|
Právě je 449 návštěvník(ů) a 4 uživatel(ů) online: Mikim oko rosmano ivanp
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116497810 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.2007
Vloženo Středa, 07. leden 2009 @ 13:05:15 CET Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Boží srdce pro náš kraj
Petr Šimmer, Litvínov
Drazí přátelé, bratři a sestry,
máme-li si odpovědět na otázku, jaké je Boží srdce pro náš
kraj,
musíme se nejdříve podívat do
Božího slova, kde vyhledáme obecnou odpověď na skutečnost,
jaké je Boží srdce principielně.
Jaké je Boží srdce ?
Hned v úvodu tvrdím, že Boží srdce
chce žehnat všem jednotlivcům i národům, ale je také
spravedlivé a nezapomíná na přikryté
křivdy, které tomu žehnání brání. Jako příklad si
dejme jedno biblické drama, které je
popsáno ve Starém Zákoně (1Moj.25:22-33, 1Moj.32:23-
33, 1Moj.33:1-11, 1Moj.36:6-8): jde o
drama smíření dvou krevních bratrů Jákoba a Ezaua.
Jak se v následném dramatu ukazuje
Boží srdce?
a) Byl to Bůh Otec, který Jákoba
vypudil z města Cháran, aby se vrátil do rodného místa.
1Moj. 32:10: Dále Jákob řekl:
Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka,
Hospodine, tys mi pravil: „Navrať
se do své země a do svého rodiště a já se postarám,
aby se ti dobře vedlo.“ Byl to
tedy Bůh, který chtěl, aby se Jákob setkal s Ezauem, svým
bratrem.
b) Byl to Bůh, který chtěl, aby se
Jákobovi a jeho rodu dobře vedlo, ale měl k tomu
podmínku smíření s jeho
bratrem.
c) Byl to Bůh, který se
postaral o velmi neklidnou noc Jákoba, krátce před setkáním s
Ezauem. Usvědčoval a oživil
Jákobovi jeho zranění a viny, zaprášené již přes dvacet let
a
přesto živé: Oba bratří se
strkali již v lůně své matky. Od okamžiku, kdy vyšli na svět,
na
sebe jen naráželi. Ezau využíval
své síly a výkonnosti, ale také slabosti svého otce k tomu,
aby odstrkával Jákoba. Tak jak
předzvěděl Hospodin, oba bratří byli velmi odlišní. Jákob
byl
zbožný a vyhledával duchovní
dědictví dané Abrahamovi. Ezau se chtěl jen bavit a dělal
věci, které Hospodina jen
dráždily. Jákob byl tak trápen skutečností, že prvorozený
pohrdá
svým posláním a proto, když
přichází nečekaná příležitost, hned ji využívá k získání
prvorozenství na svou stranu. Zdá
se, že nejde o hřích. Legálně – obchodně získal přísahu
svého bratra. Otcovo požehnání
tedy měl získat Jákob, ale otcova láska k Ezauovi je silnější
než právo a tak si Jákob za
podpory matky lstí získává požehnání, které patří
prvorozenému. Důsledkem je již
otevřená nenávist Ezaua. Chce zabít Jákoba místo aby
uznal, že o vše přišel svým
odpadlictvím od Hospodina. Naopak Jákob musí opustit
milovaný domov. Jákob tuto
bezesnou noc zápasí se svým svědomím. Hájí své právo a
zaslíbení Hospodina dané
Abrahamovi, právo o zachování Božího zaslíbení dané jemu,
připomínají se mu také zranění
od Ezaua, ztráta rodičů, ale také, že i on svého otce a
bratra oklamal. Všechno se v něm
pere.
V zápase s Hospodinem proto
dochází:
- k odpuštění Ezauovi, který
jej nenáviděl, aniž by přitom očekával, že se Ezau sám
pokoří. Odpustil mu, že jej
od milovaného otce odděloval, že musel snášet bolest, když
viděl, jak se trápí rodiče
z Ezauových nevěst. Dá se předpokládat, že Ezau dával najevo
Jákobovi pohrdání z důvodu,
že místo aby pracoval na poli, byl „mužem ve stanech,“ tj.
šlo mu o společenství s
Hospodinem a rodové obecenství.
- k rozhodnutí požádádat
Ezaua o odpuštění a vyrovnat svůj dluh vůči němu, neboť jej
lstí obral o otcovo požehnání,
i když defakto již patřilo jemu. Použil hříšný způsob. Měl
s otcem o právu komunikovat a
důvěřovat Hospodinu.
- bojovně připomíná
Hospodinova zaslíbení. Kvůli nim se rozhodl vrátit do rodné
země.
Zřejmě zápasí i s otázkou:
Proč to musí jít cestou takového ohrožení života celé jeho
rodiny?
d) Byl to Hospodin, který Jákobovi
odpustil. Jákob prožil smíření s Hospodinem. Hospodinu se
líbil Jákobův zápas, když se
Jej držel a nechtěl pustit, dokud mu nepožehnal. Tak
s odpuštěním přijal i pokoj do
srdce. Hospodin Jákobův postoj ohodnotil a dal mu nové
jméno. Znamením smíření Jákoba
s Hospodinem bylo nové jméno, které mu vtisklo nový
charakter. Již ne Jákob =Úskočný,
ale Izrael = Zápasí Bůh.
e) Byl to Hospodin, kdo byl věrný ve
svém slibu a šel s kulhajícím Jákobem vstříc
pomstichtivému Ezauovi. Již se
Jákob neskrývá za svou rodinu a čeleď a ustrašeně
nevyhlíží na zlobu Ezau. Jákob
jde první, aby pokud má položit život, tak ať zemře on a ne
jeho rod. Jákob se před svým
bratrem 7x poklonil až k zemi (33:3). Jákob již nebojuje
s protější stranou ve svém
nitru. Je to sám Hospodin, který jedná se srdcem Ezaua. Bratři
se smířili. Jákob vyrovnal svůj
dluh.
f) Byl to Hospodin, kdo dal Jákobovi
autoritu rozhodovat tak, aby se nestal v ničem závislým
na Ezauovi, který byl početně a
vojensky zdatnější a v dané zemi vlivnější. Byl to
Hospodin, kdo tak naplnil, že se
Jákobovi dobře žilo v zemi, v níž sídlil. Dokonce i Ezau
s celým svým rodem odešel z
kenanské země, kde nabyl velkého majetku. Odešel do
seírské země. Odešel pryč od
svého bratra Jákoba, aby z důsledku oboustranného
rozrostlého hospodářství
nedocházelo k vzájemným sporům (1Moj.36:6-8). Tak byl zajištěn
klid v zemi, v níž Jákob
pobýval.
g) Závěr: nástrojem ke smíření v
lidské či etnické rovině může být jen ten, kdo sám
s Hospodinem prožil smíření
Odhlédneme nyní od Jákoba,
přeskočíme téměř dva tisíce let a zaposloucháme se do kázání
apoštola Pavla, abychom si ukázali,
že stejný princip je i v Ježíšově a i apoštolském učení
( 2Kor.5:17-21): Kdo je v Kristu, je
nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle všecko je nové.
To všecko je z Boha, který nás
smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom
sloužili
tomuto smíření. Neboť v Kristu Bůh
usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a
nám uložil zvěstovat toto smíření.
Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi
ústy: Na místě Kristově vás
prosíme: dejte se smířit s Bohem! Toho, který nepoznal hřích,
kvůli nám ztotožnil s hříchem,
abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.
Proměnu člověka se starým sobeckým
a zlým myšlením dokáže jen sám Hospodin. Tato změna
vzniká na základě smíření s
Hospodinem a důsledkem je, že takový člověk se stává
nástrojem
ke smíření s lidmi, jimž jeho
sobecké postoje ublížily. Jsme tedy posly Kristovými a naše
ústa
nyní slouží k smíření: proto nyní
voláme: dejme se smířit s Bohem. Naše volání má svou
autoritu jen v Božím Synu, který nás
smířil s Bohem Otcem proto, když zcela nevinný, byl
Bohem ztotožněn s hříchem, který
jsme na něj položili my. Bůh jej jako hřích odsoudil a nám
daroval spravedlnost. Toto je Boží
srdce: nejprve na svého Syna položil viny všech lidí. Tedy i
viny našich otců v tomto kraji. Bůh
usmířil svět se sebou v Kristu a nepočítal lidem jejich
provinění. Ve výroku: „...když
smiřoval svět se sebou...“ je řečeno, že Kristus = Boží Syn
skutečně zaplatil svou smrtí na
kříži. Hospodin je ve své podstatě spravedlivý a nemohl jinak
než tvrdě potrestat hřích, který
ztělesnil jeho Syn Ježíš. To Bůh prožil tak velkou bolest,
když
smiřoval svět se sebou skrze oběť
svého Syna. Každý kdo tomu věří, je ospravedlněn a učiněn
poslem této zvěsti.
Co je cílem Božího srdce v našem
kraji ?
Cílem Božího srdce u Jákoba bylo,
aby se mu dobře dařilo v zemi, v níž žil jeho otec Izák, ale
předcházelo tomu smíření s
Hospodinem.
Kéž by takových smířených lidí s
Hospodinem bylo v našem kraji co nejvíce. Náš kraj je stále
ještě poznamenán určitým
prokletím. Příčinou je pošlapaná spravedlnost. Jak z toho
vyjít?
Vzpomínám si, jak marxisté tvrdili,
že změní prostředí a tím se změní i člověk. Ukázalo se,
že
jde o utopii. Bůh říká: změním
srdce člověka a tím se změní i jeho okolí. Tehdy se změní
morálně, hospodářsky a ekologicky
celý náš kraj. Ano i nám, stejně jako Jákobovi, chce
Hospodin požehnat slovy: „ Aby se ti
dobře vedlo ve tvé zemi.“ Nejde především o prosperitu
našeho kraje, ale o morální změnu,
tj. aby se snížila kriminalita, snížila se potratovost a
úmrtnost, návykovost na drogy a jiné
návykové látky, aby se navrátila spravedlnost – v našem
kraji schází asi 50 soudců, aby
neutíkali vzdělaní lidé, aby se navrátila úcta ke stáří či
postiženým lidem, aby se navrátila
poctivost v práci apod.
Hospodin má ve svém srdci místo pro
náš kraj. Je usmířen smírčí obětí svého Syna a chce dát
smíření našemu kraji a odvrátit
všecko prokletí, které přišlo jako spravedlivý trest za náš
hřích.
Musíme být ale:
1) ochotni nechat se usvědčit ze své
viny (a odpustit druhému bez nároku na jeho vyznání,
pokud by nás to blokovalo k
vyznání své vlastní viny před ním),
2) prožít a přijmout usmíření s
Hospodinem,
3) ochotně vyznat své viny před
druhou stranou již v Boží síle.
Jaký je náš hřích? My Češi jsme
se nechali unést nespravedlivými emocemi vůči Sudetským
Němcům, když byli deportováni z
naší země, v podstatě ze svého území. Byli to ženy s dětmi
a
starci se stařenami. Vyhnali jsme je
ze země, která jim patřila a jednali jsme s nimi až
brutálně. Hospodin to ví a čeká,
stejně jako čekal u Jákoba, až si dáme do pořádku svou vinu.
ZÁVĚR :
Je jasné, že nést tuto službu
smíření může jen ten, kdo sám smíření s Hospodinem –
živým
jediným a pravým Bohem, prožil. Lidé
nevěřící tomu asi těžko porozumí a nemůžeme to ani od
nich žádat. Proto zde dnes stojí
čeští křesťané, aby se „sedmkrát poklonili“ v pokoře
svého
srdce před těmi, jimž bylo ublíženo,
dle příkladu Jákoba. Jsme připraveni to učinit před Němci,
kteří zde dnes zástupně stojí za
ty, jimž bylo ublíženo. Jsme připraveni jim žehnat a přijmout
od nich také žehnání. Věříme, že
tímto aktem otvíráme Hospodinovo srdce, které chce, aby se
nám všem v této zemi dobře dařilo.
"Modlitba za odpuštění a vylití
Ducha milosti a pokání a praktické pokoření se před Němci."
www.go-east-mission.de
|
Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.2007 (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Středa, 07. leden 2009 @ 14:06:39 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Že by se tedy opravdu Boží království mělo uskutečnit v sekulární společnosti? |
|
|
Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.2007 (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Středa, 07. leden 2009 @ 14:09:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Projevy br. kaz. Petra Šimmera ohledně Němců sou, mimo toho, že sou plny historickejch nepřesností, plivnutim do tváře sudetskejm Čechum a Židum, co byli vyhnaný resp. odvlečený do koncentráku v 1939. A to, že si dovoluje takový hovadiny vydávat za hlas církve je drzost nebetyčná vypovídající o vztahu br. kazatele k trpícím obecně. Ne všichni zapomněli.
Br. kazateli bych navrhl, aby se postavil před zbytek přeživších místních Židů a jednumu z nich plivl do tváže i fyzicky, když už to činí verbálně. Pravděpodobně by nastalo něco, co mělo nastat o 25 let dřív na radě CB.
|
|
|
Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.2007 (Skóre: 1) Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 08:58:46 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Můj názor je, že s tu prolínají dvě roviny a některé to samozřejmě dráždí. Historie mě zajímá a proto je mi jasné, že když se sudetští Němci podíleli na rozpoutání druhé světové války, jednalo se o logickou historickou reakci tehdejšího Československa, takže šlo o řešení národnostního problému prolnutý s tehdejší politikou. Platí to i přes to , že S.N. nebyli odsunuti z Československa na základě tzv. "Benešových dekretů" v souvislosti k tragičnosti česko-sudetských vztahů jako prolnutí cizího i vlastního zavinění. Dojít k vzájemnému odpuštění z takových tragédií lze opravdu jen skrze Kristův kříž, proto k tomuto překonání lze vzít sílu v křesťanském postoji víry ke vztahu k bližnímu. Usilování o smíření je vždy velmi blízké Boží vůli a to i v sekulárních historicko-národnostních záležitostech, když je připraven ten kdo žádá i ten kdo je schopen to přijmout. Proč by se nemohla angažovat církev? Nicméně třeba věci pojmenovávat, tak jak jsou a nevykládat, jak se nám to zrovna hodí, nebo je zrovna populární. To však znamená často jít proti proudu. Proto jsem v jistém smyslu velmi rád, že ta konference proběhla. Sám jsem se jí zúčastnil a napsal zde o ní reportáž s vlastním pohledem - zde. Kde vzniká kontrast je opravdu historická analýza, která má (jakože) vše vysvětlit. To se v závěru této konference přihodilo, ale netýkalo se to zrovna projevu Petra Šimmera, ale Pavla Neústupného. To jsem však již v příspěvku popsal a jednoduše to lze nazvat historií vytrženou z kontextu. Celá situace se komplikuje v momentě kdy mluvíme o otázce Benešových dekretů a nároků tohoto území. Myslím, že historickému omylu dochází v tvrzení že tu němci po staletí žili a díky odsunu přišli o svou zem. O žádnou svou zem však nepřišli, měli tu jen svůj majetek a půdu, která jim byla podle Benešových dekretů zkonfiskována, nikoliv že by na základě tzv. "Benešových dekretů" byli odsunuti z Československa. Přesto Benešovy dekrety vedly ke konfiskaci německého majetku a odebraly Němcům jejich občanství. Německé obyvatelstvo však mohlo být odsunuto pouze jen se souhlasem válečných mocností, které ho poskytly na konferenci v Postupimi. Schválila je Komise spojenecké kontroly (Allied Control Commission) na svém dvanáctém zasedání 20. listopadu 1945.
Neústupný procházel po tenkém ledě jednostranného a tendenčního výkladu historických událostí v dobrém úmyslu tématicky zmínit (zcela logicky) pouze českou vinu. Nicméně, vytržením Benešových citátů a jiných výroků lidí tehdejší vládní moci z kontextu, se dopustil logického jednostranného historického zkreslení a zaujetí. Myslím, že v souvislostí všech událostí které předcházely nelze jednoznačně ve vytržených citátech nasazovat prezidentu Benešovi psí hlavu. Tlaky , kterým musel čelit před válkou ze strany této národnostní českoněmecké menšiny a postupný tlak Anglie, by asi neustál kdejaký politik. Pokud nemohu historii vykládat v souvislostech, pak je velmi těžké něco vyložit tak, abych nebyl tendenční. Faktem také zůstává, že závěr Pavlovo smíření byl pro většinu opravdu velmi emotivní záležitost, nicméně pro některé přítomné také sporný moment. Přesto jsem rozuměl Pavlovo záměru a snaze ukázat zejména skutečnost, že pronásledování a vraždění sudetských Němců není ani tak věcí spontánně lidově živelnou, jako programově řízeným aktem tehdejší vlády a ministerstva.
Tento historický uzemní nárok vyjadřuje kniha „Češi a Němci - Historie sousedských vztahů“ (AEK. Arbeitskreis Egerländer Kulturschaffender e. V. 2002) ze které Pavel neústupný vychází a doporučuje k přečtení. Sudetští Němci v žádném případě nemají nárok ani na jeden čtvereční metr našeho území, ale vyvlastnění pozemků a majetku je věc jiná. Do Čech byli v několika vlnách Němci pozvání českými králi. Většina těchto přistěhovalců neměla k této zemi žádný vztah a neměli zde žádné kořeny. Němci byli pozváni do naší země již za Přemysla Otakara II, kdy dostali právo na jazyk a půdu. Pokud někdo chce ospravedlnit odsun na základě událostí let předválečných a válečných, nemůže samozřejmě ale ospravedlnit způsob jakým se to stalo. Nicméně z řad sudetských Němců je nedostatek reflexe toho, že jim pohraničí jako takové nepatřilo (přesto si historicky na něj činili nárok) a předválečnými událostmi vybičovali události do roviny vlastizrady Československého státu. To totiž nepochopili zejména někteří němečtí historikové.
Tento Petrovo dopis jsem na Grano nevložil, ale jen podotýkám (pokud vím) Petr Šimmer ke své škodě četl jen tuto knihu a tou byl v otázce odsunu ovlivněn. Nicméně na vyznání českých vin to vliv nemělo a mám za to, že konference splnila svůj účel. Nesla se především ve smyslu „Smíření“ ve světle Písma a evangelia, kde je středem a kamenem úhelným sám Kristus, nikoliv správné porozumění historického období odsunu Sudetských Němců. Proto osobně za smyslem té konference stojím.
Pokud někoho dráždí projev, nebo touha po smíření, ať už se jedná o kteroukoliv lidskou rovinu, zapomíná, že první křesťané z Židů často museli řešit podobné věci ke vztahu k Římu (chápu však že nedělali kvůli tomu konference samozřejmě), protože tyrani se stávali jejich bratry. Obrácený zelota to určitě neměl v oblasti odpuštění a otázce viny příliš jednoduché, ale Kristův kříž jeho uvažování změnil. Samozřejmě nebylo zapotřebí u toho analyzovat historii oněch nespravedlností, protože ten opěrný a stěžejní bod je úhelný kámen Ježíš Kristus, jeho oběť za nás hříšné a my kteří jsme se smířili s Bohem, jsme tohoto smíření nositeli:
2 Korintským 5:18 To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření.19 Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. Zmíněná konference Smíření vedla k jednomu bodu a to: podtrhnutí smyslu smíření na základě Kristovi oběti na Golgotě, kde se Bůh usmiřuje s člověkem a nabízí cestu k záchraně na základě prolité krve, vyznání vin (pokání) a víry v Něj! Kde Bůh v Kristu nabízí řešení smíření ve všech rovinách lidského života a to i národnostních.
|
|
|
Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.2007 (Skóre: 1) Vložil: nula v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 09:20:02 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | --Jaké je Boží srdce ? Hned v úvodu tvrdím, že Boží srdce chce žehnat všem jednotlivcům i národům--
Tím se dovrší můj hněv, upokojím své rozhořčení proti nim, a tak se potěším. I poznají, že já Hospodin jsem promluvil ve své žárlivosti, že mé rozhořčení proti nim se dovršilo
Iz 5,13
Takový je výrok Pána, Hospodina zástupů, Přesilného, Boha Izraele: "Ach, jak se potěším na svých protivnících, vykonám pomstu na svých nepřátelích!
Iz 1:24
Zahladím vaše posvátná návrší a roztříštím vaše kadidlové oltáříky, vaše mrtvoly pohodím na mršiny vašich hnusných model a zprotivíte se mi.
Leviticus 26,30
Tu zatvrdím faraónovo srdce a on vás bude pronásledovat. Já se však na faraónovi a na všem jeho vojsku oslavím, takže Egypťané poznají, že já jsem Hospodin." I učinili tak.
Exodus 14:4
vyhladím Izraele z povrchu země, kterou jsem jim dal, a zřeknu se domu, který jsem oddělil jako svatý pro své jméno. Izrael se stane pořekadlem a předmětem výsměchu mezi všemi národy
1.Královská 9:7
Hle, praví Hospodin, uvedu na tebe zlo, vymetu ty, kdo přijdou po tobě, vyhladím Achabovi toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného.
1.Královská 21:21
vyleji své rozhořčení na Sín, záštitu Egypta, vyhladím thébský hlučící dav.
Ezechiel 30:15
|
|
|
Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.2007 (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 10:32:48 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Zajímala by mne jiná věc. Komunistická zvůle vedla k vraždám, mučení a též ke konfiskacím majetků ještě ve větší míře a evidentně nespravedlivě. Navíc byla zvolena a měla velkou podporu. Proč se tedy dle stejné věroučné konstrukce církev neztotožní s vinou KSČ, která tehdy vládla, nevezme na sebe její viny a sedmkrát se nepokloní potomkům politických vězňů? Jaký je v tom rozdíl?
|
Re: Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.2007 (Skóre: 1) Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 11:57:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pastýři především tě požádám, upřesni co si mám představit pod pojmem: má věroučná konstrukce, na jejímž základě by se křesťané měli ztotožňovat (dejme tomu) s vinou KSČ a sedmkrát se poklonit potomkům politických vězňů. Jakou diferenci máš namysli?
|
]
Re: Re: Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.2007 (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 12:44:21 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Napíšu to tedy jinak:
Zajímala by mne jiná věc. Komunistická zvůle vedla k vraždám, mučení a též ke konfiskacím majetků ještě ve větší míře a evidentně nespravedlivě. Proč se tedy církev neztotožní s vinou KSČ, která tehdy vládla, nevezme na sebe její viny a sedmkrát se nepokloní potomkům politických vězňů?
|
]
Re: Re: Re: Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5.200 (Skóre: 1) Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 22:34:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Osobo, nešly tudy nějaké děti? Pastýři, co to zase zkoušíš za level? Vždyť tohle nemáš zapotřebí. Mluvíš o nějaké mé věroučné konstrukci na jejímž základě by se křesťané měli ztotožňovat s vinou KSČ a sedmkrát se poklonit potomkům politických vězňů. Nu a já bych si tu věrouku rád přečetl, něco se o ni dovědět, dříve nežli na tu tvou sofistikovanou otázku budu moci nějak smysluplně reagovat. Mám nějaký názor na konferenci smíření, která proběhla a ejhle, apologet pastýř objevil další věroučnou konstrukci. Poslechni si jedno podobenství o demagogii: když by ten jeden reagoval na tvůj nicek, jak vysvětluješ, že je potřebné křesťanské disidentství, které je ti tak osobně nejbližší. A tak pastýř vysvětluje, jak by bylo ideální, aby křesťani budovaly jisté nadstavbové mechanismy, které by znemožňovali zneužívání autorit v církvi. Dá se mluvit prý téměř o mučednictví. Jeden ze způsobů je se zapojovat do veřejných internetových virtuálních svobodných diskusí a otevřeně (byť anonymně) prát špinavé prádlo, kde autorita nezasáhne a také se lze plně spolehnout na platné zákony, které musí - chtě nechtě - respektovat i církevní představitelé. Ona obhajoba způsobu křesťanského virtuálního obcování, kde nejsou členové jednotlivých společenství regulováni a kontrolováni, proto bez tohoto dozoru jsou pak schopni vlastních názorů a neprojeví se tak u nich absence vlastní odpovědnosti. Jo, tos přece napsal (již někdo nazval ty myšlenkové úvahy evangeliem podle Havla) a zní to přece logicky. Omlouvám se že nevkládám odkazy, jenom jsem si to tvé zajímavé z webu zkopíroval a tak věřím, že to svoje poznáš. Jde přece jen o tvůj názor a …. NEBO TVOU VĚROUČNOU KONSTRUKCI? No jestli ano, pak jde tvá biblickost pokud možno k šípku a já si raději budu psát své o té konferenci smíření, která je mi tak nějak bližší. Ale prrrrr …to jsem se rozjel, vždyť se jedná jen o tvůj názor a kde že o věrouku. S tvou tendenčností a ironičností si starosti nedělám, jenom bych už čekal méně demagogie a apologetické posedlosti, dejme tomu i vstřícnosti… ale budiž, já přece také moc vstřícný nebyl.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem 19.5 (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pátek, 09. leden 2009 @ 05:03:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Děkuji za jasnou a věcnou odpověď. Konečně jsem pochopil tu teorii usmiřování národů :-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad Labem (Skóre: 1) Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Pátek, 09. leden 2009 @ 09:15:38 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Rádo se stalo milý pastýři a také jsem rád s tebou opět prohodil pár slov :- ).
Pokoj Tobě!
Pattre
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad La (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pátek, 09. leden 2009 @ 23:08:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Někdy se budu muset stavit, až budeš mít kázání. Tak vytříbený krobianismus, to musí být poslech. Nechceš dát na stránky nějaký MP3, když už tam nemůže být fórum?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Proslov na Konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí na (Skóre: 1) Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Sobota, 10. leden 2009 @ 21:35:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Krobianismus? Co to je? Slyším to poprvé v životě a slovník spisovné i nespisovné češtiny si neví rady, neb český slovník cizích slov on-line neseznal a to ani (tvůj oblíbený nástroj) pověstný vyhledávač si s tím neporadil. Když on sám nakonec pln zoufalství na požadovaný "krobianismus" vyplivl: Měli jste na mysli: "urbanismus" ? , poté jsem to s prominutím vzdal s nadějí, že se nejedná o invektivu, protože to pastýři přece není vlastní. Jaký jsem krobián a hrubec si lze poslechnout např. v m3u (pokud ti to půjde spustit) ale to jsi jistě slyšel, ne-li syn. Mrzí mě že tě zklamu, ale já o sobě vím, že nejsem schopný kazatel (kázající), navíc mě provází i jistá vada řeči a ani ten rapp vlastně za moc nestál, jen s Boží milostí jsem to co jsem a ještě že skrze Kristův kříž vlastně už nejsem. Když se Jákob před svým bratrem 7x poklonil až k zemi (Gn33:3-4) a výsledkem bylo smíření – tak nám řeklo Písmo a aby se čeští křesťané „sedmkrát poklonili“ v pokoře svého srdce před těmi, jimž bylo ublíženo dle příkladu Jákoba před Němci, kteří zde dnes zástupně stojí za ty, jimž bylo ublíženo, zas řekl Petr Šimmer a aby se církev ztotožnila s vinou KSČ, která tehdy vládla, vzala na sebe její viny a sedmkrát se poklonila potomkům politických vězňů zas navrhuje pastýř na základě jisté věroučné konstrukce a já to pak celé schytám. Ještě že nejsem tak vztahovačný, mohlo by mě to zranit, ale nezlobím se proto na tebe a snažím se ti porozumět. Stejně jako Jákob se svými motivy jistě nechtěl úklonem uctívat svého bratra Ezaua, tak i bratr Petr na základě toho místa v Písmu myslel jen na motiv usmíření řečnickou symbolikou (k praktické pokud vím nedošlo), tak i pastýř sám zřejmě nemyslel na nic jiného nežli se dopídit významu a rozdílu ve srovnání s jeho úvahou a otázkou. Nebo že by to mohl být tvůj potajmu připravovaný vlastní projekt, kde jde jen o inspiraci :- )? To bychom ovšem nesměli vědět, že ti jde jen o inkviziční lov těch učení. Nuž šroubuj, šroubuj a posluž si. |
]
|
|
|
|