Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 276, komentářů celkem: 429611, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 246 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

magdalena07
ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116509691
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: To, čo bolo v Písme o biskupoch, kňazoch a diakonoch len naznačené...
Vloženo Středa, 26. listopad 2008 @ 06:46:20 CET Vložil: Olda

Ekumenismus poslal Elo

... v listoch sv. Ignatia, biskupa Antiochie /zomrel okolo roku 113 n.l/ je jasné. On ještě více než sv. Klement poodhrnuje závoj prvního křesťanského století a dovoluje nám tak nahlédnout do vnitřního i vnějšího života po apoštolské církve.

Seznam biskupů (Eusebius H. E, III,22) jej uvádí jako druhého biskupa antiochijského a nástupce Euodia, známého z listu sv. Pavla. Křesťanskou obec v Antiochii založil sv. Petr (Euseb. III,36). Martyrium sti Ignatii. mluví o Ignatiovi jako o žáku apoštola Jana. Ignatiovy listy jsou ovšem též velmi silně poznamenány osobností sv. Pavla. Z Eusebiovy zprávy (H. E. III,36) se dovídáme, že byl za císaře Trajana zatčen a odsouzen k smrti. Bohužel přesné datum nám zprávy nezaznamenaly. Nejpravděpodobněji došlo k zatčení při Trajanově trestní výpravě proti Parthům ke konci r. 113. Při nuceném pobytu ve Smyrně napsal sv. Ignatius 4 listy. V Troas, kde se dozvěděl o klidu v Antiochii napsal 3 listy. Co píše sv. mučeník, Ignatios Antiochijský o biskupeh, kňežích a diakonech:


Ignatios Efezanům

„Kéž bych se, jsem-li toho všeho hoden, vždy mohl z vás radovat. Jak jen můžete, oslavujte Ježíše Krista. Ten oslaví vás a vy v dokonalé, jednotě s biskupem a kněžstvem budete posvěcováni.“/2,2/ „Ježíš Kristus, náš pravý život je vůle Otce. A biskupové vaší země jsou vůlí Ježíše Krista.“/3,3/ „Proto jako doposud buďte zajedno s vůlí biskupa. Vaše kněžstvo hodné toho jména, hodné Boha žije totiž s biskupem v takové harmonii jako struny na kytaře. Vaše jednomyslnost a láskyplný soulad opěvuje Krista. Každý z vás se staň chórem a ve svorné jednotě zpívejte jedním hlasem píseň Bohu Otci skrze Ježíše Krista, aby vás jako údy jeho Syna vyslyšel a poznal vás podle vašich dobrých skutků. Je užitečné, abyste žili v bezúhonné jednotě, poněvadž tak budete ve všem pociťovat Boha.“/4,1-2/ „Jestliže já jsem se v krátké době spřátelil s vaším biskupem a nebylo to přátelství lidské, ale duchovní - čím spíše blahořečím vám, kteří jste s ním spojeni v harmonické jednotě jako Ježíšova církev s Kristem a jako Ježíš s Otcem. Nikdo se nedej na bludnou cestu. Kdo není uvnitř církve, připravuje se o Boží chléb. Má-li totiž takovou moc modlitba jednoho či dvou lidí, čím spíše modlitba biskupa s celou křesťanskou obcí. Kdo nepřichází do shromáždění, pohrdá jím a tím se již odsoudil. Je totiž napsáno: "Bůh se pyšným protiví. Snažme se tedy, abychom nejednali proti vůli biskupa a podřiďme se mu jako Bohu.“/5,1-3/ „A kdo vidí mlčícího biskupa, tím více si jej važ. Koho posílá hospodář na své hospodářství, toho musíme přijímat jako toho, který jej poslal. Je tedy jasné, že se musíme dívat na biskupa jako na samotného Pána. Onesimos nadmíru chválí vaši božskou poslušnost, že všichni žijete podle pravdy a že u vás není místa pro žádný blud. Avšak neposlouchejte někoho více než Ježíše Krista, jenž mluví pravdu.“/6,1-2/ “Zvláště, zjeví-li mi Pán, že se všichni rádi shromažďujete v jedné víře a v Ježíši Kristu podle těla z Davidova rodu, Synu člověka a Synu Božím, že posloucháte biskupa a ryze smýšlející kněžsťvo a že lámete chléb, jenž je lékem nesmrtelnosti, lekem proti smrti, vždy lékem života v Ježíši Kristu.“/20,2/

Ignatios Magnésijským

 “Bylo mi dopřáno spatřit vás prostřednictví.m vašeho důstojného biskupa Dama, hodných kněží Bassa a Apollonia i prostřednictvím mého spoluslužebníka jáhna Zotiona. Bud' požehnán, poněvadž se podrobuje biskupu jako Boží vůli a kněžstvu jako zákonu Ježíše Krista.” /2,1/“Nezneužívejte, prosím, biskupova věku. mějte jej v úctě pro moc Boha Otce2. Poznal jsem, že svatí kněží nezneužívají jeho hodnosti dosažené v poměrně mladém věku a moudře se mu pro Boha podřizují. Ne jemu, ale Otci Ježíše Krista, biskupu všech. Žádá to čest Toho, který nás miluje, abyste biskupa poslouchali bez jakéhokoli pokrytectví, protože nikdo nepodvádí jen biskupa viditelného, nýbrž i neviditelného. Myslím tím ne člověka, nýbrž Boha, ,jenž vidí skryté věci.”/3,1-2/ “Nesmíte se křesťany pouze nazývat, nýbrž musíte jimi skutečně být. Někteří sice nazývají biskupa biskupem, avšak všechno dělají bez něho. Zdá se mi, že nemají dobré svědomí, když se s nedosti pevnou vírou shromažďují k posvátným úkonům.”/4,1/ “V uvedených tvářích jsem viděl, jak jste všichni plni víry, a měl jsem z toho radost. Prosím vás, snažte se v Boží svornosti konat vše s vědomím biskupa, který zastupuje Boha, kněží, kteří zastupují sbor apoštolů, a s vědomím mně velmi milých jáhnů, kteří jsou pověřeni "službou Ježíše Krista, jenž před věky byl u Otce a na konci se zjevil. 2. Všichni jste přijali Boží mravní zásady. Mějte se tedy ve vzájemné úctě. Nikdo nehleď na bližního podle jeho zevnějšku, nýbrž milujte se navzájem v Ježíši Kristu. Nebudiž mezi námi nic, co by vás mohlo rozdělovat, buďte jednotni s biskupem a představenými, abyste dávali příklad čistého učení.”/6,1 – 2/ “Jako Pán ani sám ani skrze apoštoly neučinil nic bez Otce jsa s ním zajedno, tak ani vy nic nedělejte bez biskupa a kněží. Společně se modlete, společně proste, buďte jedné mysli a jedné naděje v lásce a svaté radosti, jíž je Ježíš Kristus, nad kterého není nic lepšího. Nepovažujte za lepší, když každý zvlášť bez ohledu na druhého tak bude činit. 2. Všichni buďte jako jeden Boží chrám, jako jeden obětní oltář, jako jeden Ježíš Kristus, jenž vyšel od jednoho Otce, s ním je jedno a v jedno se k němu vrátil.”/7,1 – 2/ “Snažte se zdokonalovat se v učení Pána i apoštolů, aby vše, co učiníte, prospělo od počátku až do konce tělu i duši, víře i lásce v Synu i Otci i Duchu, a aby se to dělo s vědomím opravdu velmi znamenitého vašeho biskupa i s vědomím jakoby upleteného věnce vašeho kněžstva a Božích jáhnů. 2. Podřizujte se biskupu i sobě vespolek, jako podle těla Kristus8 se podřídil Otci a apoštolové Kristu i Otci i Duchu. Buďte jedním tělem a jednou duší.”/13,1-2/ “Efezští vás pozdravují ze Smyrny, odkud píši, kteří jsou zde ke slávě Boží přítomní, i vaši, kteří mne ve všem potěšili, i smyrnenský biskup Polykarp. Při cti Ježíše Krista pozdravují vás i ostatní církve. Buďte silni v Boží svornosti a mějte ducha jednoty, jímž je Ježíš Kristus.”/15,1/

Ignatios Trallesským


„Když posloucháte biskupa jako Ježíše Krista, připadáte mi ne jako lidé, nýbrž jako sám Ježíš Kristus, který za nás zemřel. Tím že jste uvěřili v jeho smrt, unikli jste smrti. 2. Jak až dosud činíte, tak i nadále nedělejte nic bez biskupa. I kněžstvo poslouchejte jako apoštoly Ježíše Krista, který je naší nadějí, a v něm nalezneme život. 3. Jáhni jako služebníci tajemstvích Ježíše Krista se musí líbit všem ve všem. Nejsou služebníky jídel a pití, nýbrž služebníky Boží církve2. Jako ohně ať se varují jakéhokoli obvinění.“/2,1-3/ „Všichni nechť mají v úctě jáhny jako samého Ježíše Krista, biskupy jako příklad Otce a kněze jako Boží senát a poradní sbor apoštolů. Bez nich se církev nemůže nazývat církví. Jsem přesvědčen, že vy tak jednáte. Od vašeho biskupa, který je tu se mnou, jsem dostal důkaz o vaší lásce. Jeho chování je velkou školou a jeho mírnost posilou. Domníváme se, že i nevěřící jej mají v úctě. I když vás mám rád, nešetřím vás. Mohu psát i přísněji. Nechci tak učinit. Jsem odsouzenec a nechci vám přikazovat jako apoštol.“/3,1-3/ „Takových lidí se střezte. A to bude tehdy, jestliže nezpychnete a neodloučíte se od Boha Ježíše Krista od biskupa a od apoštolského zřízení. Kdo je uvnitř církve, je čistý, kdo je mimo, není čistý. To znamená: Kdo něco dělá bez biskupa, kněží a jáhnů, ten nemá čisté svědomí.“/7,1-2/ „Spolu s Božími církvemi, které tu jsou se mnou, vás pozdravuji ze Smyrny. Ty mne potěšily na těle i na duchu. Mé okovy, které nosím pro Ježíše Krista - a modlím se, abych přišel k Bohu - vás prosí: Buďte svorní a modlete se společně. Jeden každý, zvláště kněží, dělejte biskupu radost, aby to bylo ke cti Otce, Ježíše Krista a apoštolů. Modlím se, abyste mne vyslechli v lásce, aby tak můj dopis nesvědčil proti vám. A modlete se za mne. Potřebuji vaší lásky, abych byl hoden údělu po němž toužím, a nebyl zavržen.“/12,1-3/ „Pozdravuje vás láska Smyrnenských a Efezských. Pamatujte ve svých modlitbách na syrskou církev. Jako poslední z nich nechci být jmenován. 2. Buďte silni v Ježíši Kristu. Poslouchejte biskupa a kněžstvo. Upřímně se navzájem milujte. 3. Můj duch se dává za vás v obět nejen nyní, nýbrž také až budu u Boha. Nyní jsem ještě v nebezpečí. Věrný Otec v Ježíši Kristu kéž však splní mou i vaši prosbu. Kéž by vás shledal neposkvrněnými.“/13,1-3/

Ignatios Filadelfským


Ignatios zvaný též Theoforos
...Zdravím ji v krvi Ježíše Krista, který dává věčnou a stálou radost těm, kteří žijí v jednotě s biskupem, jeho kněžími a jáhny podle vůle Ježíše Krista zvolenými a které, aby byli pevní, posílil On z vlastního rozhodnutí Duchem Svatým. „Poznal jsem, že tento biskup nedostal službu řídit společenství ani od lidí ani proto, že by se o ni ucházel, ani proto, že by hledal prchavou slávu, nýbrž z milosti Boha Otce a Pána Ježíše Krista. Žasl jsem nad jeho skromností. Svým mlčením zmůže víc než ti, co mnoho mluví. Jedná podle Božích zákonů, podobá se strunám na kytaře. Poznal jsem, že je velmi ctnostný, pevný, že se nedovede hněvat. Je sama Boží dobrota.“/1,1-2/ „Varujte se špatných bylin. Ty nesází Ježíš Kristus, protože jsou setbou Otce. Ne že bych u vás shledal nejednotu, naopak vy s něčím takovým nechcete mít nic společného. Kdo patří Bohu a Ježíši Kristu, ti jsou s biskupem. Kdo se v kajícnosti vrátí k jednotě církve a budou žít podle Ježíše Krista, budou patřit Bohu. Bratří moji, nescházejte na bludné cesty. Kdo poslouchá toho, který vyvolává nejednotu, ten nepřijde do Božího království. Kdo učí jinak, ten nesouhlasí s Utrpením.“/3,1-3/ „Slavte jednu Eucharistii. Je jedno tělo našeho Pána Ježíše Krista a jeden kalich společenství jeho krvé5. Jeden je oltář a jeden celek tvoří biskup s kněžími a jáhny, mými spoluslužebníky. Nuže, cokoli děláte, dělejte podle přání Boha.“/4,1/ „I Když někteří chtěli oklamat mé tělo, duch, který je z Boha, nezabloudí. Ví totiž, odkud je, kam jde a usvědčí podvod. Velmi důrazně jsem řekl těm, s kterými jsem mluvil - a byl to Boží hlas - . Poslouchejte biskupa, kněžstvo a jáhny! Někteří mne podezřívali, že jsem věděl o některých, že zasévají nejednotu. Svědkem je mi Ten, pro něhož jsem v poutech, že jsem se to od člověka nedozvěděl. Duch mi řekl: "Nedělejte nic bez biskupa". Chraňte své tělo jako Boží chrám, milujte jednotu, varujte se nejednoty, snažte se napodobit Ježíše Krista jako On svého Otce.“/7,1-2/ „Jednal jsem - a bylo to mou povinností - jako člověk, který chce udělat vše pro jednotu. Kde je nejednota a hněv, tam nepřebývá Bůh. Pán odpustí všem, kdo se kajícně obrátí, vrátí-li se k Boží jednotě a ke společenství s biskupem. Věřím milosti Ježíše Krista. On nás zbaví všech nástrah. Prosím vás, nehádejte se, jednejte podle učení Kristova. Slyšel jsem některé říkat: Nenaleznu-li to ve starých dokumentech, to je v evangeliu, neuvěřím. Na mou námitku, že je tak napsáno, odpovídali mi, že to nutno dokázat. Pro mne je psaným dokumentem Ježíš Kristus, neporušeným dokumentem jeho kříž, smrt, zmrtvýchvstání a víra. V tom chci být na vaši modlitbu ospravedlněn.“/8,1-2/ „Vaší laskavostí, pramenící z lásky k Ježíši Kristu jsem se dozvěděl, že církev v syrské Antiochii žije v klidu. Jako Boží církev vysvěťte jáhna, který by tam hlásal Boží poselství, který by se tam spolu s nimi radoval a oslavoval Boží jméno. V Kristu Ježíši blažený, jenž bude hoden takovéto služby. I vy budete tím oslaveni. Chcete-li, pro Boží jméno to není nemožné. Některé blízké církve vyslaly již biskupy, některé kněze a jáhny.“/10,1-2/

Ignatios Smyrnenským


„Buďte všichni jednotní s biskupem, jako Ježíš s Otcem a jako kněží s apoštoly. Mějte v úctě jáhny, jako máte v úctě Boží zákon. Kdo patříte k církvi, nečiňte nic bez biskupa. Nechť je za pravou Eucharistii považována ta, již koná biskup a koho tím pověřil. Kde biskup, tam ať je i lid, jako kde je Kristus, tam je i katolická církev. Bez svolení biskupa není dovoleno ani křtít ani konat hody lásky. Co on schválí, to je milé i Bohu a proto i pevné a jisté.“/8,1-2/ „Je rozumné, dokud máme ještě čas, vzpamatovat se a obrátit se k Bohu. Je dobré ctít Boha i biskupa. Kdo ctí biskupa, toho ctí i Bůh. Kdo něco dělá bez vědomí biskupa, ten slouží ďáblu. Vše tedy konejte s nadmírou lásky. Kéž se vám dostane ve všem hodně milostí. Zasloužíte si to. Ve všem jste mne potěšili. Ježíš Kristus potěš vás. Měli jste mne rádi, ať jsem byl u vás či nikoli. Nechť vám odplatí Bůh. Skrze něho všechno vydržíte a budete patřit jemu.“/9,1-2/ „Pozdravuje vás láska bratří v Troadě. Odtud také píšu vám po Burrovi, kterého jste vy i vaši efezští bratři poslali, aby mne doprovázel, který mi dělá velkou radost. Kéž by jej všichni napodobili. Je vzorem, jak se má Bohu sloužit. Za všechno nechť jej odmění milost. Pozdravuji u Boha zasloužilého biskupa, Bohu milé kněžstvo, své spoluslužebníky jáhny, každého zvlášť ve jménu Ježíše Krista, při jeho těle i krvi, utrpení i zmrtvýchvstání tělesném i duchovním. Zůstaňte v Boží jednotě. Všude vás doprovázej milost, požehnání, pokoj a trpělivost.“/12,1-2/

Ignatios Polykarpovi


„Schází na scestí, kdo se domnívá, že je více než biskup. Ženich a nevěsta ať uzavírají manželství se svolením biskupa, aby sňatek byl tak podle přání Boha a ne na přání žádostivosti. Vše nechť se děje ke cti Boží.“/5,1/ „Poslouchejte biskupa, aby Bůh slyšel vás. Rád dám život za ty, kteří jsou zajedno s biskupem, kněžími a jáhny. Kéž je mi dopřáno, abych se s nimi sešel u Boha. Pomáhejte si navzájem, společně bojujte, buďte jednotni, společně trpte, odpočívejte, navzájem se povzbuzujte jako správci, důvěrníci i jako Boží služebníci.“/6,1/

"To, čo bolo v Písme o biskupoch, kňazoch a diakonoch len naznačené..." | Přihlásit/Vytvořit účet | 39 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: To, čo bolo v Písme o biskupoch, kňazoch a diakonoch len naznačené... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Středa, 26. listopad 2008 @ 09:03:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dopĺňam, že čerpal som z www.fatym.com.
.




Re: To, čo bolo v Písme o biskupoch, kňazoch a diakonoch len naznačené... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Středa, 26. listopad 2008 @ 09:07:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Keďže listy sv. Ignáca boli písané okolo roku 110 n.l., vidno, že už pomerne skoro sa v kresťanských obciach vyvinul monarchistický episkopát /jeden biskup ako hlavná postava zboru/. Viacerí autori predpokladajú, že apoštoli si spočiatku podržali "dozor" nad jednotlivými cirkvami, ktoré sami zakladali, prípadne im v tom pomáhali pomocníci ako Timotej a Titus, ako sa to domnievame na základe Pavlových listov.
.
V každom cirkevnom zbore /obci/ spravidla bola ustanovená skupina, ktorú nazývali niekde presbyteroi /po našom starší, príp. kňazi/ alebo episkopoi /po našom "biskupi"/. Je dosť pravdepodobné, že v neprítomnosti apoštola sa jeden z nich považoval za hlavného spomedzi presbyterov alebo episkopov. S veľkou pravdepodobnosťou po smrti apoštola pomerne skoro šiel vývoj tým smerom, že jedného začínali nazývať episkopos/biskup/ a ostatných, ktorí boli vlastne jeho pomocníci v službe presbyteroi/starší alebo kňazi/. Okrem nich sa spomína už v Písme hodnosť diakona, ktorí boli v rôznych boli pomocníkmi episkopov a presbyterov v rôznych dobročinných a praktických, ale aj duchovných dielach.
.
Na základe toho sa v Katolíckej a Pravoslávnej vyvinula tradícia troch stupňoch sviatostného kňazstva, ktoré sa odlišuje od tzv. všeobecného kňazstva všetkých pokrstených. Plnosť sviatostného /hierarchického/ kňazstva má biskup. Biskup okrem všetkého toho, čo môže konať kňaz v KC, má navyše právo vysviacať /kňazov a diakonov/ a on vedie miestnu cirkev, ktorý sa u nás nazávaa diecéza. Spravidla on má prednosť aj v udeľovaní sviatosti birmovania /konfirmácii/, hoci princcpiálne to môže s jeho povolením ak knaz. Diakon na rozdiel od kňaza nemôže predsedať eucharistii /sv. omša/ a premieňať pri nej chlieb a víno na Telo a Krv Krista. Môže však kázať. Môže tiež asistovať pri sobáši, krstiť, no nemôže birmovať, vysviacať, spovedať /sviatosť pokánia/ a udeľovať sviatosť pomazania chorých. Samozrejme, pred Bohom nikto nie je viac ani menej, ale všetci sú rovní. Hodnosť v Cirkvi sa chápe ako služba ostatným, zodpovednosť na určitej úrovni, z ktorej majú ostatní osoh. Isteže vyplýva z toho aj určitá právomoc, bez ktorej by to nešlo. /podobne ako a každom spoločenstve, či podniku/.
.
Teda oddávna sú v Cirkvi tri stupne kňazstva /hodnosti/. Všetko ostatné sú len určité funkcie. Napr. Kńaz môže byť farárom /správca farnosti/, kaplanom alebo vikárom /pomocník správcu farnosti/. Kardináli sú pápežom vymenovaní z biskupov /spravidla sú to zaslúžili, osvedčení biskupi.../, ktorí sú "spojkami" medzi pápežom a biskupmi a spravidla sú na celosvetovej úrovni poverení nejakou službou /predĺžené ruky pápeža v určitej oblasti, napr. kardinál Ratzinger bol predtým vedúcim Kongregície pre vierouku Cirkvi/. Arcibiskup je taktiež hodnosťou len biskup ako ktorýkoľvek, len spravidla je z niekoľkých okolitých biskupov považovaní za spojku medzi Rímom a napr. českými biskupmi. Tieto funkcie vznikali postupne /napr. farári až okolo 6. stor. n.l./. Vyžiadal si to jednoducho vývoj a potreby s rozrastaním Cirkvi. Kým spočiatku bolo málo cirkevných obcí, ktoré boli vzdialené, a spravidla v každej bol biskup, neskôr šiel vývoj v tom smere, že biskup ustanovoval ajko svoje predĺžené ruky farárov /biskup v meste, farári na dedinách/, až napokon aj farárov bolo málo, a potrebovali pomocníkov, a tak sa vytvroila služba kaplôánov alebo vikárov...
Určite, že toto všetko /funkcie a pod./ nemôže byť v Písme, pretože v čase písania novozákonných spisov ešte vôbec neboli spomenuté podmienky, ktoré sa vytvorili až neskôr...
.
Mňa by zaujímala, ako je to zriadené v iných cirkvách a rád by som sa nechal informovať, ak by to nikoho nezaťažovalo... Myslím, že by to bolo poučné aj pre ostatných, aby sme sa navzájom lepšie poznali a chápali...







Re: Elo! Je jmenování biskupů a zavedení církevní hierarchie biblické? (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Středa, 26. listopad 2008 @ 11:38:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nadvláda „Člověka nepravosti .

Když církev opustila svou `první lásku' (Zj 2,4), poskvrnila své čisté učení, vznešené mravní zásady osobního života a neviditelné pouto jednoty, které vytváří Duch svatý. Jednoduchost byla v bohoslužbě nahrazena formalizmem. Popularita a osobní vliv hrál stále větší a větší roli při výběru vůdců, kteří nejprve získali velkou autoritu místního sboru a potom usilovali o rozšíření své autority i na okolní sbory.
Správa místního sboru pod vedením Ducha svatého ustoupila církevní autoritě v rukou jediného představeného, biskupa, kterému byl každý člen sboru osobně podřízen a jen skrze něj měl přístup ke spáse. Od té doby vedení církve přemýšlelo, jak vládnout, místo toho, aby církvi sloužilo. „Největším už nebyl ten, kdo byl „služebníkem všech . Tak postupně vzniklo pojetí kněžské hierarchie, která vstoupila mezi člověka a jeho Pána.„
Se zmenšujícím se významem jednotlivce a místního sboru, se římský biskup stával nejvyšší mocí křesťanství. S císařovou pomocí byl tento nejvyšší biskup nebo papež uznán za viditelnou hlavu obecné církve a získal svrchovanou autoritu nad všemi církevními představiteli církve na celém světě.
Pod vedením papežství, se církev dostala do ještě většího odpadnutí. Zvětšující se popularita církve tento úpadek jen urychlila. Výsledkem upadání mravních principů bylo, že se neobrácení lidé cítili v církvi pohodlněji. K církvi se připojily zástupy lidí, kteří měli o křesťanství jen mlhavou představu. Tito lidé si s sebou přinesli své pohanské učení, obrazy, způsoby bohoslužby, slavnosti, svátky a symboly.
Tento kompromis mezi pohanstvím a křesťanstvím vedl k tomu, že povstal člověk hříchu„ - rozsáhlý systém falešného náboženství, spojení pravdy a bludu. Proroctví z 2 Te neodsuzuje jednotlivce, ale poukazuje na náboženský systém, který nese odpovědnost za toto odpadnutí. Mnoho věřících, kteří patří do tohoto systému, však patří k Boží univerzální církvi, protože důsledně žijí podle světla, kterého se jim dostalo.


Trpící církev

V důsledku úpadku duc*****sti, dostala římská církev mnohem světštější podobu s ještě užším propojením s císařskou vládou. Církev a stát se spojili a vytvořili nesvatý svazek.
Ve svém klasickém díle O obci Boží popsal Augustin, jeden z nejvlivnějších církevních otců, ideál univerzální církve, která ovládá univerzální stát. Augustinovo myšlení položilo základ pro středověkou katolickou teologii.
V roce 553 v dopise, který byl připojen k Justiniánovu kodexu, prohlásil císař Justinián římského biskupa za hlavu všech ostatních sborů. Uznal také papežovu autoritu při vylučování bludařů.
Když Justiniánův generál Belisarius osvobodil Řím v roce 538, byl i římský biskup osvobozen z nadvlády Ostrogótů. Jejich podpora ariánského učení omezovala rozvoj katolické církve. Papež tak mohl užívat privilegia, která mu udělil Justiniánův dekret z roku 533; nyní měl možnost rozšířit autoritu Svaté Stolice„. Tak začalo 1260 let pronásledování, tak jak to bylo předpovězeno biblickým proroctvím (Dn 7,25; Zj 12,6.14; 13,5-7).
Tragické je, že se církev s pomocí státu snažila vnutit své dekrety a učení všem křesťanům. Mnozí opustili svou víru, protože se báli pronásledování, zatímco ti, kdo zůstali věrní učení Písma, prožívali kruté pronásledování. Křesťanský svět se stal bitevním polem. Mnozí byli uvězněni nebo popraveni v Božím jménu! Během 1260 let pronásledování prožívaly miliony věrných věřících obrovské utrpení a někteří zaplatili svou věrnost Kristu životem.
Každá kapka prolité krve vrhá stín na Boží jméno i na Ježíše Krista. Nic neuškodilo křesťanství více než nelítostné pronásledování. Takové jednání církve zcela překroutilo pohled na Boží charakter a také učení o očistci a věčném trápení vedlo mnoho lidí k tomu, že zcela odmítli křesťanství.

Již dlouho před vznikem reformace, se uvnitř katolické církve ozývaly hlasy proti nemilosrdnému zabíjení odpůrců, proti domýšlivým vyhlášením a demoralizující zkaženosti. Neochota církve reformovat se, dala v 16. století vzniknout protestantské reformaci. Její úspěch byl velkou ranou pro autoritu a vážnost římské církve. Prostřednictvím protireformace pokračovalo papežství v krvavé snaze zničit reformaci, ale postupně prohrávalo boj se silami, které bojovaly za občanskou a náboženskou svobodu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Je v současné postmoderní době stále ještě místo pro církevní struktury?


Odkaz na zajímavý a poučný článek Petra Vaďury   -  Církevní struktury






Re: Zatienenie Kristovej kňazskej služby. (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Čtvrtek, 27. listopad 2008 @ 10:44:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zatienenie Kristovej kňazskej služby. Ôsma kapitola Danielovho proroctva hovorí o spore medzi dobrom a zlom a o Božom konečnom víťazstve. Z tejto kapitoly vyrozumievame, že medzi uvedením Krista do veľkňazskej služby a očistením nebeskej svätyne určitá pozemská moc zatieni Kristovu službu.
Baran v tomto videní predstavoval Médsko a Perzsko (Dan 8,3) – ríšu dvoch rohov, z ktorých vyšší vyrástol neskôr. To jasne zobrazuje jej dve fázy a dominantnú perzskú časť kráľovstva, ktorá prišla neskôr. Podľa Danielovej predpovede toto východné kráľovstvo rozšírilo svoju moc „na západ, na sever a na juh“ a „mohutnelo“. (Dan 8,4)

Kozol s veľkým rohom prichádzajúci zo západu symbolizoval Grécko s jeho „prvým kráľom“ Alexandrom Veľkým. (Dan 8,21) Alexander prichádzajúci „zo západu“ rýchlo porazil Perziu. Niekoľko rokov po jeho smrti bolo Grécko rozdelené na „štyri kráľovstvá“ (Dan 8,8.22) – kráľovstvo Kasandrovo, Lysimachovo, Seleukovo a Ptolemaovo.

„Na konci ich kraľovania“, (Dan 8,23) t.j. na sklonku rozdelenej Gréckej ríše, mal povstať „malý roh“. (Dan 8,9) Niektorí sa domnievajú, že toto proroctvo naplnil Antiochus Epifanes IV., sýrsky kráľ, ktorý v 2. stor. pr. Kr. na krátky čas ovládol Palestínu. Viacerí reformátori však stotožnili malý roh s Rímom v jeho pohanskom i pápežskom období. S týmto výkladom sa pozoruhodne zhodujú údaje z Danielovho proroctva, kým s iným výkladom nie. 32 Všimnime si nasledujúce body:

a) Moc malého rohu siaha od pádu Grécka do „času konca“. (Dan 8,17) Tomuto opisu zodpovedá len pohanský a pápežský Rím.

b) Danielove proroctvá z 2., 7. a 8. kapitoly sú obsahovo zhodné. Socha so štvorakého kovu z Dan 2 a štyri šelmy z Dan 7 predstavujú tie isté svetové ríše: Babylon, Médsko-Perzsko, Grécko a Rím. Nohy zo železa a hliny a desať rohov štvrtej šelmy predstavujú rozdelenie Ríma. Tieto oddelené štáty mali existovať až do druhého adventu. Všimnime si, že obe proroctvá poukazujú na Rím ako nástupcu Grécka a ako poslednú ríšu pred druhým adventom a konečným súdom. Malý roh z Dan 8 zapadá do toho istého súvisu. Nasleduje po Grécku a je nadprirodzeným spôsobom zničený alebo „rozdrvený bez ľudského zásahu“. (Dan 8,25; pozri Dan 2,34) 33

c) Médsko-Perzsko sa nazýva „veľké“, Grécko je pomenované „veľmi veľké“ a „malý roh“ ako „nadmieru mohutný“. (Dan 8,4.8.9) Rím, jedna z najväčších svetových mocností, zodpovedá tomuto opisu.

d) Len Rím rozšíril svoju ríšu na juh (do Egypta), na východ (do Makedónie  a Malej Ázie) i smerom „k nádhernej krajine“ (do Palestíny) presne podľa prorockej predpovede. (Dan 8,9)

e) Rím povstal proti „Kniežaťu zástupov“, „Kniežaťu kniežat“, (Dan 8,11.25) teda proti Ježišovi Kristovi. „Proti nemu, proti jeho ľudu, ako aj proti jeho svätyni viedla moc Ríma najneslýchanejší boj. Prorocký opis sa zhoduje s pohanskou i pápežskou fázou Ríma. Kým pohanský Rím odporoval Kristovi a skutočne zničil jeruzalemský chrám, cirkevný Rím účinne zatienil Kristovo kňazstvo a jeho prostrednícku službu, ktorú Spasiteľ koná v záujme hriešnikov v nebeskej svätyni. (Pozri Žid 8,1.2.) Urobil to tým, že dosadil kňazstvo, ktoré ponúka odpustenie prostredníctvom ľudí.“ 34 Toto odpadnutie malo úspech, pretože „zvrhlo pravdu na zem; čo robilo, to sa mu darilo“. (Dan 8,12)




Re: To, čo bolo v Písme o biskupoch, kňazoch a diakonoch len naznačené... (Skóre: 1)
Vložil: isim v Pátek, 28. listopad 2008 @ 08:57:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Elo,
je jistě dobré a přínosné přečíst si i tyto listy nebo i jiné dokumenty a ale i některá fakta v historii. Pokud člověk hledá odpovědi na některé otázky.

Myslím si však, že bude-li čtenář pozorný, jistě mu neunikne, postupný odklon anebo i velký úpadek, po odchodu apoštolů Pána Ježíše a jejich přímých následovníků. - Myslím, že ten průnik světa a světského způsobu vládnutí a moci do církve je zřejmý. Ty velké a neúměrné důrazy na poslušnost autority biskupů, nebo i výnosy některých papežů jsou zcela viditelné.

Přesto je také i zřejmé, že víra, i v těchto velmi těžkých podmínkách a útrapách přežila, a dochovala se nám až do dnešního dne. (Toto však určitě není zásluha těch, kteří činili nebo i činí, tyto velmi špatné věci, ale zřejmě těch prostých a skutečně věrných Pánu, ať už se nacházeli kdekoliv, buď někde u katolíků, nebo třeba i v reformaci. Protože, i jen doutnající víru v prostém lidu nelze naprosto vyhubit, neboť nad tím jistě bdí Boží prozřetelnost.)

Nedivím se však některým bratřím protestantům, že v těchto velmi zlých a špatných věcech, které se děly, vidí působení antikrista. (Vždyť to bylo předpovězeno samotným Pánem a také i apoštolové o tom píší a tyto věci zmiňují, že vyvstalo mnoho antikristů a že ta nepravost již působí. Tedy už v jejich době.)

Pokud jde o autority, tak s Tebou souhlasím, jistě si Pán povolává a má i autority v církvi, tyto autority by však měly být povolány především Jím samotným anebo potvrzeny prorocky a z vnuknutí Ducha Svatého. A nikoli pouhou lidskou volbou a lidským potvrzením. Jak jsem již jinde zmínil.

isim  




Re: To, čo bolo v Písme o biskupoch, kňazoch a diakonoch len naznačené... (Skóre: 1)
Vložil: neum v Úterý, 02. prosinec 2008 @ 11:14:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Národe holubí,

Oznamuji vám tímto, že Colin se nadále nemůže zůčastňovat těchto diskusí, neb mu jsou anonymně a svévolně zadržovány diskusní příspěvky, podobně jako na jaře Olinovi.
 
Jistě víte, že není sám. To podivné bratrstvo, které ovládá tento portál, a je reprezentováno jistým Tomášem, jednoduše podvádí, když na hlavní stránce tvrdí, že zde můžeme svobodně diskutovat na křesťanská témata. Ve skutečnosti touto diskusí ze tmy manipulují, jakmile se jim zdá, že by se mohla ztratit jimi zvolený směr, zabraňují lidem, aby spolu mluvili. Vidíme to tu stále znovu a znovu - Sciurus vulgaris je blokována od té doby, co je méně vulgaris a aspoň trochu sapiens. A je to tu zas a znova. A nemá to žádný racionální důvod vyjma ovlivňování veřejného mínění. Samozřejmě tomu nelze zabránit, ale je třeba aby tato internetová lumpárna se dostatečně proflákla. Tím se taky snažím omluvit, že se takto vlamuji do diskuse, a až na další se loučím slovy

Servít je vůl!         a         Granosalis je zmanipulovaný!



Stránka vygenerována za: 0.47 sekundy