Nečetl.
Nebudem predsa čítať klamstvá,keď môžem čítať pravdu.

já jsem jeden překlad našel, ale kontroloval jsem to jen namátkou a nevím, jak je to s copyrightem:-)

1. Když náš Pán a mistr Ježíš Kristus řekl: Čiňte pokání, chtěl, aby celý život věřících byl pokáním. 2. Tomuto výroku nelze rozumět ve smyslu pokání svátostného, tj. zpovědi a dostiučinění, udílených kněžími. 8. Církevní ustanovení o pokání jsou vložena pouze na žijící lidi. Nic se podle nich nemá ukládat umírajícímu. 11. Přeměny kanonického trestu v trest očistcový je koukol, jistě zasetý v době, kdy biskupové spali. 13. Umírající splácejí všechno smrtí a odumřeli už církevním ustanovením, ježto dosáhli zproštění z jejich pravomoci. 18. Nelze, zdá se, dokázat rozumem ani Písmem, že duše v očistci nemají možnost zásluh nebo růstu v lásce. 20. Jestliže tedy papež prohlašuje plné prominutí všech trestů, nerozumí tím doslovně všechny tresty, nýbrž pouze ty, které sám udělil. 21. Hlasatelé odpustků bloudí, tvrdí-li, že papežské odpustky osvobozují a zachraňují člověka od všech trestů. 22. Papež nepromíjí duším v očistci žádný trest, který by byli měli podle církevních ustanovení odpykat v tomto životě. 26. Papež si počíná správně, že duším vyhlašuje prominutí nikoliv mocí klíčů, kterou v té věci ani nemá, nýbrž způsobem přímluvy. 27. Jen lidské učení hlásají ti, kdož tvrdí, že „sotva cinkne peníz o dno truhlice, ihned vyletí duše z očistce“. 28. Je jisté, že jakmile zazní peníz v pokladnici, vzrůstá lakota a žádostivost, ale přímluvná modlitba církve je závislá pouze na svobodné vůli Boží. 33. Je třeba se varovat před těmi, kdo hlásají, že ony papežské odpustky jsou nějakým neocenitelným darem, jímž je člověk smiřován s Bohem. 36. Každý opravdu vnitřně usebraný křesťan má nárok na plné odpuštění trestu a viny, a to i bez odpustkových listů. 41. O papežských odpustcích je nutné kázat opatrně, aby lid neměl nesprávně za to, že je třeba dávat jim přednost před ostatními dobrými skutky lásky. 44. Skutkem lásky láska roste a člověk se stává lepším, kdežto pro odpustky se nestává lepším... 48. Je zapotřebí učit křesťany, že papež potřebuje mnohem více modlitby než peníze. Jestliže tedy udílí odpustky, žádá tím spíše horlivé modlitby než peníze. 50. Stejně tak je namístě křesťany učit, že kdyby papež věděl o vyděračství kazatelů odpustků, raději by připustil, aby se bazilika sv. Petra rozpadla na prach, než aby ji budoval z kůže, masa a kostí svých ovcí. 58. Poklady církve, z nichž papež odpustky udílí, nejsou ani zásluhy Krista a svatých; ty totiž napořád i bez papeže způsobují vnitřnímu člověku milost, a vnějšímu člověku kříž, smrt a peklo. 91. Kdyby se odpustky hlásaly podle ducha a záměru papežova, snadno by se daly všechny naznačené námitky vyvrátit, ba dokonce by se ani nevyskytovaly. 95. a tak aby raději mnohou strázní vcházeli (křesťané) do nebe, nežli spoléhali na falešný smír.--------------Až to zkontroluju celé, asi to pověsím na českou Wiki. 

Křesťanství je výhradně o vztahu člověka k Bohu a Kristu. Tradice včetně Bible je dobrou pomůckou pro cestu. Ukazuje cesty, kterými se při následování Krista vydali jiní. Jsou to osobní svědectví o víře. Tradice si nezřídka odporuje, Bible si nezřídka odporuje, tradice odporuje Bibli, Bible odporuje tradici - není to nic divného, protože i my dnes máme své cesty a vzájemně si odporujeme. Není to tak zlé, protože celou tou tradicí se táhne jako červená niť to, co je na křesťanství opravdu podstatné a klíčové. 

Byli to lidé, kteří žili s Bohem a z toho, co jim o něm a o Kristu vyprávěli starší, kterým to vyprávěl zase někdo další. Byli to lidé, kteří pro víru neváhali obětovat vše včetně života. A kde byli? No řekněme převážně v oblasti Římské říše a okolí.

Jinak se omlouvám za tu příšernou chybu. Původně tam nebyly ty tisíce a když jsem je doplnil, nezměnil jsem účka:-)

Opakovaně jsem též uvedl, že chceme-li mluvit o nějakém Písmu v době Ježíše, pak tak lze činit pouze a jedině ve vztahu k Zákonu, tj. Gn až Dt. Jenže to není ani náhodou to, co označujeme za Bibli. Pak ve druhém století se rabíni dohodli na svém kánonu (Písmu). Následně se na kánonu SZ a NZ dohodli křesťané s tím, že shoda nebyla úplná. Dnešní katolický kánon byl tehdy minimalistický. A až do reformace křesťané měli buď ten katolický (protestantský + dt knihy), nebo pravoslavné (katolický + další apokryfy ke SZ ale i k NZ). Chceš-li se vracet k Bibli, ke které? Ke Gn až Dt z doby Ježíše a apoštolů? Ke křesťanským (katolický nebo pravoslavné), nebo snad k té, co se utříbila 1500 let po Kristu?

Nebo to bylo tak, že si někteří při Ježíšových slovech dělali poznámky ;-)
Ostatně soudní proces s Ježíšem tomu odpovídá.

Svoje přesvědčení ohledně přijetí milosti každým zakládám na textu a logice Evangelia, ale o tom jsem tu už marně mockrát psal. Kázat Evangelium je bohulibé a naprosto nutné hned. Pro mě totiž není Evangelium jen nějakou jízdenkou na nějaký lepší svět - je to ten lék, který zabírá už tady a teď. Zkus být k sobě upřímný a odpověz si na otázku, jestli bys svůj dnešní život s Kristem vyměnil za ten před tím, kdybys bezpečně věděl, že spásy/záchrany dosáhneš tak jako tak. A navíc je tu fakt, že Ježíš důrazně varoval, že pro ty, kteří ruku nepřijmou na zemi, bude to později "bolestivé". 

o římskokatolické církvi i exkomunikaci na Slovensku vím - má to svá pravidla. Více než to, mě však překvapilo učení kvakerů. To ti mohu říci upřímně. :O))) Jak tomu říkáš? kvakerismus?