Hledání: ZVYK A PŘÍKAZ VII.a
Vloženo Úterý, 27. listopad 2007 @ 13:16:30 CET Vložil: bolek |
poslal Gregorios777 KAPITOLA 14. VEDENÍ A PRAVOMOC
"Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a podřizujte se jim" (Židům 13:17). Tento příkaz se na první pohled nezdá že by pasoval do neformálního vedení v pozadí, které jsem právě popisoval! Výrazy jako "podřizujte se a poslouchejte" se zdají docela autoritativní! Nenaznačuje tento verš něco mocnějšího než můj "strážce-v-pozadí"? Nemluví o nějakém tom druhu "šéfu" mezi námi? Jako první věc ohledně této záležitosti bych chtěl opět poukázat na Ježíšův příkaz, že mezi jeho následovníky by neměli být žádní "šéfové"!
V předcházející kapitole jsem citoval Marka 10:42-44 "Víte, že... jim jejich velmoži dávají cítit svou moc. NE TAK BUDE MEZI VÁMI." Použil jsem tučného tisku a velkých písmen, aby nikdo nepřehlédl Ježíšovu alarmující poznámku. Ježíš nepovoluje křesťanským vůdcům, aby dávali svou moc cítit ostatním věřícím! Více méně to stejné říká v Lukáši 22:25-26. Výsledkem toho, kdykoliv Nový zákon užívá slov jako "pravomoc", "podřízení se" nebo "poslušnost vůdcům", musíme ta slova vyložit ve světle toho, co Ježíš jasně učil. Plný text Židům 13:17 zní: "Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a podřizujte se jim, protože oni bdí nad vámi a budou se za vás zodpovídat. Poslouchejte je, aby to mohli činit s radostí, a ne s nářkem; to by vám nebylo na prospěch". Já ten verš vykládám následujícím způsobem. Vzhledem k tomu, co Ježíš přikázal ohledně pravomoci navrhuji, že "pravomoc" těch církevních vedoucích musí být jako pravomoc personálu u plaveckého bazénu. Plavčíci/personál "nad vámi určitě bdí". Dobře víte, že co říkají a dělají je všem "na prospěch". Museli byste být hloupí, kdybyste se nepodřídili jakékoliv radě, kterou oni považují za dostatečně důležitou na to, aby vám ji dali. Jsou obyčejně nenápadní "strážci". Když ale uváží za nutné vás varovat, nebo vás pozitivně vést, museli byste mít vyjímečně dobrý důvod k tomu, abyste je neposlechli. Tak vidím naši reakci k těm, kdo jsou uznávaní jako vedoucí v jakékoliv skupině křesťanů. Takové reakce jsem si všiml, když "Obdivuhodní Crichtonové" se začínají vynořovat na nestrukturované scéně. Přirozeně nemusíte příjmout tento můj výklad verše "poslouchejte ty, kteří vás vedou". Ať se na to ale díváte jak chcete, musíte vzít v úvahu Kristův zákaz vedoucích, kteří se chovají jako "šéfové". Samozřejmě vím, že oraganizátoři jmenovitých aktivit mají v církvi své místo - lidé, kteří řídí jmenovitý projekt a mají moc na rozhodování v té záležitosti. Jak v kapitole 10 tak 12 jsme poukázali na sedm můžů vybraných na organizování distribuce jídla potřebným. (Díky Bohu za křesťany, kteří dnes mají "dary řízení", jenž pomáhají uspokojovat ohromné praktické potřeby, kterými současný svět oplývá.) Těch sedm mužů ve Skutcích 6 "činilo rozhodnutí" v zastoupení všech ostatních - avšak jejich role byla v omezené sféře určitého užitečného projektu. To je něco úplně jiného než říct, že místní tělo křesťanů by mělo být dirigováno někým jakoby ředitelem, nebo skupinou podobnou správní radě.
* * * * * * * * * * *
Na tomto místě bych asi mohl také dodat, že v novozákonné církvi vidím místo pro vedoucí, kteří dovedou učit jiné. V 1Timoteovi 3:2 Pavel píše: "Nuže, strážce má být... schopný učit". To je dost jasné! V jiném ze svých dopisů Pavel užívá fráze, která je v řečtině jednou myšlenkou - fráze "pastýři a učitelé" (Efezským 4:11). Dnes bychom mezi ta dvě slova vložili lomítko, abychom vystihli jejich správný význam: "pastýři/učitelé". Co Pavel tedy říká je, že Pastýři či Strážci či Starší či Vedoucí (všichni jsou jedno a to stejné) by měli být také instruktory - právě tak jak plavčík dohlížející na plavecký bazén je obyčejně také instruktorem. Musím ale zdůraznit, že nic v Novém zákoně nenaznačuje, že všichni místní "strážci" musí být "přednáškovými" učiteli. Není žádného důvodu, proč by většina z nich nemohla pracovat metodou "vyučování-v-průběhu-života". To všechno jsme probrali v kapitolách 8 a 9. Někdy je potřeba vedoucí, kteří dovedou oslovit celou skupinu, když se má něco čerstvého předat všem naráz, nebo když je dostatek nových křesťanů a jejich společné vyučování je praktičtější než vyučování osobně každého zvlášť. Avšak Slovo Boží od místních vedoucích očekává jen to, aby předali co se naučili z Písma a ze svých zkušeností křesťanského života. Nenacházím v Písmu žádné směrnice o tom, jak by to museli dělat. A opět mezi těmi, kdo opustili struktury a stali se "domy ze živých kamenů", pozoruji tento aspekt vedení, tak jak má podle biblického obrazu být.
* * * * * * * * * * *
Vraťme se ale ke všeobecné polemice o vedení a přiveďme naši diskuzi k závěru. Chci poukázat na to, že "popis práce", který jsem načrtl pro vedoucího, je ve skutečnosti tak nějak částí popisu práce pro každého křesťana! Dřívěji jsme viděli, že se máme všichni "navzájem povzbuzovat", všichni "navzájem nabádat... k dobrým skutkům" a všichni "učit a napomínat jeden druhého"! Jen když to všichni začnou dělat, v křesťanské obci pozvolna výjde najevo, že někteří lidé jsou v tom směru zvlášť nadaní - někteří lidé mají na sobě znaky vedoucích. Jinými slovy, Boží Duch dal některým lidem srdce pro péči o jiné spolu-věřící. (Všimli jste si ve Skutcích 20:28 fráze "ve kterém vás Duch svatý ustanovil za strážce"?) Zdá se, že lidé s "pastýřským srdcem" nebo schopnostmi k vedení se v rané církvi nemuseli nechat oficiálně jmenovat. Nedělali se žádné složitosti. Dělal jsi prostě co ti Pán uložil na srdce a když se jiným lidem zdálo, že jsi nadaný Duchem svatým na vedoucího - ať tomu tak je! A TAK TOMU JE MEZI LIDMI "DOMU ZE ŽIVÝCH KAMENŮ". Nikdo mne dosud nebyl schopen přesvědčit, že naše neoficiální vedení v pozadí se podle Písma neřídí.
|
