Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jonáš.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 11, článků celkem: 16224, komentáře < 7 dní: 492, komentářů celkem: 399098, adminů: 60, uživatelů: 5084  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 284 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

gregorios777

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
109586014
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Křest za mrtvé - 1Kor 15,29
Vloženo Úterý, 29. duben 2008 @ 14:37:56 CEST Vložil: Bolek

O Bibli poslal Hyperion

Předpokládám, že nejsem zdaleka sám, komu nasadil apoštol Pavel brouka do hlavy svojí poznámkou o křtu za mrtvé. Pojďme se tedy na tuto pasáž podívat.

Otázka překladu

V řečtině ten verš zní (nějak mi blbnou přízvuky a přídechy, takže je nebudu používat):
επει τι ποιησουσιν οι βαπτιζομενοι υπερ των νεκρων ει ολως νεκροι ουκ εγειρονται τι και βαπτιζονται υπερ των νεκρων

protože (spojka) co (jaký, tázací zájmeno, akuzativ, singulár, stř.rod) budou dělat (sloveso, oznamovací způsob, futurum, 3. osoba mn. čísla, aktivum) ty (určitý člen, nominativ, plurál, mužský rod) ponořeni do vody (pokřtěni, participium, přítomný čas, pasivum, nominativ, plurál, mužský rod) kvůli (primárně "přes", předložka) těm (určitě člen, genitiv, plurál, mužský rod) mrtvým (příd. i podst. jméno, genitiv, plurál, mužský rod) jestliže (podmiň. částice, spojka) úplně, vůbec (příslovce) mrtví (příd. i podst. jméno, nominativ, plurál, mužský rod) ne (negativní částice) jsou probouzeni (znovu zdviháni, sloveso, oznamovací způsob, přítomný čas, pasivum, 3. osoba, plurál) co (proč, tázací zájmeno, akuzativ, singulár, stř.rod) a (také, spojka) jsou ponořeni do vody (pokřtěni, sloveso, oznamovací způsob, přítomný čas, pasivum, 3. osoba, množné číslo) kvůli (primárně "přes", předložka) nim (osobní zájmeno, genitiv, plurál, mužský rod).

Poměrně blízká původními textu je Kralická Bible:
Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?

Celkem přesně překládá NBK:
A vůbec, co si počnou ti, kdo se nechávají křtít za mrtvé? Proč se křtí za mrtvé, jestliže mrtví nebudou vzkříšeni?

Velmi přesně překládá Nová smlouva (KMS):
Co potom budou dělat ti, kteří se dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstávají, proč se za ně dávají křtít?

Věrný svému pojetí dynamického ekvivalentu ČEP vkládá slova, která v textu nejsou:
Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít?

Sýkorův překlad, který se drží Vulgáty překládá a k původnímu textu stále přihlíží:
Sic jinak co činí ti, kteří se dávají se křtíti za mrtvé? Nevstávají-li vůbec mrtví z mrtvých, proč dávají se také křtíti za ně?

Liturgický text, který používá ŘKC a který je přeložen z řečtiny se zřetelem na Vulgátu, překládá:
Jaký má potom smysl, co dělají ti, kdo přijímají křest místo těch, kdo už zemřeli? Jestliže mrtví vůbec nevstávají, proč tedy přijímat za ně křest.

Za největší teologickou slabinu všech uvedených českých překladů považuji to, že u zmrtvýchvstání nepoužívají pasivum - mrtví nevstávají, ale jsou probouzeni.

Textový kontext

U této pasáže je textový kontext velmi dobře patrný. Ve verších 1-11 se rekapituluje Kristovo zmrtvýchvstání (zajímavé je, že se tu také používá pasivum). Verš 12 je pro nás zdůvodněním celé pasáže - někteří v Korintu popírali víru ve zmrtvýchvstání. Verše 13-19 ukazují, že křesťanství je marná (nesmyslná) víry, nebyl-li Ježíš vzkříšen. Verše 20-23 udávají pořadí vzkříšení, napřed Kristus, pak jeho věrní. Verše 24-28 jsou zaslíbením. Ke smyslu verše 29 se dostanu. Verše 30-32 poukazují na skutky, které mají smysl jen v případě reality vzkříšení. Verše 33-34 jsou napomenutím. V dalších verších se dále rozebírá vzkříšení.

Historický kontext

Pro pochopení je důležité vědět, že severně od Korintu se nacházelo město Elezis (Elefsisi). Součástí tamních náboženských (pohanských) praktik bylo nechávat se křtít v moři, čímž se měl zaručit lepší posmrtný život. Současně tam byl praktikován i křest za mrtvé, kterým se tak mělo pomoci v posmrtném životě. Podrobnosti lze získat z Homérova Hymnu na Deméter.

Křest za mrtvé v rané církvi


Křest za mrtvé byl zakázán na koncilu (synodě) v Hippo (393), kde byl také potvrzen kánon Bible (včetně deuterokanonických knih). Synoda říká: "Eucharistie nebude dávána mrtvým a mrtví nebudou ani křtěni." Ke stejnému závěru i třetí koncil v Kartágu (397), který křest za mrtvé zakázal ve svém šestém kánonu. Je zřejmě oprávněné domnívat se, že otázku křtu za mrtvé byla ještě na konci 4. století živou otázkou, když se k ní hned dva koncily vyjádřily. Od Jana Zlatoústého a Tertuliána víme, že křest za mrtvé praktikovali následovníci Markióna (110 -160). Efifanius se o křtu za mrtvé zmiňuje v souvislosti s dalšími "heretiky", a to sice s následníky Cerintha (žil na přelomu 1. století). Rovněž v Pastýři Hermově se dočteme, že křest za mrtvé měli ustanovit apoštolé a učitelé první generace po Kristu. Zmínky o křtu za mrtvé najdeme i v novozákonních apokryfech, např. v Petrově apokalypse, Šalamounových ódách a Pistis Sofia. Klemet alexandrijský (150 - 216) označuje křest za mrtvé za pohanský zvyk a přisuzuje ho hlavně gnostikům. Ačkoliv v rané církvi byly celkem rozšířeny modlitby za zemřelé, křest za zemřelé byl otázkou více či méně důležitých menšin.

Bible a křest za mrtvé

V Písmu lze najít jen dvě pasáže, které bývají přímo s praxí křtu za mrtvé spojovány. První pasáž je v 2. makabejských: "Nato uspořádal ve vojsku sbírku a poslal do Jeruzaléma dva tisíce drachem, aby byly přineseny oběti za padlé. Bylo to krásné a šlechetné jednání, vždyť Juda přitom myslil na vzkříšení. Kdyby nebyl přesvědčen, že padlí vstanou, bylo by zbytečné a marné modlit se za mrtvé. On však byl přesvědčen, že těm, kdo zemřeli ve zbožnosti, je připravena nejkrásnější odměna. To je vznešená a zbožná myšlenka - proto dal přinést smírčí oběti za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy." (12,43-45) Zde se mluví o modlitbách a smírčích obětech pro mrtvé. Je zajímavé, že Pavel argumentuje obdobně - nač něco dělat pro mrtvé, když nepovstanou. Modlitby za mrtvé jsou z dob začátků křesťanství dobře doložitelné, což nelze tvrdit o křtu za ně. Druhou pasáží je Zachariáš 9,11: "Pro krev smlouvy s tebou propustím tvé vězně z cisterny, v níž není vody." Chápeme-li tento verš kristocentricky, pak se ale nejedná o křest za mrtvé, byť těmi, kteří jsou uvězněni, můžeme mrtvé rozumět. Takže v Písmu nenajdeme žádný další podklad pro křest za mrtvé.

Možný výklad

Především je patrné, že Pavel přímo nepsal, že Korinťané křest za mrtvé běžně provozovali. Mluví obecně o těch, kteří to dělají. Je však možné, že Korinťané, kteří s oblibou přijímali od pohanů (viz historický kontext) jejich zvyky, křest za mrtvé v nějaké míře provozovali. Dobrou pomůckou k pochopení Pavla je jeho argumentace v Athénách (Sk. 17,22-34, zejména verš 23). Pavel zřetelně při kázání evangelia vycházel z dobré znalosti dobových náboženství a filozofií. Vždy se snažil zvěstovat každému podle jeho současných podmínek, což sám píše:" Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem - i když sám pod zákonem nejsem. Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona - i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus. Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé. Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl." (1Kor 9,20 -23). Onen oltář v Athénách opravdu existoval, ale historici nás upozorňují, že na něm bylo napsáno "neznámým bohům" (plurál - byl nalezen zlomek nápisu). Jeho účel byl dvojí - jednak umožňoval pro jistotu uctívat bohy, které člověk nezná, čímž se chránil proti hněvu uraženého božstva, jednak byl určen poutníkům (obchodníkům), kteří sochu (oltář) toho svého boha (např. v Partheonu) nenašli. Není zcela jisté, mohli-li si sošku, kterou si přinesli, na oltář položit, ale v každém případě tak mohli vykonat pobožnost. Není rozumné předpokládat, že Pavel takovou praxi schvaloval, přesto ji nijak neodsoudil a dokonce ji použil. V podstatě říká, že Athéňané mají spousty bohů a přesto neznají všechny. A on jim přichází zvěstovat pravého Boha, kterého pro tu spoustu model ani neznají. A tak když Pavel píše o křtu za mrtvé, který nijak nekritizuje a neodsuzuje, možná dělá totéž. Pokud tím "ti, kteří se nechávají ..." myslí pohany v Elezis a Korintu, pak říká:"Koukněte, vy jste křesťané. Křesťanství bez zmrtvýchvstání je o ničem. A jak můžete nevěřit ve vzkříšení, když tomu věří i pohané?" Druhou možností je, že tento křest opravdu provozovali i křesťané a tudíž adresáti listu. Pokud je taková nauka nekřesťanská, pak bychom od Pavla očekávali nějaké odsouzení, ale to nenacházíme (verš 33 nelze jako odsouzení křtu za mrtvé chápat). Rovněž zmínku o tom, že někteří z Korinťanů (adresátů, tedy křesťanů) vůbec Boha neznají se očividně vztahuje k jejich nevíře ve vzkříšení. V tomto případě však nemůžeme Pavlovu zmínku chápat jako pokyn ke křtu za mrtvé. Maximálně bychom z principu Sola Scriptura mohli odvodit, že taková praxe není špatná, ale má-li pro mrtvé nějaký smysl, nevíme. Z ostatních zmínek o křtu v NZ plyne, že zřejmě žádný nemá. Vzhledem k tomu, že Sola Scriptura nevyznávám, čtu tuto pasáž s ohledem na tradici a křest za mrtvé považuji za nauku nekřesťanskou.


Podobná témata

O Bibli

"Křest za mrtvé - 1Kor 15,29" | Přihlásit/Vytvořit účet | 33 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Doplněk (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Úterý, 29. duben 2008 @ 15:38:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omlouvám se, ale při závěrečných úpravách mi vypadla podstatná část jedné věty. Má to být:
"Za největší teologickou slabinu všech uvedených českých překladů s výjimkou NBK považuji to, že u zmrtvýchvstání nepoužívají pasivum - mrtví nevstávají, ale jsou probouzeni."



Re: Křest za mrtvé - 1Kor 15,29 (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Úterý, 29. duben 2008 @ 16:41:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

 

   Samotná 1 K 15 pojednává o nesmírně důležitém tématu křesťanské teologie – o skutečnosti Kristova vzkříšení v těle a o závěrečném vzkříšení těch,  kdo v něj uvěřili. To je základní učení, které stojí v samém středu Nového zákona. Přesto někteří křesťané v Korintu pochybovali jak o Kristově vzkříšení, tak io budoucím vzkříšení svatých. Těm, kdo měli takové pochybnosti, apoštol Pavel odpověděl, že pokud není vzkříšení, je jejich víra vlastně zbytečná a oni jsou nejubožejšími ze všech lidí .

Tato nejistota se u některých z nich projevila tím, že se dávali pokřtít za mrtvé. Sledujeme-li způsob argumentace v celé kapitole, je jasné, že apoštol Pavel neobhajuje praxi křtu za mrtvé, nýbrž klade Korintským otázku, proč to dělají, když vůbec nevěří ve vzkříšení těla. Pavel pouze poukazuje na jejich chybný postoj a vysvětluje, že jejich vlastní způsob uvažování by je měl přivést k rozumnějšímu závěru.

Mírně řečeno, někteří věřící v Korintu neměli jasno ani v otázce vzkříšení ani v otázce křtu. Nicméně někteří lidé v moderní době objevili v 1 K 15,29 něco, co pokládají za nové světlo, a použili tento osamocený a nejasný oddíl za základ jednoho ze svých hlavních učení. Přístup, který při četbě zdůrazňuje odlišné a nové věci, vede k teologii krajností. A taková teologie často není vůbec biblická.

Jiný způsob, jak lze číst 15. kapitolu Prvního listu Korintským, je pátrat po její hlavní myšlence. Tato myšlenka se vine celou kapitolou, která začíná Pavlovým sdělením čtenářům, že jádrem evangelia (nebo dobré zprávy) je Kristova smrt za naše hříchy a jeho vzkříšení z mrtvých (verše 14), a končí zaslíbením, že ti, kdo přijali dobrou zprávu oKristově zástupné smrti a vzkříšení, budou na konci času vzkříšeni (verše 51-56). Hlavním tématem kapitoly je tedy vzkříšení, nikoli křest za mrtvé. Ono druhé téma pouze poskytuje apoštolu Pavlovi kousavou ilustraci, na níž ukazuje, jak jsou Korintští v této otázce nedůslední.
  

   V 1 K v 15. kapitole Pavel zdůrazňuje význam vzkříšení a odmítá názor, že vzkříšení neexistuje. Ukazuje, že pokud není žádné vzkříšení, je víra křesťanů klamná a zbytečná (1 K 15,14.17). Spolu s tím dokazuje: „Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít?“ (1 K 15,29)

Někteří vykládají výraz „křtít za mrtvé“ jako zmínku o zástupném křtu věřících za mrtvé lidi. Ve světle biblických požadavků pro křest, takový názor nelze zastávat. W. Robertson Nicoll ukazuje, že to, o čem Pavel hovoří, bylo „běžnou zkušeností, kdy smrt křesťanů vedla k obrácení těch, kteří ještě žili a obrátili se ke Kristu především 'kvůli mrtvým (jejich milovaným) a pro naději na opětovné shledání s nimi“. Pavel označuje tyto obrácené jako „pokřtěné za mrtvé“. „Naděje budoucího požehnání, spojená s rodinnou náklonností a přátelstvím, byla jedním z nejsilnějších faktorů v prvotním šíření křesťanství.“ (W. Robertson Nicoll, vyd., The Expositor's Greek New Testament [Grand Rapids, MI: Wm. B. Eerdmans, 1956], sv. 2, str. 931. M. Raeder poukazuje na to, že předložka „za“ [řecky hyper] ve výrazu „pokřtěni za mrtvé“ je předložka účelová. To znamená, že tento křest byl „kvůli“ nebo „'za' mrtvé, aby byli znovu spojeni se svými zesnulými křesťanskými příbuznými při vzkříšení“ [M. Raeder, „Vikariatstaufe in 1 K 15,29?“ Zeitschrift für die Neutestamentliche Wissenschaft, 45 (1955), str. 258-260, cit. Haroldem Riesenfeldem, „Hyper“, Theological Dictionary of the New Testament, sv. 8, str. 513]. Srov. Howard, New Testament Baptism, str. 108.109).

Howard konstatuje, že ve svém kontextu zní argument apoštola Pavla v 1 K 15,29 takto: „Jestliže Kristus nebyl vzkříšen, ti, kdo zemřeli 'v Kristu' zanikli, a bez naděje na vzkříšení jsme zoufalí a ubozí, zvláště ti, kdo vstoupili do křesťanského společenství a byli pokřtěni kvůli těm, kdo zemřeli v Kristu v naději, že se s nimi opět shledají“ (Howard, „Baptism for the Dead: A Study of 1 Corinthians 15,29“, Evangelical Quarterly, vyd. F. F. Bruce [Exeter, Eng.: Paternoster Press], červenec – září 1965, str. 141).
  




Re: Křest za mrtvé - 1Kor 15,29 (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 29. duben 2008 @ 17:38:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Mám za to, že křest za mrtvé se praktikuje v těch případech, kdy uvěřivší člověk v Krista již neměl možnost se nechat pokřtít. Jako např. lotr na kříži, který uvěřil a zemřel s Kristem. Pokud jde o smysl křtu za mrtvé, stačí, že je to prostá poslušnost Pánovu pokynu o křtu.



Re: Křest za mrtvé - nedělají to mormoni dodnes? (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Úterý, 29. duben 2008 @ 22:58:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Hyperione,


Někde jsem slyšel, že to praktikují mormoni dodnes. Prý mají databáse lidí a křtí je i když už jsou zemřelí, protože prý snad věří, že pak budou spaseni. Ale je to bez záruky. O učení mormonů nevím skoro nic. Jednou v motelu v Utahu jsem si všimnul, že měli jak bibli, tak knihu mormon. V knize mormon mě akorát zaujalo tvrzení, že prý kdo věří bibli tak pozná, že kniha mormon je pravdivý :-). Trochu mi to připadlo ja ŘKC - pricip Bible + něco. To něco se pak obvykle nadřadí Bibli :-) S tím nesouhlasím.


Píšeš
H
Vzhledem k tomu, že Sola Scriptura nevyznávám



R
To já princip Sola Sriptura naopak vyznávám. Bez něj bychom totiž za chvíli mohli věřit kdejaké báchorce. Viz:

STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA

KDO JE Z BOHA, SLYŠÍ JEHO SLOVA. OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SRIPTURA II.



Měj se hezky

r



Re: Křest za mrtvé - 1Kor 15,29 (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 30. duben 2008 @ 09:02:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sýkora ve svém komentáři k tomuto verši uvádí zajímavou myšlenku o katechumenech, kteří náhle zemřeli beze křtu. Mohlo se jednat o symbolický obřad, připomínající křest, aby tak dosvědčili, že zemřelý katechumen zemřel ve víře v Krista a je proto hoden, aby se za něho konaly přímluvy v církvi. (Zcela v duchu odkazu Judy Makabejského.)
Pokud byl takový obřad prost veškeré pověry, mohl být tolerován. Když ho ale později někteří začali mylně dávat na úroveň samotného křtu, byl zakázán. Je to v podstatě obdoba situace s Mojžíšovým bronzovým hadem. Lidé, když ztrácí kontakt s Bohem, mají snadno tendenci si vytvářet modly i z věcí původně zcela nevinných.

Doufám, že se všichni shodneme na tom, že samotný křest, kterým se člověk stává křesťanem, nelze ničím nahradit. Zajímalo by mě, jaký je protestantský pohled na mimořádné způsoby křtu.
 
Myslím tím křest krve, když katechumen zemřel za víru v Krista, aniž by byl pokřtěn vodou a křest touhy, kdy okolnosti nedovolily provést křest vodou, i když dotyčný po křtu před svou smrtí toužil.

ŘKC uznává oba způsoby jako právoplatné.



Re: Křest za mrtvé - 1Kor 15,29 (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Úterý, 29. duben 2008 @ 20:21:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz
"A jak můžete nevěřit ve vzkříšení, když tomu věří i pohané?"

To dost pochybuju, že by Pavel dával za příklad pohany. A obzvlášť do tak problematických podmínek jako byly v Korintu, kde hrozilo reálné nebezpečí, že si ty pohany budou brát za příklad i v dalších věcech.




Re: Křest za mrtvé - 1Kor 15,29 (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Středa, 30. duben 2008 @ 17:26:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ještě jsem si vzpoměl, na to co jsem o tom kdysi zaslechl. Prý v obastech kde nebylo dost vody na křest (ponoření) se lidé křtili tak, že byli zavřeni do rakve - symbolizovalo pohřeb starého člověka, což odpovídá křtu. A povstání z rakve mohlo být znovuzrození/vzkříšení. No a mohl se pro tuhle praxi vžít termín křest za mrtvé.

Neříkám, že to tak je. Jak jsem koupil prodávám :-).


r



Stránka vygenerována za: 0.30 sekundy