Již jsem zde hovořila o masturbaci a nyní bych ráda přešla k otázkám, nebo spíše k tématu, nad kterým je stále plno otazníků a jehož obsah je nevyčerpatelný!!

Obcování…smilnění..soulož,..A to jsem vyjmenovala ta nejslušnější slova, která nám přesně určí jeden akt-milování. Vězte jedno. Nebudu zde dávat rady novomanželům atp. Pouze zde vyjádřím svůj názor na to, proč se ztotožňuji s tím, že není dobré žít sexuálním životem s více partnery a možná i najdeme odpověď na otázku, zdali se podvádí, když střídáme partnery. Hned v úvodu musím říci - nejsem vdaná, nemám ani před sňatkem a mým jediným momentálním problémem jsou zkoušky na školu, kam se chci dostat. K napsání tohoto článku mě přinutil fakt, že se více než často stýkám s názorem, že ten "svůj věneček" si můžu dát komu chci, aniž by to bylo s partnerem, se kterým budu prožívat zbytek svého života. V roce 1988 provedla fa Sofres-Laboratoire Organon průzkum na vzorcích 529 dospívajících ve věkovém rozmezí od 15 do 19 let. Výsledek vidíte sami. Díky tomuto průzkumu se zjistilo, že 65 % hledá na prvním místě lásku a věrnost, kdežto 18% sexuální vyžití (1). Chci však upozornit na jeden důležitý fakt a to ten, že ony zmiňované průzkumy (globálně) bych však nebrala tak vážně, jelikož nejsou zas tak věrohodné. V tomto případě se jedná o tvrzení ve skupině, kde již mají sexuální zkušenost. Avšak mnozí se vychloubají tím, co ještě nezažili. Jedna žena prohlásila, že pokud člověk začne žít sexuálním životem, tělo si na to zvykne takovým způsobem, že bez něj nemůže být. Naopak jeden můj přítel prohlásil, že mu to ani tolik nechybí, nemá potřebu mít SEX každý den, ale že jej pak vyhledává z nudy. Což mě drobet rozesmálo. :o) Jenže skutečnost je víc než reálná! Když jsem hledala samu sebe a Boha, tak jsem navštěvovala různé církve. Chtěla jsem poznat to, proč si myslím, že má církev je nejlepší. Různě jsem cestovala a poznávala nové a nové lidi. Všichni jsme stejní, ale když jsem jim pokládala otázku na to, jaký názor máte na sexuální život před uzavřením sňatku, odpovědi tak jednoznačné už nebyli. Žádné překvapení. Bylo by dobré říci, že já osobně zastávám ten názor, že pohlavní život by se měl začít žít až po uzavření manželství! Já osobně toto již nepoznám, jelikož jsem již poznala slasti a strasti pohlavního života a snad právě proto, zde chci apelovat na mladé lidi..NECHTE SI POHLAVNÍ STYK AŽ DO UZAVŘENÍ SŇATKU!!
Nejsem velký teolog a Bibli mám přečtenou jen tak tak .. Avšak jeden odkaz mě velmi zaujal a to tento:

"Pokud jde o to, co jste psali: Je pro muže lépe, když žije bez ženy. Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže. Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži. Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu. Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout. To ovšem říkám jako ústupek, ne jako příkaz."
1.Kor 7, 1-6

Když jsem se ptala jednoho věřícího kamaráda na jeho názor na pohlavní styk, tak mi odpověděl velice jednorázově. "A proč ne? Vždyť já nesmilním. Desatero bych porušil až tehdy, když bych ji podvedl. To, že s ní mám pravidelný sex ještě neznamená že smilním". A jsme u jádra problému. Plno mladých věřících lidí si v Bibli najde tolik veršů, které si každý člověk přeloží podle sebe, ale někteří si jej přeloží zrovna tak, aby měli čistý štít nad tím, že žijí sexuálním životem. Nejsem zde žádný mravokárce. Já jsem mezi posledními, která by Vám mohla kázat o neposkvrněnosti panenství. Jen si říkám, nebereme to kolikrát až moc na lehkou váhu? Dnešní doba je opravdu prazvláštní. Všude kolem nás tlačí vlna sexuálního dechu a my jsme ve své lidské podstatě tolik slabí, abychom se tomuto ubránili. Na jedné straně do nás silně a nekompromisně proudí nahota, promiskuita, chtíč, obscénost a na druhé straně si čteme Bibli a prosíme Boha aby nám dal sílu tomuto odolávat. Kolikrát stojíme před rozhodnutím jestli atraktivnost tohoto světa nebo věčnou radost s naším Spasitelem.Nebudu zde omlouvat některé naše jednání, pouze vyjadřuji účast nad tím, že si jsem vědoma toho všeho negativního vlivu, kterému jsme vystaveni. Kolikrát čteme v novinách články o tom, že se teprve 12leté mamince narodilo zdravé miminko a jak je ona maminka šťastná, jelikož se o něj bude starat i její maminka a ona tak bude mít možnost dokončit základní školu. Tím jasně vidíme, že v dnešní době začali děti přijímat úlohu dospělých. Kolik je pak zlomených srdcí, když dívka musí jít na potrat. A proč? Jelikož věřila partnerovi. Nasliboval jí hory doly a pak se na ní vykašlal. Je to samozřejmé, měl strach z rodičů. Samozřejmě bylo to i z její strany velmi nedospělé. Ale říkejme to 12leté slečně, která je v podstatě ještě dítě. Až přespříliš brzy se mladí lidé snaží dospět a kolikrát si ani neuvědomují hluboký dosah důsledků, které toto může mít.
Setkala jsem se i s tím názorem, že si dotyčný člověk není jist, jestli je to vůbec zdravé pro normální vývoj mladého jedince (konkrétně u muže) otálet s pohlavním životem třeba i do středních let. Zdali to nemůže zapříčinit nějaké psychické poruchy atp. Já osobně si myslím, že to je spíše jen mizivé procento, kdy jaksi (lidově řečno) stoupne muži "sperma do hlavy". Od toho tu máme přeci autoerotiku, že :o) Již kolikrát jsem se vyjádřila, že v těchto případech nepřistupuji k masturbaci jako k hříchu, pokud se člověk k tomuto rozhodne aby nestřídal partnery. U žen to také není tak jednoznačné, jelikož ženy jsou daleko více a hlouběji citově založena a jsou zcela jinak "naprogramovány", než muž. Nicméně, ráda bych zde uvedla ještě jednu důležitou věc, která s pohlavním životem souvisí. Budiž, nikdo z nás není neomylný a proto se může stát to, že se to prostě stane. V takovém případě pevně věříme tomu, že s tímto člověkem zůstaneme do konce života. Že ať se stane cokoliv, že jej budu milovat a neopustím jej. Protože kdyby ano, tak bych pak smilnila. Jenže to je opět další omyl. Nemůžeme to tímto omlouvat a namlouvat si, že teď už vlastně můžu "sexovat" jak se mi zamane. V tu chvíli si nejspíš ani neuvědomujeme, jaké následky to má, když se s oním partnerem rozejdeme. V podstatě se nám zhroutí ten náš svět, který jsme si kolem sebe budovali. V tu chvíli nám totiž dochází co se stalo. Ženy se většinou cítí zraněně, špinavě začínají nesnášet sebe. A pokud si najdou nějakého přítele, a obzvlášť věřícího, trvá jim ještě pěkně dlouho, než uvěří onomu "Pro mě jsi čistá jak lilie." Rozhodně jim nepřidá i skutečnost, že když se s tím svěří nějakému druhému věřícímu člověku, tak na něj hned spustí to jak je hříšná a zkažená a že půjde do horoucích pekel a aby se nejlépe vykoupala ve svěcené vodě, jelikož to jediné je může zachránit a to ještě zdali vůbec!! Samozřejmě, je to velký extrém, který jsem momentálně nastínila. Naštěstí, toto je jen minimální procento. Pravda je taková, že někteří lidé se z toho nemůžou dostat po zbytek svého života, jelikož prvního partnera si v sobě neseme po celý život. Kus nás je stále s ním a v něm! Pokud hodláme žít sexuálním životem, vskutku bychom si měli rozmyslet s jakým partnerem to je a zdali ten náš partner je také zodpovědný natolik, aby s námi nesl důsledky, které mohou nastat.
A co mazlení? Ono v poznávání a poznávání je opravdu rozdíl. Neměli bychom se tímto také nechat strhnout, jelikož poznávání každé skulinky těla u partnera také není tím pravým ořechovým. A to v tom směru, že se pak začínáme zabývat spíše více sebou než tím druhým. Ono v podstatě toto děláme, jelikož si až moc dobře pamatujeme ten skvělý pocit, který nám do celého těla nahání vzrušení. Takže pokud má s tímto někdo nějaké problémy a chce to řešit, tak nevyhledávejte tolik situace, při kterých byste mohli být sami s přítelem a buďte spíše v kolektivu. Opravdu má všechno čas a nebuďme hlavou už v cíli, když naše tělo stojí teprve před startem :o) Tím samozřejmě neradím, jděte a užívejte si světa. Každý ví, jak vysoko má postavenou onu laťku.

Takže v závěru bych chtěla říci toto..Muži, mějte více strpení s námi ženami, pokud nám to někdy ujede a budeme ve Vás budit pocit, že chceme být dobývány za každou cenu a že ono dobývání ve finále značí pohlavní styk. Ano, dost často jsme provokatérky, ale buďte trošku silnější, než jsme my. Berte s chladnou hlavou fakt, že od počátku stvoření si neseme ono "podávání jablka" a že si až moc dobře jsme vědomy oněch zbraní, které máme a kterých až moc dobře a často využíváme k polapení muže :o) Ale neděláme to z pocitu vypočítavosti, ale jednoznačně z toho důvodu, že toužíme být milováni. Žel, dnešní doba nám nedává moc šancí na výběr, jak správně pochopit důkazy lásky.
Ženám říkám toto. Neflirtujme a nesnažme se za každou cenu vyvolat v jisté situaci erotické dusno. Tehdy pak není na místě fňukat, že nás muži chtějí než do postele. Tehdy pak nemůžeme svalovat na muže všechnu vinu za to, že to sklouzlo někam jinam, než jsme si oba představovali. Ve vztahu jsou vždycky dva, takže neseme každý svůj podíl..bez výjimky..!!! Muži si sou vědomi této své slabé stránky a pokud budeme až moc "tlačit na pilu", tak ví, že to v některých situacích neukormidlují. Buďme jim oporou a snažme se pochopit jisté jejich vlastnosti. Nejsou to bezcitní hulváti, jsou to stejně citliví a bohatí lidé, jako jsme my. Neprovokujte je. I když se to zdá nemožné, jednou nám za to budou vděčni.
Nám všem bych chtěla říci..MĚJME VÍCE POCHOPENÍ PRO TOHO DRUHÉHO, NEBOŤ LÁSKA NENÍ JEN PROCHÁZKOU RŮŽOVÝM SADEM A MĚJME TAKÉ VĚTŠÍ ÚCTU KE SVÉMU TĚLU..NEROZDÁVEJME SE KDEKOMU..Samozřejmě, toto je jen můj názor, takže k tomu nepřistupujte jako k rozkazu, ale jako k úvaze člověka, který si dlouho zvykal na to, že i když žil sexuálním životem, je pro Boha stejně krásný jako ostatní..Držím vám všem palečky :o))

__________________________________________