poslal Seraphim Lucián a Marcián: Od úkladů ďáblových vysvoboď nás, Pane!
L u c i á n a M a r c i á n byli pohanští kouzelníci v Nikomedii, kteří kouzelnictvím mámili a klamali lid. Tehdy žila ve městě ctnostná křesťanská panna, která Boha nade všecko milovala a vytrvale se modlila, aby ji Bůh ochránil. Kouzelníci k ní zahořeli láskou, a aby si ji získali, obrátili se k pohanským zloduchům. Avšak služebnice Boží vytrvala v modlitbě a bdění. Když poznali, že jejich kouzla jsou bezmocná, tázali se svých bohů po příčině. Takto odpověděli zlí duchové: “Pokud jste nás volali o pomoc k záhubě duší, které Boha neznají, nebylo nám těžké pomoci. Ale proti této čisté duši nic nezmůžeme. Její Bůh Kristus nás trápí a zabraňuje nám, že ji nemůžeme přemoci." Kouzelníci jako mrtví padli k zemi. Když však zase přišli k sobě, řekli: “Tento ukřižovaný Ježíš má asi velikou moc, neboť zvítězil nad duchy a nad naším kouzelnictvím. Měli bychom se k němu obrátit a ctít jej.
Uvěřili v Ježíše Krista a činili pokání. Spálili své kouzelnické knihy a čarodějské nářadí.
Tehdy za císaře Decia vypuklo pronásledování křesťanů. Císařský náměstek si je dal předvolat a řekl: “Jak se stalo, že jste opustili naše nesmrtelné bohy a klaníte se ukřižovanému člověku?" Oni odpověděli: “Přeměnil nás jedině ukřižovaný Kristus a my se těšíme, že u něj najdeme věčný život. Náměstek rozkázal, aby byli oba mučeni železnými hřebeny. Lucián řekl v mukách: “Dokud jsme páchali nepravosti, dokud jsme dělali bezpráví a křivdili jiným, netrestal jsi nás; teď však, když děláme dobré, nás mučíš." Císařský náměstek vynesl rozsudek, aby byli upáleni. Svatí mučedníci vyslechli tento rozsudek radostně, vystoupili na hranici a modlili se: “Pane Ježíše Kriste! Neskonalé díky vzdáváme tobě, žes ráčil nás nehodné vysvobodit z pohanských bludů a pro své jméno nám dát účast na slavné mučednické smrti. Buď tobě čest a chvála! Rač milostivě přijmout naše duše.“ Rok jejich smrti je 250.
RUDOLF SCHIKORA: NAŠE SVĚTLA, Čtení ze životů svatých, r.1947, str. 705
