Grano Salis - Homofobie v žákovských kolektivech a dopis panu ministru Kocábovi

poslal Momonka

Přišel mi e-mail, se kterým bych se chtěla podělit i s vámi.

Milí přátelé,
asi víte, že se na české školy šíří příručka s názvem Homofobie v žákovských kolektivech. Má to být učební pomůcka pro učitele, aby se s jejím užitím vymýtila homofobie ze škol. Homofobie je podle autorů bezdůvodný strach z homosexuality a hf. je velmi nebezpečná a proto se proti ní musí bojovat. Příručka je velice nešťastná a pracuje s neověřenými teoriemi. Záměrem publikace je vytvořit na školách prostředí tolerance a akceptace homosexuality, bisexuality a transsexuality a zároveň zavřít ústa všem, kteří by chtěli jakkoli proti homosexuálnímu životnímu stylu mluvit. Učitelé jsou dokonce vybízeni k trestání dětí, které by používaly homofobní jazyk. Pokud by naše děti svobodně řekly, co si o homosexualitě myslí, byly by trestány. Příručku můžete nalézt zde http://www.prolife.cz/file.html?id=11

Napsal jsem otevřený dopis ministru Kocábovi a kopii jsem zaslal i ministryni školství, paní Kopicové. V dopise jsem žádal stažení této publikace z českých škol. Dostal jsem odpověď od náměstkyně ministryně školství paní Laurenčíkové. Odpovídala mi jménem ministryně, jak píše. Načež jsem jí obratem odpověděl, protože jsem s její neurčitou odpovědí nebyl spokojen. Dopisy jsou v příloze k dispozici.

Věřím, že vzhledem k tomu, že je příručka skutečně děsivá, máme reálnou šanci dosáhnout vítězství v podobě stažení dokumentu ze škol a navíc ještě změny veřejného mínění. Co k tomu je třeba? Pouze vytrvalost. Neodbytnost vdovy, která vytrvale žádala soudce, aby se jí zastal, až to učinil pro její nezbednost (jak píší kraličtí). Podívejte se na malou skupinu lobystů, kteří od roku 1993 předkládali parlamentu návrh zákona o registrovaném partnerství homosexuálů. Osmkrát předkládali různé formy zákona až v roce 2006 dosáhli schválení parlamentem. Viz jejich stránky http://www.glpartnerstvi.cz/historicky-prehled/

O co však homosexuálům jde? Odhaduje se, že v naší zemi je 3 - 5 % homosexuálů, tedy až půl miliónu. Zda je to reálné číslo nevím. Ale za čtyři roky, kdy mají možnost se registrovat, se registrovalo 917 párů (do konce roku 2009). Na Vysočině to bylo pouze 12 párů. Mezi nimi je také mnoho cizinců. Z toho můžeme vidět, že je to velice malá skupina, která však chce vládnout všem. Ostatní raději žijí v promiskuitě, aby mohli střídat partnery podle volby. Podle statistických výzkumů mají homosexuálové několik set partnerů za svůj život. O nějakém trvalém vztahu tu nemůže být ani řeč. Ve skutečnosti jim šlo o to, aby stát uznal homosexualitu jako takovou, legitimizoval ji a uznal, že se nejedná o úchylku, ale o zdravý životní styl. To se jim podařilo.

A druhý krok je umlčet všechny, kteří by měli chuť jejich nepravosti kárat, nebo jim pomáhat k osvobození z této úchylky. K tomu se jim velice hodí ovlivnit mysli učitelů, aby začali vidět homosexualitu jako zdravý životní styl (tak je to v homofobní příručce nazváno).

Pokud vám záleží na generaci dětí a mládeže, postavte se odvážně proti tomuto útoku na jedinečnou instituci manželství a rodiny a pozvedněte svůj hlas. Jak ho můžete pozvednout? Především na modlitbách volat k Bohu o milost a odpuštění této zvrhlosti, která se v naší zemi propaguje. Modlete se za politiky, právníky, učitele, ředitele škol, a krajské pracovníky prevence, aby prohlédli tuto velikou lež. Modlete se za ministryni školství paní Kopicovou, za paní Laurenčíkovou, za autory publikace Kláru Smetáčkovou a Richarda Brauna.

A pak se ozvěte. Komunikujte s řediteli škol, kde máte děti, pište politikům, krajským zastupitelům, učitelům, aby uviděli pravdu a zachránili manželství a rodiny v naší zemi. Je přece psáno: Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh. Žd 13,4

Budu vděčný za vaši odpověď.

David Loula

K rukám pana ministra Michaela Kocába

Vážený pane ministře,

Nedávno se mi dostal do rukou dokument vytvořený na základě rozhodnutí vlády ČR o strategii boje proti extrémismu, nazvaný Homofobie v žákovských kolektivech s podtitulem Homofobní obtěžování a šikana na základních a středních školách - jak se projevuje a jak se proti ní bránit. Autorka publikace Irena Smetáčková podává pokyny pro učitele základních a středních škol jak bojovat proti homofobii a ve své metodice používá nezdůvodněné a nedokázané teorie.

Autorka vychází především z popírání rozdělení společnosti na muže a ženy a jejich specifických rolí a charakteristik. Snaží se přesvědčit pedagogy o tom, že mezi muži a ženami nejsou žádné rozdíly - pouze biologické. Na straně 19 píše: Obecně platí, že odchylky vyvolávají pochybnosti a nedůvěru, v horším případě i pocit ohrožení a strach. V minulosti byla homosexualita považována za ďábelské zlo a za nemoc. Dnes už tomu tak není, nicméně ve společnosti stále panují některé předsudky týkající se homosexuálních, bisexuálních a transsexuálních lidí. Jejich odstranění je obtížné právě proto, že vyrůstají z genderového řádu a jsou součástí genderových

stereotypů, které určují, jaké by měly být „správné ženy“ a jací „správní muži“, včetně

jejich heterosexuálního chování. Toto je snaha o rozbití starých řádů společnosti, podle kterých žili naši předkové po staletí a tisíciletí a společnost na základě nich dobře fungovala. My dnes usilujeme o popření odlišné role a identity muže a ženy. Proč se stále utvrzujeme v tom, že my máme pravdu a celé generace našich předků se mýlily, když považovali heterosexualitu za jediný dobrý základ pro dobrou rodinu a potažmo zdravou společnost? Tento pokus se mi jeví jako velice rizikový a povede k rozkladu rodin a tím i celé společnosti.

Autorka se staví na stranu utlačované menšiny homosexuálně orientovaných lidí a usiluje o vymýcení nejen šikany a obtěžování homosexuálně orientovaných osob, ale též vyzývá k trestání těch, kteří mají jiný názor na homosexuální životní styl. To ovšem může vést k diskriminaci jiné menšiny, která z principu nemůže akceptovat sodomii - homosexualitu, bisexualitu, transsexualitu atd. Ještě před patnácti lety byla homosexualita považována za sexuální úchylku většinou společnosti. Několik let stačilo homosexuálním lobistům a sdělovacím prostředkům k legitimizaci partnerství osob stejného pohlaví. Odůvodněním bylo přesvědčení, že homosexualita není volba, ale vrozená vada, nemoc, kterou musíme léčit, nebo lépe akceptovat. Krátce na to převládlo mínění, že to není vada, ale pouze přirozená sexuální orientace daná genetickým kódem. A dnes už je homosexualita opět považovaná za volbu. Proč? Protože je třeba zdůvodnit a ospravedlnit i bisexualitu a transsexualitu. A to nelze, pokud přijímáme sexuální orientaci za něco geneticky daného. Je známo, že mezi homosexuály je velká promiskuita a partnerská věrnost mezi nimi prakticky neexistuje. Též je známo, že mnoho homosexuálů se posléze začalo orientovat bisexuálně! Co to znamená? Jednoduše to, že jim homosexuální orientace nabyla dána "do vínku", ale že se pro ni rozhodli. A my se dnes snažíme toto chování ospravedlnit? Budeme své děti vychovávat k "zdravému životnímu stylu", který spočívá v naprostém zmatku v sexuální orientaci a povedeme je do zajetí povrchních sexuálních zážitků?

Nauka o genderových rolích je čistě teoretický konstrukt a neopírá se o žádné empirické důkazy. Původním autorem této teorie je psycholog a sexuolog John Money, který chtěl svou nauku ověřit reálným pokusem. Výsledky však byly fatální. Přesvědčil rodiče malého chlapce, který nešťastnou náhodou přišel o penis, aby jej převychovali na dívku. Patnáct let podstupoval chlapec hormonální "léčbu", měl dívčí jméno a byl vychováván jako dívka. Dívkou se však nikdy necítil. V 15 letech rodiče pokus John Moneyho přerušili, jelikož jejich syn (dcera) vyhrožoval sebevraždou, pokud bude muset za "doktorem" dále chodit. Z následků se rodina nikdy nevzpamatovala. Jeho bratr (dvojče) spáchal sebevraždu poté, co se u něj jako následek umělých změn v bratrově pohlaví projevila schizofrenie. Sám "pokusný chlapec" se také později zabil.

V psychologii byl poté pojem genderového stereotypu ze značné části opuštěn ve prospěch vrozeného pohlavního chování, vycházejícího z rozdílných způsobů efektivního sexuálního chování.

Na straně 17 píše autorka: Homofobní obtěžování a šikana mají původ v hetronormativě genderového řádu, který staví homosexuální, bisexuální a transsexuální lidi do asymetrického postavení vůči heterosexuálním lidem. Pedagogům je vnucována nepodložená představa společnosti bez řádu, kde si lidé dělají jen to, co sami uznají za vhodné. Když tuto myšlenku domyslíme do důsledků, za krátký čas nebudeme moci čelit argumentaci pedofilů, zoofilů, nekrofilů, protože i oni mají svá práva. Pokud se vám toto upozornění zdá homofobní, ocituji zde několik řádků od našeho předního sexuologa Radima Uzla : Lidé ale nepokládali zoofilii vždycky za hrdelní zločin. Téměř všechny staré řecké pověsti líčí, jak se bohové spojovali se smrtelníky ve zvířecí podobě. A v tomto spojení bylo z jejich pohledu něco posvátného. I slavný symbol lékařství, had řeckého boha léčitelství Aeskulapa, prý nebyl léčivým hadem. Ženy ho v chrámu zasvěceném Aeskulapovi používaly údajně k onanii. Ve starém Egyptě pak uctívání kozla z Mendesu spočívalo v sexuálním aktu věřících žen s tímto posvátným zvířetem...Český trestní zákoník nepovažuje zoofilii za trestný čin ani ve svém novém znění. Snad by mohla být trestána jen podle paragrafu o týrání zvířat. Kdo ale týrání posoudí? Němá tvář obvykle neprozradí, zda je jí tato aktivita příjemná nebo ne. Pokud popřeme hetronormativu genderového řádu, pak je všechno dovoleno.

S pozdravemJako křesťané rozhodně nejsme proti homosexuálům. Jakékoli projevy šikanování odsuzujeme. Nemyslíme si, že homosexuálně orientovaní lidé jsou méně hodnotní než jiní lidé. Věříme, že i oni byli stvořeni k obrazu Boha, nikoli pod obraz. Lidská důstojnost a hodnota života stojí především na této skutečnosti původu lidské bytosti. Na druhou stranu věříme v Bohem daný řád, který je dobrý a má za cíl jen ochranu a bezpečí lidí. Proto, když Irena Smetáčková ve své publikaci píše, že škola nemůže dobře plnit své poslání, pokud nevytváří bezpečné prostředí, ptáme se, jestli tímto bezpečným prostředím jsou školy, kde mladí lidé budou zkoušet nejpodivnější sexuální experimenty proto, že jim o nich učitelé řekli a schválili je?

V druhé části publikace o didaktické aplikaci tématu autor Richard Braun popisuje zážitkové semináře a skupinové hry a diskuze na téma homosexuality s cílem vytvořit ve školách tolerantní prostředí, ve kterém se homosexuálové budou cítit bezpečně. Představa, že v roce 2085 budou ve společnosti většinově chodit gayové a lesby je sama o sobě podivná, neboť by zřejmě lidstvo vyhynulo po meči i přeslici. Ale metodicky pracovat s mladými lidmi - kteří v období dospívání hledají vlastní identitu a sami sobě nerozumí - a chtít po nich, aby radili homosexuálnímu muži v partnerském soužití s jiným mužem, který se zamiloval do jedné krásky, co s tím má dělat, mi připadá absurdní.

Starověký křesťanský učenec Pavel napsal dopis římským křesťanům, kde vysvětluje, že homosexualita je důsledkem odpadnutí od Boha a jeho řádů. Proto je Bůh nechal napospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla. Už v Mojžíšově zákoně, který určoval uspořádání židovské pospolitosti a stal se též základem pro založení demokratických státních zřízení, je vyjádřena Boží vůle: Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost.

Pane ministře Kocábe, rozhodně protestuji proti zavedení zmíněné publikace do českých škol. Připomínám, že o takových závažných změnách ve výchově dětí na školách musí vědět rodiče dětí a školské rady se k tomu musí vyjádřit! Chci věřit, že pravda a zdravý rozum v této věci zvítězí nad demagogií a rafinovanou lží. Nesouhlasím s praktikováním trestů na dětech pro jejich otevřeně, svobodně a slušně vyjadřovaný odpor proti homosexualitě, bisexualitě, transsexualitě, pedofilii, zoofilii, nekrofilii a dalším zvrhlostem.

David Loula

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace