 |
Právě je 132 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: JirkaB Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 125264508 přístupů od 17. 10. 2001
|
|  |
Kontrasty: Za církev chudou
Vloženo Středa, 28. květen 2008 @ 23:07:47 CEST Vložil: Olda |
Česká vláda se po letech
diskusí a návrhů rozhodla jednou provždy vyřešit církevní restituce
pomocí finanční částky, kterou by převedla na katolickou církev.
Existují pochybnosti o tom, zda výše příspěvku odpovídá majetku, jenž
by měl být navrácen, ale i názory, které považují bohatství za
neslučitelné s křesťanstvím.
Křesťanství,
řečeno s Karlem Marxem, začalo v soudobých poměrech v Římské říši jako
" výraz skutečné bídy a protest proti skutečné bídě. Bylo povzdechem
utiskovaných tvorů, citem bezcitného světa, duchem bezduchých poměrů."
Vyslovovalo se radikálně.
Maria,
když se doví, že se má stát matkou Mesiáše, zpívá (v Lukášově
evangeliu) o Bohu, že " mocné svrhl z trůnu a ponížené povýšil, hladové
nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou". Její syn v téže
linii říká: " Běda vám, bohatí." Křesťanství se v některých situacích
snad stávalo opiem lidu, ale bylo tehdy i v dalších dobách inspirací k
osvobodivému jednání. V biblické a antické tradice, které se v
křesťanství spojily, mají původ novověký humanismus a emancipační
projekty. A takové křesťanství nepotřebovalo válčit ani upalovat
kacíře, a přesto se šířilo jako oheň. Zapalovalo srdce a přinášelo
naději.
Církev bohatá a vlivná
S
kristovským křesťanstvím se církev začala loučit počínaje rokem 313,
kdy ji císař Konstantin, řečený Veliký, ba dokonce rouhavě označovaný
jako Apoštolům rovný, uznal a ovládl. Církev za loajalitu světské moci
a za funkci duchovního ramene moci získala vliv a bohatství. V dalších
dvou staletích činila z posledních odvážných příslušníků antických
předkřesťanských náboženství mučedníky a k šíření svého vlivu čím dál
tím více potřebovala represivní aparát.
Dvacáté
století dopřálo křesťanským církvím, aby udělaly důkladnou sebereflexi.
Na začátku šedesátých let 20. století tuto revizi postojů a
znovunavázání na prvotní impuls vyjádřil vlivný dominikán Yves Congar
knihou, která vyšla pod českým názvem Za církev sloužící a chudou
(1995).
Když
dnes slyšíme, jak z televizních obrazovek nejvyšší reprezentanti
českých katolíků mudrují o investicích, akciích a cenných papírech,
když církevní úředníci už předem (a asi trochu předčasně) promýšlejí
strategie na finančním trhu, není to jen politická otázka. Je to otázka
věrnosti církví jejich vlastnímu základu. Zakladatel Církve, jak čteme
v Lukášově evangeliu, " neměl, kde by hlavu sklonil". Když v církvi
vyvolil širší okruh apoštolských mužů, řekl jim jednoznačně: " Neberte
si měšec." Ježíšovi spolupracovníci mají být nezajištění. Jejich síla
má být síla Slova, jejich mocí má být u nás občas připomínaná moc
bezmocných. Církev bohatá a vlivná, to není jen politický problém, to
je zrada na Zakladateli a na pravidlech, která Církvi dal.
Nebylo
by velkou tragedií, kdyby to s majetkem církví bylo v Česku tak, jak je
to v některých jiných demokratických zemích, například ve Francii, kde
značná část římskokatolických kostelů včetně katedrál patří státu.
Církev tam je vůči politickým a ekonomickým zájmům v Congarově duchu
imunní. Nestydatě bohaté " státní" církve v Německu (evangelická a
římskokatolická) sice selektivně a někdy účelově ze svého bohatství
rozdávají, ale mohutné finanční toky zajišťované státem z daní jejich
členů jsou pro ně pokušením pragmaticky kolaborovat s držiteli
ekonomické a politické moci.
Pochybná " restituce"
Nutno
říci, že liberální nálada v Česku po údajné revoluci roku 1989 vedla k
téměř okamžité restituci církevního majetku. Kostely a klášterní budovy
s přilehlými pozemky, které byly v pozemkových knihách zapsány na
církve, jen je do té doby církve nemohly svobodně spravovat a užívat,
byly jmenovitě vráceny církvím a židovským obcím. Tehdy se zrušily i
jiné podoby státní reglementace náboženského života, např. nutnost, aby
náboženské subjekty byly státem uznány, chtěly-li veřejně působit.
Článek 16 Listiny základních práv a svobod uznal náboženské sdružování
za suverénní právo občanů. Také už není potřebný státní souhlas k
výkonu duchovenské funkce (potřebný v některých případech v některých
zemích EU, např. pro římskokatolické katolické biskupy v Německu nebo v
poněkud odlišné podobě pro anglikánské biskupy ve Spojeném království).
Československý stát po změně režimu a následně dnešní Česko se vůči
organizovanému náboženství choval a chová nanejvýš liberálně.
Dalekosáhlé
předávání majetku církvím a ostatním náboženským společnostem plánované
současnou vládou lze sotva nazvat restitucí. Pečlivost tvůrců výčtových
zákonů ze začátku 90. let, kteří právně zkoumali každý jednotlivý
případ, je ta tam. Vláda paušálně předává majetek, jehož dřívější vztah
k církvi je nanejvýš pochybný. Nevěří jí v tom ani někteří její
poslanci. Činí to jménem občanů, kteří jí k tomu ve volbách nedali
mandát. Je to vláda zjevně opřená o politickou korupci. Je to panská
vláda, vláda s vrchnostenskými manýrami v občanském státě. Okázale
opovrhuje míněním občanů (vyjádřeným ve volbách i v průzkumech) i v
jiných závažných případech. Hodlá např. omezit státní suverenitu nad
částí území v zájmu amerických jestřábů těsně před jejich
předpokládaným odchodem z vládních pozic a na konci jejich osmileté
válečnické avantýry. Voliči sice podle vládních činitelů měli dost
informací a kompetencí k tomu, aby dali dnešní vládě hlasy, ale chybí
jim informace a kompetence, aby ovlivnili rozhodování o bezpečnosti
státu a o je ho majetku.
Slýcháme
o chvályhodném použití prostředků, jež nečekaně padnou církvím do
klína. Pokud to někdo odůvodňuje církevním školstvím a církevními
sociálními službami, tak - slušně řečeno - upravuje fakta. Církevním
školám stát pokrývá výdaje jako školám s jinými zřizovateli (kraje,
obce, občanská sdružení, firmy). Je viditelné, že opravdu účinné
sociální služby nejsou odkázané na prostředky závislé na majetku a jeho
výnosu: například proslulá ADRA závisí na štědrosti svých příznivců v
mezinárodním měřítku.
Mohli
bychom předpokládat, že výnosné budovy a pozemky, jakož i stamiliardy
korun zvýší přitažlivost církví. Jenže zkušenost mluví o opaku. Z
jedenadvaceti náboženských uskupení, které mají dnes nárok na to, aby
stát pokrýval mzdy jejich duchovních, to čtyři odmítají. Nestojí o tyto
peníze od státu. Také nepatří k budoucím nadějným restituentům. Dvě z
nich se obejdou (podobně jako raná církev) bez profesionálního
duchovenstva, další dvě dokáží pokrýt mzdové, provozní i investiční
náklady obětavostí svých členů. A je pozoruhodné, že právě to jsou
církve, které v posledním sledovaném desetiletí (1991-2001) mohutně
rostly co do počtu členů. Církve dnes spojované s ekonomickou a
politickou mocí a s nadějí na větší sousta z restitučního koláče, tři
nejpočetnější církve v ČR (římští katolíci, evangelíci a husité)
zaznamenaly od roku 1991 prudký propad příznivců (o více než milion, o
třetinu až téměř polovinu výchozího stavu).
Současná
štědrá nabídka nemovitostí a peněz je pro církve past. Vláda
realizující program ve frapantním rozporu s křesťanskou sociální etikou
si potřebuje zajistit kolaboraci. Potřebuje umlčet svědomí pastýřů.
Zachování věrnosti Kristu v takovém osudovém konfliktu by od zástupců
církví vyžadovalo značnou odvahu, zdravou kritičnost a kreativitu.
|
Re: Za církev chudou (Skóre: 1) Vložil: Viking (racek@racek.cz) v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 11:30:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | .............. Nutno říci, že liberální nálada v Česku po údajné revoluci roku 1989 .................
velmi dobře řečeno
... Současná štědrá nabídka nemovitostí a peněz je pro církve past. Vláda realizující program ve frapantním rozporu s křesťanskou sociální etikou si potřebuje zajistit kolaboraci. Potřebuje umlčet svědomí pastýřů. ......................
velmi dobře řečeno
Mnozí měli dřív zmatení pojmů, prý "kolaborace" to je naše "evangelizace". Vždyť jak se jinak dostat k rozhovoru s ateistou (rozuměj = bolševikem, STBákem) Nu a tak si tento zmatek drží dodnes. |
|
|
Re: Za církev chudou (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 11:59:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Autor dostál své pověsti. Když už jako kněz zradil své poslání v římskokatolické církvi (zřejmě proto, že k ní má výhrady), tak může jen jásat. Čím více majetku, tím dříve přece ŘKC skončí. Tváří se, jako poslední mohykán, kterému záleží na její záchraně. Jen aby mu jednou, až zestárne, nebyl dobrý katolický hospic.
Vzhedem k tomu, že takový člověk musí mít alespoň minimální teologické vzdělání, není možno ho omlouvat z neznalosti. Určitě dobře ví, že být bohatým, nebo chudobným, nesouvisí s majetkem, který vlastním, ale s postojem k němu. Tak může být i miliardář "chudý v duchu" a svým majetkem nakládat pro dobro jiných a poslední bezdomovec, lpící na své konzervě z popelnice, mít postoj bohatce.
Jsem šokován, jaké špinavosti může být schopen člověk, který si údajně vybral cestu duchovního.
Nutno
říci, že liberální nálada v Česku po údajné revoluci roku 1989 vedla k
téměř okamžité restituci církevního majetku.
To je nehorázná lež. V kolika procentech? Jsou jen dvě cesty: Buď se s církvemi dohodnout a vrátit alespoň část, nebo nedohodnout a vrátit všechno. A tak by to dopadlo u mezinárodního soudu. To politici dobře vědí. Co bylo ukradeno, se musí vrátit.
Operovat veřejným míněním, které je vypláchnuto přes masmédia, je hloupost. Veřejné mínění v padesátých letech žádalo smrt pro oběti inscenovaných procesů. A jak asi bude vypadat veřejné mínění, když na naše území dopadně bomba, kterou by mohl radar zachytit? Je správné, když si veřejné mínění odhlasuje usmrcovat ještě nenarozené děti, či eutanásii?
Styděl bych se odvolávat na poměry ve Francii, dědictví to pařížské komuny. Hořící pařížská předměstí jsou taky vrcholkem ledovce - konce křesťanství v Evropě.
|
|
|
Výzva za církev chudou je v souladu s Písmem svatým. (Skóre: 1) Vložil: Standa v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 12:16:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Plně souhlasím s níže uvednými větami I. O. Štampacha.
Slýcháme o chvályhodném použití prostředků, jež nečekaně padnou církvím do klína. Pokud to někdo odůvodňuje církevním školstvím a církevními sociálními službami, tak - slušně řečeno - upravuje fakta. Církevním školám stát pokrývá výdaje jako školám s jinými zřizovateli (kraje, obce, občanská sdružení, firmy). Je viditelné, že opravdu účinné sociální služby nejsou odkázané na prostředky závislé na majetku a jeho výnosu: například proslulá ADRA závisí na štědrosti svých příznivců v mezinárodním měřítku. Mohli bychom předpokládat, že výnosné budovy a pozemky, jakož i stamiliardy korun zvýší přitažlivost církví. Jenže zkušenost mluví o opaku. Z jedenadvaceti náboženských uskupení, které mají dnes nárok na to, aby stát pokrýval mzdy jejich duchovních, to čtyři odmítají. Nestojí o tyto peníze od státu. Také nepatří k budoucím nadějným restituentům. Dvě z nich se obejdou (podobně jako raná církev) bez profesionálního duchovenstva, další dvě dokáží pokrýt mzdové, provozní i investiční náklady obětavostí svých členů. A je pozoruhodné, že právě to jsou církve, které v posledním sledovaném desetiletí (1991-2001) mohutně rostly co do počtu členů. Církve dnes spojované s ekonomickou a politickou mocí a s nadějí na větší sousta z restitučního koláče, tři nejpočetnější církve v ČR (římští katolíci, evangelíci a husité) zaznamenaly od roku 1991 prudký propad příznivců (o více než milion, o třetinu až téměř polovinu výchozího stavu).
Současná štědrá nabídka nemovitostí a peněz je pro církve past. Vláda realizující program ve frapantním rozporu s křesťanskou sociální etikou si potřebuje zajistit kolaboraci. Potřebuje umlčet svědomí pastýřů. Zachování věrnosti Kristu v takovém osudovém konfliktu by od zástupců církví vyžadovalo značnou odvahu, zdravou kritičnost a kreativitu.
|
Re: Výzva za církev chudou je v souladu s Písmem svatým. (Skóre: 1) Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 13:21:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hm, lenze tu ide len a len o peniaze. O miliardy ktore by mala zhrabnut neviestka, za majetok ktory jej bol ukradnuty (lebo ho ona sama ukradla.) Ide o miliardy ktore jej skutocne slobodni murari nedopraju ... a preto medzi nimi su a budu boje ktore su medzi okultnymi organizaciami caste a uplne bezne.
To nie je nic nenormalne, ale najsmutnejsie je to, ze mnohe krestanske cirkvi sa stali sucastou tohto boja o moc, nakolko sa peniazmi nechali zaslepit, presne tak ako v roku 300 za vlady cisara konstantina, z coho vznikol rimsky katolicizmus ktory sa stal uhlavnym nepriatelom biblickeho krestanstva.
Stampach je len hovorca slobodomurarskej loze ... Pokial moc katolicizmu v politike a peniazoch nie su schopny zastavit ani slobodni murari, je to jasna prezentacia moci jezuitskeho rádu ..... ale co s tym mame spolocne my, biblicky krestania?
Lateránská dohoda
Kdo podepsal dokument Charta Oecumenica?
Katolizace přede dveřmi - spěme dál
Mediální propaganda katolicismu
|
]
Re: Výzva za církev chudou je v souladu s Písmem svatým. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 15:20:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud to někdo odůvodňuje církevním školstvím a
církevními sociálními službami, tak - slušně řečeno - upravuje fakta.
Církevním školám stát pokrývá výdaje jako školám s jinými zřizovateli
(kraje, obce, občanská sdružení, firmy).
Tři moje děti prošly církevními školami. Vždycky jsme museli školné platit. Stát plně podporuje pouze školy státní, školy církevní řadí mezi šloly soukromé, které si musí na svoji existenci vydělat.
Pokud se někdo chce k těmto věcem vyjadřovat, tak by o nich měl také něco vědět.
|
]
Re: Re: Výzva za církev chudou je v souladu s Písmem svatým. (Skóre: 1) Vložil: PH v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 16:59:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Na jaké církevní škole Vaše děti studovali?
Na většině církevních základních a středních škol se školné neplatí.
Církevní školy dostávají o něco vyšší státní dotace než soukromé školy. Církevní školy dostávají 100% normativu vyhlašovaného Ministerstvem školství, soukromé školy 60-90%.
Všechny církevní školy jsou financovány normativně. Některé veřejné školy (obecní, krajské) mohou být financovány lépe, jiné hůře, neboť tam záleží, jak s normativem pro své školy naloží zřizovatel (jak je rozdělí mezi jednotlivé školy).
Církevní školy jsou tedy financovány lépe než soukromé školy. Co se týče provozu jsou financovány obdobně jako veřejné. Co se týče investičních dotací, tak ty církevní školy narozdíl od veřejných od státu dostat nemohou.
Takže církevní školy podobně jako soukromé shánět finanční prostředky na údržbu a modernizaci svých budov. Na církevních školách se to většinou řeší získáváním sponzorů. |
]
Oku! Pokud někdo účelově mate a mystifikuje, měl by jít ke zpovědi a na katechismus! (Skóre: 1) Vložil: Standa v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 17:35:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko:
Tři moje děti prošly církevními školami. Vždycky jsme museli školné platit. Stát plně podporuje pouze školy státní, školy církevní řadí mezi šloly soukromé, které si musí na svoji existenci vydělat.
Pokud se někdo chce k těmto věcem vyjadřovat, tak by o nich měl také něco vědět.
Standa:
Arcibiskupské gymnázium v Praze –
http://www.arcig.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=3&mode=&order=0
Školné není zavedeno, rodiče podle vlastního uvážení dobrovolně přispívají zejména na rozšíření možností výuky, na zahraniční zájezdy a na nadstandardní vybavení.
…………………………………………………………………………………………………………………..............................................................................................
Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži - http://www.agkm.cz/studium/index.htm
Naše škola nevybírá školné, pouze prosí o dary rodičů.
……………………………………………………………………………………………………………………...........................................................................................
U Biskupského gymnázia Brno, Biskupského gymnázia Letovice a Cyrilometodějského gymnázia a střední odborná školy pedagogické, Brno, jsem nikde nenašel údaj o povinné platbě školného. Něco jiného jsou ovšem soukromé střední školy. Tam mají zavedeny povinné školní platby.
|
]
OKO PRECO KLAMES ??? (Skóre: 1) Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 18:49:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Standa, prepac ze sa Ti do toho pletiem, ale teraz by asi bolo dobre polozit tu znamu "recnicku" otazku : OKO PRECO KLAMES ???
:-))))))
|
]
Re: Gojimovi - OKO PRECO KLAMES ??? (Skóre: 1) Vložil: Standa v Pátek, 30. květen 2008 @ 07:20:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Odpověď:
Možná to bude tím, že si vzal za vzor místo Pána Ježíše Barona Prášila . :-))))))
|
]
Baron Loyla :-))) (Skóre: 1) Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pátek, 30. květen 2008 @ 11:11:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je celkom mozne. Tiez je mozne, ze to mohol byt aj baron "Loyla" ... Ved ten je vzorom mnohych katolikov az tak, ze Jezis proste nema nikde miesto. Pozri clanok: Zásady jezuitské morálky
z ktorej maly citat:
Jezuitská morálka se dodnes řídí několika trvalými nikdy neodvolanými zásadami. Souhrně jsou vyjádřeny už v předchozích přísahách, ale nyní se podívejme, na kterých bodech jezuitské morálky jsou přísahy postaveny. Jsou to ve skutečnosti hlavní zásady jezuitské morálky celého jezuitského řádu:
ZÁSADA ÚMYSLU. Podle této zásady se může bez obvinění svědomí spáchat jakýkoliv čin zakázaný přikázáním, pokud nemá člověk v úmyslu tím hřešit, ale naopak se tím snaží dosáhnout chválihodného výsledku. Takže nikdo nehřeší, byť by páchal skutek sebezločinnější nebo sebenemravnější, pokud svůj zločin podloží dobrým úmyslem a jakýmkoliv dovoleným cílem. Šlechetnost záměru ospravedlňuje činy, které jsou všeobecnou mravností a lidskými zákony již odsuzovány. Jinými slovy je to zásada, že účel nebo cíl světí nebo posvěcuje prostředky.
ZÁSADA O VÝHRADÁCH V MYSLI (nebo také O ZATAJENÍ V MYŠLENKÁCH). Podle této zásady je dovoleno, aby ten, kdo odpovídá anebo skládá svůj slib či přísahu, se omezil jen na částečnou pravdu, než tomu napovídá jeho celkový obsah řeči. Nikdo se tedy nedopouští lži a podvodu, když si k odpovědi, slibu nebo přísaze tajně přimyslí podmínky, které ten, komu je například slib skládán nezná. Kdo například žádá přísahu, pak neví, že přísahající svou přísahu svázal svými tajnými podmínkami a učinil ji na nich závislou. Podle jezuitů nehřeší ten, kdo používá dvoj- i vícevýznamových slov, aby jimi klamal ve svůj prospěch. Proto se také této zásadě někdy říkalo
pozn. gojim: Jednoducho povedane, katolici mozu klamat ...
|
]
Dodatek (Skóre: 1) Vložil: Hyperion v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 21:40:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Církevní školy se řídí právními normami platnými pro státní školství,
na tomto základě pak očekávají stejné ekonomické zabezpečení do té
doby, dokud nebude vyřešena otázka právního vztahu mezi státem a
církví. Na investiční výdaje ze státního rozpočtu nemají církevní školy
nárok. Školné se na žádné škole neplatí. (oficiální stránky Ostravsko-Opatské diecéze) - ten citát se pochopitelně týká jen té konkrétní diecéze.
Ale už jsem slyšel, že se na některých církevních školách platí. Někde je to přímo školné, ale spíš jsem slyšel, že to jsou "příspěvky" na to či ono.
|
]
|
|
Re: Za církev chudou (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 30. květen 2008 @ 11:45:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Záleží na tom, jak je interpretován pojem "školné". Za "školné" je v případě širší interpretace
považována např. i částka, kterou stát v podobě dotace poskytuje škole na
každého přijatého studenta. Já ale reagoval na vyloženou nepravdu ve článku,
cituji: Církevním školám stát pokrývá
výdaje jako školám s jinými zřizovateli (kraje, obce, občanská sdružení, firmy).
Opravdu stát pokrývá církevním školám výdaje stejně, jako
státním? Opravdu jsou na tom stejně? Co pomůže církvi vrátit školu, když nemá
prostředky na opravu havárie střechy, výměnu nevyhovujícího sociální zařízení, na
vybavení učeben. Biskupské gymnasium na Velehradě má ve třídách 5m vysoké
stropy. Nebudu mluvit o nákladech na vytápění takových místností, ale o
problému dozvuku ve třídách. Přednášejícímu není téměř rozumět, tím jak se zvuk
odrazy tříští. A vybavit třídy závěsy, které by srozumitelnost zlepšily, nejde.
Není za co je nakoupit.
Jak provozovat školu bez investic? Myslíte, že sponzoři
rostou na stromě? Bez pravidelných měsíčních plateb od rodičů žáků, by církevní
školy musely zaniknout. Jistěže to není povinné a nemusíte to nazývat školným.
Takovéto úlety mohu tolerovat u Gojíma, protože nemohu objektivně
posoudit, co ho formovalo, kdo mu vypláchl mozek, jeho vzdělání, či IQ. Když
vypouští takové nehoráznosti mediálně známý člověk s teologickým vzděláním, jako je Štampach,
není to nevědomost, ale úmyslná manipulace. |
|
|
|
|