 |
Právě je 535 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
ivanp
rosmano
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116480205
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: John Bunyan o kvakerech
Vloženo Neděle, 01. listopad 2009 @ 22:30:38 CET Vložil: Olda |
poslal McMartyn_ Úryvek z knihy Johna Bunyana (1628-1688) - Milost přehojná, největšímu z hříšníků udělená
Pán použil dvě věci, aby mě v tomto upevnil (tj. v Božství i
člověčenství Ježíše Krista). Jednou z nich byly omyly kvakerů a druhou
vina za hřích, neboť čím více kvakeři odporovali jeho pravdě, tím více
mě v ní Bůh upevňoval, uváděje mne do veršů Písma, které ji báječným
způsobem obhajovaly.
Omyly, které tito lidé tenkrát zastávali byly následovné:
1. že Písmo svaté není Slovem Božím
2. že každý člověk na světě má Ducha Kristova, milost, víru atd.
3. že Ježíš Kristus, který byl ukřižován a zemřel před 1600 lety, neučinil božské spravedlnosti, pokud se hříchů lidí týče, zadost
4. že Kristovo tělo a krev jsou přítomny ve svatých
5. že těla dobrých i špatných, která jsou pochována na hřbitově, nevstanou z mrtvých
6. že vzkříšení u dobrých lidí už nastalo
7. že člověk Ježíš, který byl ukřižován mezi dvěma zloději na hoře Kalvárii v zemi kanaánské u Jeruzaléma, nevstoupil vzhůru nad hvězdná nebesa
8. že tentýž Ježíš, který zemřel rukou Židů, nepřijde znovu v poslední den a v lidské podobě nebude soudit všechny národy, atd.
V oněch dnech tito lidé podněcovali mnohem více zlých a ohavných věcí, které mne nutily ještě bedlivěji pátrat v Písmu, abych pak skrze poznání a svědectví, kterých se mi dostane, získal nejen poučení, ale též hojnou posilu a útěchu v jeho pravdě a, jak jsem řekl, vina za hřích mi hodně pomohla, neboť sotva se u mne dostavila, krev Kristova ji hned sňala a to se opakovalo znovu a znovu a bylo to sladké a zcela v souladu s Písmem. Ó přátelé* , volejte k Bohu, aby vám zjevil Ježíše Krista, není lepšího učitele nad něj.
* - Přáteli na tomto místě Bunyan myslí kvakerskou církev, jejíž oficiální název zní Society of Friends (Společnost přátel)
Vydalo nakladatelství STEFANOS v r. 2000
|
Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 04:40:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Já jsem se sám divil, když jsem četl dějiny kvakerství, jak moc se v prvních desetiletích po jeho vzniku kvakerská teologie měnila. Bunyan se zřejmě nestihl té změny dožít, případně toho napsal tak v 50. nebo 60. letech 17. století, nebo z té doby pocházely jeho informace.
Já bych k tomu řekl.
ad 1) Písmo svaté se stává slovem Božím pro nás, tedy tady a teď v případě, že na nás působí Boží duch. Bez něho je to starý mrtvý text. Na tomto se nic od té doby nezměnilo.
ad 2) To možná špatně pochopil. Kvakeři učí, že každý člověk má v sobě "cosi od Boha", tedy jakýsi malý plamínek, který se daá zažehnout k tomu, aby člověk přijal, jak píše Bunyan Ducha Kristova, milost, víru apod. Je to tedy potenciál, nikoliv současný stav.
ad 3) To je řečeno velmi vyhroceně. Je za tím zřejmě reakce kvakerů na to, že lidé tentkrá své hříchy "hodili na Krista" a vesele hřešili dál. Četl bych to spíš jako výzvu k tomu, že jestliže za nás Ježíš zemřel, byli jsme vykoupeni, pak je samozřejmé, že nás to změní a mělo by to být vidět.
ad 4) Nutno chápat jako symbol. Kristus zde na zemi prostě nemá jiné ruce, než ty naše. Jsem zde jeho "velvyslanci".
ad 5 a 6) To je věc, které jsem se nejvíc divil, když jsem se dověděl, že toto kvakeři někdy učili. Oni to pak ještě možně někdy v 70. letech 17. století opustili. Oni opravdu věřili, že jak objevili, že Bůh může bezprostředně působit na každého, že to jako podruhé přišel Kristus a vlastně už žijí v Novém Jeruzalémě. To je fakt ulítlé a pan Bunyan má pravdu, na druhé straně si na tohle učení už asi tak 300 let nikdo nevzpomene.
ad 7 a 8) Tak tohle asi pan Bunyan nějak nepochopil, tohle kvakeři nikdy netvrdili. Ačkoliv je zajímavé si všimnout, že i sám Ježíš počítal s tím, že se podruhé vrátí ještě za života tehdejší generace a nějak k tomu nedošlo. To apokalyptické očekávání bylo v tom prvním století tak nějak "ve vzduchu" a zdá se, že i On, který na jednom místě přiznává, že neví, kdy to má nastat, tomu podlehl. Měl zkrátka i lidskou přirozenost. Každopádně jsou kvakeři zaměřeni spíš na to, jak žít zde na zemi s Bohem, než na spekulace, co bude potom, případně "termín se krátí, honem něco dělejme". Běda nám, pokud by brzký Kristům příchod měl být naší motivací k tomu, abychom za ním šli. Tou motivací by měl být Kristus sám a ne snaha si zachránit kůži.
|
Re: Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 07:48:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsem překvapen, nakolik je současná víra kvakerů blízká naší katolické.
ad 1.) Docela souhlasím, jen my klademe váhu na přítomnost Parakléta v církvi, který má moc toto Boží slovo správně vyložit.
ad 2.) Já bych se ten plamínek nebál nazvat lidskou duší (Božím dechem, lidským svědomím a schopností rozlišovat dobro od zla). Je to přesně to, co nás posuneje na hranici světa viditelného a neviditelného. Tělem zůstáváme ve světě viditelném, duší zasahujeme do světa neviditelného. Naše duše je odrazem obrazu Boha, tělem máme tento obraz vyjadřovat ve světě viditelném.
ad 3.) Proti současnému výkladu ("lidé tentkrá své hříchy "hodili na Krista" a vesele hřešili dál") nemám námitek. Podobný přístup vidím dneska i u mnohých "biblických" křesťanů. Kristova oběť je úplná a dostačující na vykoupení celého světa, ale naše účast na ní je výsadou, cestou k našemu spasení (Kol 1,24).
Ad 4.) Chápu trochu jinak. Kristovo tělo a krev je přítomno ve svatých ze dvou důvodů.
a.) Tělo a krev přijímáme v eucharistii.
b.) Jsme údy Kristova mystického těla církve. Jeho "krev" tedy proudí v našich žilách.
5. a 6.) Bylo skutečně nepravdivé. Pletli si vzkříšení se znovuzrozením.
7.-8.) Vnímáme jinak. Pán Ježíš hlásal toto:
(Mk 13,32-33)
"O tom dni a hodině však nikdo neví - ani andělé v nebi ani
Syn, jenom Otec.
Dávejte pozor, buďte bdělí a modlete se, vždyť nevíte, kdy
nastane ten čas. O tomto konci ví Otec, tj. Bůh trojjediný, tedy všechny tři Božské osoby, protože všechny mají jednu a tu samou podstatu, tedy i to samé poznání. Pám Ježíš tedy ne že by nevěděl o tomto dni vůbec, nýbrž že neví o něm k tomu konci, aby poučil jiné; pro sebe ovšem o něm ví i jako člověk. Pán Ježíš mluví o znameních, které budou konci světa předcházet ( Mt 24,32-45).
Mnohá podobenství (třeba o spících panách, o hospodáři který neví kdy přijde zloděj a pod.) toto doplňují. Je v tom nepochopení. Synoptická evangelia mluví současně o několika různých věcech a je třeba umět rozlišit co k čemu patří. Konec světa pro každého z nás nastává v okamžiku naší smrti. Konec věků se se smrtí každého z nás prolíná a nedá se oddělit.
|
]
Re: Re: Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 20:20:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano bráško katolíku, rozdíl je jen v provedení. Vy si to všechno symbolizujete nějak navenek, kvakeři se bez vnějších symbolů obejdou a vystačí si s tím, co se odehrává v jejich nitru. Ne nadarmo je taky celkem častá kombinace kvaker-katolík, tedy člověk, který navštěvuje obojí bohoslužby.
ad 1) Však ano, rozdíl je jen v tom, že tomu kvakeři říkají Vnitřní světlo, což je vlastně jen popis toho, jak se ten Paraklétos projevuje v člověku. Jinak je to Tentýž.
ad 2) Duše sama o sobě je neutrální, v té může být ledacos a nemusí to být od Boha, jako ten plamínek, neboli to Vnitřní světlo. To není z nás, to do nás vložil Bůh. Kvakeři tvrdí, že to má v sobě každý. Já myslím, že je to trochu unáhlené, že s tím přišel Fox poté, co zjistil, že to má v sobě on a zobecnil to, ale řekněme že to má v sobě většina lidí. Snad jen s výjimkou těch, kteří Boha (nikoliv to, jak jim ho jiní lidé servírují) cíleně odmítají. Ale možná i v těch Bůh nějakou tu svou stopu zanechal. Kdo ví?
ad 3) Není co dodat, naprosto přesné.
ad 4) a) No jistě, katolíci Krista hmotně přijmou a vnímají ho pak v sobě. Kvakeři se bez toho prvního obejdou a to druhé s katolíky sdílejí.
b) Jo, to, co přeneslo křesťanství až do naší doby, byla církev, tedy my lidé. (Nejen) s církví křesťanství stojí a padá. Taková misie v čase. Uvědomme si, že co 70 let se církev stran svých člnů komplet obmění. A pořád je to církev. Takový malý zázrak, ne-li velký :-)
ad 5 a 6) Byl to fakt úlet, ale přece jen: Není podstatné, že to prožívali, spíš než to, jak to vykládali?
ad 7 a 8) Zde se možná dostáváme na hranu, kde přestává tak nějak fungovat jinak docela zdařilé lidské učení o Trojici. Tedy přiznám se, že Trojici beru jako pěkný lidský pokus popsat nepopsatelné. Nepopírám, že se takto Bůh popsat dá, není to nic proti ničemu, ale nevěřím, že by tímto naším popisem byl Bůh jakkoli vázán. Tedy, šlo by ho teoreticky popsat i jinak. Já sám pro svůj duchovní učení o Trojici nějak zvlášť nepotřebuju, ale už jsem se v téhle otázce shodl s trinitáři i antitrinitáři :-) Proč to říkám: Jestliže Ježíš, tedy Syn říká, že o tom neví ani Syn, dovolil bych si tež udělat krok stranou ze svého liberalismu a tupě bych předpokládal, že tím chce říct, že o něm fakt neví. Vykládal bych si to tak, že Ježíš byl nejen Bohem, ale i člověkem. Sám pro sebe si ho vykládám tak, že byl člověkem, který nám sám na sobě přišel ukázat, jaký je Bůh. Tedy, kdo viděl Ježíše, viděl Boha, ale přesto se díval na tesaře z Nazareta, podoběn jako vy se teď díváte na monitor, ale vidíte Granosalis. Ten člověk se v tomto textu prostě lidsky přiznává, že neví. Zkrátka mu to Otec nezjevil. Je to problém?
No a zpět k Bunyanovi, fakt nechápu, kde vzal, že kvakeři učili, že se Ježíš nevrátí. Možná to plynulo z toho jejich úletu, protože oni těch prvních cca dest let věřili, že už nastal Nový Jeruzalém, tudíž, že Ježíš už podruhé přišel v podobě toho Vnitřního světla, čili jeho případný další příchod jim nedával smysl. Ale tahle věc se současným kvakerstvím, nebo třeba i jen s kvakerstvím kolem roku 1700 už nemá nic společného.
Ještě bych rád připomněl jednu věc, která mně jako kvakerovi přijde samozřejmá, ale myslím, že mezi křesťany tak úplně samozřejmá není: Kvakeři nejsou hnutím, které by přinášelo nějaké "nejlepší učení", nějaký nejlepší výklad co největšího množství biblických textů. Kvakerství vzniklo na základě jednoho jediného poznatku, že totiž každý člověk může mít vztah s Bohem i bez pozemských prostředníků, tedy kněží, pastorů, rituálů... Dál už pak tento poznatek žil svým vlastním životem a z toho plyne teologická pestrost dnešních kvakerů. Kvakerství tedy nestojí a nepadá se svou teologií, tedy se svou lidskou formulací toho, jak daná skupina lidí v dané době Boha vnímá. I kdyby teologie padla, nebo případně fíkovník nevypučel a réva nevydala výnos :-) je tu pořád ten Bůh, kterého nám nikdo nevezme. Ten není součástí naší teologie, je živou zkušeností, která je nad každou teologií. |
]
Re: Re: Re: Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. listopad 2009 @ 13:09:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ze tvého závěru konečně začínám chápat, v čem jsou mezi námi rozdíly.
..." že totiž každý člověk může mít vztah s Bohem i bez pozemských prostředníků"...
Katolické učení učí o společné cestě životem. Nestačí osobní víra, ale společně prožívaný život ve společenství církve. Proto Kristus církev založil - pro nás.
Samozřejmě nad všechny vědomosti je nejdůležitější VZTAH. Prožívaná spolupráce s Bohem je nad všechny teologické znalosti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Úterý, 03. listopad 2009 @ 21:33:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | No ono i prakticky prožívané kvakerství člověk vede ke vztahům v rámci shromáždění. Ale rozdíl je v tom, že ti ostatní lidé pro nás nejsou úředně jmenovanými prostředníky spásy. Jsou to lidé, s nimiž si na duchovní cestě vzájemně pomáháme. Pokud bych život přirovnal ke studiu na VŠ a kněze přirovnal k vyučujícímu, který žákovi zprostředkovává poznání a v neposlední řadě zápočet a diplom, tak kvakeři jsou spíš taková skupinka studentů, kteří tím studiem proplouvají k tomu diplomu společně a pomáhají si.
To si piš, že si uvědomuju, že kvalita víry se nejlépe osvědčí, když s ní člověk začne žít mezi jinými lidmi. Proto jsem kdysi kvakerství na čas opustil a připojil se postupně k několika protestantským církvím (v té poslední jsem byl 7 let), protože v Čechách kvakerské společenství zkrátka nebylo.
A s tím posledním řádkem stopro souhlasím, to je výrok takřka kvakerský. |
]
|
|
Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 09:00:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Početl jsem si na jejich stránkách a je to velice zajímavé. Pochopil jsem tak lépe část anglických i amerických dějin. Kroky Jindřicha VIII., Martina Luthera a jiných reformátorů jim nestačily a tak šli pořád dál a snažili se prý vytvořit společenství přesně takové jako byly sbory za svatého Pavla. Postupně přestávali uznávat veškeré obřady, zvyklosti a svátosti až se vzdali i křtu a část z nich považuje Ježíše za pouhého člověka který se po jejich způsobu nechal naplnit nejvíce. Zajímalo by mne jak přišli na tiché naslouchání. Prvotní sbory byly dost hlasité a krom toho měly biskupy, starší i jáhny.
Co nemělo chybu byla historka o farmáři a zlomyslné krávě která mu dělala potíže a které domlouval v souladu s jejich pacifismem. Ty víš že ti budu nadávat. Ty víš že na tebe nevztáhnu ruku. Co ale nevíš je že tě mohu prodat baptistovi a ten z tebe vymlátí duši…….:o)
Zajímavý je i příběh státu Pensylvania. Území které dostal od krále syn admirála Pena který se stal kvakerem na úhradu peněz které jeho otci dlužil. Uzavřel prý s indiány jedinou smlouvu která byla beze zbytku dodržena. Pravdou je že ostatní porušovaly permanentně obě strany. Americká vláda neovládala zlatokopy, osadníky, kupce a podvodníky a indiánské náčelníky a šamany neposlouchal vůbec nikdo. Nebylo výjimkou že na válečnou výpravu vyrazilo několik set bojovníků a na nepřátelské území došel jen zlostí a hanbou plačící náčelník se svými syny, pokud ho měli chuť poslouchat ti. Vždycky se našlo pár mladíků kteří přejeli hranici a přivezli pár skalpů mužů, žen i dětí aby prokázali svou mužnost. Podobné potíže měl i slavný náčelník Lakotů Harry Tokai To který inspiroval mnoho dobrodružných románů. Spojil se s vojákem US army Adamsem který měl za ženu dceru vyššího důstojníka a dvěma farmáři, za zlato kmene nakoupil pro všechny půdu a strakaté bisony (krávy) v Kanadě a společně je začali pěstovat. Oživovací mladíky dopadl v poslední chvíli na cestě ke kanadským farmářům, přivázal je ke kůlu a zbičoval do bezvědomí. Pro příště jim slíbil že je zaživa stáhne z kůže. Vzali si to k srdci a jejich potomci ovládají rozsáhlý zemědělský kraj dodnes. Svůj kmen vyvedl i z moci kouzel a zlých duchů. Šaman proti němu dělal co mohl a chtěl aby zůstali a uctívali dál posvátné medvědy které měl jejich kmen v totemu. Nakonec raději zemřel než aby překročil hraniční řeku.
|
Re: Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 20:39:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jo, nestačily, proto tvrdím, že kvakerství ve své původní podobě (a dnes v podobě konzervativní a liberální) není součástí protestantismu (narozdíl od kvakerství evangelikálního, které je, resp. druhotně se jí stalo), protože ten vznikl reformou katolické církve, kdežto kvakerství reformou už v té době poněkud okoralého protestantismu, zejména puritánství. Je to tedy taková reformace na druhou :-) Která ovšem v některých věcech byla i krokem vstříc katolickému pojetí.
No, s tím mlčením: Já trochu sebekriticky zastřílím do vlastních řad. Myslím, že se nám kvakerům nevyhýbá mechanismus, který panuje často i v protestantských církvích, že totiž zakladatel na něco přijde a ostatní to po něm opakují. Fox se s Bohem setkal, když seděl v tichosti. Pak se jich s Bohem setkávalo víc, kteří seděli v tichosti. No a sedíme v ní dodnes :-)
Ono prvním kvakerům nešlo o rekonstrukci prvotního křesťanství stran formy, ale spíš podstaty. První křesťané neměli Bibli, tedy Nový Zákon, ale měli živou osobní zkušenost s Bohem. Jestli je v tom shromáždění ticho, nebo není, to už je jen otázka provedení.
Mimochodem, přál by Ti vidět, nebo spíš slyšet, jak to vypadá při našich bohoslužbách :-) Před tichou bohoslužbou garmoška, housle, někdy flétna, klavír, zpěv, děti různá dřívka, bubínky, rumbakoule... Zkrátka takový kontrapunkt k tomu tichu, které pak následuje.
V prvních sborech tuším mluvili ti, kdo měli nějakou zkušenost s Kristem - neměli profesionální duchovní, jejichž job by byl na každém setkání něco popodívat. Tak je tomu i u nás, to by souhlasilo. Taky máme jisté specializované funkce, jako měli v té první církvi, prakticky podobné (teda kromě webmastera) akorát se tomu říká jinak.
Ale to je zase jen otázka vnějšího formy, organizačního uspořádání. I když něčí bohoslužby vypadají jinak, nebo ty placené profesionály má, má to zřejmě svůj důvod a nedělal bych z téhle otázky náboženství :-) |
]
|
|
Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 15:30:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nejsem pochopitelně takový znalec dějin kvakerského myšlení jako výše Ingmar. Moje zkušenost se současnými kvakery i studium původní literatury (kvakeří vesměs nesepisovali nějaké teologické traktáty ale tzv. deníky) mě vede k názoru, že nelze mluvit o tom, že kvakeři zastávají/zastávali nějakou teologii. Platí o nich to, co se říká o rabínech: když se sejdou tři k diskuzi, dostaneš 4 různé odpovědi.
Je jasné, že zpočátku používali křesťanskou terminologii a byli křesťansky orientováni. Objevili se v křasťanské zemi, vymezovali se ve vztahu k tehdejší společnosti a hlavně se museli v jednom kuse obhajovat, protože anglikáni je měli rádi asi tak jako katolíky. Pokud ten pan Bunyan zemřel v roce 1688, pak poznal jen první krůčky kvakerů (myslím, že za oficiální rok vzniku jnutí se udává rok 1647).
Pokud dnes zavítáš mezi kvakery, musíš nejprve přítomné "rozlišit" na kvakery (tj. ti, kteří jsou jimi oficiálně) a sympatizanty (tj. lidi, kteří mezi kvakery chodí i desítky let, ale nejsou jimi). V té druhé skupině najdeš dost lidí, kteří jsou křesťany a kteří pravidelně chodí do nějakého křesťanského kostela a ztotožňují se s vírou té které denominace. I v první skupině pak najdeš obrovkou směsku názorů a stanovisek. Někdy zjistíš, že mluvíš de facto s buddhistou, jindy křesťanem, jindy unitářem atp. Obecně jsem se ale setkal s tím, že se jim nechce nijak zvlášť mluvit o nějakých otázkách víry. Snad všichni se tedy shodnou na termínu "vnitřní světlo" (nutno přiznat, že "definice" tohoto jevu jsem slyšel už mnohé a různorodé).
|
Re: Re: John Bunyan o kvakerech (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 21:00:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já bych řekl tak, že jako se v některých společenství předpokládá, že se člověk názorově přizpůsobí většině, tak mezi kvakery patří k dobrému tónu najít si své vlastní pojetí. Přístup k Bohu, k víře, s nímž se můžu ztotožnit a říct o něm, že je opravdu můj. Čili souhlasím těmi třemi k diskuzi a čtyřmi odpověďmi, jen bych ten počet odpovědí možná ještě malinko zvýšil... :-)
Ve Střední Evropě mezi kvakery platí, že když mezi ně zavítáš, především vůbec nepoznáš, kdo kvakerem oficiálně je a kdo ne. Třeba v naší skupince se jeden člověk stal oficálně členem Náboženské společnosti Přátel až po 60 letech od prvního kontaktu s ní. Já jsem břídil, mně to trvalo jen asi devět :-) Nebo tam máme pána, který je kvaker tělem i duší už taky asi 20-25 let a oficiálně je členem tuším u metodistů kdesi v Irsku, zatímco je v Praze správcem anglikánského sboru a chodí i na katolické a evangelické bohoslužby a překládá do angličtiny spisy Tomáše Halíka.
Význam členství vidím hlavně v tom, že tím člověk dává najevo, že se s tou místní skupinou identifikuje a dá se předpokládat, že pro ni bude třeba i nějak užitečný.
A pokud jde o ty "buddhisty, křesťany, unitáře", tak je třeba si uvědomit, že kvakerství je definováno velmi velmi obecně. Že Bůh je jeden je možné k němu přistupovat velmi různě. Pokud se opravdu setkáme s živým Bohem, lidské spory o to, která teologie je ta správná, jaksi blednou a ustupují do pozadí. Proto možná kvakeři neradi mluví o tom, čemu věří. O kvakerství vám to stejně něco řekne jen až takových lidí uslyšíte třeba dvacet. Kvakeři nejsou kvakery kvůli věrouce, jsou tam kvůli něčemu jinému a věrouka je druhořadá, až jakýsi následek, to, jak si člověk vysvětlí a formuluje to, co s Bohem prožívá. A je pravda, že řada kvakerů nemá potřebu si to formulovat, a proto o tom může mluvit jen těžko. |
]
|
|
|
|
