Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Po t h i n u s ,   B l a n d i n a ,   M a t u r u s ,   S a n c t u s   a   s p o l u m u č e d n í c i.
“Buď věrný až do smrti!”
V po­lovici druhého století přišli žáci sv. Polykarpa Pothin a Ireneus do jižní Gallie. Křesťanství se slibně šířilo. Za cí­saře Marca Aurelia (161-180) se však rozzuřila nová bouře proti církvi, také v Lyonu bylo mnoho křesťanů zatčeno. Všichni neměli tolik statečnosti a vytrvalosti, aby byli schopni pít hořký kalich, který jim Pán podával. Asi deset z nich podlehlo hrůzám muk i smrti, zapřelo Krista a odpadlo k modloslužbě, což ostatním věřícím způsobilo nevý­slovný zármutek. Z toho pozbyli mnozí křesťané sebedůvěru a začali se bát, zda jim Bůh v pronásledování poskytne dost síly, aby ve víře setrvali a zůstali věrní až do konce. Všichni se povzbuzovali ke stálosti ve víře a modlili se horlivě dnem i nocí za sebe i za odpadlé spolubratry.

Do vazby vzali i pohanské služebníky křesťanů, aby svědčili proti pánům. Ze strachu před smrtí vypovídali, že prý křesťané vraždí nemluvňata a pojídají jejich krev a maso a že se dopouš­tějí ohavných nemravností.
Mezi zatčenými křesťany byla služebná   B l a n d i n a,  dívka tak útlá, že se uvěznění křesťané obávali, aby ji ukrutná muka nepřemohla a nezviklala ve víře. Avšak radostně žasli a velebili Boha, když slabá dívka, podrobená hroznému mučení od rána do večera, všechny bolesti snášela s podivu­hodnou trpělivostí. Zůstala klidná, zatímco se jeden kat za druhým v únavě vzdávali a odstupovali, až nakonec všichni prohlásili, že již nevědí, jakým novým mučením by zviklali  statečnost křesťanské hrdinky. Kdykoliv byla na mučidlech a soudce ji vyslýchal, odpovídala: “Jsem křesťanka, u nás se neděje nic zlého." Tímto vyznáním nabývala úlevu v bolestech a novou sílu.
   Současně byli drženi ve vězení i ti slabí křesťané, kteří ze stra­chu před mučením svou víru zapřeli. Pohané je pokládali za zločince, pohrdali jimi a šetřili je ještě méně nežli věrné vyznavače Kristovy. Byl však velký rozdíl mezi oběma druhy vězňů. Věrní křesťané se těšili v utrpení myšlenkou, že je snášejí pro svého milého Spasitele a posilovali se navzájem nebeskou útěchou, kdežto odpadlíci bezútěšně sténali v žaláři a trápily je výčitky svědomí.
   Konečně ustanovil vladař den, kdy měli být křesťané popra­veni. Nejprve byli mučeni  M a t u r u s   a   S a n c t u s . Sťali je mečem. Blandinu dali za kořist šelmám. Když jí šelmy ne­ublížily, byla zase odvedena do žaláře.
   Když nadešel čas výročního trhu a slavných her, dostal vladař rozkaz od císaře, aby ti křesťané, kteří ve víře setrvají, byli usmrceni, a to občané římští mečem, ostatní od dravé zvěře a odpadlíci aby byli propuštěni na svobodu. Tak se také stalo.
   Potom byli předvedeni i odpadlíci, aby ještě jednou svou víru veřejně zapřeli. Sužováni výčitkami svědomí, před sebou vlastní provinění a zahanbení, jako zbabělci kráčeli ne­směle se skloněnými hlavami před soudnou stolici vladaře. Jaké však bylo soudcovo překvapení a jak žasl zástup pohan­ského lidu, když tito lidé odvolávali své dřívější výpovědi, hořce litovali, že ze slabosti a strachu svou víru zapřeli, vyznávali Krista a prohlásili, že jsou ochotni pro něho zemřít! I oni byli ihned popraveni.
    A tak zbývala jediná Blandina, která s dychtivostí očekávala tu chvíli, kdy jí bude dáno, aby mučednickou smrtí dosáhla vítězství. Když nastal poslední den her, došlo i na ni. Byla zbičovaná, posadili ji na rozpálenou lavici, potom zavinuli do sítě a předhodili divokému býku, který ji vymrštil do výšky, smýkal, trkal a ušlapal. To se stalo r. 177.
Roku 179 napsala lyonská obec zprávu o tomto pronásledování do obcí ve Frygii, odkud většina umu­čených křesťanů pocházela. Eusebius Cesarejský, starokřesťanský dějepisec, tento dopis zařadil do svých církevních dějin.
RUDOLF  SCHIKORA: NAŠE  SVĚTLA, Čtení ze životů svatých, r.1947, str.382-383