Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jan.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 14, článků celkem: 15253, komentáře < 7 dní: 548, komentářů celkem: 327558, adminů: 60, uživatelů: 4861  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 34 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Petice na podporu manželství
·Tetování a křesťanství (odpověď na otázku)
·Křesťan a tetování
·Spurgeon a kontroverze ´´Downgrade´´ II.
·Spurgeon a kontroverze ´´Downgrade´´ I.
·Jižní baptisté si zvolili nejmladšího prezidenta v historii
·Může stát zdanit majetkové náhrady církvím?
·Paul Washer: Biblické mužství
·Žádné restituce!
·Otevřený dopis Martinu Glaserovi

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
94 458 808
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Kontrasty: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1.
Vloženo Sobota, 28. listopad 2009 @ 21:39:24 CET Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal leonet

Matouš 12,43 až 45: Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá. Tu říká: Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel. A když přijde, nalezne dům prázdný, zametený a vyzdobený. Potom jde a bere s sebou sedm jiných duchů, horších než je sám; a když vejdou, bydlí tam. A poslední věci onoho člověka bývají horší než první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.

Ve všech církvích jsou dva druhy věřících. Tělesní a duchovní. Nejlépe to vystihuje apoštol Pavel v 8 kapitole Římanům. Mnozí tělesní křesťané si myslí, že svůj život zasvětili Bohu, jenže jejich způsob života se stále řídí myšlenkami a úvahami z jejich přirozeného života. Žijí podle své vůle. Takovým věřícím nehrozí, že by mohli upadnout do pasivity. Těch se zlí duchové nezmocní kvůli pasivitě, ale kvůli jejich tělesností mají kdykoliv místo v mysli těchto věřících. Pavel věděl, že i když věřící v Korintu jsou spasení, jejich mysl ještě není obnovená. Mnozí věřící se chlubí svou upřímností, nebo že jsou vedení čistými pohnutkami. Jenže si nejsou schopni uvědomit, že dokud chodí podle své staré přirozeností, tak ani jejich nejlepší úmysly nemají před Bohem žádný význam.  
Apoštol Pavel v listu do Korintu upozorňuje, že někteří takoví káži „jiného Ježíše“ a přijímají „jiné evangelium“. Do mysli tělesných věřících může být nasazeno bludné učení, které je svede od čistého Kristova evangelia. Tak „had“ jedná i dnes. Stále předstírá, že je andělem světla, aby věřící ve své mysli uctívali „jiného Krista“, který není Pán, aby přijali „jiného ducha“, který není Duch Svatý, a aby mezi věřícími šířili „jiné evangelium“, které není evangeliem Boží milosti. Satan tato svá „učení“ proměňuje v myšlenky a nasazuje je do mysli tělesných věřících. Kolik věřících ví, že satan člověku dává dobré myšlenky, cituje Boží slovo, dává svá zjevení, a tak by se dalo pokračovat dál.
Pasivitě a s tím spojené posedlostí zlými duchy nebo démony můžou propadnout je ti, kteří jsou ochotni slyšet a uposlechnout každý Boží příkaz. Vůle takových věřících má sklon upadat do pasivity.
Tady je třeba uvést na pravou míru některé bludy. Mnozí jsou přesvědčeni, že Bůh takové ochraňuje. Vždyť mají tak čisté pohnutky! Je možné, že by Bůh dopustil, aby zlí duchové oklamali ty, kteří jej věrně hledají? Mnozí se domnívají, že Bůh by měl ochraňovat své děti ve všech situacích. Nevědí, že k tomu, aby se mohly těšit Boží ochraně, musí splňovat podmínky pro Boží ochranu.
Splňuje-li věřící podmínky pro působení zlých duchů, Bůh jim nemůže zakázat, aby působili. Bůh je Bůh, který dodržuje zákon. Pokud se věřící vydal, ať už úmyslně či neúmyslně, do rukou zlých duchů, Bůh jim nemůže upřít právo ovládnout věřícího. Mnozí se mylně domnívají, že mají-li čisté pohnutky, budou před klamem ochráněni. Nevědí, že nejsnáze se dají oklamat lidé s čistými pohnutkami. Poctivost není stav, který by zabránil oklamání; takovým stavem je poznání. Věřící, který se nezajímá o učení Bible, není bdělý a nemodlí se, a jestliže si myslí, že čisté pohnutky jej samy o sobě ochrání před klamem, bude jistě oklamán. Jak může takový očekávat, že jej Bůh ochrání, když se nechal oklamat a splňuje podmínky pro působení zlých duchů. Věřící, který se zasvětil a domnívá se, že již stojí a je pevný, je již oklamán. Příčinou posedlostí démony je pasivita, a příčinou pasivity nevědomost.
Pasivita je vlastně špatně chápaná poslušnost a špatně chápané zasvěcení. Jestliže věřící ví, že Bůh chce, aby s ním věřící spolupracovali, a že si nepřeje, aby se lidé proměnili ve stroje, nedopustí, aby sklouzl do pasivity, a nečeká, až přijde Bůh a dá mu nějaký impulz. Věřící do tohoto stavu upadají hlavně z nevědomosti. Tady je důležité poznání, aby dokázal odlišit Boží podnět od satanova díla. Protože věřící bývají posedlí démony pro nevědomost, musíme se pozorně zamyslet nad některými věcmi, u nichž snadno dochází k nesprávnému pochopení.
Podívejme se co napsal apoštol Pavel Gal. 2,19-20:
S Kristem jsem ukřižován. Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.
Často bývá pasivita zaviněna chybným chápáním pravdy o tom, že jsme „zemřeli s Kristem“. Takoví se domnívají, že by měli ztratit svou osobnost, že by již neměli mít svou vůli a moc nad sebou a že by jejich „já“ mělo naprosto zemřít. Stávají se z nich stroje poslušné Boha. Myslí si, že už nesmějí mít žádné pocity, že by měli zrušit celou svou osobnost a odstranit všechna přání, zájmy a životní cíle. Stávají se z nich mrtvoly. Přestávají být „já“; jejich osobnost zmizela. Mysli si, že požadavek, aby zemřeli s Kristem, jim přikazuje, aby sami sebe vymazali, zrušili a aby „spáchali sebevraždu“ do té míry, že by neměli žádné pocity týkající se jich samých, žalu a tak dále, aby cítili pouze Boží jednání, působení a vedení. Mají za to, že zemřít svému já znamená přestat si být vědom sám sebe. Proto vydávají své „sebeuvědomění“ smrti a snaží se zemřít natolik, že necítí nic než Boží přítomnost. Myslí si, že by jejich osobnost již neměla existovat, protože „žije ve mně Kristus“. Protože je v nich Kristus, myslí si, že by se mu měli pasivně podřídit a nechat jej myslet a cítit za ně. Nevšímají si však Pavlovy následující věty: „Život, který nyní žiji v těle“! Pavel zemřel, ale Pavel nezemřel! Jeho „já“ bylo ukřižováno, a přesto jeho „já“ žije. Poté co prošel křížem, Pavel řekl: „Nyní žiji“! Kříž naše „já“ nevymaže. Naše „já“ bude existovat navždy. Jaký smysl by mělo naše spasení, kdyby mohlo do nebe odejít něco jiného než naše „já“?
Smyslem přijetí Kristový smrti je zemřít hříchu a vydat smrti život duše. I ti nejlepší, nejušlechtilejší a nejčistší musí být vydáni smrti. Bůh chce, abychom zavrhli srdce, které žije skrze náš přirozený život; chce, abychom žili z Boha a okamžik za okamžikem nasávali jeho život, aby byly zaopatřeny potřeby celé bytosti. Poté co jsme prošli smrti, vyžaduje abychom denně, odhodlaně, aktivně a s důvěrou uplatňovali svou vůli k potlačování svého přirozeného života a čerpali z duchovního života Boha. Tak jako smrt fyzického těla člověka není zničením a ani smrt v ohnivém jezeře není zničením, není zničením ani ukřižování s Kristem v duchovním životě. Osoba člověka musí existovat, a musí existovat i její představitel – vůle člověka. Zemřít by měl pouze přirozený život, jímž člověk žije. Tak učí Bible.
Příště další špatně chápané místo Filipenským 2,13.


 
Příbuzné odkazy
· Více Zamyšlení
· Novinky od Stepan


Nejčtenější článek Zamyšlení:
Soulož v rajské zahradě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Zamyšlení

Podobná témata

Doporučené odkazy:

Biblická apologetika

Michaela Křivánková - Portrétní fotografie


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Vrátím se do svého domu. Pokračování 1." | Přihlásit/Vytvořit účet | 73 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Neděle, 29. listopad 2009 @ 10:22:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je teda moc dobře žes to napsal. Musím se přiznat, že tahle koncepce nedělání ničeho ze své vlastní vůle, a nežití, nýbrž nechání ve mně žít Krista, mě celý život velice, opravdu velice irituje.

Nechci aby následující text vypadal že si dělám srandu, protože si nedělám srandu.

Už jsem o tom mnohokrát četl, mnohokrát jsem slyšel kázánií na to téma, a také jsem potkal mnoho křesťanů, kteří se k tomu hrdě hlásili, ale u sebe jsem opakovaně zjistil, že k vykonání jakéhokoli, i toho nejmenšího pohybu musím buď zapojit vlastní vůli, nebo se prostě nepohnu.

Několikrát v životě jsem zkusil pomodlit se, a čekat, jak se Kristus ve mně začne projevovat, a snažil jsem se opravdu poctivě a důsledně nedělat nic ze své vůle. Prostě jsem čekal, že se ruce a nohy začnou pohybovat tak jak jimi bude hýbat Kristus ve mně. Nejdéle co si pamatuju, trvala nehybnost asi hodinu a půl.

Opravdu si nedělám srandu. Asi jsem vůbec nepochopil o co tady jde.

Kdo s tím má nějakou praktickou zkušenost? Může to někdo vysvětlit? A nechoďte na mě s tím, že si třeba Kristus přál, abych prostě rozjímal. Koneckonců ignaciánské exercicie (jezuitská metoda) jsou podle mého názoru naprosto supr věc, ale i na to člověk - tedy alespoň já - potřebuju vlastní vůli. A na jakoukoli denní činnost také. A na řešení situací a na strategické plánování také. Nikdy, nikdy mi to nikdo nevysvětlil, jen každý jako kolovrátek opakuje co je psáno v Písmu a že mu to tak funguje.

Tak co, řekne mi konečně někdo jak se tomu má rozumět?



Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 29. listopad 2009 @ 11:08:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naše vůle je součástí naší duše, jejíž vůdčí složkou je mysl. Mysl rozhoduje, co chce vůle a co pak člověk dělá. Podle Římanům 12:2 se máme proměňovat obnovou naší mysli, aby si mysl myslela Boží myšlenky a ovlivnila naší vůli tak, že bude chtít to, co chce Bůh; a to vůbec neznamená, že nebudeme dělat nic, ale že budeme mít spoustu práce => činění Boží vůle!

Náš duch je obnoven v okamžiku skrze znovuzrození, když jsme uvěřili, ale naše duše prochází procesem proměny do Pánovy podoby. Je to proces docela bolestivý, protože sebou nese zapírání/ztrátu naší duše, rozuměj života naší duše, abychom mohli žít odděleni (posvěceni) od světa v Duchu/Duchem a myslet na věci Ducha, což je život a pokoj.

Vysvětlit se to dá celkem těžko. Pán Ježíš řekl, že kdo jí Jeho, bude žít skrze Něho/kvůli Němu tak, jako On žil a žije skrze Otce.
Jíst Ježíše je způsob/cesta, jak žít skrze Něho a jíst Ježíše znamená číst modlitebně Jeho Slovo neboli v modlitbě "vracet" Slovo Pánu, přičemž to Slovo pak vykoná to, k čemu bylo posláno a učiní, co se Bohu líbí - Iz 55:8-11: Nejsouť zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé, praví Hospodin. Ale jakož vyšší jsou nebesa než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše, a myšlení má myšlení vaše. Nebo jakož prší déšť neb sníh s nebe, a zase se tam nenavracuje, ale napájí zemi, a činí ji plodistvou a úrodnou, tak že vydává símě rozsívajícímu, a chléb jedoucímu, Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám. Takže pak se to Slovo v nás stane Duchem a životem, aby nás učinilo způsobilými žít božským životem skrze Krista, což má za následek, že už nežiju já, ale Kristus žije ve mně/skrze mne. To se ovšem musí důsledně dělat, neboť je to zároveň ono nakupování oleje do nádobky (duše) moudrých panen, bez něhož nelze vstoupit s Beránkem na Jeho svatební hostinu. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 29. listopad 2009 @ 11:42:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím,
dovolím si jen maličkou opravu. Vůdčí složkou naší duše je vůle. Mysl navrhuje, chápe, rozumí, ale vůle rozhoduje co ze všech těch možností si zvoli a vykoná. Uvažuj nad tím.


]


Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 29. listopad 2009 @ 12:02:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Také zdravím, leonete,

nechci se přít, ale uvažuj o tom, na základě čeho se vůle rozhoduje a měl bys dojít k závěru, že na základě toho, co si člověk myslí. Uvedu to na příkladu - pokud si budu myslet o jiném člověku, že je např. zlý a bezohledný, asi se sám v sobě nerozhodnu, že se k němu budu chovat hezky a přívětivě. Ano, ve finále je to naše vůle, "kdo" rozhoduje, ale ne jako vůdce, nýbrž jako vykonavatel toho, co myslela mysl. A ta myslí buď nezávisle na Bohu svoje vlastní myšlenky anebo v závislosti na Bohu Boží myšlenky a podle nich pak člověk jedná. Co ty na to?

Bůh ale smýšlí jinak a je velice dobře schopen, jsa láska, takového člověka milovat, žehnat mu, chovat se k němu laskavě a tak si ho svou láskou získat, poněvadž se nedívá na to, jaký je, ale jaký bude (může být) - jsa Bohem, Jeho láskou a životem proměněn.

Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 29. listopad 2009 @ 17:50:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přečti si co jsi napsal, "vůle se rozhoduje". Můžu a měl bych mít vždy nejméně dvě možnosti v mysli, ale to co rozhodne, kterou možnost vybere, je vždy vůle. Proto se vůle nazývá vůle, od slova volit. Takže to co v nás rozhoduje podle čeho budeme jednat, zda podle nějakých myšlenkových pochodů, nebo nějakého silného citu je vždy vůle. Je to Biblické. Pánu Bohu jde o naší vůli, získá ji tím, že nejdříve nás vede k tomu, abysme svou mysl obnovili duchem a pak nám dává posilu, aby jsme se rozhodovali svou vůli pro plnění jeho vůle. Máme se přece snažit poznat Jeho vůli Ř 12,1-3, ne jejo mysl. Jestli u něho máme poznávat Jeho vůli, a svobodně se rozhodnout ji přijmout tak co je rozhodující pro nás? Trochu mě to překvapilo, že v tom nemáš jasno.
Když Eva pojedla z toho stromu poznání dobrého a zlého, nezhřešila když přijala lež satanskou, ale až se rozhodla ji uposlechnout a svou vůli uvedla do pohybu ruku a pak ústa. Ne když poslechneš hada, ale až sníš to ovoce.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 29. listopad 2009 @ 19:07:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naše proměna obnovou mysli je potřebná k tomu, abychom byli schopni zkoumat Boží vůli ve smyslu umět posoudit a porozumět, co je v Božích očích dobré, libé/příjemné a dokonalé podle Jeho vůle, což se děje tím, že postupně (jedná se o proces) zjišťujeme, co si myslí Bůh a na základě toho, co si myslí, poznáváme i to, co chce. Naše mysl pak pozná, co chce Bůh a skrze vůli = rozhodnutí vykonat vykonáme, co se líbí Bohu ve víře, že je to Jeho vůle. Co se týče volby vůle z více možností, které mysl poskytuje, tak tomu může být jedině, když člověk žije v těle nebo duši, nikoli však v D/duchu, neboť Bůh pro naše jednání neposkytuje více vůlí = více možností. Na výběr v minulosti dával Izraeli - např. život nebo smrt, požehnání nebo prokletí a v současnosti je to u věřících buď chození v těle => smrt nebo chození v duchu/podle Ducha => život. Zvolíme-li první možnost, což ovšem nedává smysl, pak nám naše neobnovená mysl může nadále poskytovat více možností k rozhodování, ale zvolíme-li možnost druhou - Boží, pak nám Duch skrze naši obnovovanou mysl neposkytuje možností více, ale vždy jen jednu - poslechnout a udělat přesně to, co říká, jak nás vede. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. listopad 2009 @ 20:13:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Bůh pro naše jednání neposkytuje více vůlí = více možností."...

To je pravda, protože Boží vůle je jen jedna. Chybuješ v tom, že ji nemusíš nutně poznávat právě svou myslí, ale Boží vůli můžeš poznávat také srdcem. A řekl bych, že to je taky docela častější případ.  Leonet má tedy pravdu v tom, že je to právě naše vůle, která rozhoduje. Na základě čeho se rozhoduje, je naše odpovědnost, ale nemusí to být nutně zrovna naše mysl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 29. listopad 2009 @ 21:39:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
willy,
Načal jsi téma, které je velmi rozáhlé, v této chvíli ti neodpovím podrobně, nejde to, tady je právě ten základní problém pasivity. Jestli bude obnovená mysl čekat na jednu Boži vůli, je to pasivita. Celý vtip je v tom, že mysl musí být aktivní a hledat Boži vůli v Božím slově. Tady je třeba mít zevrubný přehled celého Božího slova, znát osoby, příběhy, událostí, klíčová místa, duchovní principy atd. Naše obnovená mysl by měla hledat podobností v Písmu a uvažovat zda již nějaký podobný princip někdy nebyl. Až nalezne a vyhodnotí minimálně DVĚ možností jako nejpravděpodobnější, tak je předloží Bohu a v průběhu dalšího rozvažování na modlitbě by měl obdržet v této věci světlo. Když se zaměří daným směrem, další rozvažování je již ovlivněno tímto světlem od Boha až věřící dospěje k jistotě v dané věci. A teď nastává nejdůležitější okamžik, když má jasno v mysli a citem, měl by se rozhodnout pro danou věc vůli. Zpravidla mu chybí síla danou věc uskutečnit, měl by se modlit za posílení své vůle a pak rozhodně jednat.
Další podrobné vysvětlení je a bude záležitostí dalších článků.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: vlastik v Neděle, 29. listopad 2009 @ 20:08:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Zdravím Leonete,
píšeš:

-- Když Eva pojedla z toho stromu poznání dobrého a zlého, nezhřešila když přijala lež satanskou, ale až se rozhodla ji uposlechnout a svou vůli uvedla do pohybu ruku a pak ústa. Ne když poslechneš hada, ale až sníš to ovoce.--
 
   
  Co pak není jíst ovoce ,když poslechneš hada a přijmeš jeho lež?!                  Mysl Kristovu nikdo neoklame!






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 29. listopad 2009 @ 21:51:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím,
uvažuj co potom když pojedl Adam, řekl Hospodin. Gen. 3,17: Adamovi řekl: Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl....
O ženě ani slovo. Adam byl zodpovědný a to tím, že jedl. Kdyby jen poslouchal hlas ženy a pak se rozhodl, že nepojí....Byla to jeho vůle, která byla zodpovědná za jedení ovoce. Někteří vykládají, že tady se Adam takto rozhodl, protože miloval Evu. Kdyby jen poslouchal Evu a miloval Hospodina více jak Evu, jde ještě než pojí, za Hospodinem a hledá jeho vůli. Nestalo se, a pro nás je tady jasný návod jak hledat Boží vůli. Základním předpokladem je, aby jsme milovali Ježíše víc než ostatní.   
Zatím jen takto stručně.   


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 29. listopad 2009 @ 22:00:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobře napsáno, díky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: vlastik v Neděle, 29. listopad 2009 @ 22:55:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Leonete,uvažuji tedy.

Adam jedl,protože již ve svém srdci i mysli (jedl) -  uposlechl hlasu své oklamané ženy satanem. (A ne hlasu Hospodina)

Píšeš mi :
 Kdyby jen poslouchal (rozumím uposlechl) Evu a miloval Hospodina více jak Evu, jde ještě než pojí, za Hospodinem a hledá jeho vůli.


 Uvažuj prosím také.    Kdyby Adam miloval Hospodina více jak Evu ,jistě by neuposlechl hlasu své ženy.   
                                                                                                                                                     Pokoj Tobě. v.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 14:13:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím , napsal jsi:
Kdyby jen poslouchal (rozumím uposlechl) Evu a miloval Hospodina více jak Evu, jde ještě než pojí, za Hospodinem a hledá jeho vůli.

Rozumíš špatně, poslouchat něčí hlas, ještě neznamená uposlechnout. Samozřejmě vůli Hospodina znal, ale nevěděl jak jednat v této nové situaci. Dejme tomu, že chtěl poslechnout Hospodina, ale zároběň miloval Evu. Adam ještě nejedl, ale Eva už ano, kdyby teď v této nové situaci hledal Hospodina, zachoval by se správně, (měl dvě možností, nejíst anebo jíst) a při uvažování nad tím, měl hledat vůli Hospodina.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: vlastik v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 23:32:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím leonete,
Poslouchat něčí hlas,či poslechnout chápu duchovně.To je důvod ,proč si nerozumíme. Willymu jsi napsal:

Když Eva pojedla z toho stromu poznání dobrého a zlého, nezhřešila když přijala lež satanskou, ale až se rozhodla ji uposlechnout a svou vůli uvedla do pohybu ruku a pak ústa. Ne když poslechneš hada, ale až sníš to ovoce.

 Další  tvá věta:
Kdyby jen poslouchal Evu a miloval Hospodina více jak Evu, jde ještě než pojí, za Hospodinem a hledá jeho vůli.


Myslíš si leonete,že Eva nezhřešila(neuposlechla),právě když svou vůlí přijala lež satanskou ? V tom je to oklamání!  Co pak Pán Ježíš poslechl ďábla na poušti ?!     

 
 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Středa, 02. prosinec 2009 @ 04:49:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím,
začínáš chápat ten rozdíl? Poslouchat a příjmout svou vůli? Poslouchat něčí hlas není příjmout svou vůli. Poslechnout něčí hlas je příjmout.
Poslouchat - nedokonaný proces, poslechnout - dokonaný proces. Ja ta slova nezduchovňuji, jen uvažuji nad jejich významem.
Mnozí neznají pravý význam slov a pak ani nemůžou správně vyjádřit myšlenku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: vlastik v Středa, 02. prosinec 2009 @ 10:36:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Zdravím.
1. Timoteovi 1,7 Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví.

 
  
Píšeš :    Poslechnout něčí hlas je příjmout.   V tom s tebou souhlasím.
 

  Kvůli této tvé větě zde neustále píšu:     Ne když poslechneš hada, ale až sníš to ovoce.     Stále leonete nechápeš? Ani svá vlastní slova? 

                       
  Tož tak ,děkovat ti za tu větu nebudu ! Je to pro mne lež.            Ahoj                                                   
                                                                                                                 





 


]


Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 29. listopad 2009 @ 11:37:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Genuine,
tak tedy já si určitě nedělám srandu. Tyto věci o kterých jsem začal psát a doufam, že ještě budu, jsou příliš vážné a žel příliš aktuání. Nemám sice v úmyslu zacházet do všech podrobností, neboť by se mohlo stát, že někdo nepovolaný si najde tady návod.
Jestli skutečně máš zájem o podrobnosti a praktické zkušeností, pošli mi email.
Je to vše v podstatě pro ty, co říkají, že jím to funguje. A že jich tady je dost.  
Sledují tvé myšlenky a zatím OK.


]


Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Neděle, 29. listopad 2009 @ 16:33:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já tomu rozumím tak, že člověk jedná tak, jak by na jeho místě jednal Kristus. Myslím, že nikdo z lidí to nedokáže zcela. Kristus v tobě působil v okamžiku, kdy jsi se modlil. Když uděláš někomu něco dobrého jen tak, aniž bys čekal odměnu, pak v tobě žije a jedná Kristus - děláš to samozřejmě ty, ale proměna tvého sobeckého "já" k obrazu Krista ti umožní uvědomit si, že bys to dobro měl vykonat, vlastně spíš touhu udělat to. Takže místo hodiny ležení v nehybnosti a čekání, že Bůh bude hýbat tvými údy, jdi radši umýt nádobí, ať uděláš ženě radost, nebo dojdi stařence od vedle na nákup.


]


Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Neděle, 29. listopad 2009 @ 19:32:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale pak by mělo být psáno "mít svou vůli stejnou jako Kristus". Ale místo toho je psáno "Nedělat nic ze své vůle" a to je obrovský rozdíl.

Dále by mělo být napsáno "Stále žiju já, ale žiju jako kristus." Ale místo toho je napsáno "Nežiju už já, ale žije ve mně Kristus" a to se prostě nedá okecat.

Buď mluvíme česky, nebo ne.



]


Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Neděle, 29. listopad 2009 @ 23:33:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mohl bys mi uvést odkaz na to, kde se říká "nedělat nic ze své vůle"? Potřebuju se podívat na kontext a řecký text. Vyhledal jsem si tedy pár míst (např. Ř 8,13), ale než to budu rozebírat (nebo okecávat), potřebuji vědět přesn+, kde to nacházíš.

Dále by mělo být napsáno "Stále žiju já, ale žiju jako kristus." Ale místo toho je napsáno "Nežiju už já, ale žije ve mně Kristus" a to se prostě nedá okecat.

Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. (Ga 2,19-20)

Copak tam nevidíš, že Pavel žije sám za sebe ve víře? Já asi nechápu, co myslíš tím, že v někom žije Kristus. Pavel píše, že je ukřižován spolu s Kristem. To chápeš tak, že to psal z kříže? Kristus je nový člověk a Pavel už žije také jako nový člověk, ale sám přiznává, že nedokonale. K tomu uvádím citát z jednoho svého článku:

Sám Pavel se svým čtenářům svěřuje s tím, že bojuje se svojí hříšností a že koná věci, které jsou zlé a které konat nechce (Ř 7,15 - 25) a právě v tomto kontextu je nutné chápat jeho slova, že následuje příkladu Krista (1Kor 11,1). Sám o svém poznání mluví jako o částečném a tudíž neúplném (1Kor 13,9nn). Ve Skutcích máme dokonce zaznamenáno, že Pavel nerozpoznal působení Ducha svatého, který mu zakázal cestu do Jeruzaléma. (Sk 21,4nn) A nyní si prosím všimněte, co sám Pavel o své cestě do Jeruzaléme řekl:"Nyní jdu do Jeruzaléma, protože mě Duch nutí, a nevím, co mě tam potká." (Sk 20,22)! Pavla natolik zaslepila touha jeho srdce  (Ř 9,1-5), že nerozpoznal či ignoroval přímé vedení Duchem svatým. V tomto kontextu je zajímavý i verš: "Po těchto událostech se Pavel veden Duchem svatým rozhodl, že půjde přes Makedonii a Achaju do Jeruzaléma." (Sk 19,21a) Je tedy možné, že Bůh původně chtěl, aby Pavel do Jeruzaléma šel, a následně změnil názor, nebo Pavel cestu do Jeruzaléma vydával za vedení Ducha, což od něj převzal ve verši 19,21a Lukáš, ačkoli tomu tak nikdy nebylo, na což byl Duchem svatým následně (marně) upozorněn.

Myslíš, že kdyby už nežil Pavel ale žil v něm nějak doslova Kristus, že by napsal takové věci? V Pavlovi žil Kristus a přesto konal zlo? To by přece konal zlo sám Kristus. Věříš tomu, že Kristus koná (konal) zlo a nerozpozná vedení Duchem svatým? To přece ne. Takže to prostě chápu v duchu slov samotného Krista: "Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my. ... aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal." No a tu jednotu Krista s Bohem vidíš právě v té jeho modlitbě:"Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."



]


Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 07:45:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ptáš se mě, kde se v Písmu píše že bychom neměli dělat nic ze své vůle. Já myslím že nikde. Taky jsem to nebyl já, kdo s tím přišel, ale leonet. Já to naopak kritizuju. Leonet napsal, že tělesných křesťanů, kteří se žijí podle vlastní vůle, se mohou zmocnit zlí duchové kvůli jejich tělesnosti. Odhaduju, že to vzal v Římanům 8.1, ale tam to není takhle úplně doslova.

Ale ty sám tady cituješ to o čem mluvím: 
Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. (Ga 2,19-20)

Copak vy nevidíte ten šílený, do očí bijící čtyřnásobný protimluv? Tak jak to je, jste mrtvi, nebo živi? Žijete, nebo nežijete?

Proto říkám že mě to irituje, protože takovému požadavku, žít a současně nežít, prostě nejsem schopen vyhovět.

Já prostě žiju a hotovo. Jsem schopen v kteroukoli se*****u volit zda budu dělat co se Kristu líbí, nebo zda budu hřešit. Ale vždycky jsem to já, kdo žije a rozhoduje se, a je to moje vůle co hýbe mým tělem. Také ovšem mohu zemřít, ale ani pak nebudu současně žít a nežít. Každá lidská duše bude žít věčně, buď v pekle, nebo v božím království, ale žít a současně nežít, to je něco, co prostě neberu.

Leonet mi nabídl abych mu poslal soukromou zprávu, tak jsem mu ji poslal a dostal jsem odpověď, jenže si ji nemůžu přečíst, píše mi to, že modul není aktivní, tak nevím.

Asi bych to měl nechat být. Požadavek žít a současně nežít je evidentně nesplnitelný, pokud se bere doslova. Možná by se to mělo postavit na úroveň Písně Šalamounovy, kde se také říká "Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách", ale každý ví, že Šalamounj byl rozhodhně člověk a že to nelze chápat doslova. Bude to pak sice nepochopení literárního stylu Pavlových dopisů, ale lepší závěr asi nikdo nenabídne.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 08:51:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj,
teď nemůžu, měj trpělivost, nespěchej, v těchto věcech se nevyplatí spěchat, dočkáš se odpovědi. Modul na granosalis funguje jen pokud jsem připojen, proto jsem chtěl ať mi pošleš svůj email, ještě jednou, některé věci nejsou pro všechny uši. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 09:28:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj.

  Zkusím to já, tak jak jsem to pochopil, protože jsem s tímhle neměl tak velké problémy. Ale je to jen mé pochopení.

  Než jsem poznal Krista, žil jsem si život sám za sebe a svojí vůlí jsem se rozhodoval proto, abych dělal dobré věci a nedělal špatné věci - pomáhal jsem kde-komu ze své vůle, modlil se, snažil se žít život s Bohem. Ale ve svém nitru jsem objevil zákon, který popisuje Pavel: Ať jsem se snažil dělat dobro sebevíc, tak se "dobro" často obrátilo ve zlo a navíc když přišlo zlo (třeba nějaká slabost), neměl jsem moc ho přemoci. Už ani nemluvím, že každá takováhle věc mě oddalovala od Boha.

  Tenhle rozpor mne dovedl spolu s některými dalšími věcmi až do velmi těžkého schyzofrenního stavu, kdy jsem měl období celkem slušného života a pak období takové deprese, že jsem nebyl schopen žít. Asi po dvou letech ten první typ období téměř vymizel a zůstal jen ten druhý, takže jsem vážně pomýšlel na konec života a ten konec byl hodně blízko.

  A v té době se ke mne dostala to Boží moc k záchraně, zpráva o Ježíši, který za mne výměnou umřel. Mě se žít nechtělo, takže moje rozhodnutí bylo na úrovni: Mně je ten život stejně nanic, takže ať si ho vezme ten Ježíš, když o něj tak stál, že za mne umřel a koupil si mne. Dá se říci, že jsem to rozhodnutí tenkrát pochopil jako výměnu života: Ježíš dal život pro mne, takže já dám svůj jemu. Pochopil jsem to tak, i když jsem tenkrát nic netušil o tom, co je krevní smlouva a jak funguje, o čemž tu dneska často píšu.

  Takže žiju dál, ale všechno, co žiju, žiju pro Ježíše. Nebýt Ježíše, dneska už tu nejsem, a to nejen ve smyslu stvoření nebo jen nějaké obrazné virtuality a řečnické hlášky. Že jsem ke Kristu přišel takto, tak mne to později ušetřilo některých podezřelých učení o umírání, nicnedělání a podobně, o čem asi píše Leonet. Ale také jsem zvědavý na pokračování.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 10:19:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hm. Asi jsem nějaký jiný křesťan. Kdysi mě v AC přemluvili, stejně jako každého, žejo, abych takzvaně vydal život Kristu, že pro mě Bůh má velkolepý plán a že to tak dělají všichni opravdoví křesťané, a že Bůh chce abych prožil plný život k Boží slávě, aby svět viděl dobrou křesťanskou rodinu jako svědectví o boží lásce. Tak jsem při modlitbách Kristu řekl, že mu odevzdávám svůj život a ať si v mém životě dělá co chce on.

Jenže pak obrátili o 180 stupňů, a řekli, že ten velkolepý Boží plán který měli na mysli, spočívá v mém případě v celoživotním celibátu, celoživotní samotě bez ženy. Ukázalo se, že podle nich to spočívá v totální otrocké poslušnosti pastorovi sboru, který ovšem, stejně jako naprostá většina ostatních lidí ve sboru v celibátu nežili, naopak tvrdili, že od Boha dostali své majetky, baráky, ženy a děti a - pokud to mohu posoudit - žili normální šťastné životy. Oni sami říkali, že je to výsledek Božího požehnání.

Tak jsem Kristu oznámil, že jestli toto je jeho plán pro můj život, a jestli chce takto žehnat jen těm druhým a ne mně, tak se cítím podveden a proto si svůj život beru zpět pod svou kontrolu. Řekl jsem Bohu, že po celý život budu usilovat o šťastné manželství a žít podle své vlastní vůle a neuznávat jakékoli pozemské autority.

A tak to taky dělám. Dnes už vím, že Kristus nic z toho nerežíroval, prostě jsem se nechal oblbnout stádem sviní, které si nárokují autoritu nad cizími životy. Dovolil jsem aby mi vymyli mozek, to je celé.

No a od té doby celou tyhle rétoriku o úžasných Božích plánech a o vydávání života Kristu a o nečinění ničeho ze své vůle, prostě nesnáším, je mi odporná a nesouhlasím s ní. A když mi někdo řekne, že se to přece píše v Písmu, tak to musí být správně, odpovídám co jsem už napsal v prvním komentáři: Nerozumím tomu. Já jsem já, a můžete mě zabít, ale nikdy ve mně nebude žít kdokoli jiný.

Leonete, Ty bys rád můj e-mail, ale já jsem naopak rád, že na sebe nemáme skutečný kontakt. Zažil jsem v životě už dost a nevěřím, že odpovědi na mé teologické nejasnosti by nemohl číst kdokoli další. Je zde dost blbečků kteří se baví používáním více nicků, odpovídají sami sobě na své vlastní články, a pak se baví při čtení reakcí, no tak ať si užijou, o tom je právě svoboda a nechtěl bych aby se GS měnilo.

Nechme to plavat.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 15:10:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj,
nechci na GS nic měnit, jen mě Boží slovo učí, abych byl velmi opatrný. Některá tajemství jsou zjevena jen církvi. A ne všichni, kteří tady jsou, patří do církve. Tak proto nemůžu vše tady psát. Nevadí, budu psát tak, aby jsi mohl pochopit a zároveň, abych neřekl to, co nechci. Někde výše jsem už něco psal ke tvým otázkám, také jsi napsal:
Já jsem já, a můžete mě zabít, ale nikdy ve mně nebude žít kdokoli jiný.
Pokud jsi znovuzrozený, již v tobě a tady je třeba upřesnit, ve tvém duchu, žije Kristus. A zárověň platí, že ty jsi ty a vždy budeš. Tak jako Ježíš hledal vůli svého Otce, tak i tvá vůle si jednou uvědomí, že lepší je pro ní vůle Boži. Otcova. Já netuším, kdy to bude, ale bude, Pavel psal, že si je jistý, tím, že když Bůh něco v někom začne, tak to i dokončí. Mám ještě mnoho co psát, ale to bude předmětem dalších článků.
Nemám v úmyslu kohokoliv ovládat, jen bych chtěl, aby si všichni, kteří patří Ježíši Kristu, uvědomili komu patří a co z toho vyplývá.
Mnozí se žel domnívají, že stačí věřit Bohu upřímně, poctivě a z celého srdce. Už jsme se někde o tom bavili, že žijí v iluzích, dokud skutečně nepoznají sami sebe. Pak teprve pochopí nesmyslnost svých iluzí.
Zatím tolik.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 15:44:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jestli dovolíš, odpovím tady s tím, že Cizinec to napsal pěkně. Vidíš rozpor v tvrzení:

jsem mrtev pro alkohol, abych byl živ pro rodinu. Nežiju už já, ale žije ve mně láska ženy a dětí a k ženě a dětem. A tak život, který zde žiju, žiju v lásce rodiny a k rodině?

A když ti řeknu, že tohle jsou mírně upravená a zpoetizovaná reálná slova alkoholika, který dokázal překonat svoji nemoc kvůli své rodině, uvidíš, že v tom není žádný rozpor. U Pavla to má ještě další teologické aspekty ve vztahu k Zákonu, ale pro příbližení to stačí.

Podívej, křesťané (někteří) rádi používají vzletná slova. Samozřejmě že každý z nás žije čistě podle své vůle (otázku předurčení ponechám stranou, i když ji zastávám vzhledem k předurčení všech ke spáse). To, jak následuješ (nenásleduješ) Krista je výsledek tvé vůle, která je tedy podmíněna kde čím (prostředím, kde žiješ, dosavadními zkušenostmi stp.), a pochopení (interpretace) toho, co znamená Krista následovat. Znám člověka, který už hodně let chodí oblečen tak, jak asi chodil Kristus - v tehdejší Palestině by zapadl do davu. Bůh má s každým jen jeden velký plán - chce, abychom se k němu vrátili a žili s ním v míru, lásce a přátelství. Chceš-li mít rodinu, měj ji, nechceš-li ji mít, žij v celibátu. Někteří lidé by i rodinu chtěli, ale vzdají se jí, protože chtějí žít jen pro všechny kolem. A tady nejde jen o misionáře, ale i o lidi, kteří čas, který by věnovali dětem, věnují návčtěvám v domovech důchodců.

Vadání života Kristu, jak o tom píše Cizinec, je jen to, že svoji vůli koriguješ podle něj. Prostě se rozhodneš dívat se na svět odlišným pohledem. Krista tak vlastně následují i lidé, kteří v něj vůbec nevěří.

Leonet se tu zabývá démony a sám jsem zvědavý, kam ho myšlenky dovedou. Podle mě měl postupovat od nějakých elementárních úvah a ty pak rozvíjet, ale je to jeho styl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 17:01:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zpoetizovaná slova? Ano, přesně totéž jsem psal, že když to teda nedokáže nikdo vysvětlit doslovně, tak by se to mělo chápat spíš jako Šalamounova píseň.

Taky jsem zvědav kam leoneta tahle úvaha dovede. Já myslím že vzít poezii a vyvozovat z ní exaktní závěry o démonické posedlosti, to je docela vysoká teologie.

Kdysi jsem byl svědkem exorcismu u letničních charizmatiků. K blití. Prostě k blití.

Příští leonetovu úvahu si ale s velkou zvědavostí přečtu, to určitě ano. :-)))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 18:42:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale já jsem si ti přece výše napsal, jak to chápu, ne? A jestli chceš brát vše, co se říká a píše doslovně, pak si s lidmi moc nepokecáš. Pavel nebyl doslověn ukřižován s Kristem. Tady nejde o to, že bych tam vkládal nějaký jiný význam jako ti, kteří odmítají uznat, že Šalamounova píseň je erotická poezie. Já tady mluvím o jazykových prostředcích. Když se někdo hodně lekne a praví:"Fuj, sáhla na mě smrt." budeš to brát taky doslovně?

Za Leoneta mluvit nemohu. Ale zkus si aspoň na chvilku připustit, že ne všichni křesťané jsou jako ti, které jsi poznal v tom sboru AC. Já osobně si myslím, že každá démonologie je obrovská snůška spekulací a domyšlenek, ale počkám si na pokračování. Vždyť z Bible se nedá udělat ani pořádná teologie, natož pak satanologie.

A když už jsme u toho, najdeš spoustu křesťanů, kteří v démony vůbec nevěří. Zprávy z Bible berou jako dobově vyjádřené a podmíněné výroky. Tehdy démon, dnes epilepsie, maniodepresivní porucha, demence - no vyber si. My dnes víme, co je to xeroderma pigmentosum. Ve středověku to nevěděli a tak holt mluvili o upírech.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 08:10:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj.

  Mám velmi podobnou zkušenost z AC, jako ty, to už jsem psal.

  Nad tím, co jsi psal, jsem docela přemýšlel. Říkal jsem si: Proboha, jak může někdo někomu prorokovat, že má zůstat bez ženy do smrti? Jak si někdo takovou věc může dovolit?

  No, a pak jsem se trochu zamyslel, a zajímalo mne: Co ti vlastně tenkrát řekli?

  Když jsem se nad tím zamýšlel, tak jsem se rozhlídnul okolo sebe a zjistil jsem, že vidím hned několik lidí, kterým bych doporučil, aby se v žádném případě neženili a nevdávali, ale nejdřív si dali dohromady svůj život (kdyby se mne na nějakou radu ptali). Zvláště lidé, kteří přicházejí ke Kristu - a dvakrát zvláště chlapi - jsou tak změkčilí sobci, maminčini mazánci, že bych to případné manželství jejich partnerovi nepřál ani za nic. Výsledkem je pak neštěstí lidí, ostuda lidem i Kristu.

  Ještě ti napíšu jeden příběh.

  Když jsem uvěřil Kristu, začal jsem v tom čase chodit s jednou křesťankou, která věřila Ježíši už léta. Protože jsem byl jeliman, řešil jsem mraky problémů a to i dost těžkých.

  Tak mě ta křesťanka zatáhla k člověku, ve kterého měla důvěru, to byl takový guru, který teď dělá pastora v jednom krajském městě a tenkrát dělal v teplárně hned vedle nás, neměl co na práci a jen hrál chvály a četl bibli. A ten dal po pár sezeních jasné doporučení: Okamžitě se rozejděte a ať si to ucho dá svůj život dohromady, pak můžete ve vztahu pokračovat (řekl to o kousek citlivěji :-).

  My jsme to doporučení ani jeden nerespektovali. Dneska to doporučení beru jako "moudrou lidskou radu", ale taky jako "jasné Boží vedení, které jsme měli poslechnout" a jen naše naivnost a neochota se podřídit způsobila, že jsme neposlechli. Mohli jsme si ušetřit hodně, ale hodně karambolů, kterými jsme prošli, mohli jsme mít snažší život a nemuseli si nést historii, která by nebyla. No, ale vykládej takovou věc dvěma vysokoškolákům, kterým je dvacet a bydlí ve stejném paneláku pár metrů od sebe...



 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 14:11:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,

Genuine tady popsal nějakou zkušenost. My samozřejmě máme jen jeho verzi. On nikoho z těch lidí nejmenoval a podle mě neměl ani uvádět, že šlo o AC. Myslím, že člověk by neměl nijak konkretizovat svoje zkušenosti a zážitky, pokud to nechce udělat důkladně a napsat svoje jméno, jméno sboru a jména těch, kteří jednali tak, jak on popisuje. Důvod je prostý - měla by být druhé straně dána aspoň teoretická šance povědět svoji verzi příběhu. Já to tedy beru tak, že popisuje událost v nějakém sboru, která se v mnoha sborech opravdu stát může. Pokud tu napíšu, že znám případ člověka, který byl ve sboru šikanován pro svoji chudobu a neúspěchy z hlediska finančního zajištění, pak se můžeme bavit o tom, jaký je vztah mezi pravostí víry a bohatstvím či světskými zdary a úspěchy. Pokud ale napíšu, že se tomu stalo ve sboru té či oné církve, už to pro mě není košer, neuvedu-li dost informací k identifikaci zúčastněných.

Když tedy vezmeš jeho příběh jako zážitek z nějakého sboru (i třeba hypotetický či modelový), pak se o něm lze bavit v obecné rovině. A tady je obrovský rozdíl mezi dobrou radou a tvrzením, že dotyčnému sám Bůh něco říká. Já ti říkám, že nevěřím tomu, že by někdo z lidí natolik znal Boží cesty, aby měl dostateřnou jistotu, že jeho slova nejsou vyjádřením jeho názoru či přání, ale že jde opravdu o slovo od Boha. Řekl ti ten člověk, že takto k tobě jeho ústy promlouvá Bůh? Z toho, co píšeš, to tak nezní. To, že časem dospějete k názoru, že jste to měli jako Boží vedení brát, ještě vůbec neznamená, že tomu tak opravdu bylo. Kdybys toho člověka hned poslechl, vyhl by ses mnoha problémům, ale víš ty, jestli bys bespadl do ještě větších? Máš opravdu jistotu, že ty karamboly nebyly nakonec pro tebe osobně dobrem? My se všichni snažíme hledat Boží vůli a držet se jí, ale nevěřím, že jsme opravdu schopni do konce života s jistotou rozlišit, kdy jsme nalezli Jeho vůli a následovali ji. My jsme příliš člověčí, omezení a hloupí na to, abychom Boží vůli opravdu rozuměli. Pokud on nějak zasáhne do chodu dějin, pak tak činí s vědomím, kam to povede, a současně vědomím, kam to povede, když nezasáhne. Zdůrazňuji, že jde z jeho strany o vědění a ne nějaké spekulace.

Představ si, že by méně talentovaného Hitlera vzali na akademii a předseda komise by řekla, že se tak stalo, protože mu Bůh zjevil, že je to jeho vůle v zájmu dobra lidstva. Ty dnes víš, že kdyby se mohl věnovat své vášni, byl by z něj průměrný malíř a my bychom si ušetřili (možná) desítky miliónů mrtvých. Kdyby ho v deseti zabil blesk a nějaký pastor řekl, že to byla Boží vůle, většina z nás by se nad tím tehdy pohoršila (já jistě). Se znalostí dalšího vývoje, kdy k tomu nedošlo, už bychom ale byli ochotni dopřát pastorovi sluchu a uvažovat, jestli náhodou neměl pravdu. My prostě nevíme a i ty hrůzy, která nás potkávají, mohou být projevem Boží vůle a dobroty. Musíme se smířit s tím, že nevíme, co je a co není Jeho vůle, a dávat si velký pozor, abychom se neoháněli jeho vůlí, když nemáme a nemůžeme mít jistotu, že tomu tak je.


]


Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 14:29:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj,
tady stojí za studium zjistit jakým způsobem jednal Ježíš. Mnohé nám to osvětlí. Měl svou vůli, ale taky říkal, že hledá vůli Otce. A to podle všech důkazů nepřetržitě.  
Takže my máme svou vůli, tu přirozenou, pocházející z Adama. Je to ten starý padlý člověk, a Písma nás učí, že tento starý člověk byl ukřižován na kříži Kristově. Takže je třeba si uvědomit co vlastně s Písem vyplývá.
Žádný z nás hned od počátku nevěřil všemu 100%,  Takže tento proces probíhá postupně. V životě každého věřicího by mělo dojít k okamžiku, kdy mu Bůh zjeví, že je s Kristem ukřižován, a teprve tady v této chvíli nastává okamžik, kdy by jsme měli uvažovat jak dál. Tady si teprve můžu uvědomit, že má vůle již není pouze přirozená, ale i obnovená. A teď když mám v sobě vůli přirozenou ale zárověň i obnovenou, mám vždy dvě možnosti si vybrat.
Pokud budu dál chodit podle té staré přirozené vůle chodim podle těla, ale pokud si uvědomuji skutečnost ukřižování staré přirozenosti, vím, že mám možnost hledat i vůli Boží.
Je to jasnější?


]


Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Jaela v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 07:57:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Genuine
Několikrát v životě jsem zkusil pomodlit se, a čekat, jak se Kristus ve mně začne projevovat, a snažil jsem se opravdu poctivě a důsledně nedělat nic ze své vůle. Prostě jsem čekal, že se ruce a nohy začnou pohybovat tak jak jimi bude hýbat Kristus ve mně. Nejdéle co si pamatuju, trvala nehybnost asi hodinu a půl.
Možná je to trochu od věci a tuto odpověď jsi nechtěl slyšet, ale mi k tomu odstavci, co jsi napsal napadlo, že chromý, při setkání s Ježíšem začne pohybovat nohama.
A nebo jinak - zázraky se dějí stále, Hospodin je mezi námi a nikdy nás neopustí, nikdy se nás nezřekne. Cokoliv mu v modlitbě předložíme, a poprosíme - On má dost moci to učinit - pak můžeme jenom čekat a děje se to bez naší vůle, v souladu s Jeho vůlí, protože naše vůle by na to nestačila.My jenom prosíme.
To je v případě nemoci.

Hospodinova vůle je jedna a když my se modlíme, Hospodin nás podle své vůle vede.


]


Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 08:02:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Několikrát v životě jsem zkusil pomodlit se, a čekat, jak se Kristus ve mně začne projevovat, a snažil jsem se opravdu poctivě a důsledně nedělat nic ze své vůle. Prostě jsem čekal, že se ruce a nohy začnou pohybovat tak jak jimi bude hýbat Kristus ve mně. Nejdéle co si pamatuju, trvala nehybnost asi hodinu a půl.


:-))) To je pěkné, to mě nikdy nenapadlo. Já to prožívám spíš situačně, tj. v konkrétní situaci jsem veden k tomu či onomu jednání, které požaduje Kristus. Trošku mi to přijde, že si se chtěl stát loutkou, přestal se hýbat a čekal, až Pán Ježíš začne tahat za provázky.. :-) Takhle myslím nejedná, máme činit, co nám přikázal, protože to víme z Bible a v konkrétí situaci nám to může Duch svatý připomenout myšlenkou, náhlým pochopením, tj. zjevením Kristovy vůle pro tu či onu situaci. Nějaké zmocnění se těla věřícího možná také, ale to asi nebude příliš časté. :-))))


]


Re: Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 10:32:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naprosto souhlasím. Bůh s námi nehýbe jako s dřevěnými loutkami. Jen nám ukazuje co by se mu líbilo. A Pavlovo "nežiju už já ale žije ve mně Kristus" se tudíž dá chápat pouze obrazně.

Ale to potom znamená, že Leonetova úvaha, že kdo žije podle vlastní vůle, toho mohou posednout zlí duchové, je vyvozováním exaktních závěrů z básnických slovních obratů.


]


Re: Re: Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Jaela v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 11:34:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Genuine
Snažím se ze všech svých lidských sil držet Hospodina, vyjdu na hranici svých lidských možností - zlý duch mě pak nemůže posednout. Hospodin mu to nedovolí. Mohu projít zkouškami, ale  zlý duch mě neposedne. Stále se držím Hospodina.


]


Re: Re: Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 15:16:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pavlovo "nežiju už já, ale žije ve mně Kristus" se dá chápat mnoha způsoby, ale jen jeden je od Boha. Naší povinností je usilovně hledat ten výklad, který nám potvrdí náš duch skrze intuicí. Tady jak jsem již psal nelze spěchat, ale naopak velmi opatrně s modlitbou zkoumat zda daná myšlenka je v souladu s Božím slovem.


]


Re: Re: Re: Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Jaela v Čtvrtek, 03. prosinec 2009 @ 13:39:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Leonet
Ano. A myslím si, že Bůh mě neopustí,když mu důvěřuji a držím se ho za ruku.

Žalmy  34:8    |  Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha , a bude je bránit.

Posílá mi na pomoc i anděla.


]


Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 09:30:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Genuine,

to jsi jen dobře nepochopil. Samnozřejmě, že vůle věřícího zůstává nadále v jeho rukou, i když v něm žije Kristus. Nebude ovládat ducha věřícího jako to činí nečistý duch - tedy i proti jeho vůli. "Duchové proroků prorokům poddáni jsou" (1Kor 14,32).

Aby v něm mohl Kristus Duch svatý skutečně žít, musí být nejen znovuzrozen jeho duch, ale musí být také Kristem naplněna a obnovena celá jeho duše a srdce (Ef 3,17 // Jak 1,21 // Ř 12,1-2). Aby mysl, vůle a city (= duše) věřícího byly plně pod vlivem Ducha svatého skrze relativně silné naplnění Duchem. A k tomu je třeba splnit Boží podmínky. To tak jednoduché není, protože Duch svatý je SVATÝ - tedy oddělený. A plně přebývá jen ve svatém, tedy plně odděleném věřícím, který pro tento účel vzal svůj kříž a zapřel svoji duši, sama sebe, své já (-lidská osobnost, duše). Nikdy se nebude s nějakým jiným duchem ředit a mísit. Duch svatý není víno, které se mísi s vodou. On je dobré, kvalitní, nemíšené víno (Iz 1,22). Nikdy se nesmísí s vodou z egyptského Nilu (Jer 2,17-18). Co je voda z Nilu? Egypt je symbolem tohoto světa. Voda z Nilu je duch tohoto světa. Pijeme ho vždy, když si zapneme televisi nebo čteme světské knihy a časopisy. Tím jsme vystaveni falešnému duchu a učení tohoto světa a Duch svatý se s tím v naší duši nikdy nesmísí. Nelze sloužit dvěma pánům a tak Duch svatý z naší duše uvolní místo tomu duchu, kterého si přejeme.

Když tedy věřící žije tak, aby plnil Boží podmínku svatosti (oddělení, nesení kříže), je pak uschopněn a HODEN být Kristovým učedníkem (Mt 10,37-39 // Mt 16,24-26 // Lk 9,23 // Lk 14,26-27.33 // Lk 17,32-33) a být vyučován od Pána protože Ho opravdu miluje nade vše (1Kor 8,3). A protože takto miluje Pána Ježíše, může pak chodit přesně jako On. V Pánu Ježíši máme plný vzor našeho chození, jak ho po nás chce Bůh - tedy pod důsledným vedením Ducha svatého. Pouze ty děti a synové Boží mají výsadu být NAZVÁNI Božími syny, kteří jsou opravdu VEDENI Duchem Božím (Ř 8,14). Ti, kdo se oddělí a netáhnou jho s nevěřícími, budou Bohu skutečnými syny a dcerami (nejen nominálními - tedy nejen de-iure, ale i de-facto) - 2Kor 6,14-7,1).

A jak tedy chodil Pán Ježíš? Jan 5,19-20:


"I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí. Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili."

Pán Ježíš neztratil svoji svobodnou vůli. Ani neležel dvě hodiny na gauči a nečekal, než s Ním Bůh pohne. Protože miloval Boha a jako dobrý pastýř položil svou duši do smrti pro ovce (Jan 10,11.15.17.18). A proto Bůh ukazoval Jeho duchu, to, co sám činil a Pán Ježíš to okamžitě svojí svobodnou vůlí kopíroval a činil to, co viděl, že chce činit Otec. Měl podíl na Božím myšlení (1Kor 2,16) a proto byl v každém slovu, skutku, pohybu i gestu veden Duchem svatým.

V jakém kontrastu je to se současnými obvyklými způsoby "služby" Bohu, kdy si lidé sami na svých úzkých výborech a radách sami rozhodují a plánují, co budou činit (jako by byli v nějaké politické straně či zájmovém sdružení - já jim říkám "Zahrádkáři", protože Bůh se tomu opravdu směje - zatím... - Žalm 2,1-6), aniž by očekávali na Boha a na Jeho Radu, a aniž by vůbec splnili podmínky, aby v této Radě vůbec mohli být... Oni však jinou možnost nemají, protože v Boží Radě nejsou a proto sami chtějí Duchu Božímu "radit" a mají Ho pouze pro modlitební vymáhání Jeho požehnání pro SVÉ VLASTNÍ AKCE. Produkují v díle pouze seno, slámu a strniště (1Kor 3,12), protože k zlatu, stříbru a drahokamům nemají přístup - nezaplatili cenu. Vytvořili si kapitál pouze na slámu - na diamanty však nemají dost "peněz" (prostředky, moc, hodnost, vznešenost - Lk 14,27 orig. znění). Mají svůj poklad složen na zemi, ale nikoli v Nebi (Mt 6,19-20).

My však máme chodit, jako chodil On - náš Pán - máme se to učit a nakonec naučit. To je smysl učednictví (1Jan 2,6).







]


Žízeň po naplnění (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rive v Neděle, 29. listopad 2009 @ 13:44:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího ...

Zřídka jsme zcela spokojeni. Obvykle doufáme, přejeme si, toužíme a žízníme po něčem víc, něčem jiném,
něčem, o čem si myslíme, že nás uspokojí nebo udělá šťastnějšími. Jsme jako prázdný pohár, který čeká na
naplnění vším, o čem si myslíme, že nám v našich životech chybí.

Existuje mnoho druhů vnitřní žízně. Nežíznit po věcech jako je uznání, chvála, moc a úspěch je velmi obtížné.
Jakmile se zbavíme těchto tužeb, náš duch bude mít svobodu žiznit po hlubších, Božích věcech. Budeme
ochotněji prosit o živou vodu pro naše žíznící duše namísto věcí, které sytí jen naši tělesnost.

Po jakých hlubších věcech žízníme?
Jaké touhy vyvstávají z nitra našeho bytí?
 Po čem touží naše srdce ve vztahu k Bohu?

Mezi tyto hlubší věci mohou patřit:

pokoj mysli a srdce,
uzdravení starých zranění,
soulad s naší rodinou a přáteli,
moudrost v rozhodovaní,
odpuštění pro sebe a ostatní,
svoboda od falešných poselství,
svoboda od naší hříšné přirozenosti,
ochota slyšet Boží hlas.


rive






Re: Žízeň po naplnění (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 16:40:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Rive,

píšeš:

/// Nežíznit po věcech jako je uznání, chvála, moc a úspěch je velmi obtížné.///

Pro starého člověka to obtížné je. Jsme-li plně (dostatečně) naplněni Duchem svatým, je to velmi lehké - přímo automatické. Duch svatý veškerou nečistotu naprosto neutralizuje.


]


Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Neděle, 29. listopad 2009 @ 16:25:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobře, že o tom píšeš. Za sebe bych chtěl poprosit, abys příště text trochu rozčlenil (třeba nadpisy) nebo aspoň nějak výrazněji oddělil odstavce. Nevím, jak ostatním, ale mně se ten souvislý text celkem špatně čte.

Já osobně spatřuji návod k řešení těchto problémů v Ježíšově modlitbě:"Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.", která koresponduje s jinou:"Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi." Nevěřím, že kdokoli kromě Boha jaksi automaticky existuje věčně směrem do minulosti či budoucnosti. To je z řecké filosofie přejatá myšlenka. Moje "já", tedy já jako osoba, může v klidu přestat existovat, bude-li to Boží vůle. Sama myšlenka jakékoli osobní existence po smrti je podstatné části Bible naprosto cizí.

Satan tato svá „učení“ proměňuje v myšlenky a nasazuje je do mysli tělesných věřících. Kolik věřících ví, že satan člověku dává dobré myšlenky, cituje Boží slovo, dává svá zjevení, a tak by se dalo pokračovat dál.

Jistý problém je v tom, že působení Satana se s oblibou připisuje tomu chápání Evangelia, které je v rozporu s chápáním dotyčného hodnotitele. Nedávno tu byla opakovaně za satanismus označena myšlenka všeobecné spásy v Kristu a já jsem byl i přímo označen za satanistu. Jiný tu zase za satanská označil zjevování se Královny nebes, další celibát a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Ty sám označuješ bludy (na základě čeho poznáš blud, ne-li na základě interpretace Písma, kterou zastáváš a která může být klidně "jiným Evangeliem"?) za satanské myšlenky nacpané do hlavy tělesných věřících. My z Písma víme, že i velmi čistá pohnutka (Petrova láska k Ježíšovi) může být ve své podstatě satanská.

Myslím, že Ďáblu dáváš přespříliš moci a pravomoci. Pokud tedy Satan jako osoba existuje, pak jedná v podřízenosti Bohu. Kdyby snad mělo platit, že si on či nějaký ten démon může vlézt, kam chce, pak bychom byli všichni do jednoho zcela v jeho moci. Kdo z nás není aspoň z části stále tělesným věřícím? Ti, o kterých píšeš v druhé části, mi přijdou jako uměle vytvořená skupina, do které by snad mohlo spadnout pár řeholníků. Každý z nás si plně uvědomuje svoji osobnost. Představa, že už nežiju já jako osobnost ale že ve mně žije Kristus, který skrze mě jedná a mluví, je velmi nebezpečná. Takoví lidé mívají tendenci vydávat jakoukoli blbost, která je právě napadla za slovo Boží. Takový člověk neřekne, že si myslí (věří), že Písmo říká to či ono, ale rovnou se vytasí s tím, že Bůh (Boží slovo) říká to či ono.

Osobně ta slova o Kristu ve mně chápu tak, že přijetím Krista dochází k postupné přeměně, chceš-li smrti, mé padlé a hříšné přirozenosti. Jinými slovy řečeno, jsem schopen stále více (nikdy však dokonale) jednat tak, jak by asi jednal On na mém místě. 



Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 29. listopad 2009 @ 18:38:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím, samozřejmě mám mezery v textu, ale když to nakopirují do okna, tak to je zase jinak. Děkuji za upozornění, jen nesmím zapomenout. Napsal jsi:
Moje "já", tedy já jako osoba, může v klidu přestat existovat, bude-li to Boží vůle. Sama myšlenka jakékoli osobní existence po smrti je podstatné části Bible naprosto cizí.

Ano starý zákon o věčném životě moc nehovoří, ale přesto Hospodin Mojžíšovi jasně hovoří že je Bohem živých a ne mrtvých, když mu sdělil že je Bohem jeho otců, Abraháma, Izáka a Jákoba. Mě spíše zrovna v těchto dnech, kdy jsem z jedním diskutoval na téma druhé smrti, napadlo, že Bible nikde nehovoří o třetí smrti. Ve starém zákoně se psalo např. "duše která hřeší ta zemře", ale my víme z Lukáše, že bohatec trpěl i po smrti, to znamená, že duše byla živá. Takže Bible hovoří o smrti těla a druhé smrti odloučení od Boha. O žádně další smrti nehovoří. Ale to jen nahlas uvažuji, ještě jsem tuto věc nestudoval.  

Dále píšeš: Myslím, že Ďáblu dáváš přespříliš moci a pravomoci.

Jak bych byl rád, kdyby to byla pravda, a skutečně moc satanova záležela na mě. Jenže tomu tak není, jestli má nějaké pravomoci, tak ne ode mne. Ano několikrát se stalo, že mě napálil nějakou lži, takže ode mě dostal pravomoc mě klamat dál, ale jen do doby, než mi Pán Ježíš ukázal tu lež, a já mohl na základě pravdy mu tu pravomoc odmítnout. A když nechtěl poslechnout, modlil jsem se za tuto věc a mocí Boží byl vykázán do patřičných mezí. Ale to mě v žádném případě navždy neochraňuje od jeho jiných lži a intrik. Jsem povinen každého dne na sobě mít plnou Boží zbroj Efez. 6,11 - 18, pak ještě i jinde. Jestli ale na tyto své povinností zapomináme, musíme nést následky. 

K dalším tvým větám se nebudu v této chvíli vyjadřovat, ne vždy vím ihned co napsat. Zatím sleduj mé další články na toto téma. Ještě jich několik bude. Je to totiž velmi rozsáhlá tématika.  


]


Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. listopad 2009 @ 20:52:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je lépe nakopírovat text bez mezer a mezery vytvořit až ve formuláři. Pak zůstávají.


]


Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Neděle, 29. listopad 2009 @ 23:41:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Piš to v Notepadu. Mezery zůstanou a musíš jen změnit styl písma, pokud chceš podtržené, tučné nebo kurzívu. Neber mé upozornění ve zlém, ale protože píšeš celou sérii, je pravděpodobné, že se budeš ty i diskutující odvolávat na minulé články. A pak je lepší napsat článek xxx odstavec s názvem yyy.

Duše je tělo + boží duch (dech). U Lukáše nemohlo jít o duši (tělo pohřbeno, mrtvé maso neoživované duchem) a navíc je to podobenství. On měl trpět fyzicky, což by bez těla nešlo. Jaký by byl smysl vzkříšení a posledního soudu, kdyby vše bylo definitivně rozhodnuto hned po smrti?

No tak já si počkám na další články. Je to fakt zajímavé téma a dobře zpracované. Držím palce.


]


Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. listopad 2009 @ 20:51:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Věřící, který se zasvětil a domnívá se, že již stojí a je pevný, je již oklamán."...

To je pravda.


..."Poctivost není stav, který by zabránil oklamání; takovým stavem je poznání."...

Poctivost je stav lidského srdce, který je Bohu milý. Poctivost nedovoluje pasivitu, tyto dvě věci nejdou dohromady. Poctivost vede k pravému poznání, k návaznosti na Boha, spojené s Jeho ochranou.


Zlí duchové jsou tvorové poněkud dokonalejší ve svých schopnpstech, než jsme my, ale do lidského srdce stejně nevidí. Do lidského srdce vidí jenom Bůh (a skrze Něho ve zvláštních případech i ti, kteří jsou mu nejblíže). Zlý duch vlastní mocí ani nepozná, nakolik je člověk svatým, či hříšným. Zrovna tak zlý duch nemá ani schopnost být všudypřítomný.

Proto člověka svádí, našeptává mu. Zkouší to. Člověk ho do svého "domu" musí vpustit, musí se otevřít hříchu. A to docela podstatným způsobem. Ani hřích vedoucí ke smrti ještě automaticky neznamená posedlost. Ale je nutným předpokladem pro pozdější posedlost.

Příčiny naší hříšnosti nespočívají pouze v působení zlého ducha. Další příčinou je naše hříšná přirozenost - naše náklonnost ke zlému. Ta se projevuje jak žádostmi těla (smilstvo, nestřídmost a pod.), tak žádostmi světa (např. touhou po moci, po slávě a pod.).

Znovuzrozený člověk žádosti své hříšné přirozenosti nepotlačuje(častá chyba s nulovými výsledky), ale sublimuje. Nasměruje je správným směrem v souladu s Boží vůlí. Stává se někým docela jiným, jeho hříšné touhy se mění na touhy čisté. Tak už nežije "starý člověk", ale žije v lidském srdci Kristus.

Neznamená to však v žádném případě potlačení vlastní osobnosti, jak se někteří mylně domnívají, ale naopak její ozdravení, rozvinutí vlastní osobnosti do plnosti Božího záměru při stvoření člověka. Tento záměr byl právě úzké společenství (spolupráce) Boha s člověkem.



Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 29. listopad 2009 @ 21:54:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím, je už pozdě, odpovím asi zítra, dobrou noc.


]


Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 15:53:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím,
Poctivost nedovoluje pasivitu, tyto dvě věci nejdou dohromady. Poctivost vede k pravému poznání, k návaznosti na Boha, spojené s Jeho ochranou.
Nevím odkud čerpáte tento závěr. Mám takový dojem, že samotná poctivost nestačí, podívejte se na list Efezkým. 4,24 obléknout toho nového člověka,
následuje mnoho věcí, které nám říkají jak máme žít a na závěr 6,10 - 18. posilujte se v Pánu, oblečte celou Boží výzbroj,...
Proč? Abyste se mohli postavit proti Ďáblovým nástrahám.
Další jakub: 4,7 Poddejte se tedy Bohu a vzepřete se ďáblu. Nebo 1Petr 5,6-9: Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží ...váš protivník ďábel....Postavte se proti němu, pevni ve víře.
Je celkem jasné, že ďábel nebojuje proti těm, kteří jsou tělesní, proč by to dělal? Začíná bojovat teprve proti těm, kteří by mu mohli odporovat.
Způsobem, kterým nám tyto věci ukazuje Boží slovo, je poté, co jsme začali chodit podle ducha Ř 8,1 atd. teprve začíná boj s ďáblem.
Zatím tolik, musím dál uvažovat.


]


Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 07:19:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Domnívám se, že poctivost nepřipustí pasivitu. Člověk může být horký, nebo studený, ale poctivý člověk nezůstává vlažným. Jde na hlubinu.

Je zcela správný závěr, že satan zpravidla nebojuje proti těm, kteří žijí tělesně. Ti už jsou vlastně jeho. Ale na druhé straně když potřebuje, tak je využije a ničí člověka už v tomto životě. To je ona posedlost.

Člověk, který zvolí Boží zbroj, nemusí mít vůbec strach. Ďábel mu nemůže ublížit, ani ho posednout. Vždyť jako součást Boží ochrany za každým z nás stojí náš anděl strážný se srovnatelnou mocí své přirozenosti se zlým duchem a ve svém napojení na Boha nepřemožitelný. Ublížit si můžeme jen my sami tím, že budeme poslouchat našeptávání zlého ducha.

Se zlým duchem se nediskutuje (toto chybu udělala Eva a byla oklamána), zlý duch se prostě odmítá (Mt 4,10).


Stále je ale třeba mít na paměti, že jediným našim protivníkem není zlý duch, ale i žádosti naší pokřivené lidské přirozenosti. Přemáháme tedy nejenom ďábla, ale i své tělo a svody světa.


]


Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 17:50:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím,
jenže právě poctivý je náchylný naletět podvodníkovi. Myslí si, že i ti ostatní jsou poctiví. Nepočítá ze lsti a podvodnými praktikami zlých duchů.
 Se zlým duchem se nediskutuje (toto chybu udělala Eva a byla oklamána), zlý duch se prostě odmítá (Mt 4,10).

Jenže odmítnout se může jen to co je jasné. Ale právě satan je známý svým převlekáním za anděla světlosti. Vždyť právě na to nás upozorňuje Bible.
Promiňte, ale jestli je někdo naivní, sice poctivy a upřímný, ale chová se přes všechna varování hloupě, co může následovat?
Kdybych o tom něco nevěděl, tak tyto články ani nepíšu. Nebudu zacházet do podrobností, ale znám pár takových naivních věřících, kteří dopadli hrozně. Ve své upřimné a poctivé naivitě naletěli zlým duchům, a nejméně dva skončili na psychyatrii. V denomonaci kde chodili, jím nedokázali pomoct. 
podívejte se na další článek. postupně uvedu i další příklady.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 18:35:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mt 4/7 pokud si pod pojmem diskutovat lze představit "verbálně se vyjadřovat,a tím dávat najevo svůj názor" tak před veršem desátým jsou verše kde PROSTĚ neodmítá. Eva neměla zakázáno hovořit, diskutovat...
V Bibli nehledejte jen to co se "hodí".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 19:05:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tu podtrženou větu napsal oko a já jen k ní dal komentář.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 02. prosinec 2009 @ 07:54:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk se inteligencí nemůže měřit se satanem. Nutně prohrává. To říká Písmo v případě Evy.

Návod, jak se satanem hovořit, máme u Pána Ježíše.
Ten, když byl pokoušen, odpovídal slovy Písma:

...Ale on odpověděl: "Je napsáno: 'Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'"...
...Ježíš mu řekl: "Opět je napsáno: 'Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.'" ...
... Tehdy mu Ježíš řekl: "Odejdi, satane! Vždyť je napsáno: 'Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému budeš sloužit.'" Tehdy ho ďábel opustil
...




]


Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 10:29:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ti kteří aktivně uposlechnou každý příkaz že by upadali do pasivity ?

To se mi nějak nezdá. Mohou sice sejít z cesty ale to že by se zastavili spíš nehrozí.

Krom toho si vždycky při podobných úvahách vzpomenu na nevěstky a celníky z Vyvoleného národa, na rybáře a řemeslníky. Jak ti přijali Krista v kontrastu s těmi kteří celý život rozebírali písmo a pak křičeli na kříž s ním.

Jak je možné že Mesiáše poznali chudí, negramotní, slepí, hluší, žebráci, nevěstky a pronárody jako byli Samaritáni a Římani ? Čím menší teoretické znalosti tím lépe ?

Dovedete si představit že by k nám teď přišel třiatřicetiletý tesařský pomocník z dílny svého adoptivního otce ve Stadicích (rodiště Přemyslava Oráče které svým dnešním významem odpovídá Betlému Judovu v Kristově době) a řekl nám že jsme plemeno zmijí horší než ty nevěstky ? Napohled obyčejný člověk který se narodil v nějakém chlívku ?  Dost nebezpečná představa. Stejně jako že by na dveře našeho domu zaklepal nějaký chudý člověk že jeho žena bude za chvíli rodit.
Tomu umetenému a vyzdobenému domu bych spíš rozumněl podle vkusu démona.




nerozumím (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: legenda v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 17:49:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj, já těmhle věcím asi taky neozumím, podle mýho máme tendence to všechno předuc*****vat a pak to lidi mate. přesně jak říkal Petr, že něterým pasážím Pavla lidi nerozumí.... a pak dělaj problémy, co jsem si za život zaslechla věci o  mé tělesnosti od lidí , kteří byli taktéž tělesní.... odvádí to od Boha a od života s Ním.



Re: nerozumím (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 18:44:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím,
celkem chápu velkou většinu z vás, kteří přiznaváte, že tomu nerozumíte. Těmito články mám v úmyslu pomoci těm, kteří mají problémy se zlými duchu, případně s posedlostí a nejsou si toho vědomi. Několik jsem jich tady už potkal. Nemám v úmyslu někoho označovat, protože vím jak je to choulostivá záležitost. Jediné co můžu, kromě modlení za tyto lidi, je těmito články dát prostor k případnému pochopení, jak zlí duchové klamou věřící bez ohledu na denominaci.
Pasivita je specifický problém těch, kteří se vydávají cestou zasvěcení a nejsou si vědomí nebezpečí na této cestě.
Vím, že mnozí se nezabývají učením apoštola Pavla a prakticky žijí v prvních 7 kapitolách. S nebezpečím pasivity se setkávají ti, co začínají uvažovat o 8 kapitole Římanům a dál. A pak především všech těch, kteří by chtěli žít od 12 kap. Řím. A všech listů, které tomu věnoval apoštol Pavel.
Můžu li nabádat, sledujte další články, pokusím se být srozumitelnější.


]


Re: Re: nerozumím (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 21:47:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bible je kniha, a jako taková se nemůže bránit abychom v ní nacházeli UČENÍ, co jiného asi znamenalo "hájit barvy Pavlovy"?1Kor.1/12. Ano mnozí se skutečně nemusí zabývat učením Pavlovým,nebo Apolovým...Učení které si čtením Bible potvrzujeme, je skutečný problém, takové se totiž nedá ničím zkorigovat. To co má být "svící naším nohám" se stává prostředkem k  slepotě.Mt23/24


]


Re: Re: nerozumím (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 10:54:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Za svůj život jsem viděl jen jeden případ člověka, kterého "církev" prohlásila za posedlého. Šlo o jednu starší dámu v Apoštolské církvi, kterou pastor prohlásil za posedlou v podstatě skoro pravidelně každý týden na pondělní skupince, která se vždy konala u něho doma. A bylo víceméně tradicí, že z této dámy každý týden celá skupinka společně s pastorem pomocí modliteb a mluvení v jazycích toho démona vymítala.

Ta dáma s tím vždy naprosto ochotně souhlasila a klekla si na zem uprostřed pokoje a celé minuty během našich modliteb a mluvení v jazycích hlučně zvracela do velkého žlutého plastikového kýblu, který tam měli vždy připravený právě pro ni. Tato dáma byla jednou ze dvou hlavních prorokyní tohoto sboru Apoštolské církve. Její "vidění" pastor vždy prohlásil za autentické a pocházející od Boha. Když se před zraky všech dostatečně vyblila, poděkovala za modlitby a skupinka pokračovala v programu. Když jsme pak jeli domů tramvají, chovala se úplně normálně.

Obyčejný exhibicionsimus, nic jiného.

Posedlí lidé, o kterých hovoří Písmo, byli zlymi duchy zcela ovládáni a chovali se buď  jako naprosto šílení, nebo naopak se chovali relativně normálně, ale měli výjimečné schopnosti, například předpovídat budoucnost. Nevěřím, že se posedlost dá poznat podle psaného textu. Lidé jsou prostě různí, svět je plný podivínů, a navíc 80% populace jsou debilové, a z nich 40% jsou totální debilové. Stačí se projet tramvají a pozorně si prohlédnout ksichty a občas si poslechnout jak se vyjadřují, nebo co říkají do mobilu a musí být jasné že jsou to paka a mají totálně vymleté mozky. Kdybychom měli považovat za posedlého každého kdo je prostě magor nebo debil, pak by šlo o drtivou většinu populace.


]


Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 11:27:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš rád lidi?



]


Re: Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 12:25:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dík za optání. Ptáš se na moje pocity, ne na moji vůli ani ne na můj rozumový názor, ani ne na moje skutky. A já odpovím stejně, jako kdyby ses zeptal, jestli se mi líbí cizí ženské, jestli toužím po penězích a jestli toužím vrátit rány, které jsem dostal. 

Jako křesťané máme stejné pocity jako nevěřící lidé. Křesťan, který tvrdí, že ho nikdy ani nenapadlo jaké by to bylo s holkou odvedle, nebo jaká by to byla paráda kdyby vydělával víc peněz, prostě lže. A pomsta není nic jiného než bioligický algoritmus obrany, protože nepřítel, který zjistí, že za útok nezaplatil aspoň několika šrámy, tak příště zaútočí ještě bezohledněji. Rozdíl je však v žebříčku hodnot, a v tom, jestli se chováme podle svých pocitů jako to dělají zvířata a ateisté, nebo jestli se modlíme, abychom tomu nepodléhali, a vzdorujeme s Boží pomocí našim tělesným sklonům.

Nuže nemám důvod odpovídat Ti něco jiného, než totéž, co vyznávám Bohu při modlitbách:

K naprosté většině lidí cítím odpor, nenávist a pohrdání. Už mnoho let lidmi bezmezně opovrhuji pro jejich zákeřnost a nekonečnou podlost jež nezná hranic, pro zběsilou, ale dokonale skrývanou agresivitu spojenou s touhou ubližovat jen tak pro radost, pro jejich touhu ovládat druhé, kombinovanou s naprostou neschopností a nechutí ovládat sebe samé. A nejvíc jimi pohrdám pro absolutní duševní prázdnotu, vyplněnou chroustáním sušenek, mobilem a papouškováním cizích názorů, se kterými ani nelze vést jakoukoli rozumnou polemiku.

A jako křesťan jsem již několikrát své vnitřní pocity předložil Bohu při modlitbách a prosil ho, aby mi dal sílu prokazovat lidem úctu a lásku, a chovat se s respektem a slušně, protože on přece za ně umíral v hrozných bolestech na kříži, přestože ví jací jsou. HALELUJA. A myslím, že mé modlitby jsou vyslyšeny. Stejně tak jako když mě napadne jaké by to bylo s cizí ženou, tak se modlím aby mi Bůh dal sílu nepodlehnout, protože sám ze své lidské přirozenosti tu sílu nemám. A zase jsou moje modlitby vyslyšeny a daří se mi být věrný jedné ženě. A daří se mi konat skutky milosrdenství přesto, že je to v rozporu s mými osobními pocity pohrdání k lidem. Snažím se řídit se podle Boží vůle, prostě si poručit abych nezarmucoval Boha.

A teď se zeptám já Tebe, Garwine: Máš rád lidi?


]


Re: Re: Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 12:48:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hm. Já proti lidem nic nemám, k tomu je mít rád, milovat a jednat jako Samařan v evangeliu, resp. mít k lidem okolo pozitivní postoj, se snažím nechat vést Bohem. A on to dělá. Podle mé zkušenosti je to lepší než se koupat ve své nenávisti. Někdy je dobré jakoby podstoupit a podívat se s nadhledem sám na sebe, jak jsem stejný jako oni, se všemi myšlenkami, starostmi, životem na tom či onom místě. Pak pochopím, že nejsem až tak odlišný, nějak nadřazený, z kteréhož pocitu nadřazenosti může pramenit zloba či pohrdání. Umění přijímat lidi kolem, chápat, že prožívají život podobně jako já dokáže srazit z výšin. A v Kristu už nejde být jiný, pokud chci konat, co on přikázal. O to je třeba prosit Ducha svatého.


]


Re: Re: Re: Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Genuine v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 13:11:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že sám vnitřně proti lidem nic nemáš, to vypovídá o tom, že jsi ještě nic nezažil. Je jisté že to přijde, ale jsem rád, že se mnou souhlasíš, však jsem psal jinými slovy totéž co ty.

Pocity máme všelijaké, jsme lidé a ne andělé, ale jde o to jak jednáme. Že jsme pokoušeni tisíci různými druhy negativních emocí, a že pokušení může být i velice silné, to je věc jiná. Ale jako křesťané tomu nemáme podléhat. A máme od Boha sílu abychom tomu nemuseli podléhat, když nechceme. 



]


Re: Re: Re: Re: Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 13:50:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, celkem i zažil. Ale mám víru, že ne všichni lidé kolem jsou vždycky tak zlí. Všeobecná milost Boží udržuje tento svět i lidi na jisté uzdě, jinak bysme se pozabíjeli...


]


Genuine (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 11:49:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vymítání démonů jsem taky nikdy neviděl, byť to byl jeden prvek, kvůli kterému jsem před lety začal zkoumat víru. Totiž komediální filmu Williama Friedkina Vymítač ďábla. Z poslední doby je to Exorcismus Emily Rose, podle skutečného velmi smutného příběhu, kdy v Německu, po takovém exorcismu římskokatolických kněží, zemřela dívka Annelise Michel. No a pak se dočte člověk super mega popisy v rlzných knihách letničně charismatických i tradičních autorů, jaká to je veliká věc. No nevím. Pán Ježíš vymítal tak, že se maximálně optal démona na jméno a pak ho vyhnal. Žádný cirkus a estrády, maximálně sebou posedlý trhnul a už to bylo. To bych viděl jako vzor, ne však propracované démonologie, poučky a vyvolávání atmosféry ponuré hrůzy. Nicméně neviděl jsem to, neúčastnil se. Kromě toho mě rozesmál Derek Prince, když píše jak vymítal démony sám ze sebe, no tak to už je opravdu mimo Písmom, nic takového tam není. Ale poučné, co všechno jsou lidé schopni sepsat.


]


Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 11:55:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh jim nemůže upřít právo ovládnout věřícího.

Může, proč by nemohl, Je milost a moudrost je větší než cokoliv a nároky démonů. Může dát svému dítěti najevo, že kráčí po špatné cestě i jinak, než by povolil démonům dělat problémy. Je to na něm. Bůh není nikomu ničím povinen, nikomu nic nedluží a nikdy to tak nebylo, není a nebude. V knize Job povoluje satanovi otravovat Joba, v knihách Královských zase démonovi stát se lživým duchem v ústech falešných proroků. Je to vždy Boží svrchované absolutně svobodné rozhodnutí, nic Pána k ničemu nenutí a nutit nemůže. Krom toho bychom takto popřeli všemohoucnost(vševládnost).



Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 13:53:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím,
na úvod mám jednu otázku: Na čem je založená Boží spravedlnost? V té souvisotí podotázku,: Na čem spočívá Boží trůn? 
Nejdříve si udělej jasno v těchto věcech. 
Všemohoucnost Boží, proč tedy satanovi dovolil svést Evu? Tady odpovím už sám, a to slovy Písma: Genes. 2,16 ... Z každého stromu zahrady smíš jíst. 
Tady Adam s Evou dostali svobodnou vůli. Zkus najít verš, který by člověku zakazoval jednat podle své vůle. Nemyslíš, že tady Bůh omezuje svou všemohoucnost na souhlas svobodné vůle člověka? Takže, když se člověk, ať už vědomě, nebo jsa podveden, rozhodne naslouchat lstivému nečistému duchu a tím mu defakto dá prostor=místo ve svém životě, myslíš, že Bůh mu to nedovolí? Anebo to nedovolí tomu nečistému duchu? Tím by ale popřel svobodnou vůli člověka i toho ducha. 
Není tak jednoduché učinit podobný závěr, jaký jsi udělal, jestli znáš Písma aspoň do te míry jako mi dosud bylo ukazáno. A nejenom mi, většina toho co píšu do svých článků pochází od naších předchůdců v Církvi.  


]


Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 14:10:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
myslíš, že Bůh mu to nedovolí?

Ano, myslím, že Bůh mu to může a nemusí dovolit. Žádný podklad pro to, že mu to musí dovolit v Písmu nenacházím. Vše Bůh dělá jak se sám rozhodne, ne že je něčím vázán.

O Adamovi a Evě mám zatím zato, že měli svobodnou vůli trochu více než my. Nicméně Boha, který ví všechno, to nepřekvapilo. On věděl, co se stane, pokud to přímo nepředurčil ke své oslavě a naplnění věčného plánu, který uskuteční přes veškeré lidské snahy myslet si, že mu to můžeme nějak měnit či modifikovat.

Duchové nemají žádnou svobodnou vůli, v knize Job se musí satan dovolit o možnost napadnout Joba. Pán Ježíš prosil, aby Petr nepadl, jsa tříben satanem. Myslíš, že je možné, aby Kristus lhal, když Petrovi říkal, že za něj prosil a jeho víra vydrží? Bůh se tak rozhodl a tak se stalo a stane. Vždycky. Bůh vše ovládá, řídí, neexistuje autonomie satana, na vše se musí ptát. jestli smí. Trestán bude za to podněcování.


]


Re: Re: Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 15:31:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano a ty víš kdy to dovoluje a kdy ne? Vždyť se jen podívej kdy a jak sváděl a pokoušel Pána Ježíše. Projdi si všechna ta místa.
Naokraj, v době starého zákona byla trochu jiná situace ohledně satana a jeho působení.
Jen naznačím, nebyla církev, nebyl na zemi Spasitel, nebylo po ukřižování, satan spadle na zem jako blesk kdy? Kolos. 2,15 atd.
Klíčové je toto místo: Matouš 4,1 až 11. Pán zvítězil a od této chvíle ho nemohl napadat přímo. Vždy později to bylo skrze někoho.
Jenže v našem případě to je úplně jinak, drtivá většina z nás podléhá v jednom z těchto tří pokušení, a proto nás může i nadále napadat přímo. Může nám neustále dávat lživé myšlenky, (vnukl Jidáši) zakrývat něco, předstírat, že je anděl světla, tak nás podvádět a obelhávat, lstivě nás klamat, těch věcí, které on může je velmi mnoho. Žel, je to tak a kdo si mysli, že né, již mu ve skutečnosti naletěl. 
Jakub 4,7: Poddejte se tedy Bohu a vzepřete se ďáblu, a uteče od vás. 
Nestačí se pouze poddat Bohu, to je jen polovina, musíme se ještě vzepřít ďáblu.   
Proč většina z vás hovoří jen o poddáni Bohu, ale už skoro nikdo o vzepření zlému? Půl pravdy není celá pravda.


]


leonet (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Středa, 02. prosinec 2009 @ 06:31:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podle mého názoru musí mít ke každému útoku Boží svolení, nexistuje, aby si dělal co, chtěl. To mi stačí vědět. Bůh nás nikdy nevystaví zkoušce, kterou bysme nemohli zvládnout. A včetně zkoušek od čertů.


]


Re: leonet (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 02. prosinec 2009 @ 07:45:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Bůh nás nikdy nevystaví zkoušce, kterou bysme nemohli zvládnout."...

Toto je podstatné. Mám stejný názor.


]


Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rudinec v Čtvrtek, 03. prosinec 2009 @ 10:54:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pasivitě a s tím spojené posedlostí zlými duchy nebo démony můžou propadnout je ti, kteří jsou ochotni slyšet a uposlechnout každý Boží příkaz. Vůle takových věřících má sklon upadat do pasivity.

Osbne si myslím,že tato veta by mala byť napísaná takto:

Pasivitě a s tím spojené posedlostí zlými duchy nebo démony můžou propadnout jen ti, kteří nejsou ochotni slyšet a uposlechnout každý Boží příkaz. Vůle takových věřících má sklon upadat do pasivity.



Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Čtvrtek, 03. prosinec 2009 @ 14:55:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je možné, že si to osobně myslíš. To nepopírám.


]


Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rudinec v Pátek, 04. prosinec 2009 @ 11:05:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
2Kor.12,7  A aby som sa prevelikosťou zjavení príliš nepovyšoval, daný mi je osteň do tela, anjel satana, aby ma pohlavkoval, aby som sa príliš nepovyšoval.
8  Za to som trikrát prosil Pána, aby odstúpil odo mňa,
9  a povedal mi: Dosť ti je moja milosť. Lebo moja moc sa dokonáva v slabosti. Teda najradšej sa budem chváliť svojimi slabosťami, aby prebývala na mne moc Kristova.

Ap.Pavel mal v sebe zlého ducha a tak sa pýtam ?

1, bol pasívny
2,  mal čisté pohnútky
3, mal nečisté pohnútky
4, bol poslušný Božích príkazov
5, bol neposlušný  Božích príkazov
6,splňoval podmienky pre Božiu ochranu atď.

Odpoveď je prosta : aby sa prevelikosťou zjavení príliš nepovyšoval,

Bojím sa ,že si teológiu pletieš s filozofiou.



Re: Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Pátek, 04. prosinec 2009 @ 11:45:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale rudinec,

Pavel přece v sobě neměl zlého ducha, ale Bohem mu byl dán do těla osten - posel Satanův. Ve světle Slova Písma Svatého v Nu 33:55 to bylo pravděpodobně pronásledování Pavla Židy, skrze něž byl Pavel takřka neustále všelijak bit - obrazně i doslova a tím Bůh dosahoval toho, že udržoval Pavla v pokoře, aby se nepovyšoval kvůli zjevením, jež mu byla dána z Boží milosti, aby jí sloužil svatým. A Pán to potvrdil, když Pavlovi řekl, že Jeho milost mu stačí. Jinými slovy řečeno: Pavel, má milost ti stačí, neboť moje moc, kterou potřebuješ ve službě církvím se donává ve slabosti a tak potřebuješ zůstávat v pokoře, aby si mohl přijímat mi,ost za milostí, jíž sloužíš svatým. Tož tak.

willy


]


Stránka vygenerována za: 0.65 sekundy