Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Petr.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16615, komentáře < 7 dní: 242, komentářů celkem: 427636, adminů: 60, uživatelů: 5242  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 92 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Mikim
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116126181
přístupů od 17. 10. 2001

Aktivity a kampaně: Jak kardinál Vlk mluvil v roce 2003 za církve
Vloženo Středa, 27. únor 2008 @ 19:41:53 CET Vložil: Bolek

Ekumenismus poslal Nepřihlášený

Radiožurnál (8. října 2003)
Vláda bude jednat o přesunu církevních kompetencí
Ministerstvo kultury 07:50 Otázka dne


Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ranní Radiožurnál nabízí pravidelnou Otázku dne. Vláda bude dnes mimo jiné jednat o převedení církevní agendy z ministerstva kultury pod vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje. O přesunu kompetencí bude kabinet rozhodovat i kvůli dlouhodobému napětí, které panuje mezi sociálnědemokratickým ministrem kultury Pavlem Dostálem a církvemi. Na druhém konci telefonní linky je hlava katolické církve u nás kardinál Miloslav Vlk. Vaše Eminence, já vám přeji dobré ráno.

Miloslav VLK, kardinál katolické církve
--------------------
Dobré ráno všem.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Nejprve se zeptám, na kolik můžete vy sami, tedy církve, ovlivnit takováto zásadní rozhodování vlády? Máte na to nějaký vliv, hovořil s vámi o tom někdo, co vy byste raději třeba chtěl?

Miloslav VLK, kardinál katolické církve
--------------------
Přímý vliv my na to nemáme, poněvadž to je vyloženě vládní a politická otázka. Ale myslím si, že v tom názoru, že je třeba nějak toto napětí, které dnes existuje mezi církvemi a ministerstvem kultury, řešit. A takové, myslím jediné řešení, když není možná dohoda, bylo přenesení kompetencí. Takže v tomto se shodují církve i vláda.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Vy jste řekl napětí mezi církvemi a ministerstvem, já si to dovolím personifikovat. Existuje reálné napětí mezi církvemi, třeba mezi vaší církví a osobou ministra kultury Pavla Dostála, protože ono to tak opravdu vypadá.

Miloslav VLK, kardinál katolické církve
--------------------
Já si myslím, že ono to není přímo mezi církvemi a ministrem Dostálem, ten sice podpisuje rozhodnutí, ale že je to spíše mezi církvemi a církevním oddělením, odborem vedeným paní doktorkou Řepovou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Ale já se ptám proto, že přece jen za jednání svých úředníků je ministr zodpovědný. Názory Pavla Dostála určitě jsou v řadě věcí dosti vyhraněné třeba právě vůči církvím a napadá mě, teď třeba dojde k přesunu té agendy a v příštím volebním období bude vicepremiérem zase někdo, kdo nebude mít kladný vztah k církvím, a zase se to bude vracet zpátky?

Miloslav VLK, kardinál katolické církve
--------------------
To já si nemyslím, já se domnívám, že tento přesun nějaký čas vydrží.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Vy hovoříte o tom přesunu jako o jisté věci, takže máte signály, že k němu opravdu dojde?

Miloslav VLK, kardinál katolické církve
--------------------
Já o tom nehovořím jako o jisté věci, ale hovořím o tom, že se o tom jedná a že se o tom velmi vážně uvažuje. A jestliže vidím, že ty vztahy jsou jinak neřešitelné, tak se domnívám, že vláda má zájem na tom, aby mezi církvemi a vládou byl klid. A takže tohle to řešení zřejmě asi přijme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Jak byste vlastně charakterizoval vztah konkrétně vaší katolické církve a této konkrétní koaliční vlády? Zkuste být, prosím, konkrétní.

Miloslav VLK, kardinál katolické církve
--------------------
No, tak koaliční vláda je reprezentována samozřejmě ministerstvem kultury, které má kompetenci věcí církví. Takže ten vztah mezi námi a tou koaliční vládou je především vztah nebo je reprezentován tím vztahem k ministerstvu kultury. No, a ty vztahy, jak je známo i z médií, po celou dobu této vlády nebyly nikterak jaksi valné a bylo to samé napětí a spory.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Jste hlava katolické církve u nás a nemůžete mluvit za jiné církve, přesto bych se rád zeptal, jestli je postoj České biskupské konference a Ekumenické rady církví ve vztahu k té, řekněme, církevní legislativě jednotný? Jestli tady máte všichni podle vašich znalostí a zkušeností stejný názor?

Miloslav VLK, kardinál katolické církve
--------------------
Mohu říci zcela, že ano, protože tyto věci v podstatě společně konzultujeme, poněvadž v Ekumenické radě církví je i zástupce katolické církve, takže tady je shoda. Ale ve speciálních otázkách, jako byla otázka toho zákona o církvích, tak jsme byli stále v kontaktu a své postoje jsme konzultovali a upravovali a ostatně mnohá vyjádření veřejná Ekumenické radě církví tohle to ukazovali. Stejně tak jako nyní náš postoj k připravované novele zákona o církvích, ten je zcela shodný a zcela jasný.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Děkuji vám za rozhovor a na shledanou.

Miloslav VLK, kardinál katolické církve
--------------------
Na shledanou.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Nechci překážet řešení, proto se vzdávám církví MINISTR KULTURY PAVEL DOSTÁL (ČSSD): * Řekněte opravdu upřímně, zda se vzdáváte kompetencí v oblasti církví dobrovolně, anebo jste podlehl nátlaku koaličních partnerů ve vládě? Už v roce 1998, kdy jsem se poprvé stal ministrem kultury, jsem přesvědčoval vládu, aby církevní agenda byla z mého resortu převedena jinam. Tehdy jsem neuspěl a tak když jsem byl po svém druhém nástupu do funkce osloven zástupci Unie svobody a lidovci o možném převedení kompetencí na Úřad vlády, začal jsem o tom znovu vážně přemýšlet. V žádném případě jsem nebyl k ničemu tlačen ani koaličními spojenci, ani premiérem. Ten dokonce v osobním rozhovoru se mnou zdůraznil, že záleží pouze na mém rozhodnutí. A to jsem tedy učinil.

* Co je ale příčinou tak radikálního rozhodnutí? Nemám už sílu přesvědčovat činitele katolické církve, že ani já, ani ředitelka odboru církví Jana Řepová tu nejsme od ďábla, ale že jsme tu proto, abychom zajistili prostor pro svobodné působení církví v rámci právního řádu ČR. Kterému ale není nadřazené žádné kanonické právo, takže pro církve samozřejmě platí stejná pravidla jako pro ostatní spolky. Tedy že mají - pokud zákon nestanovuje jinak - stejná práva i povinnosti. O dodržování tohoto principu jsme se také - většinou ale bohužel k nelibosti katolické církve - s kolegyní Řepovou vždycky snažili. * Mluvíte o katolické církvi. S jinými církvemi problém nebyl? Dá se to tak říci. Řekl bych dokonce, že osobní kontakty s některými z představitelů těchto církví mají mnohdy i vysloveně přátelský charakter. S katolickou církví provází od samého začátku veškerá jednání permanentní oboustranná nedůvěra. I když samozřejmě nikoli se všemi jejími vrcholnými představiteli. V její hierarchii existují lidé, se kterými se potkávám rád a kteří můj život velmi obohatili. * Co ale způsobuje onu nedůvěru z vaší strany? Špatné zkušenosti. Nedodržování ujednaných dohod, ultimáta, odlišný výklad na uplatňování českého právního řádu, demonstrativní odchody z jednání, ale bohužel i osobní invektivy ze strany některých církevních činitelů. * To jsou od vás vážná obvinění. Můžete být konkrétnější? Prozradím vám něco, co jsem za celých pět let ve funkci nezveřejnil: jedna z prvních vět kardinála Miloslava Vlka při prvním setkání se mnou jako s ministrem kultury byla, že pro něho jako ministr nejsem z hlediska církevního protokolu partnerem. Proto se tehdy také odmítl zúčastnit tiskové konference v Arcibiskupském paláci a místo něj tam jeho názory prezentoval mluvčí České biskupské konference. To samozřejmě byl špatný začátek. * Avšak na rozdíl od vašich předchůdců se vám podařilo prosadit zásadní novelu tzv. církevního zákona. To je sice pravda, ale také jsem ani o píď neposunul jednání o tzv. církevních restitucích či financování církví bez použití zdrojů ze státního rozpočtu. Čtyři roky usilovného jednání byly k ničemu. Pořád jsme tam, kde jsme byli v roce 1993 a později. * A důvod tohoto neúspěchu? Pokud se týče financování církví, tak to je v současné době neřešitelné, neboť jde vlastně o kvadraturu kruhu. Představa katolické církve o jejím financování je diametrálně odlišná od představy ostatních církví. Těm totiž na rozdíl od katolické církve plně vyhovuje současný stav, kdy z rozpočtu hradí stát nejen mzdy duchovních, ale také provoz církví. * Shodují se u nás církve alespoň na něčem? Jistě. Ve zcela zásadním odmítání církevní daně. Tedy v principu, že by církve měly hospodařit pouze s prostředky, které jim dobrovolně dají jejich věřící. Bez státních dotací. Samozřejmě s tím, že na obnově církevních památek by se i nadále podílel stát. V památkové péči by to byl obrovský pozitivní průlom, neboť zhruba jedna miliarda, kterou nyní věnujeme ze státního rozpočtu na provoz a režii církví, by se použila na opravu památek. To by byl obrovský pokrok, neboť ona miliarda by nastartovala v oblasti památek zásadní zvrat k výrazně lepší péči o památkový fond. * Proč jste nepohnul s církevními restitucemi? Možná mi nebudete věřit, ale minulá vláda opravdu měla zcela vážný úmysl tento problém řešit. Bohužel se s katolickou církví nešlo domluvit v tomto směru téměř na ničem. Dokonce když jí Miloš Zeman nabídl, že na ni bude ze státu okamžitě převeden všechen majetek kultovního charakteru, katolická církev nárokovala hned poté v té souvislosti například hájenky. V těchto intencích probíhala jednání po celé čtyři roky. Nešlo se prostě domluvit na ničem. Když už jednání konečně spělo k nějakému konkrétnímu návrhu řešení, přišel kardinál Vlk s nápadem, že se nemusí žádný majetek převádět, ale že by stát mohl vyplácet katolické církvi roční rentu v hodnotě zhruba 1,5-2 miliardy korun. A jednání bylo opět na začátku. Takže se nedivte, že nemám chuť tu anabázi znovu absolvovat. A pokud katolická církev tvrdí, že naopak já jsem příčinou, že není možná domluva, ustupuji rád z cesty a dávám příležitost kolegovi Marešovi. A jenom mu přeji, aby nesplakal nad výdělkem jako já. * Pokud se nemýlím, deklaroval jste na počátku svého ministrování, že založíte svoji církevní politiku na dialogu. Uskutečnil se? Za prvé, nikdy nešlo o moji církevní politiku. Plnil jsem jen v tomto směru do puntíku zadání vlády. A taky - na rozdíl od katolické církve - mi vláda v tomto směru nevytkla vůbec nic. Vždy mě podpořila. Pokud se týče onoho slíbeného dialogu, snažil jsem se o něj upřímně a pokusil se v jeho rámci zapojit všechny relevantní subjekty. Včetně všech politických stran. * To jste ale narazil, neboť jste k jednání chtěl přizvat i komunisty. Kvůli komunistům mne málem kardinál Vlk poslal do klatby. Chtěl jsem jen vytvořit politicky maximálně vstřícné prostředí pro případné parlamentní jednání. Což by bez komunistů nešlo. Bohužel to, co následovalo, to už byla honička na mou osobu a já si jen říkal, proč katolická církev není tak přísná a zásadní vůči svým vlastním selháním. Mám tím na mysli kolaboraci s komunistickým režimem, pokud se týče nechvalně známého normalizačního sdružení duchovních Pacem in terris anebo pozitivní lustrační osvědčení v církevních funkcích, které - vzhledem ve srovnání se státní správou - by spíše vyžadovaly negativní lustraci. Alespoň tedy podle lidovců, kteří jsou katolické církvi nejbližší a kteří také jsou na rozdíl ode mne horlivými zastánci lustrací. Upřímně řečeno, mně pozitivně lustrovaný vysoký církevní funkcionář nevadí, protože jednak jsem zásadní odpůrce lustračního zákona a jednak to považuji za vnitřní záležitost církve. * Jenže je třeba říci, že katolický disent byl před listopadem 1989 důležitou součástí opozice. To já nepopírám, dokonce se v letech 1971 až 1978 v mém olomouckém bytě přepisoval katolický samizdat a mezi mé přátele dodnes patří někdejší katoličtí disidenti, se kterými jsem pracoval celé roky v jedné fabrice. Nesmírně si vážím jejich odvahy. Tak jako v žádném případě nezpochybňuji, že to byla především katolická církev, která se stala obětí stalinistických represí. A že zásadní postoje poctivých duchovních znamenaly, že nemohli šířit z kazatelny slovo boží, ale pracovali se mnou v kotelně. A to nemluvím o těch, kteří za svoji víru položili život. Z čehož ovšem v žádném případě nevyplývá, že by církve, respektive církev katolická, měla mít v demokratickém režimu nějaké výsadní postavení, kterak si to představují někteří její představitelé. Tento můj názor byl možná také, jak se říká, jádrem pudla mých problémů s katolickou církví. Nemyslím si totiž, že by ateistická část veřejnosti měla mít práva menší. Například v oblasti charity, kde je ten tlak na výjimečnost a jejich církevní jedinečnost největší. * Když už jste tak sdílný a otevřený, prozraďte, jaká byla vaše pozice v souvislosti se smlouvou s Vatikánem, kterou Sněmovna odmítla ratifikovat? Zcela opačná, než jak rozhodli poslanci. Byl jsem zastáncem její ratifikace, protože byla pro Česko velmi výhodná, neboť v ní nebylo obsaženo vlastně nic jiného než to, co je obsaženo v tzv. církevním zákoně. Skutečnost, že Sněmovna tuto smlouvu odmítla, znamená, že pro nová jednání vlastně otevřela znovu všechny problémy, které by její ratifikace uzavřela. Myslím, že tento krok byl ze strany politické reprezentace - bohužel - krokem populistickým, který nepomůže vůbec ničemu. Na straně druhé by se ale měla katolická církev ovšem zamyslet nad tím, proč velká většina politické reprezentace ČR zastává vůči ní tak rezervovaný postoj. Proč se dialog změnil v monolog kardinála Vlka, v žalování bývalému prezidentovi, v ultimáta, osobní napadání, obviňování mých ministerských úředníků, výkřiky o komunistických praktikách či nových křivdách v duchu Josefa II. atd. To vše přece není pravda. V České republice jsou církve svobodnější, než je obvyklý evropský standard. Na rozdíl od jiných resortů musí ministerstvo kultury - bez jakéhokoli práva kontroly - navyšovat prostředky na mzdy duchovních podle požadavku církví, aniž by se někdo mohl vůbec zdvořile zajímat, zda jsou vznesené požadavky oprávněné. Na rozdíl od státních zaměstnanců, například úředníků či učitelů. Proto nemohu brát vážně všechny ty řeči o tom, kterak je u nás ohrožena náboženská svoboda. To je nesmysl. A účelová nepravda. * Myslíte, že se vicepremiérovi Petru Marešovi, který má od vás převzít církevní otázky, podaří konečně vyřešit financování církví a tzv. církevní restituce? To nevím. Snažím se jen pomoci tím, že nechci překážet vyřešení tohoto problému, což o mně Arcibiskupský palác ústy svého mluvčího pana Daniela Hermana neustále tvrdí. Jitka Götzová
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXOtevřený dopis biskupa Apoštolské církve panu ministrovi kultury Pavlu Dostálovi Vážený pane ministře, s jistým zpožděním jsem se dozvěděl, že oblast církví by již neměla podle navrhované právní úpravy spadat pod resort ministerstva kultury. Já osobně tohoto návrhu velice lituji.

Chtěl bych Vám v této souvislosti poděkovat za Váš zodpovědný přístup k dané problematice, se kterým jsem se osobně po celou dobu Vašeho působení na tomto poli mohl setkávat. Vážím si skutečnosti, že jste vždy usiloval o rovnoprávné postavení všech církví v České republice a o rovné podmínky pro činnost každé z nich. Byl bych velice rád, abyste nepodlehl mylnému dojmu, který je jistými církevními, zejména katolickými kruhy medializován, a to, že církve jako takové nebyly s Vaším přístupem k dané problematice spokojeny. Mám tím mysli např. rozhovor s panem kardinálem Miloslavem Vlkem v Radiožurnálu ze dne 8. 10. 2003, kde pan kardinál konstatoval, že na převedení církevní agendy z působnosti Vašeho ministerstva do působnosti vicepremiéra pro lidské zdroje, vědu a výzkum panuje mezi církvemi shoda. Chci Vás ubezpečit, že ačkoliv je Apoštolská církev členem ERC, nikdy se k této problematice nevyjádřila svým souhlasem a nikdy by takovýto účelový postoj nepodpořila. Vážený pane ministře, ještě jednou mi proto dovolte poděkovat Vám za Vaši práci a vyjádřit své přání, aby agenda církví nadále patřila do působnosti Ministerstva kultury. Byl bych rád, kdyby můj dopis alespoň trochu přispěl k tomu, že nebudete církev vidět jako instituci, která usiluje o mocenské pozice a světský majetek, k čemuž by Vás Vaše dosavadní zkušenosti mohly opravňovat. S mnoha pozdravy a přáním Božího požehnání, Rudolf Bubik,
biskup Apoštolské církve v Kolíně dne 14.10.2003 Fotokopii originálu tohoto dopisu naleznete zde.




Podobná témata

Ekumenismus

"Jak kardinál Vlk mluvil v roce 2003 za církve" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.19 sekundy