 |
Právě je 462 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116485816
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Staro-nový člověk...
Vloženo Čtvrtek, 16. prosinec 2010 @ 23:13:19 CET Vložil: Stepan |
poslal kabrtdaniel Nebýt pod zákonem, ale pod milostí - role jak Starozákonního tak Novozákonního člověka
Neexistuje rozdílu mezi starozákonním a novozákonním člověkem z hlediska
Boží milosti! Lid Starého zákona, stejně jako lid Nového zákona
obdržel stejnou milost, jež za nás vykonal Kristus na kříži. Jedněmi
byl ukřižovaný Ježíš zvěstován obětními ceremoniemi, druhými
připomínán vínem a chlebem při památce. Nová smlouva - ta kterou Ježíš přinesl, není
popření nebo dokonce oprava staré, ale naopak nové zakořenění, obnovení
staré smlouvy!
Chápali Boží oběť Adam s Evou, když je Bůh zahalil kůží nevinného
zvířete? A když Ábel obětoval beránka, chápal pozadí? Chápal Boží milost
Abraham, když stál s dýkou nad svým synem? Chápal Šalamoun smysl
obětí, když proléval hektolitry krve? (Atd. atd.) Jsem přesvědčen že
ano! Že
oběť zvířete nestačí, a totiž že sama o sobě nemá žádnou zástupnou hodnotu, ale
že jí má pouze smrtí Krista samotného, muselo být všem výše zmíněným
Starozákonním osobnostem zřejmé. Jakou hodnotu by jinak v Božích očích
jejich oběti mohly mít? Říká si snad Bůh: "Ábel (Abraham, Mojžíš, Šalomoun...) je mým předrahým
vlastnictvím, protože pro mě umí být pořádnej surovec."? Nebo jím je,
protože tou obětí vyznal svou vděčnost Bohu za jeho smírčí čin?
Myslím, že duchovní Izrael jak starého, tak nového zákona je duchem stejný, centrálním motivem jeho konání je Boží oběť pro něj, Jeho milost. Nový zákon hovoří o narození, prvním adventu toho, jenž byl obětován (předurčen k obětování) již na sklonku dějin. Ježíš není novodobým fenoménem, ale centrální osobou celé historie lidstva. Že na podstatu svého bytí (ukazování na Boží smírčí činnost) Izrael zapomněl je otázka druhá. Každopádně na Staré smouvě nebylo nic špatného, stejně jako není nic špatného na Nové. Jde pouze o nové zakořenění vztahu s Bohem, na který Izrael zapomněl. Nebýt pod zákonem, ale pod milostí, měl být i Starozákonní člověk.
Když mluvíme o Božích smlouvách a Jeho zákonech, hledejme prosím chybu v člověku a nikoliv v Bohu. Potom se vyvarujeme falešných interpretací, ve kterých Bůh něco udělal špatně, a proto potřeboval svou smlouvu opravit, či dokonce úplně změnit. Od samého pádu do hříchu je Boží milost hlavním tématem Bible. A Zákon, jenž vede ke smrti, a o kterém je řeč v NZ, je prázdnou formou, formou bez náplně (skutky bez Ducha), nikoliv tím svatým zákonem, který Bůh předal v plamenech ohnivých Mojžíšovi, protože ten je stejně svatý jako Bůh sám.
Co vlastně znamená "Být pod zákonem", sousloví, které na polích církevních dogmat hraje roli strašáka do zelí? Nebýt pod zákonem ale pod milostí neznamená zákon nedodržovat, ale pochopit podstatu, a totiž že podstatou mého jednání nejsem já sám (skutkaření), ale má orientace na Ježíšovu oběť (činy z lásky). Zákon o kterém mluvím já, je zákon lásky, milovat Boha a lidi, jímž je desatero neodmyslitelným základem, ale daleko překračuje roli zákazu a příkazu, protože vychází ze srdce, které je naplněno Božím Duchem. Zákon Boží se tak stává naším charkterem, podobně jako je charakterem Božím.
Židům 8,10 A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.
Dan Kábrt
|
Podobná témata
 |
|
Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 17. prosinec 2010 @ 10:24:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Amen. |
|
|
Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: salom v Sobota, 18. prosinec 2010 @ 02:22:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | 31„Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu.
32Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův.
33Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Jeremias 31 Na starozakonni Israel nebyl nikdy seslan Duch Svaty oproti Nove smlouve ,kdy znovuzrozeni zide+naroubovani pohane se stavaji kmenem stejne olivy a skrze Ducha Svateho a usmrcovani sve lidske hrisne prirozenosti mohou v lasce byt v Kristu a v lasce k Bohu dodrzovat Jeho nezmeneny Kralovsky Bozi Zakon. |
Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Sobota, 18. prosinec 2010 @ 22:32:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jeremiáš, nacházící se v obleženém Jeruzalémě, prorokuje, že bude Izrael vydán do Babylonského exilu a tato slova se týkají Izraele již z Babylonu vysvobozeného. Jeremiášova proroctví nemají jen mesiánský význam, ale prvotně se týkají obnovené mysli Izraelitů po odchodu z Babylonu. Podobně tak mluví např. Izajáš, Daniel...
Na starozakonni Israel nebyl nikdy seslan Duch Svaty oproti Nove smlouve
Duchovní obrození prožíval Izrael poměrně často. Na starozákonní Izrael byl seslán Duch svatý mnohokrát. Vždyť např. z jaké moci mluvili Boží proroci, když ne z moci Ducha svatého? Přítomnost Ducha svatého jak na společenské, tak na individuální úrovni vůbec není privilegiem novozákonního člověka. Nehledě na to, že Duch svatý je součástí každého člověka. Je to ten dech Boží, jenž oživuje naše jinak mrtvá těla (podobně jako Adamovi). Jenže v někom, kdo je duchovně mrtvý, jakoby ani jeho duch nežil. Proto potřebuje obdržet od Boha nového Ducha (znovuzrození). I znovuzrození tedy není nový termín, o kterém by před Ježíšem ještě nikdo neslyšel. Slyšelo o něm už mnoho generací. Jde o obnovu vztahu s Bohem, jenž je smyslem naší existence (Gn 1, 2, 3)
kdy znovuzrozeni zide+naroubovani pohane se stavaji kmenem stejne olivy
To se právě měli stávat už ve Starém zákoně. Izrael měl být požehnáním ostatním národům (Mnoho jiných národů se také stalo součástí Izraele). Bohem vyvolený Izrael vždy existoval jen na duchovní úrovni. Izraelita je ten, kdo má vztah s Bohem. Jakmile na Něj Izrael zapomněl, nutně (z Boží milosti) se musel stát Izraelem někdo jiný.
|
]
Re: Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: salom v Neděle, 19. prosinec 2010 @ 09:31:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Dekuji za obohacujici komentar,jen bych chtel poznamenat, ze jsem mel na mysli seslani Ducha svateho na Israel jako narod.Jsem si vedom seslani Ducha svateho na jedince (proroky,panovniky. a tdl) oproti NZ ,kdy verici je pokrteny ve vode a Duchem svatym. |
]
|
|
Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Sobota, 18. prosinec 2010 @ 10:30:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | V 2Kor.3,2-9.sa hovorí : 2 Našim listom ste vy, napísaným v našich srdciach, ktorý znajú a čítajú všetci ľudia,3 a vidieť zjavne na vás, že ste listom Kristovým, nami prislúženým, napísaným nie černidlom, ale Duchom živého Boha, nie na kamenných doskách, ale na doskách srdca mäsitých.4 A takú dôveru máme skrze Krista k Bohu.5 Nie že by sme boli dostatoční sami od seba niečo pomyslieť, ako sami zo seba, ale naša dostatočnosť je z Boha, 6 ktorý nás aj učinil dostatočných za služobníkov novej smluvy, nie litery, ale Ducha, lebo litera zabíja, ale Duch oživuje.7 A jestli služba smrti, v literách, vyrytá na kameňoch, bola slávna, takže nemohli synovia Izraelovi hľadieť do tvári Mojžišovej pre slávu jeho tvári, pominuteľnú, 8 jako by potom nemala byť služba Ducha slávna! 9 Lebo ak bola služba odsúdenia slávna, služba spravedlivosti je o mnoho slávnejšia!
Ap.Pavel v týchto veršoch urobil porovnanie starozákonnej a novozákonnej služby a jednoznačne označil novozákonnú službu Ducha za slavnejšiu od starozákoného desatora, ktoré nazval službou smrti.
P.Ježíš v ev.Jana 6,63 hovorí, že jeho slová sú duch a život. Čo znamená poslušnosť jeho novozákonným príkazom , to je ta služba Ducha. A v ep. Gal. 5,22-23 sa píše, čo je ovocím Ducha. Je to: láska, radosť, pokoj, zhovievavosť, dobrota, dobrotivosť, vernosť, krotkosť a zdržanlivosť; 23 proti takým veciam nieto zákona.
V ep.Židom 8,10-13 sa hovorí: 10 Lebo toto je smluva, ktorú uzavriem s domom Izraelovým po tých dňoch, hovorí Pán: Dám svoje zákony do ich mysle a napíšem ich na ich srdcia a budem im Bohom, a oni mi budú ľudom.
11 A nebudú viacej učiť každý svojho blížneho a každý svojho brata hovoriac: Poznaj Pána! Lebo ma budú všetci znať, od malého z nich až do veľkého znich. 12 Lebo budem milostivý ich neprávostiam a na ich hriechy a na ich bezzákonné skutky viacej nespomeniem. 13 Tým, že hovorí novú, vyhlásil prvú za zastaralú. A to, čo zastarieva a stárne, je blízke zániku.
Stará zmluva je preto stará ,lebo ju nahradila nová. Stará zmluva už slúži iba nato, aby sme pomocou nej mohli pochopiť novú.
V Starom zákone nie je ani zmienka o milosti.
My sme spasení z milosti skrze vieru v P.J.Krista a nie zo skutkov zákona. Nie je možné milosť zmiešavať so skutkami zákona.
Spásu možno dosiahnúť buď z milosti skrze vieru v P.J.Krista,alebo z dokonalého dodržania celého zákona /Rim.10,5. / To sú dve cesty spásy a iba jedna z nich je reálna a to je cesta milosti.
Zo skutkov zákona sa to nepodarí nikomu. /Gal.2,16/ |
Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 18. prosinec 2010 @ 19:59:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tato milost Kristovy oběti se vztahuje zpětně i na lidi Staré smlouvy. I oni byli Kristem vykoupeni.
Ale máš pravdu, Stará a Nová smlouva je rozdíl. Ten spočívá v možnosti prožití lidského života ve stavu znovuzrozeného člověka, skutečného dítěte Božího pod vládou Krista. Tuto možnost ani spravedliví Starého zákona neměli.
My jsme zachráněni milostí skrze dar víry, následné přijetí tohoto daru (což je lidská odpověď) a následně skrze křest na odpuštění hříchů. Aź pak jsme se stali křesťany chodící v novotě života.
|
]
Re: Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Sobota, 18. prosinec 2010 @ 22:47:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tuto možnost ani spravedliví Starého zákona neměli.
Měli..., jsem přesvědčen, že to byl Kristus, kdo tvořil vesmír. Že to byl On, kdo se zjevil Mojžíši v hořícím keři a řekl mu: jsem, který budu. Že to byl On, kdo vedl duchovní obrození (tedy mnohá znovuzrození) Izraele...
|
]
Re: Re: Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 18. prosinec 2010 @ 22:53:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ano, ale v té době Ho nazývali - v češtině - Hospodin.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Neděle, 19. prosinec 2010 @ 09:46:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tak tak... :-)
|
]
Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Neděle, 19. prosinec 2010 @ 09:39:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tvrdit, že "ve Starém zákoně není ani zmínka o milosti" může jen někdo, kdo Starý zákon nikdy nečetl. Doporučuji si Starý zákon nejdříve přečíst, než se tu o něm začneš vyjadřovat. Pro začátek si například na www.bibleserver.com zadej do vyhledávače "milost" a zadat "Starý zákon". Jen ve výsledcích tohoto vyhledávání si budeš mít týden co číst.
Myslet si o starozákonním člověku, že chápal Tóru a Proroky jako "litery" bez vztahu k myšlení a srdci a teprve my je dnes chápeme v tomto jejich obsahu, je směšně domýšlivé. Vykládat takto Pavlův dopis do Korintu znamená dělat z Pavla úplného hlupáka. Pavel zde mluví v symbolech a rozhodně nepředpokládá, že je budeme vykládat doslova. Kdyby tehdy napsal, že vzal nohy na ramena, také bys to dnes vykládal, že cvičil jógu? Pavel prostě vysvětluje SVÝM SOUČASNÍKŮM (ne starozákonním lidem), že zákon není cílem, ale prostředkem, že inspirovaná nejsou písmena, ale člověk, že cílem a tím, kdo inspiruje, je Kristus. Tak, jako tomu je v Božím slově vždy od Genesis po Apokalypsu.
|
]
|
|
Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Neděle, 19. prosinec 2010 @ 15:30:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tvrdit, že "ve Starém zákoně není ani zmínka o milosti" může jen někdo, kdo Starý zákon nikdy nečetl
Ján 1:17 Lebo zákon je daný skrze Mojžiša; milosť a pravda stala sa skrze Ježiša Krista.
Keď som napísal,že v starom zákone nie je ani zmienka o milosti ,tak som myslel na milosť ktorá sa nám stala
v P.J.Kristu.A nie na milosť všeobecne.
Netušil som,že niekto môže byť tak spozdilý v myslení. |
Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Neděle, 19. prosinec 2010 @ 16:45:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zákon je dán, milost se stala. Co dodat...
|
]
Re: Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Úterý, 21. prosinec 2010 @ 12:28:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj kabrtdanieli,milost se stala... Jistě že AMEN .
A ptáš se co dodat?
Proto,někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
To je svatý Zákon Ducha milosti v Ježíši Kristu.
Otázkou pak zůstává, pod jakým zákonem jsou ti ,že Zákon Ducha milosti zlehčují a podrývají víru jiných.Sami tím odsuzují a staví se nad Boží zákon.
Zeptám se tedy , kdo jsi, že soudíš cizího služebníka,kterého Bůh přijal za svého? Děkuji v. |
]
Re: Re: Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Úterý, 21. prosinec 2010 @ 13:12:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Koho soudím?
|
]
Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Úterý, 21. prosinec 2010 @ 14:24:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Mě samozřejmě ne. Omlouvám se ,neber si tu otázku osobně,ta platí pro všechny , samozřejmě i pro mne...zlechčovat Tě nemám potřebu a ani nechci.
Píšeš však ,že stará smlouva je v podstatě nová smouva ,jak se pak díváš na tato slova z Římanům 14,5-6 ? :
Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu.
|
]
Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Středa, 22. prosinec 2010 @ 11:54:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý vlastiku,
k Pavlovým dopisům se musí také jako k dopisům přistupovat. Podobají se totiž telefonnímu hovoru, kdy pozorovatel (čtenář) slyší jen jednoho z telefonujících. Proto se tam tak často píše, jak jsem vám bratři už říkal atd... My nevíme, co jim říkal a často ani o čem mluví. Proto se k Pavlovým listům nesmí přistupovat jako k bodům vyznání pravého křesťana, ele exegeticky, a totiž komu a na co Pavel odpovídá. V Římanům 14 se mluví o jídle ve spojitosti se dny. Pavel tedy může hovořit o postních dnech, a tím reagovat na spor členů církve, jestli se mají společně postit např. v úterý nebo ve čtvrtek. Tak jim vysvětluje, že půst je věcí jednotlivce, protože někdo tím vyznává čest Pánu a jinému na tom nesejde. Někdo se nepostí a jí všechno (maso i zeleninu) a někdo se postí a jí jen zeleninu, a že oba to dělají ke slávě Boží. Soudit upřímnost konání našeho bratra nám nepřísluší, ale přísluší Bohu. To je poselství této zprávy. Text dle mého názoru vůbec sobotu nebo dělení čistých a nečistých zvířat neřeší.
|
]
Re: Re: Staro-nový člověk... (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Čtvrtek, 23. prosinec 2010 @ 15:12:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj danieli,
-----Text dle mého názoru vůbec sobotu nebo dělení čistých a nečistých zvířat neřeší.----
díky za odpověď a Tvůj názor. Myslím že text je o zákonu Boží milosti v Kristu Ježíši a tak i bratrské snášenlivosti.
S dopisy ap.Pavla mám zkušenost ,že od mládí,když jsem četl Pavlovy dopisy ,jsem vnímal a vnímám ,že to co "telefonoval" -psal /říkal ,říká i mě osobně.A jistě vím,že skrze Ducha sv. mluví konkrétně ke každému čtenáři a dokonce až do dnes.
O brartské snášenlivosti:
1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.
2 Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu. 3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého. 4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít. 5 Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. 6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu. 7 Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, 8 umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. 9 Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých. 10 Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží. 11 Neboť je psáno: ‚Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.‘ 12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu. 13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení. 14 Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté. 15 Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel! 16 Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali. 17 Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého. 18 Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé si ho váží. 19 A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu. 20 Nenič kvůli pokrmu Boží dílo! Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí. 21 Je tedy dobré nejíst maso a nepít víno a nedělat nic, co je tvému bratru kamenem úrazu. 22 Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem. Blaze tomu, kdo sám sebe neodsuzuje, když se pro něco rozhodl. 23 Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích.
/Římanům 14 kap./ Zatím ahoj v. |
]
Kdo je naším Veleknězem....? (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Úterý, 21. prosinec 2010 @ 13:30:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | ---- Potom se vyvarujeme falešných interpretací, ve kterých Bůh něco udělal špatně, a proto potřeboval svou smlouvu opravit, či dokonce úplně změnit.---- Aby "opravil to co se blížilo k zániku" , položil svůj život na golgotském kříži. Že by udělal neco špatně,když v oněch dnech uzavřel smlouvu novou...? - (tzn.né starou) Žalmy 98,1 Žalm. Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží!
|
]
Re: Kdo je naším Veleknězem....? (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Středa, 22. prosinec 2010 @ 12:00:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ano, blížilo se k zániku, ale to ne proto, že by na ní bylo něco špatně, ale že na ní lidi zapomněli. Plnění zákona jako odezva na Boží milost se stala pouhou literou bez ducha. Proto svou smlouvu přišel Hospodin obnovit. Znovu ji zakořenit do myslí lidí.
Zjevení 15,2-3 Viděl jsem jakoby jiskřící moře, planoucí ohněm, a viděl jsem ty, kteří
zvítězili nad dravou šelmou, nesklonili se před jejím obrazem a
nenechali se označit číslicí jejího jména. Stáli na tom jiskřícím moři,
měli Boží loutny
a zpívali píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň
Beránkovu: „Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože
všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů.
|
]
Re: Re: Kdo je naším Veleknězem. (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Čtvrtek, 23. prosinec 2010 @ 20:38:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Danieli,
co znamená obraz šelmy a označení číslicí jejího jména? Jak se na to díváš? Zajímám mne to , děkuji Ti za odpověď v.
|
]
Re: Re: Re: Kdo je naším Veleknězem. (Skóre: 1)
Vložil: kabrtdaniel v Pátek, 24. prosinec 2010 @ 09:34:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Vlastiku,
odpovím Ti úryvky ze dvou knih...
..."Znamení šelmy" tedy označuje mnohem více než viditelné označení na čele nebo na ruce. Toto označení se projevuje v hlubinách myšlení, ale také vnějšně, ve skutcích, v projevech života; v těchto dvou rovinách je znamením uzurpace Boží moci.
Samotné jméno této šelmy prozrazuje její podstatu a poslání, číslo 666. Kniha Zjevení vysvětluje, že "je to číslo člověka" (Zj 13,18). V biblické tradici je číslo 6 spojeno s člověkem, který byl stvořen šestý den, člověkem, který ještě nevstoupil do náboženského společenství s Bohem, člověkem bez Boha. Číslo 6 symbolizuje tedy lidskou pýchu, která se obejde bez Boha. S číslem 6 se setkáváme při stavbě Nebúkadnesarovy sochy z knihy Daniel, na kterou text Zjevení právě před chvílí narážel (Da 3,1). Cílem této stavby bylo totiž upevnit jednotu na zemi, která by nahradila království z nebe. Číslo 6 je třikrát opakováno a toto trojí opakování ještě zvýrazňuje úmysl zmocnit se božské důstojnosti. Neboť tři je číslo Boha. Opakovat třikrát číslo 6 znamená povyšovat člověka na úroveň Boha "třikrát svatého"... (Iz 6,3; Zj 4,8).
(Jacques Doukhan ThD - Křik nebes, str. 117)
...Asi nás nepřekvapí, že falešná trojice popsaná ve 13. kapitole (Zjevení) nenabídne lidem jen falešné Boží osoby, ale i falešná první čtyři přikázání. První přikázání zní: "Nebudeš mít jiného Boha mimo mne" (Ex 20,3), ale šelma z moře zaujme Boží místo a bude vyžadovat, aby ji lidé uctívali (verše 4 a 8). Druhé přikázání zapovídá uctívání model, avšak šelma ze země postaví sochu a bude obyvatele země nutit, aby se jí klaněli (verše 14 a 15). Třetí přikázání zní: "Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha" (Ex 20,7), ale šelma z moře má na sobě jména urážející Boha (verše 1, 5 a 6). Ve čtvrtém přikázání se říká: "Pamatuj na den odpočinku." (Ex 20,8) Starobylé smluvní tabulky (smluvní dokumenty) byly uprostřed opatřeny pečetí majitele a zákonodárce. Jelikož má i Desatero formu starobylých smluv, nemělo by nás překvapit, že i ono nese uprostřed pečeť majitele a zákonodárce - přikázání o sobotě. "V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý." (Ex 20,11) Toto je jediné místo v celém Desateru, kde se mluví o základu Boží autority nad celým stvořením (On je Stvořitel).
Pečetění hraje důležitou roli i ve Zjevení. Zástup 144 000 svatých má na čele pečeť (Zj 14,1; srov. 7,3.4; Ex 31,13.17). Nesvatá trojice používá falešnou pečeť, jíž je znamení šelmy. Z toho vyplývá, že nesvatá trojice ze Zjevení 13 útočí na všechna první čtyři přikázání. Předmětem posledního sporu mezi drakem a ostatkem je tedy první deska přikázání....Je jasné, že znamení šelmy je záměrnou napodobeninou první desky Zákona...
(Jon Paulien - Co Bible říká o konci času, str. 110, 111)
Obraz šelmy je satanskou napodobeninou obrazu Božího. Myslím, že k pochopení, co je obraz šelmy, je nutné znát, co znamená být obrazem Božím. Tomuto tématu se pověnuju v příštím článku. Děkuji za inspiraci ;-).
S pozdravem Dan
|
]
|
|
|
|
