 |
Právě je 377 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
120291844
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život víry: Dáváním dostáváme
Vloženo Neděle, 13. červen 2010 @ 22:15:32 CEST Vložil: Olda |
poslal rive František z Assisi objevil štěstí, když se modlil:
Pane Bože, prosím, abych toužil,
ne být utěšován, ale abych těšil,
ne být chápán, ale abych chápal,
nebýt milován, ale abych miloval,
protože dáváním dostáváme,
odpuštěním je nám odpuštěno,
umíráním se rodíme do věčného života!
Slzy prolité za sebe jsou slzy slabosti, ale slzy lásky
prolité za druhé jsou znamením síly. Nejsem tak citlivý, jak bych měl být,
dokud „nepláču nad chybujícím a nepozdvihám toho, kdo upadl“. A dokud nepoznám,
jakou má hodnotu to, když soucitně s druhými sdílím jejich smutek,
strádání a rány osudu, nemohu poznat skutečné štěstí.
Opakem lásky není nenávist. Je to sobectví. Poprosili jste
Ducha svatého, aby osvobodil váš život od sobectví a místo toho jej naplnil
svou láskou?
|
Díky Rive (Skóre: 1)
Vložil: ares v Pondělí, 14. červen 2010 @ 10:40:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Díky rive,
tuto Františkovu modlitbu nádherně zhudebnil Petr Eben. Vždycky mě nesmírně dojímá :-) V kancionálu je pod číslem 928 (na internetu jsem ji nikde nenašel včetně not)
Učiň mě, Pane, nástrojem,
ať zářím tvým
pokojem.
Kde dusí nenávist, ať lásku vnáším,
kde tiskne
bezpráví, ať křivdy snáším,
ať smírem spojuji, kde dělí hádky,
ať
pravdou přemáhám omyl a zmatky.
Učiň mě, Pane, nástrojem,
ať
zářím tvým pokojem.
Ať vírou postavím hráz pochybnostem,
ať
propast zoufalství překlenu mostem,
kde vládne temnota, ať světlo
křesám,
se všemi smutnými ať v tobě plesám.
Učiň mě, Pane,
nástrojem,
ať zářím tvým pokojem.
Požehnej, Pane můj, mé snaze
přímé,
víc než být potěšen, chci těšit jiné,
víc než být
pochopen, druhé chci chápat,
víc než být milován, chci lásku dávat.
Učiň
mě, Pane, nástrojem,
ať zářím tvým pokojem.
Kdo dává,
dostává, mnohem víc přijme,
kdo ztrácí, nalézá sebe i jiné,
kdo
bližním odpouští, sám milost pozná,
ba ani smrt mu víc nebude hrozná.
Učiň
mě, Pane, nástrojem,
ať zářím tvým pokojem."
(sv. František z Assisi)
|
|
|
Re: Dáváním dostáváme (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 14. červen 2010 @ 13:07:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | V životě svatého Františka mě zaujalo také to jakým způsobem rozdal svůj značný majetek. Oběma rukama a s otevřeným srdcem jako dělal všechno a vůbec si nedělal vrásky s tím komu dává. Na rozdíl od městské rady. Seběhli se na to chudí z širokého okolí a mezi nimi spousta hříšníků a nevěstek. Městská garda vytvořila kordon a snažila se je alespoň trochu usměrňovat ale moc se jí to nedařilo. Byla kolem toho spousta výtržností a peníze velice rychle skončily v kapsách krčmářů. Všeobecný mejdan byl veliký. Ctihodní páni měšťani se pohoršovali právě tak jako se my často pohoršujeme když jsme nucení okolnostmi někomu dát nějakou maličkost ze svého přebytku a nechce se nám. Zlostně se pošklebovali, potřásali hlavami a říkali že takhle se to přece nedělá, to není fér a že ten bláznivý kluk ničeho nedosáhne.......
Na svatém Františkovi je zajímavé i to že ho jako světce berou a prosí o přímluvu i pravoslavní křesťani. Před časem koupili v jedné západoevropské zemi bývalý františkánský klášter který měl být přeměněný na hostinec aby v něm zachovali službu Bohu.
Svatý František je první člověk o kterém se bezpečně ví že nosil na svém těle Kristova stigmata. Rány které krvácely, nehnisaly a nehojily se. Skrz ruce a nohy. V podrážkách sandálů měl upevněné silné hřeby které mu vyčnívaly z nártů.
Jednou jsem četl článek který stigmata všeobecně zpochybňoval a používal pro to nejrůznější argumenty které se mi nezdály přesvědčivé. Jeden z nich byl také kupodivu ten že se vyskytly i mimo naši církev, pravděpodobně u evangelíků nebo u pravoslavných ale neřekl konkrétně kde. Možná si myslel že budeme žárlit nebo to začneme považovat za podvod když se to nevyskytuje jenom u nás. Zajímalo by mě jestli o tom někdo něco neví, jestli nosil někdo Kristovy rány v jeho denominaci. |
Pohoršuju se? (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Úterý, 15. červen 2010 @ 16:50:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | vůbec si nedělal vrásky s tím komu dává. Seběhli se na to spousta hříšníků a nevěstek. Byla kolem
toho spousta výtržností a peníze rychle skončily v kapsách
krčmářů. Ctihodní měšťani se
pohoršovali právě tak jako se my často pohoršujeme
Ty peníze byly Františkovi, mohl si s nimi udělat co chtěl. Třeba takovou pitomost. To je totiž svoboda.
Otázkou je, jaké je ovoce jeho jednání? Srocení a nebezpečí na ulicích, zisky podniků pochybné pověsti, slet kriminálních živlů ze širokého okolí, a s tím spojená nižší bezpečnost výše zmiňovaných měšťanů, vyšší náklady na městskou gardu spojené s vyšším daňovým zatížením. Nejak jsem se rozjel, musím končit. Ale o takové ovoce rozhodně nemám zájem.
Na závěr jednu akademickou. Kdyby František rozdal peníze přímo těm krčmářům, tak by z pohledu nezúčastněných sousedů nejspíš udělal lépe :-)
|
]
|
|
|
|
