poslal Nepřihlášený ukázka z bakalářské práce Ester Pěkné
KONZERVATIVNÍ EVANGELIKÁLOVÉ V POLITICE SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH
OBSAH:
1. ÚVOD
2. STÁT A CÍRKEV VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH
2.1 První osadníci
2.2 Duchovní obrození národa
2.3 Oslabování protestantské výlučnosti
2.4 Ústava Spojených států amerických
3. EVANGELIKALISMUS
3.1 Konzervativní linie
3.1.1 Křesťanský fundamentalismus
3.1.2 Neofundamentalismus
3.1.3 Evangelikalismus
4. VLIV KONZERVATIVNÍHO EVANGELIKALISMU NA VNITŘNÍ
POLITIKU SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH
4.1 Období se zvýšenou politickou aktivitou konzervativních evangelikálů
4.1.1 Druhá polovina 70.let a 80. léta - Období prezidentů Cartera a Reagana
4.1.2 Období prezidenta George W. Bushe
4.2 Způsoby politického uplatnění
4.2.1 Etapy, prostor a aktéři intermediárního procesu
4.2.2 Ovlivňování politických a společenských procesů
4.3 Náboženská pravice: nábožensko-politické zájmové skupiny včera a dnes
4.3.1 Christian Voice
-
4.3.2 Moral Majority, Moral Majority Coalition
4.3.3 Religious Roundtable, Roundtable
4.4 Oblasti politiky, v nichž jsou evangelikélové aktivní
4.4.1 Manželství osob stejného pohlaví
4.4.2 Trest smrti
4.4.3 Umělé přerušení těhotenství
5. ZÁVĚR
SEZNAM LITERATURY BP
RESUMÉ
PŘÍLOHY
1. ÚVOD
Českou republiku je možné pojmenovat jako zemi s výrazně ateistickou společností. Podle sociologických výzkumů dochází k dlouhodobému vytrácení víry v Boha, resp. přesněji řečeno, stále menší počet obyvatel deklaruje svou příslušnost k nějakému náboženskému vyznání. Na takový vývoj poukazují data Českého statistického úřadu, vycházející ze sčítání obyvatel. Zatímco v roce 1921 bylo bez vyznání 7,16% obyvatel, v roce 1950 5,8%, v roce 1991 už to bylo 56,1% obyvatel a v zatím posledním sčítání lidu z roku 2001 dokonce 64, 5 % obyvatel.
Zmíněný vývoj je do jisté míry vysvětlitelný událostmi, které v minulosti českou společnost potkaly a s nimiž se musela vyrovnávat. Pravděpodobně nejvýraznější, časově ne příliš vzdálenou příčinou byla přítomnost komunistického režimu, která zemi tížila téměř celou druhou polovinu dvacátého století. Některá dědictví komunismu jsou patrná i v dnešní době. Nedůvěru k náboženství mezi ně lze započítat. Ve veřejném a politickém prostředí se s náboženskými projevy setkáváme jen výjimečně.
Oproti tomu existují státy, kde je náboženství neodmyslitelným prvkem společnosti jak v soukromí, tak na veřejnosti. Mezi takové lze zařadit i Spojené státy americké.
Českou republiku je možné pojmenovat jako zemi s výrazně ateistickou společností. Podle sociologických výzkumů dochází k dlouhodobému vytrácení víry v Boha, resp. přesněji řečeno, stále menší počet obyvatel deklaruje svou příslušnost k nějakému náboženskému vyznání. Na takový vývoj poukazují data Českého statistického úřadu, vycházející ze sčítání obyvatel. Zatímco v roce 1921 bylo bez vyznání 7,16% obyvatel, v roce 1950 5,8%, v roce 1991 už to bylo 56,1% obyvatel a v zatím posledním sčítání lidu z roku 2001 dokonce 64, 5 % obyvatel.
celou bakalářskou práci si můžete stáhnout zde.
Zdroj: http://notabene.granosalis.cz/