Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Alžběta.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 10, článků celkem: 15083, komentáře < 7 dní: 575, komentářů celkem: 314224, adminů: 60, uživatelů: 4810  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 80 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

martino
timg
wollek
Willy
JirkaB

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium
·Co je to hermeneutika Ducha?
·500 let cesty od reformace k náboženskému smíru
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 18. října 2017

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 728 924
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Hledání: Antisemitismus v antice
Vloženo Čtvrtek, 08. duben 2010 @ 14:32:16 CEST Vložil: Stepan

Služba bližním poslal karels

Nalezl jsem několik klasických textů, které dokazují antisemitské chování římských klasiků vůči Židům. Posléze se pokusím nalézt odpovědi, proč se antičtí autoři takto chovali a možná až překvapivě nalezená odpověď bude i odpovědí na současný antisemitismus..

Petronius ve své argumentaci dospěl až k tomu, že Židé uctívají prase:

Originální text: Iudaeus licet et porcinum numen adoret, et coeli summas aduocet auriculas.

Překlad textu: Židovi je dovoleno, aby uctíval prase jako boha a volal pro vyslyšení až do nejvyššího nebe.  Petronius, Fragmenta 35

porcinum numen – božské prase (pochybuju, že by Petronius byl tak omezený, aby nevěděl, jak to s uctívání Boha u Židů opravdu je)


Lucius Annaeus Seneca ve svém De Superstitione píše:

De illis sane Iudaeis cum loqueretur, ait: „Cum interim usque eo sceleratissimae gentis consuetudo conualuit, ut per omnes iam terras recepta sit; uicti uictoribus leges dederunt.“ De Superstitione, Lucius Annaeus Seneca  

Překlad textu: Ale pokud jde o Židy, řekl: „Mezitím se obyčej tohoto nejprokletějšího /v lat. superlativ/ národa  (o Židech) rozmohl natolik, že je přijímán celou zemí, podrobení (o Židech) nám, vítězům, pak diktují svoje zákony.“

Cicero si ve své řeči Na obranu Flaccovu stěžuje na početnou židovskou komunitu a na její vliv, který si ve městě židovská komunita vydobyla:

Originální Cicerův text:
Sequitur auri illa invidia Iudaici. Hoc nimirum est illud quod non longe a gradibus Aureliis haec causa dicitur. hoc crimen hic locus abs te, Laeli, atque illa turba quaesita est; scis quanta sit manus, quanta concordia, quantum valeat in contionibus. (Cicero, Pro Flacco XXVIII 1,3)

Překlad textu:
Následuje záležitost ohledně nenávisti kvůli židovskému zlatu. A toto je bezpochyby důvod, že tato záležitost není vzdálená od kompetencí Aurelia. Kvůli zločinu tohoto místa, Laelie, jsi byl vyžádán ty. Nepochybně víš,  jak veliká je tato skupina lidí (Židů) a jak je uzavřená sama pro sebe a jaká mocná je síla tohoto davu.

Můj komentář: Cicero si všímá rozmáhající se komunity Židů (manus), její uzavřenosti (concordia), stejně jako síly davu Židů (quantum valeat in contionibus). U posledního výčtu – síla davu, je otázka, zda neměl Cicero na mysli náboženská shromáždění Židů.

Zopakuji Tacitovo prohlášení, které učinil o Židech, ač to už zaznělo v jiném mém článku:

Originální text Tacita:
Unde auctae Iudaeorum res, et quia apud ipsos fides obstinata, misericordia in promptu, sed adversus omnis alios hostile odium. Historiae V:5

Překlad textu: Tím vzrostla moc Židů a pak proto, že je u nich nezlomná víra a pohotové milosrdenství, ale proti všem ostatním nepřátelská zášť.


Jedním z vysvětlení antisemitismu od samotných Židů, s kterým jsem nikdy osobně nebyl srozuměný, které se mi nezdálo dostatečné pro důvod k nepřátelskému chování, je: „Co člověk nezná, toho se bojí, a čeho se člověk bojí, to nenávidí.“ Ve výrocích antických autorů se skrývá antisemitismus, ať už více skrytý či více zřejmý, ale stejně tak i důvod, příčina, proč se tito antičtí literáti takto chovali!

Odpověď je více než jasná v jednom z Tacitových komentářů:

Originální text Tacita: Iudaei mente sola unumque numen intellegunt: profanos qui deum imagines mortalibus materiis in species hominum effingant; summum illud et aeternum neque imitabile neque interiturum. Igitur nulla simulacra urbibus suis, nedum templis sistunt; non regibus haec adulatio, non Caesaribus honor. Historiae V:5

Překlad textu: Židé uznávají jediné božstvo a představují si ho pouze v mysli. Bezbožní jsou podle nich lidé, kteří vytvářejí obrazy bohů z pozemských hmot v lidské podobě; ona nejvyšší bytost se ani nedá spodobnit, ani nezanikne. Proto nestavějí žádné sochy ve svých městech, tím méně v chrámech; ani krále neuctívají pokleknutím, ani císařům nevzdávají poctu.


Jistěže nejsem tak hloupý, abych si neuvědomil, že se Římané chovali ve své podstatě nepříznivý postoj vůči všem novým kultům v Římě, které k nim dorazily z východu. Předchozí výroky to mohou dokázat, ale tohle tvrzení by se muselo dokázat nějakou podrobnější studií. Osobně jsem tuhle otázku už konzultoval. Římané sice nejrůznější náboženské kulty, které přicházely do jejich říše, tolerovali, ale jenom do jisté míry.

V případě neřímského náboženského kultu jakým judaismus bezesporu je, ale dost podstatným faktorem byla, a to bylo i důvodem antisemitského antijudaistického nepřátelského chování Římanů vůči Židům, neochota samotných Židů být loajální vůči kulturně-politickému zřízení Římské říše! (Proto nestavějí žádné sochy ve svých městech, tím méně v chrámech; ani krále neuctívají pokleknutím, ani císařům nevzdávají poctu. Tacitus, Historiae)

Pokud k tomu ještě přičteme to, že se komunita Židů v Římě rozrůstala (Cicero), víra Židů byla nezlomná a chovali zášť vůči všemu nežidovskému (Tacitus), jejich zvyky a pravidla chování byly naprosto rozdílné (Seneca), potom Římané měli obavu, aby židovská komunita nebyla počátkem příčiny rozložení římského kulturně-politického zřízení zevnitř! Což je můj závěr, který jsem učinil.

Tohle je důvodem nepřátelského chování Římanů vůči Židům, tohle je důvodem antisemitského chování v antice, podobně i ve středověku ze strany křesťanů i důvodem antisemitismu v novodobé historii! Tedy žádný strach z něčeho neznámého, ale naopak obava, aby Židé neohrožovali naše jistoty. To bylo více než pravděpodobným důvodem středověkého uvěznění Židů do ghett.

Příčina antisemitismu, což si troufám konstatovat, pak bude spočívat v malé sebedůvěře v nás samotné. Vlastní nejistota v sebe sama mohla být i důvodem náboženských válek ve středověku mezi katolíky a protestanty. Ze strany katolíků obava o to, aby se někteří katolíci nestali protestanty...

Jazýček na vahách vychýlí, zda se chovat nepřátelsky, antisemitsky vůči Židům, nebo nikoliv, pokud jedinec chová představu, že Židé mají tu moc ohrožovat jeho vlastní jistoty, nebo tyto jistoty ohrozit nemohou. Já osobně obavu ze ztráty své křesťanské víry, ekonomického či kulturního zázemí ze strany Židů v žádném případě nemám.

Antisemité jsou vlastně velcí chudáci pokud svádějí příčinu za svou vlastní ubohost na někoho jiného, ale defakto jsou chudáci všichni, kteří jsou nenávistně zaměření vůči komukoliv odlišnému, ať už je to odlišnost náboženská, kulturní nebo ekonomická. Kompenzují si tak nejspíš svoje vlastní komplexy...Prozatím aktuální verze v psaní mé bakalářské práce na téma antisemitismus v antice, ke stažení zdeDalší články jsou ke shlédnutí na mém blogu - http://karelsykora.blog.idnes.cz/


 
Příbuzné odkazy
· Více Služba bližním
· Novinky od Stepan


Nejčtenější článek Služba bližním:
Závislost na sexu


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Služba bližním

Podobná témata

Doporučené odkazy:

Biblická apologetika

Michaela Křivánková - Portrétní fotografie


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Antisemitismus v antice" | Přihlásit/Vytvořit účet | 9 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Antisemitismus v antice (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pamplon v Čtvrtek, 08. duben 2010 @ 15:37:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Je fakt že Žid Rottschild, lživou zprávou o vítězství Napoleona u Watterloo získal lacino akcie Anglických firem a přes noc pohádkově zbohatl

Také je ale pravda že Čech Václav Klaus, jehož nikým nezvolená manželka po sametové revoluci řídila Středisko cenných papírů a určovala ceny akcií bez ohledu na nabídku a poptávku, v zájmu svého manžílka, zbohatl rovněž způsobem dost nekalým.

A zkuste zavřít do kriminálu za podvod člověka, který vlastní akcie většiny firem ve státě, prosím račte pánové, nasaďte mi pouta, že ano. A tak bych mohl pokračovat donekonečna. Šejdířů je v každém národě dost, není to výsada Židů.

Takže pokud máme trochu všeobecný přehled, musí nám být jasné, že antisemitismus nešíří žádní chudáci, ale spíš ti, na které kvůli židům zbyde míň. :-))

Zajímavé také je, že v poslední době ve filmech o druhé světové válce hrají nacistické důstojníky často herci, kteří by za Hitlera šli do plynových komor jako první.

Nepohodlným faktem totiž je, že Židé jsou zaprvé statisticky velmi inteligentní lidé a tudíž se umějí přetvařovat a hrát role (i když pravda, Arabové jsou zase hezčí, a číňani pracovitější, abych si to nerozcáknul u půlměsíce ani u draka), a zadruhé obyčejný průměrný člověk prostě žida stejně ani nerozezná. Nemá na to dostatečné antropologické znalosti.

Obyčejnéímu člověku žid nepřekáží a ani k tomu nemá důvod. Nenávist kžidům je jen něčí bulík na naše nosy. Ale my si ho tam pověsit nenecháme, že ne?




Re: Re: Antisemitismus v antice (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 08. duben 2010 @ 23:57:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je fakt že Žid Rottschild, lživou zprávou o vítězství Napoleona u Watterloo získal lacino akcie Anglických firem a přes noc pohádkově zbohatl

Už zase fabuluješ? Tak především, ta fáma zní jinak: on měl mít tak dokonalou síť agentů, že se o porážce Napoleona měl dovědět o den dřív než vláda. Jak každý, kdo má trochu všeobecný přehled, ví, je to jen fáma, která navíc ani nevystihuje, na čem ta rodina ve vztahu k Británii ještě víc zbohatla. Ono to totiž bylo až na základě všeobecné znalosti o správném výsledku bitvy. Tak si doplň ten přehled a třeba pak budeš vědět, na základě čeho vydělal a že ta fáma, jejíž správné znění jsem ti prozradil, je nepodložená a hlavně se jaksi naprosto míjí se skutečnými obchodními tahy Nathana Rothschilda, pro které naopak potřeboval, aby všichni věděli, jak ta bitva dopadla.

Také je ale pravda že Čech Václav Klaus, jehož nikým nezvolená manželka po sametové revoluci řídila Středisko cenných papírů a určovala ceny akcií bez ohledu na nabídku a poptávku, v zájmu svého manžílka, zbohatl rovněž způsobem dost nekalým.

Tak tady jsi mimo můj všeobecný přehled. Možná to tak bylo, ale radši se podívám po informacích, abych náhodou neuvěřil hloupé fámě, kterou si ještě špatně pamatuješ jako v minulém případě.

No k tomu zbytku radši nic.


]


Re: Re: Antisemitismus v antice (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 09. duben 2010 @ 13:41:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Boží požehnání jak známo platí na věky. Přesně to je podle mne důvod proč patří Židé k nejchytřejším a nejšikovnějším lidem na celém světě, bez ohledu na to k čemu své chopnosti využijí. Kvete jim všechno na co sáhnou.


]


Re: hujos vs. hijos (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Farel v Pátek, 09. duben 2010 @ 09:13:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
U Petronia šlo možná jen o známou zápletku se záměnou slova hujos - prase s hijos - syn. Encyklopedická paměť nebude jen doménou současnoti. Mohl jí trpět i Petronius a jestli se chtěl vzdělat o národech žijících na území říše římské, mohl takto encyklopedicky nakoupit v tehdejší literatuře, navíc to mohlo být jako u Katky Žak zápletka s biomasou. A možná  se nenašel nikdo kdo mu by jako vládci řekl, tady jsi šlápnul vedle. Nebo se mohla ztráta v překladu stát až po Petroniovi tím, že ho někdo špatně přeložil.

Tožtak J.F.



Re: Re: hujos vs. hijos (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pátek, 09. duben 2010 @ 10:03:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Fareli, slovní hříčka, kterou uvádíš - známou zápletku se záměnou slova hujos - prase s hijos - syn platí, ale v řečtině! Petroniův text je latinský, latinsky syn je filius.

Ale stejně jsem rád, že jsi na to upozornil, protože je otázka, jak spojení "porcinum numen" - což doslova znamená prasečí bůh, protože porcinum je adjektivum, tedy přídavné jméno - prasečí (vzpomeň na vepřové v angličtině - pork) a numen znamená bůh, ale i božstvo, boží působení atd., takže se to dá přeložit jako "prasečí božstvo", "bůh jako prase" atd.


]


Re: Re: Re: hujos vs. hijos (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Farel v Pátek, 09. duben 2010 @ 20:09:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Psal jsem, že šlo o ztrátu v překladu. Předpokládám, že některé věci byly již tehdy překládány do latiny z provinčních jazyků. Takže Petronius mohl být obětí překladatele, který nemusel mít zrovna vztah k problematice tehdejší religionistiky :-)) Tožtak J.F.


]


Re: Antisemitismus v antice (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 09. duben 2010 @ 13:56:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dovedete si představit sám sebe v roli Piláta nebo jiného správce ? Kdyby Vás poslali do země pastevců koz a proroků (jak prý Pilát říkal) a oni by tam nad Vámi ohrnovali nos ? Nad pyšným představitelem supervelmoci který by se je snažil polidštit podle svého a oni by si Vás štítili natolik že by nemohli vejít do Vašeho domu aby se neznečistili a musel byste je soudit přes práh ? Všechno čím byste se pyšnil by pro ně bylo symbolem hrůzy a hnusu ? Vaši bohové i krásně vypracovaná nahá těla Vašich vojáků a atletů na posvátných hrách ? Vaše jídlo a konzumní způsob života ? Chápu jak moc museli Římani Židy nenávidět. Tohle se jim nestalo nikde jinde. Římský domus, lázně a způsob života chtěli i jejich nejhorší nepřátelé. Jestli existovala možná záměna slova syn a prase v řečtině tak to určitě rádi přeložili i do latiny, s komentářem nebo bez. O Petroniovi se říkalo že byl možná tajný křesťan a pravděpodobně zemřel když chtěl Neronovi zabránit v tom aby na nás hodil požár v Římě a vyvraždil nás. Možná změnil názor během života, používal to jako zastírací manévr nebo neměl rád Židy. Křesťankou byla pravděpodobně Claudia Acte, první Neronova žena se kterou se dal rozvést.



Re: Antisemitismus v antice (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns v Pátek, 09. duben 2010 @ 19:56:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ad Petronius

Dovolím si navrhnout jiné vysvětlení. V náboženských kultech je a bylo velmi rozšířeno to, že příslušníci nepojídali nějaké zvíře, protože bylo považováno za posvátné. Nepřijde mi tedy nijak podivné, pokud by si Petronius myslel, že židé věpřové nejedí, protože je nějak posvátné či spojené s bohem. A vzhledem k pestrému panteonu zvířecích a polozvířecích bohů to není nijak zvláštní - v té době tedy. Možná jsi měl uvést, že on tam také tvrdí, že jen obřezaní židé se mohou v Sobotu POSTIT. Toto mohl převzít od římského historika Troga. Rovněž Augustus napsal Tiberiovi, že se jednoho postil více než žid o Sobotě. Ačkoli se odborná veřejnost shoduje na tom, že půst o Sobotě je jen chybný mýtus, kterému o židech Římané věřili, existuje jedna zmínka v talmudické literatuře, o které vím a která se zdá svědčit pro to, že vedle většinového pojetí Soboty existovali i lidé, kteří pro půst mluvili. A tak Rabbi Yosé ben Zimra  mluvil o odpuštění hříchů díky sobotnímu půstu.

Další variantou je uvědomit si, že tu mluvíme o satirické tvorbě. A vyhledávat v satiře nějaký antisemitismus na základě těchto absurdních tvrzení považuji za nerozumné. To, na co tu Petronius upozorňuje, je netolerance židů, kteří by neobřezaného žida vyhnali do řeckých měst, kde by se nemohl podílet na jejich sobotním půstu. Takže on tu podle mě poukazuje na postavení tzv. bohabojných, kteří se mohou přetrhnout dělat vše jako židé, ale pro židy jsou stejně jen druhou ligou. Ať už se mnou souhlasíš nebo ne, vytrháváš z kontextu a zcela ti uniká smysl celé pasáže. To není o urážení židů, to je (ať už Petronius věděl cokoli) to poukázání na jejich netoleranci a pocit vyjímečnosti.

Z jakých Petroniových děl vycházíš při posuzování jeho vědomostí o židech?

Ale teď koukám, že to máš jako bakalářku, takže do toho radši už nebudu vrtat a ostatní citáty vynechám.



Re: Antisemitismus v antice a popis židů ve SZ o nich (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Sobota, 10. duben 2010 @ 13:54:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen namátkou. Odněkud z dávna si pamatuji jeden výrok, který prý řekl Julius Caesar ´´až dokdy, žide, budeš pokoušet trpělivost naši? ´´. Ale kdy a o co šlo ?
Dále je zde kniha Svetonius : Od skonu božského Augusta. Dozvídáme se, že chůva císaře Caliguly mu do mléka přidávala krev. Císař si na ni zvykl a v dospělosti byl přítomný popravám a nezřídka vytrhl meč z ruky kata a olizoval s něho čerstvou krev. Ta chůva byla židovka.
Tak mne napadá, že krev je přece rituálně nečistá, a nepřípustná. Ani přirozený sklon u Římanů nebyl lízat krev (měli zákon Boží vepsaný v srdcích podle Řím 2, 14 a tak ji jistě jako lidskou nekonzumovali). Byla tedy ta chůva z typu lidí Beliálových? (Jan 8, 44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku,...)
A někde se v tm Svetoniovi (asi) píše, že chrám v Jeruzalémě neměl žádný obraz jejich Boha, ale někteří uctívali podobu divokého osla. Snad pro jeho nepolapitelnost byl symbolem pro nevyjádřitelného Boha
Srovnejme také chování synů Jákoba : Gen 34, 28 a slova jejich tatínka : Gen 34, 30 Řekl pak Jákob Simeonovi a Léví: Zkormoutili jste mne, a zošklivili jste mne u obyvatelů krajiny této, u Kananejských a Ferezejských, a já jsem s malým počtem lidí. Seberou-li se na mne, zbijí mne, a tak vyhlazen budu já i dům můj.
A co říci na bojovné naladění ve verších z požehnání Mojžíšova :
2M 33, 11 Požehnejž, Hospodine, rytěřování jeho, a v práci rukou jeho zalib se tobě. Zlomuj ledví nepřátel jeho a těch, kteříž ho nenávidí, aby nepovstali.
17 ... a rohové jednorožce rohové jeho, jimiž on trkati bude národy napořád až do končin země
22 O Danovi pak řekl: Dan jako lvíče lvové vyskakovati bude z Bázan.
27 Ochrana tvá buď Bůh věčný, ..., kterýž vyžene nepřátely před tebou, aneb řekne: Vyhlaď je,
Někteří z národa se věnovali loupeži a procházeli zemí,
Soudců 18, 2 Tedy poslali synové Dan z čeledi své pět mužů z končin svých, mužů silných z Zaraha a Estaol, aby spatřili zemi a pilně prohlédli ji,
8 Když se pak navrátili k bratřím svým do Zaraha a Estaol, řekli jim bratří jejich: Což vy?
9 I odpověděli: Vstaňte a táhněme na ně, nebo shlédli jsme tu zemi, a aj, velmi dobrá jest; a vy mlčíte? Nelenujtež se táhnouti, a vjíti k opanování té země.
10 (Když přijdete, vejdete k lidu bezpečnému, a do země prostranné;) nebo dal ji Bůh v ruku vaši, místo, v němž není žádného nedostatku jakýchkoli věcí, kteréž na zemi býti mohou.
11 Tedy vyšlo z čeledi Dan odtud, totiž z Zaraha a Estaol, šest set mužů oděných v odění válečné.
17 A šedše pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země, vešli tam a vzali rytinu a efod a terafim a slitinu; kněz pak stál u vrat brány s šesti sty muži oděnými v zbroji.
25 Jemuž odpověděli synové Dan: Hlediž, ať více neslyšíme hlasu tvého za sebou, sic jináč oboří se na vás muži hněviví, a ztratíš duši svou i duše domu svého.
26 I brali se muži Dan cestou svou. ...
27 Oni pak vzavše, což byl udělal Mícha, i kněze, kteréhož měl, přitáhli do Lais k lidu zahálivému a bezpečnému; i pobili je ostrostí meče, a město vypálili ohněm.
28 A nebylo žádného, kdo by jim spomohl; nebo daleko byl Sidon, aniž měli spříznění s kterými lidmi. Město pak bylo v údolí, kteréž jest v Betrohob. A vystavěvše zase město, bydlili v něm.
29 A nazvali jméno města toho Dan, od jména otce svého, kterýž narozen byl Izraelovi, ješto prvé jméno města toho bylo Lais
A jaká je charakteristika pokolení Dan? odpověď dává požehnání Jákobovo:
Gen 49, 16 Dan soudit bude lid svůj jako jeden z kmenů Izraele.
17 Hadem na cestě bude Dan, růžkatou zmijí na stezce, jež koně uštkne do paty a jezdec se skácí zpět.



Stránka vygenerována za: 0.67 sekundy