Ekumenickykrestane,
Přesně tak! A ty heretické protestanty bysme měli víc upalovat.

Amen bratře Vlastíku.

Vzhledem k Vašim znalostem a zdrojům které s oblibou citujete si myslím že můžete být bez obav. Vás se to v žádném případě netýká. Vy můžete.
Kromě toho umřel Pán Ježíš za všechny lidi a na svět přišel zejména kvůli hříšníkům a pohanům. Můžete se za nás modlit jako za nepřátele nebo za pohany jestli věříte v Boha a tomu co říkáte.

 Trapné kecy abollo .... mám to brát, že takhle se má diskutovat????

Je mi jedno, co si o mé víře myslí běžný bezvěrec s dobrým charakterem.

Ani moc nechápu, proč bych si měla dělat těžkou hlavu nad bezvěrcem zrovna jen s dobrým charakterem. 

Duchovní věci bezvěrec nedokáže pochopit, jeho postoj ke světu je diametrálně odlišné, bezvěrec si přece ve svém srdci říká "Vždyť co je člověk, opice". 

Neexistuje nic jiného, nic nového, to co oslovuje stále znovu a znovu, a to Láska Boha k člověku, Bůh se dává lidem - i bezvěrcům poznat, naše životy o tom svědčí, i my jsme byli bezvěrci, ale taky mnoho bezvěrců Boha odmítá.

A další věc, která má moc oslovit lidi kolem nás, je láska a přátelství člověka k člověku, a to nejde bez vedení Ducha svatého( Duch svatý je se mnou všude- doma, v práci, na ulici, v marketu, ve společenství ..... bydlí v mém srdci .... vede mě k lásce,radosti obviňuje mě,když se v mém srdci objeví pokrytectví, falešnost, hřích, motivuje ke změně ... 

Hmmm, tady na gs vzhledem k častým lžím a nepravdám, které se zde píšou, má mnohokrát Duch svatý od nás lidí vstup zapovězený. Duch svatý se nevnucuje, nechcete, tak si dělejte podle své vůle (skutky svévole - patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty,závidění, opilství, obžerství a další podobné věci). A tak si myslím, že to co kritizuješ jako křesťanství, vlastně už vůbec křesťanství není, ale pouze a jenom naše lidská svévole, nic podle Krista (křesťanského).

rive

My jsme si tykali? Abollo jsem pro tykání, je to více neutrální. Díky.

 

S tím souvisí velmi silně interpretace Božího slova v jazyce té které doby a kultury. Rozumím mu správně? Uvedu hodně banální příklad. Když Bible říká "duše spravedlivých jsou v ruce Boží", říká tím, že Bůh má ruku? Asi ne, je to obraz. Ale jak to víme? No tak, že rozumíme světskému nenáboženskému pohledu na svět a hledíme ho smířit s tím svým náboženským jazykem. V Bibli se sice říká, že Bůh je duch (z čehož vyplývá, že nemá ruce), ale které z těch dvou míst má mít přednost a které mu má být podřízeno a reinterpretováno jako obraz? Tvrdím, že i zde zapracuje common sense naší světské představivosti, která je přece také Božím darem.  Jiná otázka je, zda tím Bible říká, že všichni spravedliví (všichni lidé vůbec) mají nějakou duši a co to je. A tady najednou mezi námi křesťany začne být dusno. Světská představivost nezafunguje spolehlivě, otázka není tak jasná - i mnoho nekřesťanských zdrojů tvrdilo, že člověk duši má - a křesťané se začnou přít. Tak mají nebo nemají? Někteří to považují za integrální součást svého křesťanského přesvědčení, jiní ne - podle toho, jak si Bibli vykládají. Někteří to nepovažují za tak důležité, aby se o tom vedly spory, jiní to považují za zásadní věc. A tak někteří budou takovou víru po uchazečích o křest požadovat, jiní ne, záleží na tom, s kým se uchazeč o křest setká.

Věc ovšem nekončí. Od těchto víceméně okrajových detailů musíme blíž jádru evangelia. Bylo-li vždy převažující praxí Bibli interpretovat jazykem současníků, musíme nově formulovat i takové představy jako třeba láska Boha k člověku, hřích, spása. A co teprve, když přijdeme k samotnému pojmu "Bůh"? Jakou to slovo má náplň v našich představách - vždyť skrze ně rozumíme samotné realitě - jak se to slovo v našich ústech poslouchá našim bližním, např. těm bezvěrcům. Nejde jen o to, že se v Božím jménu vraždilo. Máme dost odvahy přiznat si, že oficiální interpretace Božího slova církví jsou naprosto nesrozumitelné těm, kterým jsou určeny, těm, kterým má být hlásáno? Nakonec zjistíme, že nejen lidem vně církví je nesrozumitelné, ale že nakonec i křesťanům se v jejich vlastních shromážděních hlásá cosi, chce se po nich cosi, co je pochybné, že to Bůh opravdu chce. Církev s tím má zkušenost od svých začátků. Ale podle mě není v současnosti tak moudrá, jako byla např. na tzv. apoštolském koncilu, o němž se píše ve Skutcích apoštolů. Tam přece to správné porozumění Božímu slovu přišlo taky od těch "venku", od pohanů, kteří chtěli ke Kristu. A církev nakonec přijala tento fakt jako Boží pokyn. A vyšla jim vstříc. Dokáže vyjít církev vstříc vzdělaným a rozumným lidem dnešní sekularizované společnosti? Nedá spíš na to, že "rozum je děvka ďáblova"? Šup do ghetta, jedno, jestli je katolické nebo protestantské, všichni se v něm cítíme stejně bezpečně. A to je prý ta záchrana od hříchu nebo svoboda, ke které nás osvobodil Kristus.

Aboll, ty lobuješ za vzdělané a rozumné.  Jiný zde na gs zase podobně lobuje za nerozumné a v nouzi (a navíc těch je procentuálně více).  A církev je ta špatná, no řekni, co s tím,  církev neumí oslovit rozumné, nerozumné, co to vlastně znamená, že církev neumí oslovit bezvěrce, znamená to snad, že křesťané nejsou dostatečně světští, aby se přiblížili světu, nejsou dostatečně přizpůsobiví světu. Opak je pravdou, tzn. právě tím, jak jsou křesťané světští, tak tím více sklízejí pohrdání od bezvěrců. Světskost bezvěrci křesťanům těžko odpouštějí. Jinak jsou jim, ale křesťané lhostejní, protože bezvěrec Boha nehledá. Jestli tě dobře chápu, tak ty vidíš cestu v asimilaci s bezvěrci. Nejsme z toho světa, máme být odděleni, jiní (Kristovi). Já jsem spíše proto, mít oči otevřené na potřeby hledajících, být moudrý a umět poznat v bezvěrci hledajícího, a být mu nějakým způsobem (dle svých individuálních možnosti, schopnosti, ale i uznání si svých limitů) pomocí v jeho hledání, ale jinak moc nechápu, proč „podlízat“, vnucovat Víru, tomu, kdo nemá zájem o Víru v Krista, kdo se Bohu vysmívá.  A navíc přeceňuješ možnosti člověka, je důležité mít na mysli, že na Víru přece nemůžeš nikoho intelektuálně „překecat“.  Neříkám, že to nejde, že se to neděje, ale to není Víra, a také se to se brzy pozná. Dar Víry dává Bůh, není to intelektuální věc:

1. Kor. 18  Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc.

19  Je přece psáno: "Zahubím moudrost moudrých, zavrhnu rozum rozumných."

20  Kde zůstal mudrc? Kde je učenec? Kde zůstal světový myslitel? Copak Bůh neobrátil moudrost světa v bláznovství?

21  Bůh se ve své moudrosti nedal světu poznat jejich vlastní moudrostí. Namísto toho se Bohu zalíbilo, že spasí ty, kdo uvěří tomuto bláznivému kázání.

22  Židé požadují zázraky, Řekové hledají moudrost,

23  ale my kážeme Krista ukřižovaného - pro Židy pohoršení, pro pohany bláznovství,

24  ale pro povolané, ať Židy či Řeky, Krista - Boží moc a Boží moudrost.

25  Boží bláznovství je totiž moudřejší než lidé a Boží slabost je silnější než lidé.

26  Podívejte se, bratři, jak vás Bůh povolal: podle lidských měřítek mezi vámi není mnoho moudrých, mocných nebo urozených.

rive

Jako reakci na tuhle diskusi jsem dnes spustil malé a dostiprimitivní webové rozhraní. Dal jsem tam pár věcí, které mě provokují k tomu, o čem tady píšu. Nabízím tam text teologa Boušeho o paradoxu křesťanství - myslím, že je to alternativní interpretace Kristova kříže,tak aby nebyl vyprázdněn ani dnes. A chápu naprosto, že tento text je zase jen jeden z patníků naší cesty s Božím slovem. Ale je to odpověď myslící a věřící.

 A slovo Abolla není svou formou "hádka" (výčitka, ironie)? 

rive

Znal jsem jednoho člověka který o sobě tvrdil že je satanista. Pokud je mi známo tak krvavé rituály ani černou magii neprovozoval. Poslouchal satanistickou hudbu a prudil. Tak trochu v reálném světě ale hlavně na netu. Všeobecné vzdělání a přehled neměl ale sbíral a kopíroval nejrůznější konspirativní teorie. Nejvíc jich našel o USA a katolické církvi ale občas chodil prudit třeba i buddhisty.  V takovém případě předstíral že je členem sekty zen. Zároveň ale hledal i slabá místa zenu. Dlouho mi lezl na nervy až jsem se jednou naštval a poslal mu pár drsných příkladů toho k čemu se hlásil. Za chvíli přiběhnul, měl vytřeštěné oči a byl bílý jako papír. Něco takového by prý nikdy neudělal a to není ani možné. Od té doby se k satanismu hlásit přestal. Byl to hodný kluk kterého poznamenalo to že táta surově opustil rodinu a mámu to zlomilo. Snažila se najít jiného chlapa který by o ní stál a střídala milence. Sama o ně přitom nestála, chtěla aby se vrátil táta. Ten odešel za čarodějnicí z jedné nekřesťanské sekty (to není nadávka ale reálné označení) která ho ovládla a vyždímala o všechno co měl. Do té doby byli všichni ateisti a pak se jejich syn začal zajímat o tyhle věci a začal nesnášet všechno co mu připadalo positivní.

Jestli nás někdo zuřivě proklíná a uráží tak to s největší pravděpodobností nebude evangelík ale nějaký virtuální honimír, mám-li též použít pánské přirovnání. Satanista nebo militantní ateista. Nebo znuděný škodolibý hlupák. Účelem jeho snažení je abyste to co říká připsal na vrub evangelíkům a cítil strach a nenávist vůči ekumenickému procesu. Jindy si zas hraje na katolíka a uráží evangelíky a čeká až se k němu přidáte. Takový honimír může vystupovat pod mnoha identitami. Stejné to bylo pravděpodobně i v minulosti. V náboženských válkách se také angažovali loupežní vrazi a lidé kteří chtěli rozhádat a povraždit křesťany i za cenu vlastní škody a smrti.

Berte to tak že urážka od nepřítele má stejnou vypovídací hodnotu jako pochvala od přítele. Nenávist temných sil nám předpověděl Kristus.

Máte pravdu a souhlasím s Vámi. Jen jsem chtěl upozornit že zdaleka ne každý kdo se vydává za křesťana, popřípadě za katolíka nebo evangelíka se za něho také sám považuje. Někteří si ani nedávají práci s maskováním.

1. Vyčítáme si hříchy otců.

2. Používáme vlastní konfesi a její historii jako klacku, který obrazně otloukáme o hlavy těch druhých.

Mám dojem, že diskuse na těchto stránkách se stala sportem - odreagováním a místy i docela dobrou zábavou. Po čase se dá poznat, kdo tu za koho kope, kdo komu fandí. Katolíci dostávají výprask. Chybí jen jedno: sudí, který by pískal fauly. Jenže, přátelé, kouče máme jen jednoho. Co nám řekne, až přijdem do šaten?