 |
Právě je 240 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: gregorios777
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 125361292 přístupů od 17. 10. 2001
|
|  |
Povzbuzení: Církev a naplnění našich potřeb...
Vloženo Úterý, 09. září 2008 @ 22:33:43 CEST Vložil: Olda |
poslal demagog Před několika měsíci jsem v Brně navštívil jeden sbor hlásící se k hnutí víry. Po shromáždění jsem měl možnost hovořít s bratrem starším. Mluvili jsme o mnoha věcích, například i o tom, jak se pozná "pravá církev." Jeho názor zněl, že pravá církev je ta, ve které jsou plně naplněny potřeby všech členů sboru.
Já osobně s tímto názorem nesouhlasím.
V době zkoušky měl Job plno nenaplněných potřeb, na rozdíl od svých spokojených, bohatých, zdravých přátel. A přesto právě Job byl Bohu v té chvíli mnohem blíže, než ti, kterým nechybělo nic. Bůh dokonce jim říká: Nemluvili jste o mně tak náležitě, jako můj služebník Job. Jak to? Neříkali snad spoustu krásných, moudrých frází?
Slyšel jsem vyprávět zajímavý příběh. To Bůh dovolil jednomu číňanovi, aby navštívil peklo. Uviděl tam dlouhý stůl, na něm plno lákavého jídla. Za stolem sedělo mnoho nespokojených, hladových lidí. Kde se stala chyba? Tito stolovníci měli k dispozici namísto příborů jenom strašně dlouhé hůlky. Čínskými hůlkami se špatně jí i v normální velikosti, natožpak v nadměrných rozměrech. Žádný ze strávníků nebyl schopen dopravit pokrm do svých úst. Prostě to nešlo.
A pak byl náš turista pozván k navštěvě nebe. I zde spatřil hodně dlouhý stůl s mnoha talíři dobrého, chutného jídla, obklopeného lidmi, kteří měli k dispozici stejné, abnormálně dlouhé, čínské hůlky. Ale tito strávníci zářili spokojenostím, štěstím, veselostí, najezením. Čím to? Každý z nich totiž svými extrémně dlouhými hůlkami nekrmil sám sebe, ale svého spolustolovníka naproti.
Občas slýcháváme nářky. Na počet a délku chval, na délku kázání, na délku shromáždění, počet domácích skupinek. Na počet duchovních darů. Ozývá se nespokojenost, nenaplněnost potřeb. A tak hledíme za ramena, zda-li je nějaký lepší sbor, kde by nám mohlo být lépe...
Kristus ukazuje dvě cesty: Jedna pohodlná, široká. Můžeme ji nazvat i cestou Jobových přátel. Cesta spokojenosti, cesta za naplněním potřeb. Druhá cesta je úzká. Je spojená s nesnázemi, se sebezapřením. Začínám si uvědomovat, že práve tato nepříjemná cesta utrpení, nenaplněností, nás přibližuje k Bohu. Když Pavel volal k Pánu, odstraň z mého těla osten, dostalo se mu odpovědi: Stačí, když más Mě, skrze tvou slabost Já se oslavím.
Možná každý z nás si neseme podobný osten. Možná si říkáme, že ta či ona okolnost v našem životě nám brání v našem dokonalém štěstí. Nemusí to být zrovna v našem těle. Ale třeba v naší rodině, v našem manželství, v našem sboru. Nerozumí nám manželka, nebo ve sboru nemáme "adekvátní práci," anebo se nám nechce starat o postižené děti, zdraví nefunguje, tělo selhává. Pavel se své nepohodlnosti nemohl zbavit svým vlastním aktem, my možná můžeme. Stačí třeba jednou zalhat, abychom získali tak zvaný klid, stačí opustit našeho partnera, naší rodinu, náš sbor. Můžeme zavřít dveře a jít o dům dále.
Ale Bůh nás vyzívá, abychom nesli svůj kříž, abychom si vzájemně nesli břemena, jedni druhých. Věřím, že v onom batohu, který nemáme sundávat ze svých zad, jsou ukryté také chyby, nedokonalosti, nedostatky našich bratrů a sester, které právě nám třeba lezou na nervy. Ale co když se Pán chce oslavit právě skrze naší pokoru, trpělivost, odevzdání se? Co více oslaví Pána, než když nám postačí, že máme Jeho a budeme se radovat, že skrze naši slabost se Pán oslaví? Věřím, že k Bohu se spíše přiblížíme skrze neklid, který snášíme pro Krista, než skrze jednu lež či zavřené dveře, které nás tohoto neklidu zbaví.
Křesťanství považuje rodinu za svoji velkou hodnotu. Když se přijímal zákon o registrovaném partnerství, hodně se v církevních kruzích halasně vykřikovaly fráze jako "tradiční rodina" a "křesťanské základy společnosti." Ale nakolik toto poselství činí věrohodným naše vlastní skutky? Nakolik se my, křesťané, chováme podle našich slov? Vždyť kolik jen existuje církví a církviček, které se stále více a více rozkladají! A to nemusíme chodit do historie a do dalekých krajů, můžeme zůstat doma. Jenom od sametové revoluce se v České republice rozpadlo hned několik církví a sborů, například Jednota Bratrská, kvůli komunistické minulosti se rozkmotřili v jedné luterské církvi, složitým obdobím dnes prochází bratrská jednota babtistů. Mimochodem, věděli jste, že u nás existují 4 (slovy čtyři) církve augšpurského vyznání? Já osobně jsem to netušil. Jedno vyznání a čtyři církve. A ani naše CB není imunní, před pár lety se rozpadl například sbor CB v Litvínově, kde skupina kolem bývalého staršího sboru, odešla a usadila se na zelené louce. Tu se bratři pohádají kvůli odlišnému pohledu na provozování obchůdku s náboženskou tématikou, onde kvůli stavbě nových sídel či přestavbě sídel starých, jinde si vyčtou minulost, někde budoucnost. A satan se raduje
A všude slyšíme: Já, já, já... Já jsem cítil, já jsem potřeboval, já měl pravdu... Já byl nedoceněn, já byl nevyužit, já jsem se necítil dobře... Neměli bychom začít přemyšlet: Ty, ty, ty? Co ty cítíš, co ty potřebuješ, co si ty myslíš? Anebo ještě lépe: Bůh, Bůh, Bůh? Co Bůh cítí, co Bůh potřebuje, co si Bůh myslí? Jsme však členové sboru proto, abychom naplňovali SVÉ potřeby? Neměli bychom se spíše dívat po potřebách druhých? Požehná nám Pán zavírání dveří pro naši pohodlnost, anebo naše sebezapření? Požehná nám Pán spíše tvrdošijné lpění na svém názoru, anebo podřizování se jedni druhým? I kdybychom měli utrpět škodu, copak nám ji Pán mnohonásobně nevynahradí? Máme svými extrémně dlouhými húlkami krmit sebe, nebo druhé?
Možná v církvi nenajdeme naplnění vlastních potřeb. Ale za to se můžeme podívat, jaké potřeby mají naši sourozenci v Kristu. Nečekat, až se někdo ujme nás, ale v rámci svých možností pomoci druhým.
|
Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: runa v Středa, 10. září 2008 @ 14:58:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | MYSLÍM, ŽE BY SPÍŠ BYLA DOBRÁ ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA:
: soustředění se na druhé často vede druhé k upnutí se na mou osobu- a za druhé jsem díky tomu vyhořela - myslím, že Ježíš učil něco jiné: soustředit se na Něho.ono v dnešní době je to ještě vyextrémované - nevím zda proto, že jsme se kdesi od někoho naučili rabotat , rabotat, rabotat a nebo možná jen proto , že se pachtíme za úspěchem a podléháme tak zvané modle výkonu . zažila jsem sbory , kde se všichni pachtili a pracovali , kdo nesloužil cítil se méněcenně/třeba jen proto , že na to neměl- znám takové lidi , třeba muže, kterého pustili z vězení a myslím, že by se ted měl soustředit na uzdravení-ve vězení byl několikrát znásilněn a na to , aby mohl žít kvalitní život- vzdělání , práce , bydlení -místo toho slouží o stošest a jednou začas se vždycky jeho život sesype jako doměček z karet/dnes je kladen na člověka přiliš vysoký nárok- nestačí jen prostě žít v poslušnosti Bohu ale neřekl Ježíš , chudé budete mít neustále u sebe a také Marto , Marie si dobře vyvolila ...... učedníci nejdříve chodili s Ježíšem a pak je On začal vysílat :)
|
|
|
Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 10. září 2008 @ 17:03:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Satan je otec rozdělení. Černí proti bílým, Češi proti Němcům, katolíci proti protestantům, Horní konec proti Dolnímu konci, ženy proti mužům. To všechno má jednoho společného jmenovatele. Rozděl a panuj!
To proto ve svých komentářech neustále zdůrazňuji: Není jenom vztah k Bohu, ale i vztahy k bližním, které jsou neméně důležité. Katolík navíc věří, že není nejpodstatnější, zda člověk ještě žije, či zda je už po smrti. Věříme, že život smrtí nekončí a vztah lásky přetrvává. Zatímco satan rozděluje, Bůh se s našimi bližními ztotožňuje: "Co jste učinili jednomu z těchto nejmenších, mě jste učinili".
To je závažná informace. Není žádné "soukromé" náboženství s Bohem bez účasti lidí ostatních. Boha je třeba milovat ve svých nejbližších.
Aby se výrazy "tradiční rodina" a "křesťanské základy společnosti" nestaly prázdnou frází, záleží především na nás, na svědectví našeho života.
Statistiky zatím napovídají, že největší rozvodovost - přímo katastrofální má kraj Karlovarský a Ústecký, nejmenší rozvodovost pak kraj Vysočina a Jihomoravský. I když čísla jsou i tam vysoká.
Jak to odpovídá náboženské skladbě obyvatelstva, posuďte sami.
|
Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Středa, 10. září 2008 @ 17:49:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, nieco podobne uci aj hinduizmus. Ale aj tak nechapem preco by som sa mal spajat s okultizmom a New Age iba pre to aby medzi nami nebolo "rozdelenie" ... a komunikovat s mrtvymi iba pre to lebo to uci nejaky staro-babylonsky kult? Vedel by si mi to vysvetlit ?
Iz.8,19 : „Řeknou vám: "Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají." Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých?" 1 Tesalonickým 4:16 lebo keď (zaznie) povel a hlas archanjela a Božia trúba, sám Pán zostúpi z neba, a najprv vstanú tí, čo umreli v Kristovi, 17 potom my, ktorí zostaneme nažive, budeme spolu s nimi uchvátení v oblakoch do vzduchu v ústrety Pánovi, a tak budeme stále s Pánom. K teme:
|
]
Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 15:22:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Neprovádím okultismus, ani nejsem vyznavač starobabylonského kultu. Nesípám, ani nemumlám, má řeč je čistá a jasná. Na nic se mrtvých neptám, ale pokud jsou už u Boha, prosím je, aby se za mě u Boha přimlouvali.
(Ř 8,10) Jestliže však je Kristus ve vás, je sice tělo mrtvé
kvůli hříchu, ale duch žije kvůli
spravedlnosti.
|
]
|
|
Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Gregorios777 v Středa, 10. září 2008 @ 23:01:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) |
Církev, ve které jsou plně naplněny potřeby všech členů (je-li toto jediným cílem), je církev humanistická a antropocentrická, která si myslí, že Bůh je zde pro uspokojování lidí.
Avšak opak je pravdou. Lidé jsou zde pro uspokojení potřeb Božích, zejména Boží vůle a co je nejdůležitější - jsou tu pro Boží Slávu, která je nade vše.
Bůh se netočí především kolem lidí. Lidé se mají točit kolem Boha a tak, jako Abizag Sunamitská opatrovala krále Davida (1Král 1,1-4)
|
Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 13:41:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Avšak opak je pravdou. Lidé jsou zde pro uspokojení potřeb Božích,
zejména Boží vůle a co je nejdůležitější - jsou tu pro Boží Slávu,
která je nade vše.
Gregu, Gregu!
Snad mě schválně provokuješ, abych tě musel opravovat.
Bůh je naprosto soběstačný, nepotřebuje naprosto nikoho, kdo by musel uspokojovat jeho potřeby. Ve všem si vystačí sám, není na nikom závislý. Bůh tedy nestvořil lidi pro uspokojení svých potřeb - to je obrovská hereze.
Bůh stvořil lidi z lásky k nim, jako nezištný dar. To proto, aby s námi sdílel své bytí, poněvadž být je lepší, než nebýt. Bůh přece stvořil člověka a viděl, že je to dobré.
|
]
Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 15:44:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Oko,
ty humanisto, měl bys vědět, že Bůh dělá v první řadě vše pro SVOJI SLÁVU!
|
]
Re: Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 16:48:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Gregu Bůh ve tvém podání ale potom nevyznívá ani jako Láska, ale spíš jako egocentrický sobec, který usiluje v prvé řadě o svoji slávu.
Jsi mimo, mimo, mimo....
(Fp 1,9-11) A modlím se za to, aby se vaše láska ještě víc a více
rozhojňovala v poznání a ve vší vnímavosti,
tak abyste rozeznávali důležité věci od nedůležitých,
abyste byli upřímní a bezúhonní až do Kristova dne
a byli naplněni ovocem spravedlnosti, které nesete skrze
Ježíše Krista ke slávě a chvále Boží.
Skrze Krista je Bůh oslaven, ale sláva a chvála je důsledkem, ne příčinou Stvoření.
(J 1,14) A to Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi (a viděli
jsme jeho slávu, slávu, jakou má Jednorozený od Otce), plné
milosti a pravdy.
(Fp 4,19-20) Můj Bůh pak podle svého bohatství slavně naplní každou vaši
potřebu v Kristu Ježíši.
Našemu Bohu a Otci tedy buď sláva na věky věků. Amen. Na Boží slávě budeme mít přece i my svůj podíl. (2.Te 2,14) K tomuto spasení vás povolal naším evangeliem, abyste
došli slávy našeho Pána Ježíše Krista.(1.P 1,7) aby se pravost vaší víry (mnohem dražší než zlato, které
pomíjí, ačkoli se zkouší ohněm) ukázala k vaší chvále, cti a
slávě při zjevení Ježíše Krista.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 18:16:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Oko,
píšeš:
///Bůh ve tvém podání ale potom nevyznívá ani jako
Láska, ale spíš jako egocentrický sobec, který usiluje v prvé řadě o
svoji slávu.///
To si myslíš jen proto, že neznáš Boha. Bůh je Láska, ale zároveň mu jde v první řadě o Jeho Slávu, a to zcela zaslouženě, On je jí HODEN.
Bůh je Láska, ale je také Spravedlivý a nikdy není Láska na úkor své pravdy, spravedlnosti, svatosti a slávy. Jinak by množství lidí neskončilo nakonec v ohnivém jezeře, kdyby Boží Láska byla více, než Boží Spravedlnost.
Máš špatný žebříček Božích hodnot. Kdyby jsi znal Písma, věděl bys, že Boží Sláva je pro Pána to nejcennější.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 20:46:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Na druhou stranu, Bůh je už dneska relativně slavný.
Miliarda machomatánů Jeho Jméno opěvuje 5x denně.* Miliarda hinduistů a spol. se Jej snaží nějak zapasovat do svýho modlářství a pod.* Miliarda Číňanů je přesvědčovaná vo tom, že neexistuje.*
Vidíte, jak je slavný.
Otázkou je, jestli Bůh chce do Nebe raději rozjásaný davy, anebo skutečně spokojený vobčany. Může mít obojí, není to pro Něho problém, ale otázka je, co vlastně chce, případně v jakym poměru.
*údaje sou zaokrouhlený
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 21:17:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já neříkám, že není hoden slávy. Dokaž co tvrdíš, že mu jde v první řadě o slávu, to že je pro něho to nejcenější.
|
]
Re: Re: Re: MIMOCHODEM FRAJERE , TOBE BY MĚLO JÍT O JEHO SLÁVU:) (Skóre: 1) Vložil: runa v Pátek, 12. září 2008 @ 08:50:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | a pokud bude Otec oslaven- lidé Ho poznají- o to jdeeeeeeeeeeeeeee |
]
Re: Re: Re: Re: MIMOCHODEM FRAJERE , TOBE BY MĚLO JÍT O JEHO SLÁVU:) (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Pátek, 12. září 2008 @ 10:22:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ale Otec už je oslaven, a přesto ho moc lidí nezná, sám bych toto netvrdil o nikom ani tomto portále ze 100%.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: MIMOCHODEM FRAJERE , TOBE BY MĚLO JÍT O JEHO SLÁVU:) (Skóre: 1) Vložil: runa v Pátek, 12. září 2008 @ 10:44:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, myslela jsem to spíš tak, že člověk pozná, že Bůh jest- poznat Boha je cesta - a čím déle jsme s ním, tím HO poznáváme- je to o letech ne o super učení ,ale o tom,že člověk hledá a chodí s Ním. Nebo aspon já tak prožívám, že čím déle věřím, tím lépe Ho znám, jsou období, kdy mám pocity , že Ho neznám vůbec a , že nejsem schopná porozumět Jeho jednání- a někdy jdu jen slepě /podle slova/myslím nevidím vpravo ani vlevo,přijde mi, že je kolem mě naprostý chaos-ale bude se držet toho, že Bůh je dobrý /jinak na to Ho opravdu v celé podstatě poznat máme velmi omezený mozek |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pátek, 12. září 2008 @ 00:46:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Gregu,
a ty bys měl vědět, že Boží sláva je vyjádřený Bůh = vyjáření Boha a že vyjádřením trojjediného Boha je Církev = Tělo Kristovo = Nevěsta Kristova = Choť Beránkova = Nový Jeruzalém - vyjádření trojjediného Boha ve věčnosti, zářící Boží slávou.
Zj 21:2-3 A to svaté město, nový Jeruzalém, jsem uviděl sestupovat z nebe od Boha, připravené jako nevěsta ozdobená pro svého muže. A uslyšel jsem mocný hlas z trůnu/nebe, který řekl: „Hle, Boží stánek s lidmi; bude přebývat s nimi a oni budou jeho lid, a sám Bůh bude s nimi a bude jejich Bohem. přímá řeč končí ve verši 4.
a ještě verše 9-11 Vtom přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran, a promluvil se mnou slovy: „Pojď, ukážu ti Nevěstu, ženu Beránkovu.“ V Duchu mne odvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, mající Boží slávu. Jeho jas je podobný nejvzácnějšímu kameni, je jako kámen jaspis, čistý jako křišťál. Srovnej se Zj 4:2 Ihned jsem se ocitl v Duchu/v duchu. A hle, v nebi stál trůn a na tom trůnu někdo seděl. A ten, kdo na něm seděl, byl na pohled jako kámen jaspis ...
Bez svého lidu Bůh nemůže být vyjádřen. Jestliže Mu tedy jde především o Jeho slávu, znamená to, že Mu jde o to, aby získal svůj lid, který by Ho vyjadřoval - to je největší touha Božího srdce a cíl Jeho budování. Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 12. září 2008 @ 10:23:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hezký závěr - souhlasím.
|
]
a Bůh litoval, že stvořil člověka (Skóre: 1) Vložil: runa v Pátek, 12. září 2008 @ 08:48:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | nejdřív Bůh řek , že je to dobré , že nás stvořil a pak , když viděl , co pácháme na zemi , litoval, že nás stvořil
a jinak i když je soběstačný neni tu Bůh od toho , aby kolem nás tancoval a vyplnoval naše potřeby- abych řekla pravdu , už mě lidi štvete , se všema svejma potřebama.-jen vysáváte druhý a na BOha jste naštvaný , nebo celkově manipulativní, abyste si žili podle svých představ..... Bůh před nás položil život nebo smrt , je na nás -co si vybereme- a je jedno kde? co měli říkat věřící v koncentrákách? nebo , co maj říkat ti, kteří jsou pronásledování ? je uplně jedno ,jestli jsou nebo nejsou naše potřeby naplnovány-stále je tu Bůh, který je záchrana jednou pro vždy - a je jedno v jaké jsme situaci, vždycky je důležité , abysme si vybrali život .... JE TO NA NÁS!!!!!!!BŮH NÁM DAL VŠECHNO , CO K TOMU POTŘEBUJEM |
]
|
|
Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Willy v Středa, 10. září 2008 @ 23:36:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Před několika lety jsem v supermarketu v Brně potkal bratra významného postavení ve sboru hlásícímu se k hnutí víry a on se mne ptal: jak se máš? Odpověděl jsem mu po krátké pauze takto: Víš, my nejsme povoláni k tomu, aby jsme se měli dobře, ale proto, abysme činili Boží vůli! Jeho reakce? - "Chceš mě rozhodit nebo co?" Tož tak.
willy |
Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 07:51:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
A pak, když jsi odešel, tak určitě začal lámat tvoji kletbu a pořád dokola vyznával:"Nestane se tak. Budu prosperovat! Odstup satane."
"Cokoli řeknu, budu mít...."
|
]
Re: Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: runa v Čtvrtek, 11. září 2008 @ 09:49:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | njn, jenže je asi stejně pok kletbou , když hlásá jiné evangelium než Pavel |
]
|
|
Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Irena v Pátek, 12. září 2008 @ 01:11:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Moc hezké svědectví. Pán je neskonale dobrý a dává víc, než za co prosíme, nebo čemu rozumíme. Pán naplňuje slavně každou naši potřebu v Kristu Ježíši.Sláva Jemu, když se člověk modlí ve shodě s Jeho vůlí, kterou zná z Jeho slova, pak má všechny potřeby naplněny tak, jak potřebuje.
Irena |
Re: Re: Církev a naplnění našich potřeb... (Skóre: 1) Vložil: Irena v Pátek, 12. září 2008 @ 01:36:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Omlouvám se, tato odpověď měla být vložena k článku Jak jsem bydlel.
I. |
]
|
|
|
|