Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Michal.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 9, článků celkem: 16224, komentáře < 7 dní: 392, komentářů celkem: 399134, adminů: 60, uživatelů: 5084  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 37 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
109592193
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Vyjímečný Kristus
Vloženo Čtvrtek, 04. září 2008 @ 17:48:19 CEST Vložil: Olda

Kázání poslal donkichot

Kázání  na Kol 1: 15-22  

Kdysi ve třicátých létech minulého století se americký theolog Reinhold Niebuhr zabýval společenským jevem nacismu a bolševismu. Je pozoruhodné, že v době, kdy tato ideologická hnutí byla na svém výsluní a v plné moci, Niebuhr obě správně popsal a odhalil jejich příčiny. Ztělesňovali pro něj společenský hřích ospravedlňovaný vývojovou teorií. Žel, tento druh hříchu se páchá dodnes ve jménu pokroku a dobra, které tento pokrok údajně přináší.

Nacisti i komunisti se dopouštěli stejné ideologické pýchy. Považovali se za nejpokrokovější, nejlépe vyvinuté, což vedlo k následující úvaze: pro blaho svého společenství ( v případě nacismu jím byl německý národ, v případě komunismu dělnická třída) se podle práva plynoucího z vývojové teorie mohou, ba musí, konat takové skutky, které se běžně označují za zločin. Řeknete mi, nač nám toto povídáš téměř dvacet let po komunistické době a přes šedesát let po nacismu?

Neříkal bych to, kdyby  myšlenky založené na úplně stejném předpokladu nebušily do nás ze všech stran, v každé denní době, ze všech sdělovacích prostředků, které si moderní člověk vymyslel, aby klamal svého bližního a zaváděl jej dál do temnější hloubky postmoderní ideologie. Bratří a sestry, myslíte, že nás nejvíce ohrožuje  komercionalismus a konzumenství. Nikoli, hrozba z této strany ztěží překoná výši našich finančních příjmů, které v mnoha případech nejsou až tak vysoké. Boží protivník, satan, je mnohem záludnější a protřelejší, než aby zůstal jen u lákadla cinkání peněz a vzývání mamonu. Jeho cílem je našeptat ti pomluvu, neboť  je to ďábel ďábelský (diabolos = pomlouvač), že nemusíš věřit v Pána Ježíše Krista, abys byl spasen, ba dokonce, že ani nemusíš toužit být spasen, protože neexistuje zatracení. Jak by taky mohlo existovat, když všichni žijeme v této pozemské blaženosti, užíváme si dobrých darů a žijeme akčně a naplno. Mohu se mít dobře již hned dnes, a musím dělat všechno, aby tomu bylo tak, bezohledně na součlověka a bezohledně na Pána Boha. Nač mi je Kristus, když existuje bezpočet cest k blaženosti.            

Věc se má však poněkud jinak. Bratří a sestry, myslíte si, že bez Krista můžeme být křesťany? A myslíte si, že být křesťanem je něco takového jako být budhistou, či hinduistou, či mohamedánem anebo židem? Zkrátka, že já jako křesťan se řadím do kategorie vyznavačů jednoho ze světových náboženství, mezi religiózní a duchovní lidi, kteří vědí, že nad hmotářstvím je duch a duc*****, které mohu v sobě pěstovat a stát se tak dokonalým? Tento způsob uvažování  připouští, že vyznávání Krista není nic výjimečného, že je to součást religiózního rozměru člověka napříč jeho kolektivním bytím. Jenže vyznávání Pána Ježíše Krista je věc podivuhodná a výjimečná. Podivuhodnost a výjimečnost tohoto vyznávání nespočívá totiž na vyznávajícím, ale na vyznávaném. Nechodíme přece do kostela, protože je to věc obyčejná, ale protože je to věc neobyčejná. Ba přímo předivná. Protože se zde setkáváme s oslaveným vzkříšeným Pánem Ježíšem Kristem, který  předsedá, je hlavou, našemu shromáždění (církvi). Církev je živým organismem (tělem, tělesem), pouze když je shromážděna kolem svého oslaveného Pána přítomného v Duchu svatém. Církev se koná jen tam, kde je On. Podmínkou církve tedy nejsou církevní řády, kanonické právo a vysvěceni kněží, jak si to někteří pomýleni lidé myslí. Církev není ustanovena člověkem ale Bohem. Byl to sám Bůh Otec, který se rozhodl i učinil. Přenesl nás z moci temnosti do království milého Syna svého. Vyjímečnost křesťanství spočívá na jedinečné zprávě o zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista.            

Dnešní text nám sděluje, že lidi bez Krista jsou v moci temnosti. A to i dnešní postmoderní lidi. A v tom, že obyčejný český člověk, je schopen zavrhnout Krista a brublat ve svém břichu jakési údajné meditace a myslet si, že tím dospěl k dokonalosti, můžeme spatřovat důkaz nefalšovaného působení moci temnosti. Budhistickou meditací a hinduistickou modlitbou spějí tito zoufalci k duchovnu. Avšak k jakému duchovnu? Jelikož popírají Krista, je to duc***** antikristovské, jelikož odmítají Krista, stávají se Kristovým protivníkem, tedy je to satanské duc*****, mluví o Kristu nepravdu, neboť tvrdí, že nalezli jinou cestu než Krista, pomlouvají Krista Pána, tedy je to ďábelské duc*****.            

Jedinou cestou je Kristus. Trygve Gulbranssen napsal své vyznání v románu Není jiné cesty, že tou cestou je Kristus. Je to cesta Boha za člověkem, k člověku a pro člověka. Učinil ji Kristus s autoritou od Boha a s autoritou Boha. Člověk se nemůže sám od sebe vyprostit z moci temnosti. Jeho snaha o zbožnění sebe produkuje duchovní sílu, která jej zdolává a přesahá. Je to zlá síla, zlá mocnost, která zaslepila dnešním lidem oči i úsudek. Je to to transcendento, které dnešní vyvolávači duc***** vzývají, které Bible nazývá hříchem, který je podstatou satanství a ďábelství. Pro modláře není království Boží určeno.            

Odmítání Krista, který je vyjímečný a jediný dává smysl Božímu stvoření a přesahá všechny moci a vlády, lze považovat  za potupu Božího majestátu. V něm přebývá všechna plnost, On je především a všechno jím stojí.            

Tento text se považuje za jeden z biblických důkazů o preexistentním Kristovi. Vypovídá tak o Kristově svrchovanosti. Lidem v době Pavla tlumočil tento text, že všechny nebeské mocnosti a síly, kterých se zřejmě báli, jsou Kristu podřízeny a musí se mu kořit. Jeho prvorozenství zdůrazňuje rovnost právní moci s Bohem Otcem nade vším stvořením v nebesích i na zemi, nad tím, to co můžeme poznat ale i nad tím, co nemůžeme poznat.           

Apoštol tento text nepsal proto, aby křesťané v Kolosis pobili všechny ranné gnostiky, a tak se zbavili bludu. Nikoliv, to by nebyla cesta Kristova. On chtěl, aby chodili tak, jak přijali Krista Ježíše Pána. A aby je ti moudří ze světa a moudří podle světa  neobloupili svou moudrostí, klamlivou líbezností lidských ustanovení podle živlů tohoto světa. Naopak, poukazuje na smysl utrpení v životě člověka. Člověk nežije zde pro to, aby si užíval, ale pro to, aby na něm ukázal Bůh svoji moc. My reformovaní křesťané jsme v Bibli vyčetli, že Bůh se oslaví svou milostí na těch, které vyvolil a předurčil, aby byli s ním, a přísným trestem se oslaví na těch, kteří potupili jeho majestát odmítnutím Krista, který nás smířil s Bohem, a tak na sobě potvrdili, že byli předurčeni k zatracení. Koříme se proto před Bohem a uznáváme moc Krista Krále a chceme chodit hodně Pánu ke vší jeho líbeznosti, v každém skutku dobrém vydávat ovoce a růst ve známost Boží. Aby jedinému Bohu byla čest a sláva až na věky, a to byť žijeme, nebo umíráme.


"Vyjímečný Kristus" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.16 sekundy