řešením ale není chodit bos, ale obout si boty větší.
|
]
|
|
Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 17. leden 2011 @ 08:29:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nespravila by to pořádná porce telecí pečeně, z nejlepšího kusu Otcova stáda ? Voňavá koupel, vzácný prsten na prst, nejlepší roucho jaké v domě máme ? Otcova náruč ? Každým dnem vyhlíží na cestu a čeká až se bude moct rozeběhnout. Přes všechnu svou moc a důstojnost.
|
|
|
Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Středa, 19. leden 2011 @ 07:25:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahojky,
já jsem taky kdysi stála před rozodnutím - zůstat, nebo odejít? Stála jsem na křižovatce a nevěděla, jestli to, co se chystám udělat, je fakt správné - tedy můj odchod z ŘKC. Modlila jsem se dost dlouho a pořád jsem neměla tu jistotu. Až jednou při čtení Ezechiele mi přišlo jako zjevení slovo ze 12. kapitoly. Mluví se tam o přesídlení, o prokopnutí té zdi před jejich očima. Je to v přímé řeči a já jsem věděla, že je to pro mě.
Rozhodla jsem se pak dost rychle, přešla jsem do svobodného sboru, evangelikálního, no a jsem tam let, chvála Bohu. Za tu dobu jsem absolvovala biblickou školu, což nepíšu kvůli chlubení, ale proto, kolik toho člověk najednou stihne a pojme, když je v Boží vůli.
Další věc byla oznámit to rodině - tedy mamce, taťkovi to tehdy bylo jedno. Nesetkala jsem se samozřejmě s pochopením, ale s tím jsem počítala. Pak jsem z ŘKC oficiálně vystoupila, abych to měla i papírově. No a od té doby je všechno, jak má být. Během těch 10 let se znovuzrodil můj taťka, který mi nečekaně před Vánoci (2010) umřel, ale protože vím, že patřil Ježíši, netrápím se tím. Bude mi chybět, a chybí, samozřejmě, ale vždycky si říkám - je s Pánem, a to je prioritní...Za těch 10 let se znovuzrodilo v LDN, kde jsme se sestrami sloužily, na 60 lidí, což v době, kdy jsem byla u katolíků, by nepřicházelo v úvahu, protože bych neuměla na různé dotazy biblicky argumentovat. No a znovuzrodili se další při evangelizacích, kdy byli např. uzdraveni po naší modlitbě.
Znovuzrodili se feťáci, kterým jsme byli sloužit, dále děti, které nás poslouchaly, když jsme těm feťákům v parku kázali. A stala se spousta dalších zázraků, kdy Bůh uzdravil, ne hned, ale za nějaký čas. Jistě, nejde prioritně o uzdravení, jde hlavně o spasení, ale kázat by se mělo v moci Ducha, což by mělo být provázeno skutky, které činil Ježíš i apoštolé - a ti uzdravili všechny, kteří o to stáli. Je pravda, že ne všichni, za které jsme se modlili, byli uzdraveni, ale to nehodnotím - my se máme ve víře modlit a další je na Bohu, kdy to udělá. Nemáme pochybovat, jinak nic nedostaneme. A tak je to se vším.
No, to jsou jen zlomky toho, co jsem zažila a zažívám. Jsem za to vděčná Bohu a vždycky budu, že mi dal sílu odejít. Věřím, že ji dá i tobě, jen se neboj Mu věřit. A nedej nic na skeptiky, kteří ti budou říkat - co kdyby to a co kdyby ono - ty sama se rozhodni, modli se za to a Pán ti dá jistotu.
Tak hodně Jeho požehnání ke všemu, co tě čeká, a co máš vyřešit!
Irena |
Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Středa, 19. leden 2011 @ 07:49:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Oprava: jsem tam 10 let |
]
Re: Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 11:01:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."prokopnutí zdi" jako východ ze tmy?
|
]
|
|
Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 13:14:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Současný papež ve své knize Úvod do křesťanství mimo jiné napsal:
Řekněme to bez příkras a možná s rizikem, že budeme špatně pochopeni: Pravým křesťanem není náš "stranický kolega" z téže konfese, ale ten, kdo se díky tomu, že je křesťanem, vstal vskutku lidským.
Nehledej, brusle7, cestu u ostatních, ale v sobě. Převlékání kabátu a prokopávání zdí není řešení, které by šlo k jádru problému. Svého bližního můžeš najít v každém člověku a Krista můžeš potkat pokaždé, když se k někomu ty zachováš jako bližní.
|
Re: Re: Nabývám sílu, nebo ztrácím? (VIII. - poušť) (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Čtvrtek, 20. leden 2011 @ 14:45:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Matouš 25, 35 - 36- 35Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
- 36byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘
|
]
|
|
|
|
