Celou sobotu 7.2.2004 tvořím texty pro 200 kusů modlitebních sešitů o několika listech na modlitební pobožnost v úterý 10.2.2004. Jde přibližně o tisíc listů papíru. Zhruba dvě stě listů mi zkopírovali františkánky a sto listů kapucíni, dalších sto či více Jana R. Přesto není v mých silách vše sám zvládnout.

V neděli 8.2.2004 sloužím svatou liturgii v Třebíči. Tam také navštěvuji manželku bývalého duchovního správce. Jejich syn Jiří M., gynekolog, se nedávno vyboural v autě, a tak ho má nyní nepojízdné. Doma až do hluboké noci tisknu texty na staré pískající jehličkové tiskárně. Do ní není možné vložit více než 1 arch papíru. Než vytisknu několik set archů, tak se nadřu. Práce je to úmorná.

V pondělí 9.2.2004 stojím u nemocnice s Janou R. Pak kopíruji za peníze v obchodě i tisknu levněji, ale pomalu doma texty pro modlitební pobožnost.

Pak od 19.30 do 23.45 organizuji modlitební pobožnost za zastavení potratů v kapucínském kostele Nalezení svatého Kříže v Brně. Předtím jsem musel preventivně zajišťovat policejní ochranu tomuto kostelu, aby ho nepoškodili anarchisté apod. Bohudíky se anarchisté opět nedostavili. Úvod připravil kapucín Augustin. Následovala modlitba Žalmů 145-150, Žalmu 51 a Žalmu 119. Mezi ně jsme vkládali písně „Maminko, mámo“, „Přijď již, přijď Duchu Stvořiteli“, „On je tu s tebou“, „Víš, kdo to byl“. Pokračovali jsme čtením z 1. knihy Mojžíšovy a následujícím. Gen18,16-19,29: „Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil. Tu Hospodin řekl: "Mám Abrahamovi zamlčet, co hodlám učinit? Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země. Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: »Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil«." Hospodin dále pravil: "Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký, že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je." Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem. I přistoupil Abraham a řekl: "Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého? Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých? Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?" Hospodin odvětil: "Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu." Abraham pokračoval: "Dovoluji si k Panovníkovi mluvit, ač jsem prach a popel: Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?" Odvětil: "Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět." On však k němu mluvil ještě dále: "Možná, že se jich tam najde čtyřicet." Pravil: "Neudělám to kvůli těm čtyřiceti." I řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, když budu mluvit dále: Možná, že se jich tam najde třicet." Pravil: "Neučiním to, najdu-li jich tam třicet." Řekl pak: "Hle, dovoluji si promluvit k Panovníkovi znovu: Možná, že se jich tam najde dvacet." Pravil: "Nezahladím je kvůli těm dvaceti." Nato řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset." Pravil: "Nezahladím je ani kvůli těm deseti." Hospodin po skončení rozmluvy s Abrahamem odešel a Abraham se vrátil ke svému místu. Kapitola 19: I přišli ti dva poslové večer do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně. Když je spatřil, povstal jim vstříc, sklonil se tváří k zemi a řekl: "Snažně prosím, moji páni, uchylte se do domu svého služebníka. Přenocujte, umyjte si nohy a za časného jitra půjdete svou cestou." Odvětili: "Nikoli, přenocujeme na tomto prostranství." On však na ně velice naléhal; uchýlili se tedy k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim hostinu, dal napéci nekvašené chleby a pojedli. Dříve než ulehli, mužové toho města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům. Volali na Lota a řekli mu: "Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom je poznali!" Lot k nim vyšel ke vchodu, dveře však za sebou zavřel. Řekl: "Bratří moji, nedělejte prosím nic zlého. Hleďte, mám dvě dcery, které muže nepoznaly. Jsem ochoten vám je vyvést a dělejte si s nimi, co se vám zlíbí. Jenom nic nedělejte těmto mužům! Vešli přece do stínu mého přístřeší." Oni však vzkřikli: "Kliď se!" A hrozili: "Sám je tu jen jako host a bude dělat soudce! Že s tebou naložíme hůř než s nimi!" Obořili se na toho muže, na Lota, a chystali se vyrazit dveře. Vtom ti muži vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře. Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou, takže nebyli schopni nalézt vchod. Tu řekli ti muži Lotovi: "Máš-li zde ještě někoho, zetě, syny, dcery, všechny, kteří v tomto městě patří k tobě, vyveď je z tohoto místa. My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili." Lot tedy vyšel a promluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery. Řekl jim: "Vyjděte hned z tohoto místa, poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu." Ale zeťům to připadalo, jako by žertoval. Když vzešla jitřenka, nutili poslové Lota: "Ihned vezmi svou ženu a obě dcery, které tu máš, abys pro nepravost města nezahynul." Ale on váhal. Ti muži ho tedy uchopili za ruku, i jeho ženu a obě dcery - to shovívavost Hospodinova byla s ním -, vyvedli ho a dovolili mu odpočinout až za městem. Když je Hospodin vyváděl ven, řekl: "Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul." Lot jim však odvětil: "Ne tak prosím, Panovníku. Hle, tvůj služebník našel u tebe milost. Prokazuješ mi velké milosrdenství, že mě chceš zachovat při životě. Já však nemohu na tu horu utéci, aby mě nepostihlo něco zlého a abych nezemřel. Hle, tamto město je blízko, tam bych se mohl utéci, je jen maličké. Smím tam utéci? Což není opravdu maličké? Tak zůstanu naživu." I řekl mu: "Vyhovím ti i v této věci; město, o kterém mluvíš, nepodvrátím. Uteč tam rychle, neboť nemohu nic učinit, dokud tam nevejdeš." Proto bylo to město nazváno Sóar (to je Maličké). Slunce vycházelo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru. Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo. Tak podvrátil ta města i celý okrsek a zničil všechny obyvatele měst, i co rostlo na rolích. Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup. Za časného jitra se Abraham vrátil k místu, kde stál před Hospodinem. Vyhlížel směrem k Sodomě a Gomoře a spatřil, jak po celé krajině toho okrsku vystupuje ze země dým jako dým z hutě. Ale Bůh, když vyhlazoval města toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pryč ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž se Lot usadil.“

Řekl jsem: Přátelé, takto působí zlo. Lež a lehkomyslnost je tak nakažlivá, že ani lidé věřící tak jako Lot si neuvědomují nebezpečnost a ohavnost zla, které je denně obklopuje. I křesťané jsou napůl slepí a nechápou, že násilí a sex bez hranic tak děsně uráží Boha Stvořitele. Nejsme i my napůl slepí, když tak málo protestujeme proti vraždění našich dětí před porodem - proti tomuto ohavnému násilí na bezbranných? Přemýšlejme o příběhu Lota aspoň 10 minut a tiše prosme Ducha svatého, aby nás vysvobodil z duchovní slepoty. Např. takto: „Duchu svatý, jsem tak slepý. Utěšiteli, můj Pane, vysvoboď mě, prosím.“ Prosme takto každé ráno a každý večer.

Přátelé, zamysleme se: „Měla význam Abrahamova modlitba za Sodomu?“ „Kolika lidem Abrahamova modlitba pomohla?“ „Kolik spravedlivých lidí by muselo existovat v Sodomě, aby ji Bůh nevypálil ohněm z nebe?“ „Kolik spravedlivých křesťanů žije v Brně? Patřím já a Ty mezi spravedlivé nebo mezi nespravedlivé? Chci se stát spravedlivým nebo je pro mě výhodnějším zůstat nespravedlivým. Prospěji svou pohodlnou nespravedlností městu Brnu a našemu národu?“

Zapěli jsme píseň: Pokání čiňte, blízko je království, pokání čiňte, blízko je království, blízko je království Boží, blízko je království Boží …

Pak jsme se modlili: Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti, moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu! Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále. Duchu svatý, Utěšiteli, duchu pravdy, jenž jsi všude přítomen a vše naplňuješ. Poklade blaha a dárce života, přijď a usídli se v nás a očisti nás ode vší skvrny a zachraň, dobrotivý, duše naše. Svatý Bože, svatý silný, svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi. Svatý Bože, svatý silný, svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi. Svatý Bože, svatý silný, svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi. Sláva Otci i Synu i svatému Duchu nyní i vždycky až na věky věků. Amen.

Otče náš ….(všichni společně)

Modlili jsme se: Smiluj se nad námi Pane, smiluj se nad námi. Neboť žádné omluvy nemajíce, tuto modlitbu Tobě, jako Pánu svému, my hříšníci přinášíme: Smiluj se nad námi. Sláva Otci i Synu i svatému Duchu. Pane, smiluj se nad námi, neboť v Tebe doufáme. Nehněvej se na nás velmi, ani nevzpomínej na hříchy naše, ale pohleď i nyní jako milosrdný na nás a zbav nás nepřátel našich. Neboť Tys Bůh náš a jméno Tvé vzýváme. I nyní i vždycky až na věky věků. Amen.

Modlili jsme se Žalm 12: Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi. Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem. Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá, ty, kdo říkají: "Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem?" "Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu," praví Hospodin, "daruji spásu tomu, proti němuž svévolník soptí." Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí, stříbro přetavené do kadlubu v zemi, sedmkráte protříbené. Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením; kolem obcházejí svévolníci a vzmáhá se mezi lidmi neurvalost.

Modlili jsme se: Hospodine, Bože spasení našeho, slyš nás z lásky, kterou chováš k lidem a smiluj se nad námi. Hle, naši nepřátelé se seskupili proti nám, aby hříchem vraždy dětí nejmenších, zničili národ náš. Ty Bože víš, že nespravedlivě povstali proti nám. Ty, který vše znáš, víš, že nemůžeme odolat jejich množství, jestliže Ty nám nepomůžeš. Proto, vědomi si svých hříchů a své nehodnosti, prosíme vysvoboď nás pro slávu Tvého jména - aby nemohli naši nepřátelé říci: „Hle Bůh je opustil, nikdo je nezachrání.“

Četli jsme z listu apoštola Pavla Timoteovi 2Tim3: Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň. Patří k nim ti, kdo vnikají do rodin, aby nalákali lehkověrné ženy plné hříchů, ovládané rozličnými touhami, které by se pořád chtěly učit, a nikdy nemohou přijít k poznání pravdy. Jako Jannés a Jambrés odporovali Mojžíšovi, tak i ti falešní učitelé odporují pravdě. Jsou to lidé se zvrácenou myslí, kteří ve víře selhali. Ale s jejich úspěchy už je konec. Jejich zaslepenost bude všem stejně zjevná jako oněch dvou. Ty však jsi sledoval mé učení, můj způsob života, mé úmysly, mou víru, shovívavost, lásku, trpělivost, pronásledování a útrapy, jaké mne stihly v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře. Jaká pronásledování jsem přestál, a ze všech mě Pán vysvobodil! A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování. Avšak se zlými lidmi a podvodníky to půjde stále k horšímu, neboť klamou jiné i sebe. Ty však setrvávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Víš, od koho ses tomu naučil. Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše. Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Modlili jsme se Žalm 33, verše 8-22: Boj se Hospodina, celá země, všichni obyvatelé světa, žijte v jeho bázni! Co on řekl, to se stalo, jak přikázal, tak vše stojí. Záměry národů Hospodin maří, lidem úmysly hatí. Záměry Hospodinovy platí věčně, úmysly jeho srdce po všechna pokolení. Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem, lidu, jejž si zvolil za dědictví. Oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství, aby ze smrti je vysvobodil, naživu je zachoval v čas hladu. Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít. Z něho se raduje naše srdce, my doufáme v jeho svaté jméno. Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme!

Četli jsme z listu apoštola Jakuba Jak5,16-20: „Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. Eliáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců. A opět se modlil, a nebe dalo déšť a země přinesla úrodu. Bratří moji, zbloudí-li kdo od pravdy a druhý ho přivede nazpět, vězte, že ten, kdo odvrátí hříšníka od bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů.“

Řekl jsem: Přátelé, nyní v tichosti zhruba 10 min přemýšlejme o radě svatého apoštola. Zpytujme svá svědomí, prosme v tichosti Krista, krále našeho, o odpuštění a očištění. Přátelé, chceme-li, aby v naší vlasti přestali naši spoluobčané vraždit před porodem své vlastní děti, musíme od Boha obdržet tu moc, kterou měl Eliáš, když se pokusil přivést svého krále a své spoluobčany nazpět k víře v Boha. Musíme získat tak čisté srdce, jako ho měl Eliáš.Proto přišel Pán Ježíš na Zem, abychom byli očištěni od hříchů. Proto Pán Ježíš i po svém nanebevzetí zůstává skrytý v podobě chleba čili svátosti oltářní v každém katolickém a pravoslavném kostele. Tak se Boží Syn ponížil, že on tvůrce a ředitel vesmíru, na sebe vzal nejdříve podobu člověka a pak i podobu chleba. Chtěl nám to naše ponižování se před Bohem tímto usnadnit. Je nám vzorem vší pokory. Pokořme se proto pod svým Stvořitelem a prosme ho o odpuštění našich hříchů. Litujme prosím všech svých hříchů; stává se totiž často, že právě ty hříchy, které my ve svém srdci považujeme za maličké, jsou před Bohem právě těmi nejhoršími a naopak ty, které nás nejvíce trápí jsou ve skutečnosti maličkosti.

Modlili jsme se: Pane Ježíši Kriste, věčná slasti těch, kteří Tě milují. Blaženosti převyšující jakoukoli radost a žádost. Spáso a milovníku hříšníků. Ty jsi dosvědčil, že Tvou rozkoší je být se syny lidskými, protože ses pro člověka učinil člověkem při naplnění času. Rozpomeň se na všechny úzkostné předtuchy a zármutek, který jsi vytrpěl v lidském těle, když nastával čas Tvého spasitelného umučení, v Božském srdci předem stanovený. Vzpomeň na smutek a hořkost, které podle Tvého vlastního svědectví naplňovaly Tvou duši, když jsi při poslední večeři myl nohy svým učedníkům, dal jim své Tělo a svou Krev, laskavě je těšil a předpověděl jim své bolestné umučení. Vzpomeň na svůj strach a úzkost i bolest, které jsi ve svém božském Těle vytrpěl před mukami kříže, když jsi po trojí modlitbě v krvavém potu byl od Jidáše, svého učedníka, zrazen, od vyvoleného lidu zajat, křivými svědky obžalován, třemi svědky nespravedlivě souzen, ve vyvoleném městě o Veliké noci v kvetoucí mladosti nevinně odsouzen, ze svého roucha svlečen, potupným pláštěm oděn, políčkován, na očích a na tváři zahalen, ke sloupu přivázán, krutě nelítostně bičován, trním korunován, třtinou do hlavy bit a jinými nesčíslnými potupami drásán. Ježíši, nebeský lékaři, rozpomeň se na mdlobu a zsinalost,

kterou jsi vytrpěl při vztyčení kříže, rozdrásán na všech svých údech, z nichž žádný nezůstal ušetřen. Nebylo a není bolesti, jež by byla podobna Tvé, neboť od chodidla nohou až k temeni hlavy nebylo na Tobě zdravého místa. Ježíši, lve nejsilnější a nepřemožitelný, vzpomeň na bolest, kterou jsi vytrpěl, když všechny síly těla i srdce Tvého Tě úplně opustily a kdy nakloniv hlavu jsi řekl: „Dokonáno jest!“ Pro tato vytrpěná muka, prosíme dej nám, Pane Bože,

pravou zkroušenost, pravdivé vyznání, upřímnou lítost, dostatečné zadostiučinění a všech našich hříchů odpuštění. Amen.

Modlili jsme se Žalm 84: Jak je tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů! Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu! Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože! Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit. Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť. Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním. Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu. Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože! Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout. Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti, vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně. Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!

Četli jsme z listu apoštola Pavla k Timoteovi 2Tim2,15-26: Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy. Bezbožným a planým řečem se vyhýbej. Neboť takoví lidé půjdou stále dál ve své bezbožnosti a jejich učení se bude šířit jako rakovina. K nim patří Hymenaios a Filétos, kteří zbloudili z cesty pravdy, když říkají, že naše vzkříšení už nastalo ((…a že umělý potrat není vraždou…)); tak podvracejí víru některých bratří. Ovšem pevný Boží základ trvá a nese nápis `Pán zná ty, kdo jsou jeho´ a `ať se odvrátí od nespravedlnosti každý, kdo vyznává jméno Páně´. Ve velké domácnosti nejsou jen zlaté a stříbrné nádoby, nýbrž i dřevěné a hliněné, jedny pro cenné věci, druhé na odpadky. Kdo se od těch falešných nauk očistí, bude nástrojem vznešeným, posvěceným, užitečným pro hospodáře, připraveným ke každému dobrému dílu. Vyhýbej se mladické prudkosti, usiluj o spravedlnost, víru, lásku a pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce. Nepouštěj se do hloupých sporů, v jakých si libují nepoučení lidé; víš, že vedou jen k hádkám. Služebník Kristův se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý. Má vlídně poučovat odpůrce. Snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu a vzpamatují se z ďáblových nástrah, do kterých se dali polapit, když podlehli jeho vůli.

Zapěli jsme píseň: Je dokonáno, Ježíš je vítěz! Satan je poražen, Ježíš zlomil smrti moc, Ježíš je Pán, ó haleluja, Ježíš je král, kraluje navěky. [Ježíš je Pán (5x)], Ježíš je Pán v našem národě, [haleluja (6x)], sláva Ježíši.

Modlili jsme se Žalm 33, verše 1-6: Zaplesejte, spravedliví, Hospodinu, přímým lidem sluší se ho chválit. Hospodinu vzdejte chválu při citaře, zpívejte mu žalmy s harfou o deseti strunách. Zpívejte mu novou píseň, hrejte dobře za hlaholu polnic. Neboť slovo Hospodinovo je přímé, v každém svém díle je věrný. Miluje spravedlnost a právo, Hospodinova milosrdenství je plná země. Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup.

Zapěli jsme píseň: Ježíš je Pán pánů a Král králů, haleluja.(2x) Ježíš, kníže míru, sláva haleluja.(2x)

Modlili jsme se: Ó Ježíši, pravá radosti, svobodo andělů, rozkoši ráje. Vzpomeň na truchlivost a hrůzu, které jsi zakoušel, když Tě všichni opustili, protože Ti nevěřili. Prosíme Tě, pomoz nám, abychom Ti skutečně věřili a přestali se bát těch, kteří Tě zradili a zrazují.

Modlili jsme se Žalm 51 (Žalm Davidův, když k němu přišel prorok Nátan, protože vešel k Bat-šebě.): Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti, moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu! Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále. Proti tobě samému jsem zhřešil, spáchal jsem, co je zlé ve tvých očích. A tak se ukážeš spravedlivý v tom, co vyřkneš, ryzí ve svém soudu. Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka. Ano, v opravdovosti máš zalíbení, dáváš mi poznávat tajuplnou moudrost. Zbav mě hříchu, očisť yzopem a budu čistý, umyj mě, budu bělejší nad sníh. Dej, ať slyším veselí a radost, ať jásají kosti, jež jsi zdeptal. Odvrať svou tvář od mých hříchů, zahlaď všechny moje nepravosti. Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha. Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber! Dej, ať se zas veselím z tvé spásy, podepři mě duchem oddanosti. Budu učit nevěrné tvým cestám a hříšníci navrátí se k tobě. Vysvoboď mě, abych nebyl vinen krví, Bože, Bože, moje spáso, ať plesá můj jazyk pro tvou spravedlnost. Panovníku, otevři mé rty, ať má ústa hlásají tvou chválu. Oběť, kterou bych dal, se ti nezalíbí, na zápalných obětech ti nezáleží. Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš! Prokaž dobro Sijónu svou přízní, vybuduj jeruzalémské hradby. Pak se ti zalíbí oběti spravedlnosti, zápaly a celopaly, pak ti budou na oltáři obětovat býčky.

Zapěli jsme píseň:

1. Pokání čiňte, blízko je království (2x), blízko je království Boží (2x).

2. Kdo věří v Boha, obdržel život věčný (2x), Ježíš je život věčný (2x).

3. Poznáte pravdu–Pravda vás osvobodí (2x), Ježíš vás osvobodí (2x).

4. Poznáte lásku–Láska vás promění (2x), Ježíš vás láskou promění (2x).

5. Přijmete Ducha–budete svědkové (2x), budete svědkové Boží (2x).

6. Vejdete v slávu města Jeruzalém (2x), vejdete v Jeruzalém. (2x)

7. Budete chválit po celou věčnost Boha (2x), zpívati aleluja! (2x)

Kostel byl plný věřících lidí. Kapucín Augustin mě požádal, abych zde připravil ještě jedno modlitební shromáždění 4.3.2004 od 18.00 do 20.00. Souhlasil jsem. (Začínám konečně trochu chápat můj sen o tomto bratrovi ze 30.1.2004.)

Ve středu 11.2.2004 stojím na Obilním trhu opět s Janou R. Má manželka mi vypráví, že v poslední době třikrát zažila nesmírnou radost z Kristovy přítomnosti při přijetí svaté eucharistie.

Ve čtvrtek 12.2.2004 v 10.30 referuji o své činnosti pro dětský život a proti potratům na rekolekci římskokatolických kněží brněnského děkanátu. Ukazuji fotografie z pochodů a letáčky, které na Obilním trhu rozdáváme. Před nemocnicí mě v tu dobu zastoupil pan Vítězslav N. se studentkou Lucií Š. Odpoledne a až do noci tvořím nové modlitební sešity pro pochod v sobotu 14.2.2004. Nemám dost peněz na nákup nových euroobalů, a tak rozdělávám modlitební sešity z úterý a tvořím sešity nové. Celkem 167 sešitů o několika listech.