Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 505 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116486201
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Pochybnosti ve víře
Vloženo Sobota, 13. listopad 2010 @ 18:39:09 CET Vložil: Stepan

Studijní materiály poslal karels

I v případě věřících lidí na ně dopadají pochybnosti. Jste překvapeni? Jedním z takových božích služebníků je i Job. Job pochybuje a to dokonce tak, že neví, zda má věřit, nebo nevěřit Pánu Bohu.
Jedná se o utrpení Joba. Job sám neví, co se s ním vlastně děje. Neví to ani jeho manželka, která mu radí: „Ještě se držíš své bezúhonnosti? Zlořeč, žehnej Bohu a zemři.“ [1] Job pochybuje a tato pochybnost víry je naznačena svatopiscem v hebrejštině.

v hebrejštině:

... הן יקטלני (לא) [לו] איחל

 Povšimněte si těch hebrejských písmen, která jsem zvýraznil tím, že jsm je dal do závorek. V kulaté závorce (je hlavním čtením v hebraice) záporka „ne“, hebrejsky לא [lo]. V hranaté závorce (v hebraice jako marginální poznámka) je zájmeno s prefixem znamenající „jemu“, hebrejsky לו [lo]. (záporka i zájmeno se čte stejně - lo)

Jedná se o homonymum, které zaznamenal pisatel listu Job. [2] Posluchači nedovedli rozlišit, zda se jedná při recitaci o záporku nebo o zájmeno. Rozdíl, zda je v textu záporka nebo zájmeno, pak ale mění smysl textu:

... הן יקטלני לא איחל
 
V textu se záporkou „ne“ se nám říká: „I kdyby mě zabil, nebudu věřit…“   (Bible, kniha Job 13:15)

V textu se zájmenem „jemu“ se nám říká:

הן יקטלני לו איחל

„I kdyby mě zabil, budu mu věřit…“ (Bible, kniha Job 13:15)

Domnívám se, že smysl dvojího čtení není nějaká kosmetická úprava, aby to bylo krásné. Není to nějaký náboženský folklór. Naopak, rozdílné čtení je cosi znepokojujícího, něco, v čem se nám zjevuje rozporuplnost, dilema biblického textu.

Já si osobně myslím, že to byl od svatopisce záměr. Zjevuje se nám tak nejistota, tápání Joba a rovněž tak všech, kteří procházejí utrpením. „Budu věřit Pánu Bohu × nebudu věřit Pánu Bohu?“ V biblickém textu se nadto může odrážet dvojí pohled na jednání božích služebníků při jejich setkání s utrpením. První pohled spočívá v tom, že se pasivně podřídíme okolnostem, které na nás dotírají. Skoro za ně i děkujeme Pánu Bohu.

Druhý pohled spočívá v tom, že se v souvislosti s utrpením spoléháme sami na sebe. Jsme to my, kteří bojujeme s nepřízní osudu. Na Pána Boha jako bychom v těchto chvílích malinko zapomněli. Já myslím, že správné bude, pokud setrváme na modlitbách, ale sami se taky pokusíme něco podniknout. Pěkně to vystihuje latinské přísloví: ORA ET LABORA „modli se a pracuj“, „modli se a usiluj“.

Pokud prožíváme trápení, pokud jsme se setkali s nepřízní osudu, není hanbou, jestli máme pochybnosti o naší víře v Boha, jestli pochybujeme. Jak jsem mohl dokázat ve svém článku, pochybnosti měl i takový boží služebník, jakým byl Job. Samotný Job nám však může být povzbuzením a příkladem, abychom vytrvali a naše trpělivost bude zcela jistě odměněna, když už ne v tomto věku, tak jistě v tom přicházejícím.
 
Poznámky:

1. Bláhovost rady manželky Joba a šoa
2. Za tuto pěknou myšlenku jsem vděčný panu Jacquesi Doukhanovi, s kterým jsem se setkal v roce 2001.


Podobná témata

Studijní materiály

"Pochybnosti ve víře" | Přihlásit/Vytvořit účet | 8 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Pochybnosti ve víře (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 14. listopad 2010 @ 19:18:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No já ti nevím, ale nepomohlo by překládat "čekat" místo "věřit, vkládat důvěru"? Textu s tou záporkou bych pak rozuměl asi takto:"Ať si mě zabije, stejně nic jiného nečekám." Doslovněji možná: "I kdyby mě zabil a nic už na mě nečekalo".



Re: Re: Pochybnosti ve víře (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Neděle, 14. listopad 2010 @ 19:58:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale klidně, já myslím, že je to možný...


]


Re: Pochybnosti ve víře (Skóre: 1)
Vložil: rive v Neděle, 14. listopad 2010 @ 19:38:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
když přichází manželka za Jobem, tak mu říká zlořeč, žehnej Bohu ????



Já jsem zapomněl dát odkaz... (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Neděle, 14. listopad 2010 @ 19:57:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hebrejské slovo, jenž vyslovila Jobova manželka, je slovo ברך [barech], což je přeloženo jako „zlořeč“, ale už latinská Vulgáta překládá ono hebrejské slovo ברך [barech] latinským slovem „benedic.“ Celá pasáž zní v latině „benedic Deo“. Přeloženo z latinského textu to, ale pro změnu znamená – „dobře mluv o Bohu, chval Boha, žehnej, dobrořeč Bohu“ Řecká Septuaginta, LXX se raději rozhodla problému vyhnout úplně: „αλλα ειπον τι ρημα εις κυριον“ – což se z řečtiny dá přeložit následovně: „mluv slovo k Hospodinu“ . Tady můžeme zvolnit v našem „úprku“ a zrekapitulovat, kolika možnostmi se dá přeložit pasáž z biblické knihy Job 2:9, přesněji imperativ slovesa ברך [barech]: 1. zlořeč – to je tradiční překlad snad ve všech Biblích 2. žehnej – tak se to pokusily přeložit alespoň některé Bible, určitě je to čtení ve Vulgátě 3. mluv slovo k Hospodinu – tak se pokusila o překlad Septuaginta Nejdříve si zodpovíme, proč je hebrejské slovo ברך [barech] možné přeložit takovou spoustou možností, variant – často protikladných. Posléze se pokusím uvést závěry článku do souvislosti s naším praktickým životem. Proč je tady možnost tolikerého překladu? Když jsem nahlédl do slovníku, dozvěděl jsem se, že slovo ברך [barech] je v tomto konkrétním případě eufemismus. Pro zlořečení, prokletí bývá obvykle v hebrejštině užito jiné slovo.
V tomto případě měl asi pisatel knihy Job strach napsat výraz označující prokletí, zlořečení vůči Bohu! Tak tam užil jiný výraz s původně opačným významem. Je tady ještě jedna možnost výkladu této lingvistické záhady. Pisatel knihy Job užívá slovo ברך [barech] s možnostmi překladu žehnat, zlořečit zcela záměrně, zcela úmyslně! Proč by to dělal, proč by si dával takovou práci? Domnívám se, a je to můj názor, že svatopisec chtěl tímto způsobem zdůraznit pomatenost manželky Joba, zřejmě chtěl zdůraznit její nepochopení a bláhovost.

Zdroj: http://karelsykora.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=44522&bk=53028


]


Re: Já jsem zapomněl dát odkaz... (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Neděle, 14. listopad 2010 @ 20:18:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Celý článek, na který uvádím v komentáři odkaz, jsem použil ve své bakalářské práci....


]


Re: Re: Já jsem zapomněl dát odkaz... (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pondělí, 15. listopad 2010 @ 05:58:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
pane Karle

jak to vidíte vy, proč ti mnozí překladatelé nepoužili ve svých překladech slovo "žehnej" 

rive





]


Re: Re: Re: Já jsem zapomněl dát odkaz... (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pondělí, 15. listopad 2010 @ 13:08:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím si, že je to eufemismus, což je nahrazení výrazu drsného nebo označujícího nepříjemné představy, jevy nebo děje výrazem zjemňujícím. Eufemismy jsou ustálené například: odešel navždy místo zemřel. V tomhle případě je sice napsáno žehnej, ale významově má být proklej - ale kvůli strachu, aby náhodou někdo ze čtenářů při recitaci neproklel Boha, je v hebrejském textu výraz pro žehnej - myslím, že jsem tenhle výklad četl v nějakém komentáři....


]


Re: Re: Re: Re: Já jsem zapomněl dát odkaz... (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pondělí, 15. listopad 2010 @ 18:05:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 pochopitelně, už chápu, že většina překladatelů zůstala u překladu  "proklej", 
aby  se nepozměnil celkový význam věty



]


Stránka vygenerována za: 0.15 sekundy