 |
Právě je 450 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116478475
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Re: Týden synkretistického spuštění (Skóre: 1)
Vložil: Farel v Úterý, 27. únor 2007 @ 17:42:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ty si tak vostrej. To je musí zákonitě oslovit a v příštím momentu se obrátí, opustí svou herezi a vrhnou se ti do náručí se slovy:" Co mi může zabránit abych byl od tohoto okamžiku jako ty ?" |
|
|
Ekumenie - jezuitská “sláva Boží” (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Úterý, 27. únor 2007 @ 19:15:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ekumenie - jezuitská “sláva Boží”
Američtí jezuité vykonali už mnoho “práce” pro “slávu Boží”. Proto dnes můžeme pozorovat obdivuhodný zvrat v postoji amerických protestantů. Podívejme se do jednoho z nejznámějších sborů v USA, do Willow Creek:
“Sdružení Willow Creek »Willow Creek Community Church« zahrnuje téměř 1200 sborů z 19 zemí, které představují více než 70 denominací. Zakládající sbor, Willow Creek poblíž Chicaga, oslavil 14. 10. 1995 své 20. výročí za přítomnosti 20 000 lidí. Sbor začínal se 125 lidmi v pronajatém kinosále. Nyní je umístěn v interdenominačním evangelickém sboru o rozloze 141 arů a za týdenní docházky 15 000 lidí. Bohoslužby jsou ve středu a v neděli.
Článek z 23. ledna 1991 v časopise The Christian Century, napsal Anthony B. Robinson pod názvem Učíme se ze sboru Willow Creek:
“Willow Creek se rozkládá na 120 akrech v South Barringtonu ve státě Illinois, v severozápadním předměstí Chicaga. Jedná se o skupiny přízemních budov, které z dálky vypadají jako řídící centrum nějakého prosperujícího podniku. Nejsou tam žádné kříže ani náboženské symboly, které by připomínaly, že se tu nachází nějaká církev.
Obřady, které se dnes konají ve Willow Creek, se nepodobají ničemu podobnému na americké půdě. Dobře osvětlené a prostorné hlediště s prosklenným stropem vypadá jako luxusní divadlo s plyšovými divadelními sedadly a širokými uličkami. Luxusní zařízení láká ty lidi, kteří se v tradiční církvích cítí nepohodlně.
Když lidé zaplňují hlediště na víkendové »služby hledajícím«, hraje jim k tomu skupina tlumený jazz nebo rock. Bohoslužba začíná roztažením opony na obrovském jevišti za postupně zvyšujícího se tempa živě odlehčené hudby. Skupina hraje současný jazz a rok s náboženským textem, který je snímán na široké obrazovce, zpívá 16 zpěváků a tanečníků. Herci předvádějí dramatické scénky. Celé shromáždění zpívá jen velmi málo a prostě. Vše má příchuť profesionálního šou. Na závěr zábavné části propukne bouřlivý aplaus. Lidem je řečeno, že se jedná o aplaus určený Bohu.
Začíná kázání - to je v souladu se zvyky amerických evangelistů. Avšak není třeba znát nějakou církevní teologii. Kázání jsou omezena na téma: láska, soucit, milosrdenství, přátelství s každým a další křesťanské ctnosti a nebo na potřeby přicházejících nekřesťanů
“Willow Creek deklaruje své evangelické a protestantské základy, ALE ... Robert Schuller, duchovní vůdce tohoto sboru, při návštěvě papeže v září 1987 v USA prohlásil:
»Přišel čas, aby protestanté šli k pastýři (papeži) a řekli: ‘Co máme udělat pro to, abychom přišli domů?’«
Před nedávnem Schuller vykonal zvláštní cestu do Říma, aby požádal o papežské požehnání stavebních plánů pro svou Křišťálovou katedrálu (Foundation, březen - duben, 1990). Schuller se pochvalně zmínil o jezuitech jako o »úžasné organizaci zbožných mužů« a nazval je »drahými bratry v Kristu.« Bývalý jezuita Malachi Martin o jezuitech říká, že jsou to »papežovi lidé« zapojeni do »války na život a na smrt proti křesťanství a demokracii.« (Watch!, červenec - září, 1990). Schuller byl v nedávné době spojen i s prosovětským miliardářem Armandem Hammerem. Přesto všechno ho Crisvell, B. Graham, Hybels a Wagner vychvalují a propagují. (Calvary Contender, 15.9.1990)
Jeho mottem k hlásání je: “Můžeme používat hudbu, divadlo a moderní jazyk, abychom předávali Boží slovo dnešní kultuře, ale naše poselství je tak staré jako sama Bible. ... Schuller se ve Willow Creek důsledně vyhýbá biblickým termínům, jakým je např. hřích.” (Gregory A. Pritchard: Doktorská dizertační práce o sboru Willow Creek, Northwestern University, 836 str., citace ze str. 209)
Poznáváme v R. Schullerovi tajného jezuitského agenta? Sledujme jeho další snahy o přispění ke tvorbě celosvětového náboženství tak, jak to diktuje New Age a jezuité:
“Robert Schuller je univerzalista. Nevěří, že Kristus je jedinou cestou do nebe. Hřích definuje jako ztrátu sebeúcty (1/24 Christian News), nebo »nedostatek víry v sebe sama«. Tvrdí, že Kristus vytrpěl kříž, aby posvětil svou a naši sebeúctu. Pro své »zvažování všech možností« je nazývám »Normanem Vincentem Pealem západního pobřeží«. Stojí v čele ekumenických církví spojených v Globální Misii (CUGM). V roce 1987 Schuller řekl, že je čas, aby šli domů do Říma. Před stavbou své Křišťálové katedrály jel do Říma, aby mu tam papež požehnal. (9/15/90 CC).” (citace z časopisu Calvary Contender, 1. listopadu 1994)
Pokracovanie: Edmond Paris: Tajne dejiny jezuitu, cast Ekumenie - jezuitská “sláva Boží”
|
|
|
Re: Týden synkretistického spuštění (Skóre: 1)
Vložil: lukin v Úterý, 27. únor 2007 @ 20:37:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | http://www.info.estranky.cz/clanky/pro-deti/o-cervene-karkulce
O červené karkulce
17.11.2006
Červená Karkulka V jedné rodině žila jedna hodná a milá dívenka. Každý ji měl rád, ale maminka s babičkou ji milovaly ze všech nejvíce. Babička jí ušila červený čepeček a podle něj jí začali říkat Červená Karkulka. Babička bydlela na samotě u lesa. Široko daleko nebyla žádná jiná chaloupka a babička se tam starala o lesní zvířátka. Jednou v létě maminka napekla koláče, do košíku přidala láhev vína a řekla Karkulce: „Babička má dneska svátek. Vezmi košík a zanes to k babičce do chaloupky. Ale jdi rovnou, ať se v lese nezatouláš!“ Karkulka pokývala hlavou a zvesela se vydala na cestu. Poskakovala, až se jí copánky házely po zádech. Brzy se dostala do lesa, šlapala po měkoučkém mechu, až došla k potůčku. Bylo horko, a tak Karkulka neodolala, zula si boty a začala máchat nožky ve studené vodě. Vtom se před ní rozhrnulo křoví a proti Karkulce vyšel vlk. „Dobrý den, Karkulko, kampak jdeš?“ zeptal se. Hlas mu skřípal, přestože se snažil mluvit dobrácky, aby Karkulku nepolekal. Ale Karkulka nikdy vlka neviděla a myslela si, že to je veliký pes. Proto se nic nebála a povídala vlkovi: „Jdu k babičce do chaloupky v lese. Má dnes svátek, a tak jí maminka upekla koláče.“ „Chceš ochutnat?“ nabízela vlkovi. Ten si přičichl ke košíku a ušklíbl se. „Maso nemáš?“ zeptal se znechuceně. „Nemám,“ odpovědělo děvčátko. „No, nevadí, koláč si nechám k večeři,“ řekl vlk. V duchu už ale přemýšlel, jak by dostal Karkulku „A kdepak bydlí tvoje babička?“ „Ty to nevíš?“ divila se Karkulka, „přece v chaloupce za lesem. Půjdeš kousek podle potoka, potom zahneš doprava a už tam budeš.“ „Tak víš co, Karkulko, budeme závodit,“ navrhl vlk. „Ty půjdeš dolů kolem potoka a já proti vodě. Schválně, kdo bude u babičky dřív Karkulka se jen zasmála, popadla košík s koláči a vínem a vydala se na cestu. Vlk šel kousek opačným směrem, ale za chvíli skočil do houští a hnal se křovím rovnou na kraj lesa. Za chvilku už stál před babiččinou chaloupkou a klepal na dveře. „Kdopak to je?“ ozvalo se zevnitř. „To jsem já, Karkulka,“ zavolal tiše vlk. Babička se už nemohla vnučky dočkat a otevřela dveře. Vlk se na ni vrhl a najednou ji spolkl. Potom si dal na hlavu její čepec, nasadil si na nos brýle a lehl si do postele. Vzal si babiččinu knížku a dělal, že čte. Karkulka se zatím v lese honila za motýly, sbírala maliny, až konečně došla k chaloupce. Zaklepala na dveře a zevnitř se ozval chraptivý hlas: „Kdopak to ťuká?“ Karkulka se zarazila, ale pak odpověděla: „To jsem já,babičko, vaše Karkulka.“ „Pojď dál, děvenko, je otevřeno. Karkulka vešla dovnitř, a když spatřila vlka, podivila se: „Babičko, máte takový divný hlas.“ „I nediv se, děvče, napila jsem se studené vody a teď trochu stůňu.“ Karkulka tedy vyřídila pozdrav od maminky, postavila na stůl košík a šla dát babičce pusu. Ale jak ji uviděla zblízka, vylekala se: „Babičko, vy máte velké uši!“ „To abych tě lépe slyšela.“ „A babičko, vy máte velké oči!“ „To abych tě lépe viděla.“ „Ale babičko, vy máte velké zuby!“ podivila se Karkulka naposled. „To abych tě lépe mohl sníst!“ zařval vlk, vyskočil z postele a Karkulku spolkl! Jenže ta dvě veliká sousta ho velmi tížila. Svalil se zpátky do postele a tvrdě usnul. Za malou chvíli šel kolem chaloupky myslivec, babiččin známý. Zevnitř uslyšel podivné chrápání, a tak se podíval oknem dovnitř. Vidí tam vlka s velikým břichem, jak chrápe v babiččině posteli. Na nic nečekal, vběhl dovnitř a tesákem rozpáral vlkovi břicho. Z něj vyskočila Karkulka, za ní babička, obě živé a zdravé. Vlk zatím stále spal jako zabitý. Společně mu nasypali do břicha kamení a znovu ho zašili. Pak se schovali do kouta a čekali, co se bude dít. Vlk se za chvilku vzbudil a zaskuhral: „To mám ale žízeň!“ Dovlekl se ke studni, nahnul se nad ni a kamení ho stáhlo dolů. Žbluňklo to a vlk se utopil. Babička pak pohostila myslivce vínem a koláči, najedli se a myslivec Karkulku odvedl domů. Pro jistotu, kdyby zase potkala nějakého vlka.
|
Re: Týden synkretistického spuštění (Skóre: 1)
Vložil: Farel v Čtvrtek, 01. březen 2007 @ 21:17:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | K tomu není co dodat. Gratuluji je to úplně vyčerpávající. |
]
Re: Lukine; Ty smis utocit na sveho kardinala? (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 02. březen 2007 @ 10:47:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | L
Vlk se na ni vrhl a najednou ji spolkl.
R
Lukine; Ty smis utocit na sveho kardinala? |
]
Pro lukina (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Pátek, 02. březen 2007 @ 11:24:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Jen maly dotaz. Pane lukine, vy pracujete ve skolce nebo ve skole? Pokud ne, jste nevyuzity talent. S detmi by vam to urcite slo a bylo by skoda toho nevyuzit. Nebo mate deti a jste dobry otec. |
]
|
|
Re: Lukine; Ty smis utocit na sveho kardinala? (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 02. březen 2007 @ 10:46:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | L
Vlk se na ni vrhl a najednou ji spolkl.
R
Lukine; Ty smis utocit na sveho kardinala? |
Re: Lukine; Ty smis utocit na sveho kardinala? (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Pátek, 02. březen 2007 @ 14:05:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...nechajte ho (Lukina) tak ...nech si tapetuje ...
Tato rozpravka je nahodou pekna a neskodna, narozdiel od tych ostatnych co sem dava.
Ked uz niesu argumenty, ani nadavky nezaberaju, tak sem dava teraz tie rozpravky, to je velmi pozitivne a znamena to iste viac ako navrat do detstva ....
:-)))) |
]
|
|
|
|
