Hledání: ZVYK A PŘÍKAZ I.b
Vloženo Úterý, 27. listopad 2007 @ 13:02:53 CET Vložil: bolek |
poslal Gregorios777 KAPITOLA 2. PROČ?
Nicméně, před tím než se obrátím přímo na Písmo, rád bych tak nějak vysvětlil (na tomto místě krátce) proč horliví křesťané chtějí příjmout tento alternativní životní styl. Někteří z nich prostě říkají: "Bůh nás k tomu povolal". I když je určitě možné, že někteří lidé si pletou to "co jim vrtá hlavou" s hlasem Pána, naučil jsem se respektovat křesťany s pevným smyslem Božího povolání. Ten respekt jsem nabyl v dávné minulosti, kdy jsem jako mladík naslouchal přednášce maličké Gladys Aylward v Aberdeen. (Pamatujete si na Gladys, skromná domácí služka, kterou misijní společnost zamítla. Její smysl povolání do Číny byl ale tak mocný, že se sama vydala na cestu Sibiřskou železnicí.
Všichni ostatní ji považovali za naivní. Vykonala pak na Dálném Východě léta trvanlivé služby a nakonec se ji dostalo vysokého uznání. Ohledně tohoto nového odloučení od církevního života jsem dostal dopisy a ústní zprávy od různých lidí z různých částí zeměkoule, kteří svědčili o Božím povolání podobně jako Gladys - nebo jako Abrahám, když byl povolán, aby opustil dobře známé prostředí v Ur a vešel do neznáma. Nebylo to pro ty křesťany lehké - zvláště když na začátku neměli nikoho jiného s podobným smyšlením. Tito lidé museli cítit skutečně silný popud k tomu, aby opustili dobře známé prostředí církevního života a vydali se na dobrodružnou cestu tímto dosud většinou nezmapovaným životním stylem! Jiní zase vysvětlují svou změnu ve smyslu "rostoucího přesvědčení" (což může být samozřejmě jiný způsob, jakým Pán povolává své následovníky). Někteří z těch se kterými jsem se setkal čím dál více shledávali, že jejich osobní křesťanské iniciativy, které považovali za důležité, jsou potlačovány spíše než aby byly podporovány způsobem, jakým je většina církví organizována. Pokud vám to je trochu nejasné a nejste si jisti, co tou jejich stížností vlastně míní, věřím, že to mohu ilustrovat popisem dvou podobných situací, které jsme má manželka a já zažili.
* * * * * * * * * * * *
Většina křesťanů by souhlasila s tím, že vnější činností, kterou Ježíš od svých následovníků chce, je aby byli požehnáním jiným."Miluj Hospodina Boha svého... To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe... Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci" (Matouš 22:37-40). "Být požehnáním pro druhé" v Ježíšově učení znamená širokou paletu skutků od "podání hrnku studené vody" k "získávání učedníků ze všech národů". (Víc o tom všem v kapitole 10.) Mavis a já jsme vždycky věřili, že zásadní způsob jak být požehnáním druhým, je PŘÍMO OSOBNĚ, a že různé AKCE na pomoc jiným, i když někdy určitě platné, musí dát přednost povinnosti křesťana vejít do hlubšího vztahu s jednotlivci tak jak s nimi přichází do styku v běžném životě. Před třiceti lety jsme si vědomě přisvojili heslo: "NA LIDECH ZÁLEŽÍ VÍC NEŽ NA AKCÍCH". Bohužel jsme to heslo nechali v naší křesťanské službě čas od času zamlžit. Byla to sice naše vlastní vina, ale musí se říct, že činnost sboru tak jak jsme ji poznali, působila proti tomuto heslu. Měli jsme tolik schůzí, organizací a odpovědností, že zbylo jen málo času na vztah k lidem, kromě povrchního styku - zvláště k lidem mimo církevní kruhy. Cítili jsme, že my (a podezřívali, že mnoho, mnoho jiných členů církví) jsme byli jako kněz a levita na cestě do Jericha. Příliš zaneprázdněni shonem do chrámu a zpátky, abychom si všimli, nebo se postarali, o někoho ve skutečných nesnázích. V jedné době jsme se snažili být dobrými členy našeho sboru, aniž bychom se účastnili všech aktivit během týdne, jak druzí od nás očekávali - a měli jsme definitivní pocit, že jsme "byli vyřazeni". Když jsme se tedy dověděli o církevním životním stylu, který by nám poskytl podporu jiných křesťanů a zároveň nám dal volnost k daleko většímu zapojení s jinými lidmi, jak angažovanými tak neangažovanými, přirozeně to upoutalo naši pozornost. Samozřejmě jsme si byli vědomi toho, že větší volnost v jedné oblasti křesťanského života by sama o sobě nebyla dostatečným důvodem k tomu, abychom učinili tak důležitý krok, jaký učinili jiní. A věděli jsme také, že celá ta věc musí být zkontrolována Písmem - no pomohlo nám to pochopit tu novou svobodu o které jiní tvrdili, že ji našli.
* * * * * * * * * * * *
Jiná biblická pravda, které tradiční církevní život podle našich zkušeností často překáží, je vyjádřena v Janovi 3:8 "Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha". Zdá se, že Ježíš učí, abychom náš křesťanský život neplánovali. Avšak životy převážné většiny křesťanů se velmi drží týdenního "rozvrhu" aktivit a jsou tudíž velmi plánované! Duch Boží, jak se zdá, chce věřící, kteří jsou k dispozici, aby uspokojili celou řadu skutečných potřeb tak jak povstávají, no my ale většinou k dispozici nejsme protože se ocitáme ve svěrací kazajce našich diářů. A tak ta "nestrukturovaná církev", o které někteří z našich přátel mluvili, opět nabízela občerstvující svobodu na vykonávání Boží vůle tak jak jsme ji chápali. Mohl bych ještě vyjmenovat mnoho dalších prvků, které jsou podle našich pocitů částmi Božího záměru pro nás, ale které byly potlačovány církevními strukturami. To byl náš problém po celý náš život a způsobil, že jsme dvakrát změnili denominace (což dnes úžasně často dělají křesťané, kteří berou svou víru vážně!). Avšak nestrukturovaná církev pro nás nemohla být řešením, pokud nebyla ve shodě s Boží představou církve tak jak je zjevená v Písmu. I když se nám nelíbí přísné dodržování pravidel "politické správnosti" v křesťanských záležitostech, absolutně věříme, že jakékoliv tak zvané "vedení od Boha" musí být v souladu s biblickými zásadami ohledně dotyčné záležitosti. A tak jsem se pustil do velmi podrobného zkoumání bible ohledně církevního života. ZJISTIL JSEM, ŽE PÍSMO OHROMĚ PODPORUJE ŽIVOTNÍ STYL NESTRUKTUROVANÉ CÍRKVE! Když tomu nevěříte, s respektem bych vás požádal, abyste pokračovali ve čtení - zvláště pokud máte tendenci k používání slov jako “kacířství” nebo “omyl”, když mluvíte o křesťanech, kteří přešli na tyto způsoby. Pokud jste přijali nepřátelské stanovisko, nemůže být pevné, jestliže ignorujete biblické svědectví. Vaše křesťanské názory mohou být pevné jen tehdy, když vezmete v úvahu biblická stanoviska, která vám jiní křesťané předkládají a můžete předvést slabosti těch stanovisek. To je vše, co po vás žádám: abyste Písmo opět uvážili vzhledem k záležitosti životního stylu církve. Mimochodem, když říkám, že “Písmo ohromně podporuje životní styl neorganizované církve” nemíním tím, že Písmo je proti všem jiným církevním životním stylům. Kdokoliv jste vy, kteří tuto brožurku čtete, můžete si být jisti, že nemám v úmyslu napadat váš církevní styl života, nebo styl kohokoliv jiného. Chci jen poukázat na to, že životní styl “nestrukturované” církve dobře zapadá do vodítek církevního života ustanovených v Písmu - oproti tomu, co jsem zpočátku očekával. Mám za to, že vy čtenáři se budete trochu podílet na mém postupném údivu, tak jak se před námi příslušné biblické pasáže rozvinou. Asi jste už nyní uhádli, že Mavis a já jsme se připojili k tomuto “novému druhu křesťanů” (jak jsem je nazval na titulní stránce). Opustili jsme sbor, do kterého jsme patřili deset let a vskutku celou scénu “strukturované církve”, do které jsme jako dospělí patřili takových čtyřicet let! Ten krok jsme učinili po dosažení dvojího přesvědčení:
a) že jen tak můžeme rychle a pořadně reagovat na úkoly, které nám Kristus klade na srdce (mnohem víc o tom pojednáme, pokud se týká jak nás tak i jiných, během dalšího průběhu textu a hlavně v poslední kapitole) a
b) že oproti tomu co si, jak se zdá, většina křesťanů představuje, Písmo nemá proti tomuto životnímu stylu žádné námitky.
* * * * * * * * * * * *
Tato kapitola má titul “Proč?”. V jednom smyslu to znamená: “Proč, pro všechno na světě, někteří křesťané, kteří se jinak zdají slušně ortodoxní, chtějí opustit staletí staré tradice církevního života”? Doufám, že jsem alespoň začal ukazovat směr k odpovědi - a víc důvodů vyjde najevo, zvláště v závěrečné části brožurky. Ve druhém smyslu titulek této kapitole “Proč?” znamená: “Proč jsem tuto brožurku napsal?” - a odpověď je dvojitá: Nejprve jsem to napsal proto, abychom naše stanovisko vysvětlili mnoha našim osobním přátelům - lidem, kteří si váží Bible jako vodítka a které tento vývoj v našem křesťanském životě zpočátku určitě polekal. Měli jsme v úmyslu je ujistit, že pokračujeme na Božích cestách, i když naše stezky jsou odlišné od jejich. (Neměl jsem v úmyslu je obrátit na naše způsoby; jenom rozehnat jejich starosti o nás.) Toto “vysvětlování” bylo původně zamýšleno jen pro lidi, které jsme znali osobně. Byl jsem ale povzbuzován, abych to učinil přístupné širšímu okruhu čtenářů, aby to mohlo pomáhat vysvětlit věci lidem, které neznáme. Ten druhý - rovněž tak důležitý - důvod k psaní byl povzbudit spolu-křesťany, kteří opustili dlouho přijaté struktury (ať už tradičních denominačních církví nebo novějších “charismatických” sborů). Probral jsem se Písmem velmi pečlivě abych zjistil, že zapadáme do Božího pořádku. Chtěl jsem se sdílet s jinými věřícími, kteří “se odřízli”, protože jsem shledal výsledky mé studie tak ujišťující a srdce ohřívající. Opět lidé naléhali, abych tu brožurku učinil dostupnou mimo církevní struktury - daleko mimo okruh našich přátel. Když ta “nestrukturovaná církev” - ten pojem “volného sdružení” - poprvé příjde k pozornosti jiných křesťanů, do jejich hlav se nahromadí mnoho pochybností, například “A co pravidelné scházení a sdílení se?” “A co uctívání?” “A co systematické vyučování?” “A co vedení?” “A co organizované aktivity mezi veřejností?” “Pokud jde o družbu, není takové ‘volné sdružení’ příliš nahodilou záležitostí?” a tak dále. Odhodlal jsem se podrobně vyšetřit, co Písmo říká na všechny ty aktuálnosti. Výsledky mého bádání jsou obsaženy v následujících dvou částech této brožurky. Část druhá pojednává o tom, co se mnoha křesťanům zdá hlavní problém: Pravidelné kolektivní uctívání. Část třetí pojednává o ostatních aspektech církevního života. Jedna poslední myšlenka této kapitole: Musím zdůraznit, že tato brožurka je pro muže nebo ženu, kteří si váží biblických vodítek a jsou ochotni nad nimi čas od času přemítat. Pokud hledáte nějakou nenáročnou “knihu před spaním”, nebo něco, co můžete jen zběžně přečíst, toto není materiál pro vás! Má být vážným (ale doufám občerstvujícím) pokusem o zjištění toho, co Bible říká o základech církevního života.
|
