Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 240, komentářů celkem: 429556, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 532 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116480152
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Cirkevní otcovia prvých storočí o Márii
Vloženo Čtvrtek, 11. prosinec 2008 @ 09:25:41 CET Vložil: Olda

Ekumenismus poslal Elo

8. decembra bol v KC sviatok Nepoškvrneného Počatia P. Márie a blížia sa Vianoce, v ktorej významné miesto zaujíma Matka Pána. V tejto súvislosti si dovolím uviesť niekoľko citátov raných cirkevných otcov /spravidla biskupov prvých storočí/ týkajúcich sa ich postoja k Márii. Je to svedectvo o tom, že Cirkev a kresťania sa v tej dobe začali stále viac zamýšľať o všetkom, čo s Kristom, ich Spasiteľom súviselo, počnúc od Jeho Matky, Panny Márie. /Uvádzam citáty v časovej chronológii. Pripomínam, že to je len naozaj veľmi úzky výber.../


"Je jeden Lekár, ktorý vlastní oboje- telo i dušu; aj stvorený aj nestvorený ; Boh jestvujúci v tele; skutočný život v smrti; aj z Márie aj z Boha; prvý možný a potom nemožný, nakoniec Ježiš Kristus náš Pán." sv.Ignác, biskup antiocchijský, Efezanom, 7 (c. A.D. 110). . "On sa stal človekom skrze Pannu, aby neposlušnosť, ktorá pochádzala od hada, mohla prijať svoj zánik rovnakým spôsobom z akého sa vyvodzuje jeho vznik. Pretože Eva, ktorá bola pannou a bez poškvrny, počatím hadovho slova, priniesla neposlušnosť a smrť. Ale Panna Mária prijala vieru a radosť, keď jej anjel Gabriel oznámil dobrú zvesť, že Duch Pánov zostúpi na ňu a moc Najvyššieho ju zatieni: kde to Sväté zrodené z nej je Syn Boží; a ona odpovedala, 'Nech sa mi stane podľa tvojho slova.' A skrze ňu sa on narodil, na ktorého sme dokázali, že sa na Neho vzťahuje toľko veľa písem, a skrze ktorého Boh zničí aj toho hada aj tých anjelov a ľudí, ktorí sú mu podobní; ale prinesie oslobodenie od smrti tým, ktorí sa kajajú z ich zloby a veria v Neho." sv. Justín Mučeník, apologéta, Dialóg s Tryfonom, 100 (A.D. 155). . "Lebo ako Eva bola zvedená slovom anjela odísť od Boha, vzbúrila sa proti Jeho Slovu, tak Mária skrze slovo anjela prijala radostné správy, že porodí Boha skrze poslúchnutie jeho Slova. Tá predchádzajúca bola zvedená neuposlúchnuť Boha, tá nasledujúca bola presvedčená uposlúchnuť Boha, aby panna Mária sa mohla stať zástancom panny Evy. Ako ľudské pokolenie bolo odsúdené na smrť skrze [skutok] Panny, tak aj bolo Pannou zachránené." sv. Irenej, biskup lyonský Proti Herézam, V:19,1 (A.D. 180). . "V súhlase s týmto návrhom, Mária Panna sa pokladá za poslušnú, hovoriac, 'Hla služobnica Pána; nech sa mi stane podľa tvojho slova.' Ale Eva bola neposlušná; pretože ona neposlúchla, keď ešte bola panna. A dokonca ako ona, majúc vskutku manžela, Adama, ale aj tak ešte nebola panna (pretože v raji 'boli obaja nahí, a nehanbili sa,' vzhľadom k tomu oni, stvorení krátko predtým, nemali žiadne porozumenie plodenia detí: lebo bolo potrebné, aby najprv prišli do dospelého veku a potom sa rozmnožovali následne od toho času ), stali sa neposlušnými, bola príčinou smrti, aj svojej aj celej ľudskej rasy; tak taktiež urobila Mária, bola zasnúbená s mužom a pritom všetkom bola pannou, podrobila sa poslušnosti, stala sa príčinou spasenia, aj svojho aj celej ľudskej rasy. A z tohto dôvodu robí právny termín žena zasnúbená mužovi, manželku tomu, ktorý si ju zasnúbil, hoci ona bola doposiaľ panna; takto naznačujúc spätné odkazovanie sa Márie ku Eve, pretože čo je spojené nemohlo by byť inak rozlúčené, ako obrátením priebehu, ktorým tieto putá zjednotenia povstali; aby predchádzajúce putá boli zrušené nasledujúcimi, aby tie nasledujúce mohli nastaviť tie predchádzajúce opäť na slobodu… Prečo tiež Lukáš začína rodokmeň s Pánom, prinášajúc to späť k Adamovi, naznačujúc, že to bol On, ktorý ich znovu zrodil do Evanjelia života a nie oni Jeho. A takto to rovnako bolo ,aby ten uzol Evinej neposlušnosti bol uvoľnený poslušnosťou Máriinou. Lebo čo panna Eva spútala skrze neveru, to skutočne panna Mária oslobodila skrze vieru." sv. Irenej, biskup lyonský, Proti Herézam, 3:22 (A.D. 180). . "Ale Kristus Pán, ovocie tejto Panny, neprehlásil tie prsia žien požehnanými, ani si ich nevybral, aby kojili; ale keď drahý a milujúci Otec nechal zapršať toto Slovo, Sám sa stal duc*****u obživou tým dobrým. O tajomný zázrak! Všadeprítomný Otec je jeden a jedno všadeprítomné Slovo a Duch Svätý je jeden a ten istý kdekoľvek a jedna je jediná panenská matka. Milujem volať ju Cirkev. Táto matka, keď bola osamote, nemala žiadne mlieko, pretože sama osebe nebola len ženou. Ale ona je zároveň panna a matka--čistá ako panna, milujúca ako matka. A volajúc svoje deti k sebe, napája ich so svätým mliekom, totiž, s týmto Slovom pre detstvo. Preto nemala žiadne mlieko, pretože tým mliekom bolo to spravodlivé a pôvabné dieťa , telo Kristovo, ktoré vyživuje skrze Slovo to mladé potomstvo, ktoré Pán sám priniesol v telesných mukách, ktoré Pán sám pokosil v jeho drahej krvi." sv. Klement, biskup alexandrijský, Cvičiteľ, I:6 (A.D.202).

. "Podľa toho, panna skutočne počala a porodia 'Emanuela, Boha s nami.' Toto je to nové narodenie, človek je zrodený z Boha. A v tomto človeku sa narodil Boh, vzal si telo z dávneho pôvodu bez pomoci z dávneho semena, aby On mohol obnoviť s novým semenom, to znamená, duchovným spôsobom a očistiť to skrze navrátenie mravnosti od všetkých dávnych škvŕn. Ale všetko z tohto nového narodenia bolo predurčené, ako bol ten prípad vo všetkých iných prípadoch, v dávnom druhu, Pán narodený ako človek rozložením moci, v ktorej panna bola prostriedkom. Zem bola stále v panenskom stave, a podrobil si ju až doteraz nie skrze ľudské skutky, ani žiadnym semenom doteraz hodeným do brázd, keďže nám bolo povedané, Boh stvoril človeka do živej duše. Pretože tak tomu bolo, kým Eva bola ešte pannou, že zvodné slovo sa plazilo ku nej a malo postaviť budovu smrti. Do duše panny, podobným spôsobom, musí byť predstavené, Slovo Božie, ktoré má pozdvihnúť tkaninu života; aby to čo bolo schátrané týmto pohlavím, mohlo skrze to isté pohlavie byť uzdravené k spaseniu. Tak ako Eva verila hadovi, tak Mária verila anjelovi. Prečin (priestupok),ktorý jedna spôsobila vierou, druha vierou zotrela. Ale (niekto povie, že) Eva predsa nepočala v jej lone na slovo diabla. Nuž, ona vo všetkých udalostiach počala; pretože slovo diabla sa jej následne stalo semenom ,ktoré počalo vydedenca, a priniesla nim zármutok. Vskutku porodila bratovražedného diabla; kým Mária, naopak, porodila toho, ktorý jedného dňa zabezpečí spásu Izraelu, Jeho vlastnému bratovi podľa tela a Jeho vrahovi. Boh preto zoslal do panenského lona Jeho Slovo, ako dobrý Brat, ktorý vymaže spomienku na zlého brata. Teda bolo potrebné, aby Kristus prišiel kvôli spáse človeka, v tej podmienke tela, do ktorej človek vstúpil od doby svojho odsúdenia." Tertullian, Telo Kristovo, 17 (A.D. 212). . "Lebo ak Mária, ako tí, čo vyhlasujú, ktorí so zvučnou mysľou ju ospevujú, že nemala iného syna okrem Ježiša a navyše Ježiš hovorí svojej matke, Žena, hľa tvoj syn,' a nie `hľa ty máš aj tohto syna,' potom, On jej vlastne povedal, Hľa, ja som Ježiš, ktorého si skutočne nosila(porodila).' Nie je toto prípad, keď každý kto je dokonalý, už nežije sebe, ale Kristus žije v ňom; a ak Kristus žije v ňom, potom je o ňom povedané Márii, Hľa tvoj syn Kristus.' aký postoj, potom nám musí umožniť vykladať vzácnym spôsobom túto prácu, hoci to má byť zverené pozemskej pokladnici bežnej reči, z písma, ktoré každý okoloidúci dokáže prečítať a ktoré môžu byť vypočuté, keď sa číta nahlas kýmkoľvek, komu sa to prenáša jeho pozemským ušami?" Origen, Komentár na Jána, I:6 (A.D. 232). . "Podľa toho, my prijímame doktrínu o zmŕtvychvstaní z mŕtvych, čoho sa Ježiš Kristus, náš Pán stal prvotinou; stal sa telom, skutočne, nie len zdanlivo, skrze Máriu MATKU BOŽIU v plnosti času prebýval v tomto pokolení, na odpustenie hriechov: bol ukrižovaný a zomrel, pre všetko toto neutrpel žiadne umenšenie jeho Božstva. "Alexander, biskup alexandrijsky, Epištola Alexandrovi, 12 (A.D. 324). . "Preto, nechajte tých, ktorí popierajú, že Syn je od Otca podľa prirodzenosti a pravý Jeho podstate, popierajú tiež, že On si vzal pravé ľudské telo z Márie Navždy-Panny; lebo v nijakom prípade to nebol zisk pre nás ľudí, či toto Slovo nebolo pravdivé a prirodzene Synom Božím, alebo toto Slovo nebolo pravdivé, ktoré On prijal." sv. Atanáz, biskup alexandrijský, Orácie proti Arianom, II:70 (A.D. 362). . "Nech ju ženy chvália, tú čistú Máriu." sv. Efraim, Hymnny na zrodenie, 15:23 (A.D. 370).
.
"Len Ty a Tvoja Matka ste vo všetkom spravodliví, nie je žiadna chyba v Tebe a žiadna poškvrna v Tvojej Matke." sv. Efraim, Nisibenove Hymny, 27:8 (A.D. 370). . "A keď si ju vzal, nepoznal ju, kým neporodila jej prvorodeného Syna.' On tu použil slovo "kým",' nie aby ste podozrievali, že potom ju poznal, ale oznámil vám, že pred pôrodom Panna bola úplne nedotknutá mužom. Ale prečo potom sa môže povedať, že on použil slovo "kým"? Pretože je zvyčajné v Písme robiť tak a použiť tento výraz bez odvolávania sa na limitovaný časový úsek. Pretože ak s úctou k arche je podobne povedané- krkavec sa nevrátil, kým sa zem nevysušila.' a stále sa nevrátil aj po tomto čase. A keď čo sa týka Boha, tiež Písmo hovorí ,"Ty si od vekov", neuzatvára časové limity v tomto prípade. A znova, keď sa ohlasuje evanjelium vopred a hovorí- V jeho dňoch bude spravodlivosť prekvitať a hojnosť pokoja, kým sa mesiac nepominie,' týmto sa neurčil limit tomuto úseku doby spravodlivosti v stvorení. Tak potom tu podobne sa používa slovo "kým," aby sa spresnilo, čo bolo pred narodením, ale to čo sa stalo následne, nám ponecháva urobiť uzávery.; sv. Ján Chryzostom, biskup konstantinopolský, Evanjelium podľa Matúša, V:5 (A.D. 370). . "Ó vznešená Panna, skutočne ty si väčšia ako akákoľvek iná veľkosť. Lebo kto ti je rovný v tvojej veľkosti, Ó príbytok Božieho Slova? Ku komu medzi všetkými stvoreniami ťa mám porovnať, Ó Panna? Si väčšia než oni všetci, Ó Zmluva, odetá čistotou miesto zlata! Ty si tá Archa, v ktorej sa nachádza zlatá nádoba obsahujúca skutočnú mannu, ktorou je to telo, v ktorom božstvo prebýva." Atanáz, biskup alexandrijský, Homília na Papyruse z Turína, 71:216 (ante AD 373).

"Nechajme potom, tento život Márie byť ako bolo panenstvo samotné, ísť vpred v podobnosti, z ktorej ako zo zrkadla sa odráža zjavenie cudnosti a podoba cnosti. Z tohto si možno vziať vzor života, ukazujúc, ako príklad, tieto čisté pravidlá cnosti: ktoré musíme zlepšovať, uskutočniť a pevne sa ich držať. Prvá vec, ktorá zapaľuje nadšenie v učení je veľkoleposť učiteľa. Čo je väčšie ako MATKA BOŽIA?" sv. Ambróz, biskup milánsky, Panenstvo, II:6 (c. A.D. 378). . Z pňa Jesseho vypučí ratolesť a z jeho koreňov výhonok vykvitne.' Tým výhonkom je matka Pána--jednoduchá, čistá, bez poškvrny; nezaťažená žiadnou skazou života, ale plodná v slobodnom stave ako Boh Sám...Zásad pred seba tu požehnanú Máriu, ktorej prevyšujúcou čistotou nechal ju urobiť matkou Pána." sv. Hieronym, Eustochiumovi, Epištola 22:19,38 (A.D. 384). . "Mária, Panna, nielen bez poškvrny, ale Panna, ktorú milosť urobila neporušenou, slobodná od každej poškvrny hriechu." sv. Ambróz, biskup milánsky, Kázeň 22:30 (A.D. 388). . "My musíme vyňať Svätú Panenskú Matku, vzhľadom k tomu si želám, aby sa nepozdvihla žiadna otázka, ktorá sa dotýka predmetu hriechov, neúcty Pánovi; pretože od Neho poznáme akú hojnosť milosti na prekonanie hriechu v každom ohľade jej bola udelená , tej, ktorá mala prednosť počať a porodiť Toho, ktorý bol bezpochyby bez hriechu." sv. Augustín, biskup v Hippo, Prirodzenosť a Milost,4 2[36] (A.D.415). . "Ale odvtedy čo Svätá Panna počala, potom čo Boh v tele sa osobne zjednotil s telom, pre tento dôvod my hovoríme o nej, že je Teotokos, nie tak hoci prirodzenosť tohto Slova ma svoj počiatok v tele, pretože Ono bolo na počiatku a to Slovo bolo Boh, A to Slovo bolo u Boha...ale, ako sme povedali predtým, pretože malo osobne zjednotenú ľudskú prirodzenosť k svojej..." sv. Cyril, biskup alexandrijský, Nestoriovi, Epištola 17:11 (A.D. 430).


"Cirkevní otcovia prvých storočí o Márii" | Přihlásit/Vytvořit účet | 9 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Cirkevní otcovia prvých storočí o Márii (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. prosinec 2008 @ 12:54:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nazaret. Kult P. Marie jako Neposkvrněné Panny trvá v nazaretské grotě Zvěstování od prvních staletí. O sakrálním charakteru místa svědčí mimo jiné archeologické nálezy.

 „Mezi nejslavnější archeologické nálezy patří řecká invokace „Chaire Maria – Zdrávas Maria“ vyrytá na bázi řeckého sloupu. První slova andělského pozdravení byla nalezena ve stavbě synagogálního typu z přelomu II. a III. století.

Grota Zvěstování v Nazaratě i nadále překvapuje novými důkazy historické auntentičnosti. Skupina archeologů z Františkánského biblického institutu spolu se skupinou odborníků z florentské univerzity pracuje na konzervátorských pracích ve svaté grotě. Spočívají v odstraňování pozdějších vrstev a ve zpevnění groty za pomoci moderních technologií. Během prací byla odkryta celá řada prvků, které dosvědčují existenci kultu na tomto místě. Jsou to zejména zbytky maleb, vyryté křížky a nápisy poutníků.

Nové objevy jsou nepochybným důkazem o trvalé úctě, jakou křesťané východu i západu zahrnovali Mariin dům v Nazaretě, místo Andělského Zvěstovaní a Vtělení Božího Syna. Archeologové každý fragment maleb a graffitů důkladně prozkoumají a jak slibují, výsledky budou publikovány v odborné literatuře i zveřejněny v dostupném tisku.“




Katol. zvyky, tradice a dogmata nejsou původní pravdou, ale byly vytvořeny domněnkami (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Čtvrtek, 11. prosinec 2008 @ 13:33:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
CO JE MARIÁNSKÝ KULT?


Podle svědectví Písma svatého může být předmětem víry, uctívání, oslavování a klanění jenom Bůh. Je-li na toto místo vyvýšen někdo jiný, jedná se o pověru a modloslužbu. O tom přesvědčivě a obšírně psali již protestantští theologové. K lepšímu porozumění bude zopakováno několik pasáží.
Pro Mariánský kult neexistuje absolutně žádné ospravedlnění. Různá zjevování Marie nejsou v Písmu svatém zaslíbena. Bez takových zjevení uplynulo více než tisíc let. A kupodivu se stala vždy jen v katolických zemích jako v Polsku, Portugalsku, Španělsku nebo Francii. V protestantských, muslimských, buddhistických nebo jiných zemích, kde by to bylo zapotřebí, jestliže by na tom závisela spása, se nezjevovala. Ale k uklidnění všech duší budiž řečeno: ona se vůbec nemůže zjevit, právě tak jako se nemůže zjevit také Petr, Josef nebo někdo jiný. Děje se to prostě jenom v lidské představě, protože si to lidé tak přejí. Smíme se tedy tázat: Kdo je na všech těch poutních místech uctíván a oslavován? Ježíš nebo Marie? Jaký je to duch, který neoslavuje Ježíše, ale Marii? Duch svatý určitě ne! Je to duch klamu. Farář O. Markmann píše pod titulem „Démonický mariánský kult" („Die Dämonie im Marienkult") následující: „Mystický kult kolem Marie je též poznamenaný démonskými vlivy. O uctívání Marie jsou zprávy již z prvních století. Na rozvoj Mariánského kultu v době prvních staletí měl obzvláště významný vliv antický pohanský kult mateřských bohyní." (O. Markmann: Irrtümer der katholischen Kirche/Omyly katolické církve, str. 47) Odkdy má Bůh matku? Již tento výraz je zcela nebiblický. Ona nebyla matkou Boží, ale porodila Ježíše Krista, našeho Pána a Spasitele. Bylo to v městě Efezu, kde národ jednohlasně zvolal: „Veliká je Artemis (Diana) Efezských!" (Sk.19:28) Nyní se na mariologických kongresech zpívá: „Veliká je Marie!" Jak je to podobné — jednu sesadit a druhou povýšit! Teprve od 5. století se začal rozvíjet mezitím již tak rozšířený Mariánský kult. Arthur Drews napsal: „Z historického hlediska poskytuje uctívání Marie takový pohled, při kterém člověka zachvátí nářek nad celým lidstvem. Jsou to dějiny nejdětinštějších pověr, nejopovážlivějších padělků, překrucování, výkladů, přeludů a machinací, stmelených z lidské ubohosti a potřebnosti, jezuitské vychytralosti a žádostivosti katolické instituce po moci, divadlo rovným dílem k pláči i k smíchu: pravá božská komedie." (K. Deschner: Und abermals krähte der Hahn /Opět zakokrhal kohout /, str. 401)
Od „Ave Maria" až k dogmatu jejího tělesného nanebevstoupení je všechno nebiblické, a proto nesprávné. Jsou to výmysly, které římskokatolická instituce zavedla v průběhu přibližně 1600 let. Dnes se to bere tak, jako kdyby to všechno bylo „křesťanské vyznání víry", i když to je ve skutečnosti antikristovské, zhoubné dílo nepřítele, který by chtěl lidstvo odtáhnout od jediné spasitelné víry v Ježíše Krista a přivést je k nespasitelné pověře v Marii. Znamenití theologové od doby reformace až do současnosti to zcela otevřeně a jasně konstatovali. Pověra ve zjevení Marie na různých poutních místech je v očích Božích ohavnou věcí, skrze kterou jsou upřímní lidé vedeni do omylu. O nynějším papeži píše farář Markmann: „Není to rouhání, jestliže papež při své návštěvě Polska pokládá k nohám černé Madony z Jasné Góry v Čenstochové zlatou růži a v tichém vytržení před touto modlou vyznává: ,Totus tuum‘,
,Zcela tvůj‘? Tuto mocnou modlitbu k Marii: ,Totus tuus‘  si mimochodem vyvolil za směrnici svého pontifikátu a celého svého kněžského života. Svou modlitbu k černé Madoně tam ukončil slovy: ,Tobě posvěcuji celou církev — až k hranicím země! Tobě posvěcuji lidstvo a všechny lidi — moje bratry, všechny národy a národnosti. Tobě posvěcuji Řím a Polsko, skrze tvého služebníka spojeného novým poutem lásky. Matko, přijmi nás! Matko, neopusť nás!
Matko, veď nás!‘" (O. Markmann: Endzeit, Entrückung, Antichrist /Konečný čas, vytržení, antikrist/, str. 32-33) Z Marie byla učiněna matka římskokatolické konfese. Ona také není královnou nebeské říše, nýbrž královnou římskokatolické světové říše.
Podle knihy „Fatima" od Joaquina Maria Alonsa se prý Marie 13. května 1917 zjevila ve třpytu třem pastýřským dětem. Číslo 13 se pak stále opakuje: 13. července 1917 prosila „svatá panna" ty tři děti, aby příští měsíc zase přišly. 13. září 1917, při pátém zjevení, prý řekla: „Chci, abyste sem 13. října zase přišly a dále se modlily růženec…" Až do šestého zjevení, 13. října 1917, se odhadoval počet poutníků pospíchajících na ono místo už nad padesát tisíc. Celá léta tam putovaly miliony lidí, aby kladly Marii na srdce své žádosti, aniž by přitom ale věděly, že Marie sama byla odkázaná na Boží  pomoc a do dneška nebyla schopná pomoci ani jedinému člověku.
Marie je ve Fatimě v Portugalsku znázorněná a uctívaná mnohými sochami a obrazy. Nynější papež Jan Pavel II. klečel v kapli zjevení před jedním takovým vyobrazením.
Celý tento kult úplně odporuje prvnímu přikázání: „Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, které jsou na n ebi svrchu, ani těch, které na zemi dole, ani těch, které u vodách pod zemí. Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Pán Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech
do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mne nenávidí." (2.Moj.20:4-5)
Lidé, kteří si zhotovují podobizny, se musí zařadit k těm, kteří Boha nenávidí. V podstatě se nejedná o nic jiného než o náboženský tanec kolem zlatého telete. Jeden má svatého Kryštofa, další různé jiné obrazy; dokonce přenáší sem a tam i lidmi zhotoveného Krista. To mi připomíná rozhovor s několika lázeňskými hosty, při kterém přišla řeč i na víru. Při tom
jsem se zeptal, jestli někdo z nich má osobní vztah k Ježíši Kristu. Spontánně mi jedna dáma odpověděla: „Já jsem svého Ježíše prodala."
V prvním okamžiku jsme byli všichni udiveni, až nám vysvětlila, že měla jako sběratelka starožitností asi 1,25 m vysokou sochu Ježíše veliké hodnoty, kterou prodala do jakéhosi kostela. Na celé Zemi existují miliony různých vyobrazení, která jsou všechna ohavností před Bohem. Ve Své svatosti vyslovil Bůh svůj rozsudek nad všemi, kteří se klaní obrazům: „Zlořečený člověk, který by udělal rytinu aneb věc slitou, ohavnost Pánu, dílo rukou řemeslníka, by ji pak i do skrýše odložil. I odpoví všechen lid a řekne: Amen." (5.Moj.27:15) Lidé nehledají útočiště u Něho, který jediný je schopen pomoci, nýbrž se pokoušejí dosáhnout pomoci na vedlejších cestách a skrze různé pomocné prostředky. Neurážejí a nepobuřují tím ale Boha až do krajnosti? Když se tázali Ježíše na první přikázání, odpověděl jim: „Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest. Proto milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech sil svých!"  (Mar.12:29-30) Zde se skutečně nenalézá místo pro Marii, pro svaté, ochranné patrony, sochy, ikony a tak dále.
Copak může Marie jako člověk vyslyšet miliony modliteb z celého světa, aniž by byla vševědoucí? Copak by mohla Marie vyslyšet někoho na nebi, na Zemi i v očistci, aniž by byla všudypřítomná? Vševědoucí a všudypřítomný je však jenom Bůh. Copak nejsou veškerá poutní místa, jedno ve které zemi se nalézají, ohavností před Bohem, a proto zavrženíhodná? Tak praví
Pán: „Hledejte mne a živi buďte. A nehledejte Bethel, ani nechoďte do Galgala, a do Bersabé neputujte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic. Hledejte Pána, a živi buďte!" (Am.5:4-6)
Dnes by to muselo znít takto: „Hledejte Mne," praví Pán, „a živi budete. Nechoďte do Lurd, do Fatimy, do Čenstochové či do Altötting atd. atd, ale přijďte ke Mně, abyste obdrželi opravdu věčný život " Kdo hledá Boha, může Jej nalézt tam, kde se zrovna nachází, neboť Bůh je všudypřítomný. Vittorio Messori cituje německého kardinála Jozefa Ratzingera: „A tentýž Jan Pavel II., poté co byl zraněn atentátníkem 13. května — v den výročí prvního zjevení v portugalské vesnici, se vydal na pouť do Fatimy, aby děkoval Marii, »jejíž ruka tak divuplným způsobem řídila střelu«." (V. Messori: Zur Lage des Glaubens/K situaci víry/, str. 112) Stejný kardinál Ratzinger oznamuje, že katolická náboženská instituce svá mariánská dogmata zvěstovala v následujícím pořadí: „…nejprve navždy trvající panenství a mateřství Boží a potom, po dlouhém čase uzrávání a přemýšlení, byla uznána, že je bez dědičného hříchu, a pak tělesné vzetí Marie do nebeské nádhery." Za tím stojí hrozná věta: „Tato dogmata chrání původní víru v Krista jako pravého Boha a pravého člověka." (V. Messori: Zur Lage des Glaubens/K situaci víry/, str. 108)
To nemůžeme takto přijmout. Tato čtyři dogmata, zrovna tak jako všechna ostatní, nemají žádný biblický podklad. Biblické pravdy se neusnášejí na koncilech a nevznikají odhlasováním, ale Bohem povolaní muži zvěstovali ve jménu Páně to, čemu se má věřit a co se má učit. Se vší rozhodností zde musíme panu Ratzingerovi předložit jeho vlastní výrok: „…mimochodem je přece úplně samozřejmé, že pravda nemůže být stvořena odhlasováním. Výpověď buď pravdou je, nebo není. Pravdu musíme nalézt, ne vytvářet." (str. 62)
Čím tedy jsou všechna ta zavedená dogmata, zvyky a tradice? Jsou pravdou, nebo ne? Vznikly teprve po dlouhé době uzrávání a přemýšlení, jak kardinál Ratzinger sám řekl, a proto nejsou původní pravdou, ale byly vytvořeny na základě domněnky. Odstup let mezi vznikem jednotlivých dogmat tomu nasvědčuje. Kde je tedy ta pravda, kterou musíme nalézt? Zcela jistě pouze ve Slově Božím, a nikde jinde! Biblicky věřící křesťan, který patří k církvi živého Boha, je „vzdělaný na základ apoštolský a prorocký, kde je gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus." (Ef.2:20) Vše, co během let papežové zavedli, s Biblí nesouhlasí, a proto není apoštolské. Proč Petr, Jakub, Jan a Pavel Marii nijak nevyvyšovali? Tehdy bylo přece všechno tak čerstvé a v živé paměti. V theologii se přešlo od christologie k mariologii. Vždyť už se zcela veřejně pořádají mariologické kongresy, kde se opravdu vše točí jenom kolem Marie. Kristus bývá zmiňován, pokud se to zrovna hodí, jen tak mimochodem. „Papež vyžadoval obnovení uctívání Marie, které by bylo podle Bible, bez jakýchkoliv ústupků trojjediného a christologického ražení, které by bralo ohled na jinak věřící a které by odpovídalo výrazům platné doby a kultury." (Katolický katechismus pro dospělé, str. 173) Co může biblicky věřící křesťan říci k takové nebiblické, do omylu vedoucí a Bohu se rouhající výzvě k uctívání Marie?
K opravdu věřícím se apoštol Jan obrací s velmi důležitým slovem, které platí pro všechny časy:
„Nepsal jsem vám proto, že byste neznali pravdu, ale že ji znáte, a že všeliká lež není z pravdy."
(1.Jan.2:21) Žádné z prohlášených dogmat nemá svůj původ ve Slově pravdy. Jejich původ je z jiných pramenů. Kdo nenalezne přístup k pravdě — ke Slovu, musí si vytvořit náhradu! A kdo nemá důvěru v Boha, jezdí jako papež mezi davy svých přívrženců v neprůstřelném "papamobilu".
Následují bez bližšího vysvětlení vypsaná data (jež se ale nedají vždy přesně zjistit), kdy byly zavedeny různé věci, které v raném křesťanství neexistovaly (L. J. King: House of Death …/Dům smrti…/, str. 117-122):


310 někteří začínají s křižováním se
320 voskové svíčky při bohoslužbě
375 uctívají se andělé a zesnulí svatí
394 zavádí se každodenní mše
431 počátek uctívání Marie
500 kněžstvo začíná nosit jednotný oděv
600 Řehoř I. zavedl do bohoslužby latinu; začátek vzývání Marie a zesnulých svatých
650 počátek slavností ke cti panny Marie
709 zavádí se líbání papežovy nohy
750 počátek světské moci papeže
788 uctívání Marie a zesnulých svatých; klanění před křížem, sochami a relikviemi
850 rituál svěcení vody přidáním soli a kněžským požehnáním — tzv. svěcená voda
890 uctívání Josefa, manžela Marie
965 zavádí se svěcení zvonu
995 zavádí se prohlašování zesnulých za svaté
998 ustanovuje se půst v pátek velikonočního týdne
1079 počátek kněžského celibátu
1090 zavádí se růženec
1100 zavádí se obětování při mši
1184 ustanovení inkvizice proti kacířům
1190 počátek prodávání odpustků
1200 hostie nahrazuje chléb při večeři Páně
1215 dogma pozdvihování; nejméně jednou do roka vyznávání hříchů (zpověď) před knězem
1220 zavádí se klanění hostii
1227 zavádí se zvonění zvonkem na znamení toho, že kněz vykonává proměňování
1229 laikům se zakazuje číst Bibli
1245 kardinálové začínají nosit červený klobouk
1264 zavedení slavnosti Božího těla
1410 sboru je zakázán kalich
1439 vyhlášení nauky o očistci
Page 23 of 89
1478 zavedení inkvizice ve Španělsku
1545 tradice je postavena na stejnou úroveň s Písmem svatým
1546 začlenění apokryfů do Bible
1854 zvěstování neposkvrněného početí Marie
1870 ustanovení dogmatu o neomylnosti papeže
1925 tělesná přítomnost panny Marie v nebi
1950 vyhlášení dogmatu o tělesném nanebevzetí Marie.

Každý přemýšlející člověk se přece musí ptát, jaký smysl mají všechna ta, s tak velikým odstupem vyhlašovaná učení. Nový zákon je ukončený. A k tomuto zákonu — k této závěti — se nesmí nic přidávat. „Bratři, znázorním to příkladem: ani lidskou závěť jednou právoplatně potvrzenou nemůže nikdo zrušit, nebo k ní něco přidat." (Gal.3:15) Co se s pozemskou závětí nikdy nesmí udělat, to se s Boží závětí učinilo, a sice všemi těmito pozdějšími dodatky. Kde zůstává respekt před konečným varováním: „…jestliže by kdo přidal k těmto věcem, že jemu přidá Bůh ran napsaných v knize této." (Zj.22:18)? (Viz také Př.30:5-6)




Mohou praví křesťané věřit římskokatolickému učení a představám o Marii? (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 12. prosinec 2008 @ 11:24:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na tuto otázku odpovídá odborně a detailně kniha Jima Tetlowa  -  Zrávy z nebes .   








Re: Cirkevní otcovia prvých storočí o Márii (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pátek, 12. prosinec 2008 @ 14:49:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo,

omlouvám se, nemám čas ani trpělivost ani čas  číst tak dlouhou stať:-( Dal sis s tím práci, ale je to i dost nepřehledně členěno, vzdávám to. Obecně - míváš i dost dlouhé komentáře, taky je vždycky nečtu. Sorry.

Irena



Stránka vygenerována za: 0.25 sekundy