poslal Nepřihlášený Na svých stránkách jsem hned po zveřejnění toho, že byla sňata
exkomunikace ze čtyř schizmatických biskupů, reagoval na vzniklou
situaci dvěma články ve snaze hájit papežovo „gesto milosrdenství“ a
postavit se proti určité nelogičnosti vlny odporu „proti omilostnění
popírače holocaustu“. Mezitím se vlna protestů velice rozšířila hlavně
mezi katolickými biskupy v Německu, ve Francii i ve Španělsku. Ukázaly
se další okolnosti neudržitelného způsobu uskutečnění tohoto gesta
milosrdenství.
Mnozí katoličtí biskupové, zvláště v Německu,
nezaujímají postoj pouhé opozice a odporu proti papeži. Zdůrazňují, že
si váží jeho velkého úsilí o jednotu církve, ale odlišují tuto svou
úctu k papeži od toho, že takto uskutečněný „akt smíření“ je těžko
slučitelný s postojem více než dva a půl tisíce biskupů, kteří
podepsali dokumenty II. vatikánského sněmu. Od lefebvristů se totiž
nežádalo předem uznání učení koncilu. Vatikán, resp. kardinál Walter
Kasper, který je zodpovědný za vztah Židů a Vatikánu, přiznal, že tento
papežův krok s ním vůbec nebyl konzultován. Stejně tak zřejmě nikdo
nevzal při tomto aktu v potaz názory biskupa Williamsona, které byly
známé už daleko dříve. Dělá to dojem, že Vatikán bral příliš na lehkou
váhu tento krok.
Co se týče antisemitismu u nás,
myslím, že se mezi českými kněžími a biskupy nevyskytuje. Před asi
třemi či čtyřmi lety jsem určitou dobu bojoval s antisemitismem
zdejších našich lefebvristů, když se tyto jejich názory objevovaly na
veřejnosti. Doufám, že už je dnes nedeklarují.
Jako katolický biskup rozhodně odsuzuji každý
antisemitismus jako s učením katolické církve neslučitelný. Takové je
učení II. vatikánského koncilu. Tento postoj církve jsme u nás vícekrát
dosvědčili činy vůči našim starším židovským bratřím, jak dříve, tak i
v současných diskuzích.
Kardinál Miloslav Vlk
www.kardinal.cz
