Grano Salis - Je opravdu důležité, co vidíme v zrcadle?

Vesmír a Bůh, jak je Kojot nevidí.

Jak může dát věda odpověď na otázku "proč"?
Na otázku smyslu, proč je svět takový, jaký je? Jak chceš takovou věc vědecky doložit?

Věda dává odpovědi pouze na otázku "jak".
Jenže se stupněm našeho poznávání počet otázek neklesá, ale stoupá. Představíme - li si naše dosavadní vědění (znalosti) jako obsah nějaké koule, povrch této koule představuje nezodpovězené otázky. S růstem našich znalostí roste i počet nezodpovězených otázek.

Kojotův článek je plný obdivu k viditelnému světu. A právem. Je nad čím žasnout, protože dílo oslavuje autora. Ovšem závěr je nedomyšlený:
"místo hledání jakéhokoli absolutního hlediska a smyslu, hledejme svou velikost sami v sobě! Buďme velicí kosmu navzdory! Chcete spatřit nejdůležitější bytost ve vesmíru? Chcete spatřit střed universa? Svlečte se do naha a postavte se před zrcadlo!"...

Proč je člověk nejdůležitější bytostí ve vesmíru? Je snad jeho stvořitelem? Takové tvrzení o důležitosti je přece naprosto nevědecké a ničím neopodstatněné. Je - li člověk jenom to, co je vidět v zrcadle, tak se nijak podstatně neliší od jiných zvířat. Skládá se z těch samých atomů, jako celý ostatní vesmír. Pokud je tedy přesto důležitou bytostí (ne nutně nejdůležitější), tak je to právě v tom, co není vidět. A to je problém, pro materialistu nepředstavitelný.

Viditelné totiž zjevuje neviditelné. A neviditelné přesahuje vědecké poznání, přesahuje viditelný svět, přesahuje zákony hmoty. Cítíme, že organizovaná hmota, hmota, která se sama "vyvinula" a organizovala je pojem vachrlatý a nevědecký. Ještě tak rozum, logika myšlení by se tak dala "vysvětlit", obalamutit teorií vývoje organizované hmoty.

Ale žádná věda nedokáže vysvětlit ani změřit lásku, kdy člověk dobrovolně položí svůj život za druhého.

Pro otevřeného člověka se Bůh zjevuje i ve svém díle. Celý vesmír se chová naprosto poslušně podle přírodních zákonů.
Kde jsou fungující zákony, musí být i zákonodárce, musí být i moc zákony prosazovat.
Pro toho, kdo respektuje logické myšlení by toto mělo být závažným argumentem.

V pozadí každého zákona přece stojí zákonodárce s mocí!

Božská Trojice se zjevuje i v přírodních zákonech hmoty, ve hmotě samotné. Lidé přišli na binární kód, zdá se, že je v přírodě nejlogičtější, naše počítače s ním pracují. Přesto nejstabilnější židlí je trojnožka, židle s více, nebo méně nohama se na nerovném podkladu viklá. Třemi body je určena poloha v trojrozměrném prostoru, který vyznačujeme třemi osami. Každý atom hmoty celého vesmíru se skládá ze tří stavebních prvků. Hmota existuje ve třech stavech, pevném, kapalném a plynném. A takových příkladů ze světa hmoty se dá najít mnoho. Jsou ale jen odrazem, jinotajem, jak lidský rozum může objevit Boha v jeho díle.

Boha v jeho díle lze daleko jistěji nalézt i "nevědecky", zkušeností. Člověk, jako jediný ze známých tvorů našeho světa dokáže vnímat krásu. Krása je nehmotná, vědou neuchopitelná a přesto je všude kolem nás. Říká nám o Bohu, že je nejen stvořitelem, konstruktérem věcí, které bezvadně fungují, ale také umělcem. Nevytváří kýče, pouze originály. Ať se jedná o výbuch supernovy ve vesmíru, ať pozorujeme mlhovinu, medůzu v moři, nebo kytku u cesty, či západ slunce. Schopnost vnímat krásu je u člověka vyjímečná. Protože člověk byl stvořen k obrazu Boha, viditelné lidské tělo také zjevuje to neviditelné, co je v člověku nejcennější a podstatné.

Člověk v úplnosti je pro vědu neuchopitelný a nepoznatelný.
Totiž věci, které jsou pro něho nejvýznamnější, nejdou nijak uchopit, nejdou změřit, ani zvážit.

Láska, krása , radost a štěstí zasahují z jiného světa, z toho, který v zrcadle neuvidíme.
Člověk je schopen poznat Boha především vlastní zkušeností. Stačí odpovědět na jeho volání, svěřit v důvěře svůj život do jeho rukou. Pak se začnou dít věci, že se nestačí divit. Člověk dostane nové srdce a začne vidět věci jinak. Že je důležitější "být", než "mít". A to "být" značí kvalitu života, sdílení ho s blízkými v boží lásce. Kvalita a naplnění smyslu, které se nedá srovnat s ničím jiným. Vlastní zkušenost s Bohem se nedá nahradit ničím jiným.

Až potom zkuste někdo tvrdit, že Bůh není!

	Hledej
	Je a svátek má Vojtěch. Vytvoření registrace