Grano Salis - Jste věřící, váš partner ne. Je to problém?

Jste věřící, váš partner ne. Je to problém?
"Žijeme spolu už skoro třicet let a já jsem od manžela neslyšela jedinou osobní narážku na fakt, že jsem věřící. Aby moje vyznání nebylo v minulém režimu okolí příliš na očích, abych neměla problémy, vstoupil dokonce do strany. Opravdu mi nikdy nevytkl, že se před jídlem modlím."

Odmalička jsem byla vedena k víře; moje maminka byla silně věřící. Manžel vyrůstal v rodině, kde se za víru schovávalo pokrytectví a lež; proto se od víry naprosto odklonil. Věděl, že jsem věřící. Před svatbou jsme o tom nemluvili, nebylo třeba. Ani nás nenapadlo, že by rozdílné postoje k víře mohly být překážkou v našem vztahu. Musím ovšem říct, že teď už do kostela nechodím, nebo jen občas. Víra ve mně zůstala, ale takhle mi to vyhovuje.“ "Manžel je jedním z těch, kteří vyšli ze svého postoje PROTI BOHU, to znamená, že neuznával žádnou vyšší moc. Teď už pokročil v tom, že přiznává existenci nějaké řídící síly. Tuší ji, ale nejraději by o ní nechtěl vědět, protože se neslučuje s jeho chápáním světa. Tak se proti ní vzpírá. Jeho vnitřní rozpor se ale v reálném životě odráží na jeho vztahu ke mně. Mezi námi je proto neustálý nepsaný konflikt." Jste věřící. Váš partner nikoliv. Jakou roli hraje tento rozdíl ve vašem životě? Většina nezasvěcených se domnívá, že v soužití věřícího a nevěřícího existují mnohá úskalí, která ruší klidný partnerský život. Omyl. Takové manželství se nezmítá ve více problémech než kterékoliv jiné. Rozporný přístup k víře pociťují „smíšená„ manželství jen jako dílčí problém společného života. Pokud by byl povýšen nad všechny ostatní, manželství by patrně ani nevzniklo. Samozřejmě, že názory na víru se mohou v průběhu času měnit. Stejně tak i vztah obou partnerů. Vždyť právě vzájemný vztah muže a ženy je v manželství měřítkem pomyslné „kvality„ soužití. O tom, jak se žije v manželství, ve kterém jeden z partnerů řeší životní situace v souladu s vírou a druhý ryze pragmatickým způsobem, jsem hovořila se třemi ženami, třemi sestrami. Vyrůstaly v rodině katoličky a komunisty. Rodiče se vzali protože se měli rádi. Vyznání ani politická ideologie nebyly v jejich vztahu překážkou. Prioritou byl vztah mezi dvěma lidmi. Od něj se odvíjelo všechno ostatní. Oba vzájemně tolerovali svoje sympatie k víře i ke straně, ba co víc, snažili se postoj toho druhého pochopit. Podstatným faktem bylo, že dominantou tohoto svazku byla žena a její přesvědčení mělo na manžela jistý vliv. Ovšem jen do určité míry; on sám nebyl ateista – věřil v existenci nějaké vyšší řídící moci. I proto svolil ke katolické výchově svých dcer. V zásadě se nestavěl proti Bohu, vstoupit do církve ale nechtěl. On i jeho žena si uchovali svůj postoj bez konfliktu a vzájemně si vycházeli vstříc; jejich vztah byl tak pevný, že se rozporu nemuseli obávat. Zásadní otázkou v rodině věřícího a nevěřícího je, jakým směrem se bude ubírat výchova jejich dětí. Ve většině případů jsou děti pokřtěny, vychovány jsou však bez víry. Někteří rodiče svoje potomky s vírou seznámí a rozhodnutí, zda ji děti přijmou či odmítnou, ponechají na nich samotných. Výchova s vírou v případě, že jeden z rodičů je nevěřící, je ojedinělá. Nicméně sestry, se kterými jsem mluvila, takto vychovány byly. Všechny tři se provdaly za nevěřící partnery. Také ony se shodují v tom, že v manželství není podstatná otázka víry, ale vzájemný vztah partnerů. Obrázek o tom, do jaké míry respektují manželé vyznání svých žen, jste si mohli udělat ze tří úvodních výpovědí. Do jisté míry odhalují i vzájemnou partnerskou úctu a respekt. Pokud ty chybí, může se víra stát příčinou všech rozkolů a svedou se na ni i situace, které ani zdánlivě nesouvisí. Ve chvíli, kdy vztah ztrácí perspektivu, je víra první záminkou k vyvolání konfliktu. Podle věřících je taková reakce projevem nelásky a přiznáním k tomu, že vzájemný vztah byl založen na mylné iluzi. Ve svém podvědomí nevěřící nikdy vyznání svého partnera nepřijal. Zjednodušeně řečeno slovy jedné z žen: s přijetím víry u partnera je to jako s respektováním toho, že lyžuje, včelaří a dívá se na horory. Buď je takový fakt přijat, nebo bude v rozepři vždycky po ruce jako první argument proti tomu druhému. Markéta Matoušková

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace