Myslím si že Pán Ježíš nesrovnával a nestavěl do protikladu katolickou a evangelickou modlitbu ale modlitbu k falešným bohům a k živému a skutečnému Bohu. Na jedné straně je úsilí o prosazení vlastní vůle jakýmkoliv způsobem. Za cenu škemrání, obchodu, úplatku nebo dokonce pohrůžky. Já něco dám a falešný bůh mi musí poskytnout odpovídající protihodnotu. Nebo mu můžu zkrátit příděl obětin, popřípadě zneuctít jeho svatyni. Tak by se křesťan modlit v žádném případě neměl. Vzorem nám budiž sám Ježíš když se pro nás potil krvavým potem a modlil se v Getsemanech k Otci. Prosil ať od něho odejme tento kalich ale ne má ale Tvá vůle se staň. Vždycky bychom se měli modlit právě takhle. Aby se naplnila vůle Boží, ne naše. Konečné rozhodnutí máme vždycky ponechat na Bohu, a´t prosíme o cokoliv. Tím se můžeme vyvarovat mnoha chyb vyplývajících z falešného odhadu situace a prosby o špatnou věc. Když se modlím za svého bližního tak hlavně prosím aby dostal to co opravdu potřebuje, ne to co mu přeju já. Takhle se modlím i za evangelíky. Na druhou stranu si myslím že naše poklesky v tomhle ohledu posuzuje se shovívavou láskou. My taky obvykle své děti nezabijem když prosí o kbelík zmrzliny před obědem nebo o jinou hloupost která jim neprospívá. Modlitba a půst jsou dle Krista ty nejlepší prostředky k vyhánění zlých duchů. Neříká nám že bychom se nesměli pomodlit víc než jeden otčenáš denně a odepřít si jen určité množství potravy.

Co kdybyste se zkusil věnovat modlitbám evangelíků o něco hlouběji, popsat jak to děláte a o co prosíte ? Jestli máte i jiné společné modlitby než Otče náš, jaký je Váš vztah k apoštolskému vyznání víry, jak často se modlíte, jestli máte nějakou pravidelnou dobu a podobně. Chtělo by to samostatný článek. Pochlubte se tím co považujete za dobré a přínosné, bez zbytečného srovnávání a konfrontací . Jestli mne něco zaujme tak se rád nechám inspirovat. Kdysi jsem četl jako povinnou četbu knížku od spisovatele Šolochova o hrůzách bolševické revoluce. Hluboký dojem na mne udělala nenápadná zmínka o tom jak se pravoslavní kozáci modlí před každým jídlem a děkují Bohu. Prostí a negramotní lidé v maelstromu té strašlivé hrůzy a potoků krve. Inspirovalo mne to k tomu abych si z nich vzal příklad alespoň poněkud a abych si uvědomil že jsem starý osel se sklonem k farizejství když jsem se do té doby nad ně cítil povýšený.