Grano Salis - Dokáží homosexulové (lesby) vychovávat děti?

SPOLURODIČOVSKÁ ADOPCE STEJNOPOHLAVNÍMI PÁRY
Ellen C. Perrin a Výbor pro psychosociální aspekty dětského a rodinného zdraví Abstrakt. Narůstající množství vědecké literatury ukazuje, že děti vyrůstající s jedním či dvěma gay nebo lesbickými rodiči prospívají v oblasti emočního, kognitivního, sociálního a sexuálního fungování stejně jako děti, jejichž rodiče jsou heterosexuální. Optimální vývoj dětí je pravděpodobně ovlivněn více povahou vztahů a interakcí uvnitř rodinných svazků než některou strukturální formou, kterou mohou tyto svazky nabývat.

Současná situace Přesné statistické údaje o množství rodičů, kteří jsou gayové nebo lesby, není možné zjistit. Utajení vyplývající z přetrvávajícího stigmatu spojovaného s homosexuální orientací znemožňuje jakýkoliv základní výzkum prevalence těchto rodin. Odhady naznačují, že v USA je něco mezi jedním až devíti milióny dětí, jejichž nejméně jeden rodič je homosexuální. Většina dětí, které mají homosexuálního rodiče, bylo počato v prostředí heterosexuálního vztahu. Když rodič (nebo oba rodiče) v heterosexuálním páru podstoupí coming out, pak se některé páry rozvedou, zatímco jiné pokračují ve společném životě. Jestliže se rozhodnout žít odděleně, pak každý z partnerů může být rodičem, u kterého dítě žije, nebo dítě může střídat pobyt v obou domácnostech. Gay a lesbičtí rodiče mohou po rozchodu zůstat sami nebo také mohou mít stejnopohlavní vztahy, které mohou, ale nemusí vyústit v založení rodičovského vztahu k dítěti. Tyto rodiny se podobají jiným rodinám zformovaným po rozvodu heterosexuálních párů a také rozhodnutí a obtíže, před kterými stojí, jsou velmi podobné. Mají však ještě další problém spočívající v přetrvávající heterosexistických právních precedentech, které vedly v mnoha případech k odepření rodičovských práv a omezení návštěv dětí pro gay a lesbické rodiče.

Narůstající tolerance k rozdílům v sexuální orientaci umožnila mnoha gayů a lesbám přihlásit se ke své sexuální orientaci ještě před navázáním intimního vztahu. Lesby a gayové se stávají rodiči z mnoha podobných důvodů, jako je tomu u heterosexuálních lidí. Touha po dětech je základní lidský instinkt a uspokojuje přání mnoha lidí podílet se na pokračování historie svého rodu. Kromě toho děti mohou uspokojovat lidskou potřebu dostávat a akceptovat lásku a péči od druhých a moci dostávat jisté zajištění a podporu ve stáří.

Mnoho problémů, které existují v případě heterosexuálních párů usilujících o rodičovství, je stejných také pro lesby a gaye. Všichni rodiče se musí zabývat otázkami, jako jsou požadavky na čas, peníze a zodpovědnost, vyplývající z rodičovství. Také se obávají toho, jak děti zasáhnou jejich vztah jako páru, o zdraví své i svých dětí a o svou schopnost zvládat svou rodičovskou roli. Lesby a gayové usilující o rodičovství však stojí od počátku před dalšími specifickými problémy a rozhodnutími jako například, zda počít či adoptovat dítě, získat dárcovské sperma nebo najít náhradní matku (v případě početí) či najít odpovídající adopční agenturu (v případě adopce). Rovněž musejí stejnopohlavní rodiče vytvářet právní vazby týkající se rodičovského vztahu, řešit vytvoření role pro nebiologického či neadoptivního rodiče a konfrontovat se s emoční bolestí a omezeními vyplývajícími z heterosexismu a diskriminace.

Navzdory těmto obtížím se lesby a gayové stále častěji stávají rodiči, ať už jako jednotlivci nebo v rámci stejnopohlavních svazků. Většina leseb, které se rozhodnout počít dítě, tak učiní prostřednictví metody umělého oplodnění dárcovským spermatem. Mohou si vybrat, zda chtějí otěhotnět spermatem od zcela anonymního dárce, od dárce, který souhlasí se svou identifikací v době dospělosti dítěte či od známého dárce (například kamaráda či příbuzného druhé partnerky). Lesby se také mohou stát rodiči prostřednictví pěstounské či adoptivní péče stejně jako gay muži. Tyto možnosti jsou v rostoucí míře dostupné ve většině států USA a v mnoha dalších zemích, přestože jsou mnohde ještě stále limitovány právními omezeními.

Narůstající množství gay mužů se stává otci prostřednictví náhradních matek, které nosí jejich dítě. Jiní mohou souhlasit s tím, že se stanou spolurodiči s osamělou ženou (lesbou či heterosexuálkou) či spolu s lesbickým párem. Jiní muži se podílejí na početí dítěte jako dárci spermatu (obvykle spolu s lesbickým párem), a to při různé míře zapojení do výchovy dítěte, avšak bez přijetí rodičovské zodpovědnosti.

Když se lesba nebo gay muž stanou rodiči prostřednictvím umělého oplodnění, náhradní matky či adopce, pak jsou tito biologičtí či adoptivní rodiče uznáváni právním systémem ve větší či menší míře jako nositelé rodičovských práv. Přestože však partner biologického nebo adoptivního rodiče může fungovat jako spolurodič, nemá žádná formální práva ve vztahu k dítěti. Většina států neumožňuje adopci nebo poručnictví partnerům, zejména pokud trvají rodičovská práva prvního partnera. Advokát může připravit dokumenty s lékařskými souhlasy a návrhem na poručnictví při péči o dítě pro případ smrti nebo nezpůsobilosti právního rodiče. Tyto dokumenty ale nemají váhu adopce nebo právního poručnictví a není žádná záruka, že se jich bude soud později držet. Některé státy již schválily legislativu, která umožňuje spolurodiči adoptovat dítě jejich partnera. Jiné státy umožňují soudnímu systému potvrdit způsobilost pro formální adopci případ od případu. Spolurodičovská adopce má významné právní a psychologické výhody.

V minulosti nebylo gayům a lesbám umožňováno, aby se stali pěstounskými nebo adoptivními rodiči, a rovněž jim byla upírána rodičovská práva týkající se jejich vlastních dětí v případech rozvodu, protože se předpokládalo, že nejsou schopni být dobrými rodiči. Právní zdůvodnění a společenské přesvědčení předpokládalo, že jejich děti budou zažívat stigmatizaci, narušení sociální vztahů s následnými emocionálními problémy a také abnormálním psychosexuálním vývojem. V posledních dvaceti letech se mnoho výzkumníků pokoušelo určit, zda jsou tyto předpoklady podloženy nějakými empirickými fakty. Výzkumná zjištění Ohnisko výzkumů bylo zaměřeno zejména na čtyři hlavní tématické oblasti. Šlo o popis chování a postojů gay a lesbických rodičů a o psychosexuální vývoj, sociální zkušenosti a emocionální stav jejich dětí. Rodičovské postoje a chování Stereotypy a zákony, o které se opíraly diskriminační postupy, jsou založeny na předpokladu, že lesbické matky a gay otcové se od heterosexuálních rodičů liší v přístupech, které jsou důležité pro spokojenost jejich dětí. Empirická zjištění však naopak ukazují, že gay otcové dokáží poskytovat péči ve své otcovské roli a že se neliší od heterosexuálních otců v poskytování přiměřené zábavy, v podporování autonomie či při řešení celkových problémů rodičovství. Ve srovnání s heterosexuálními otci jsou gay otcové popisování jako inklinující k přísnějšímu výchovnému vedení, větším důrazem na rozvoj duševních schopností dětí a více se podílejí na aktivitách svých dětí. Celkově je zde více podobností než rozdílů v rodičovských stylech a postojích gay a ostatních otců.

Několik rozdílů mezi lesbickými a heterosexuálními matkami bylo při výzkumech posledních dvou desetiletí nalezeno v oblasti sebevědomí, psychického přizpůsobení a postojů k výchově dětí. Lesbické matky vykazují normální úroveň v standardizovaných měřeních sebevědomí, úzkosti, deprese a rodičovského stresu, který se nijak neodlišuje od heterosexuálních matek.

Lesbické matky silněji zaujímají postoje zaměřené na dítě a spojené s jejich mateřskou rolí a také vykazují větší snahu zajistit svým dětem mužské vzory než rozvedené heterosexuální matky. Lesbické a heterosexuální matky uvádějí stejné mateřské zájmy, životní styl a výchovné praktiky. Také vykazují podobné konflikty rolí, systémy sociální podpory a adaptační strategie. Pohlavní identita a sexuální orientace dětí Pohlavní identita dětí školního věku vychovávaných lesbickými matkami je v souladu s jejich biologickým pohlavím. Žádné z více než tří set zkoumaných dětí nevykazovalo žádné známky zmatení pohlavní identity nebo přání být opačným pohlavím. Žádné rozdíly také nebyly nalezeny v hračkách, hrách, zájmech, oblečení nebo vztazích s vrstevníky, ať u chlapců nebo dívek vychovávaných lesbickými matkami, ve srovnání s dětmi heterosexuálních matek.
Žádné rozdíly také nebyly nalezeny v pohlavní identitě, sociálních rolích a sexuální orientaci dospělých, kteří byli vychováváni rozvedeným homosexuálním rodičem ve srovnání s těmi, kteří měli rozvedeného heterosexuálního rodiče. Podobná část mladých dospělých s homosexuálními i s heterosexuálními rodiči udávala pocity sexuální přitažlivosti vůči příslušníkům stejného pohlaví. Ve srovnání s dětmi, které měly heterosexuální matky, měly dospělé děti lesbických matek mírně větší tendenci uvažovat o možnosti stejnopohlavního vztahu a o něco častěji se zapojily do nějakého kratšího homosexuálního vztahu, avšak celkový podíl těch, které se identifikovaly jako homosexuálně orientované, byl v obou skupinách stejný. Emocionální a sociální vývoj dětí Protože většina dětí, jejichž rodiče jsou gayové a lesby, zažila rozvod svých biologických rodičů a jejich následný psychický vývoj musí být chápán v této souvislosti. Zda jsou následně vychovány jedním nebo oběma rozvedenými rodiči a zda jeden nebo druhý rodič najde nového partnera, jsou důležité faktory pro vývoj dětí, ale které jsou jen velmi vzácně studovány v rámci hodnocení dětí lesbických nebo gay rodičů.

Rozsáhlá výzkumná literatura zabývající se tímto tématem ukazuje, že děti rozvedených lesbických matek vyrůstají podobně jako děti rozvedených heterosexuálních matek. Několika studiím porovnávajícím děti lesbických matek s dětmi heterosexuálních matek se nepodařilo nalézt žádné rozdíly mezi těmito dvěma skupinami při měření personálními dotazníky ani při měření vztahů s vrstevníky, sebehodnocení, obtížích v chování, studijních úspěších či vřelosti a kvality rodinných vztahů. Sebevědomí dospívajících dětí se ukázalo být vyšší v případech, kdy jejich matky (bez ohledu na sexuální orientaci) nalezly po rozvodu nový partnerský vztah ve srovnání s těmi, které zůstaly samy. Také bylo zjištěno vyšší sebevědomí mezi těmi dospívajícími dětmi, které zjistily v mladším věku, že jejich rodič je homosexuální než mezi těmi, které to zjistily v pozdějším věku.

Heterosexismus a stigmatizace může vést k zesměšňování a zahanbení dětí týkající se sexuální orientace jejich rodiče či jejich rodinné konstelace a omezovat jejich schopnost formovat a udržovat přátelství. Dospělé děti lesbických matek uvádějí častější zesměšňování ze strany vrstevníků než dospělé děti rozvedených heterosexuálních matek. Nicméně děti lesbických matek dokáží lépe než dobře vyrovnávat s úsilím o pochopení a popis svých rodin vrstevníkům a učitelům.

Děti narozené a vychovávané lesbickými páry také vykazují normální vývoj ve všech směrech. Při jejich hodnocení ze strany učitelů se ukazuje jejich sociální kompetence a také výskyt potíží v chování je u nich srovnatelný s ostatní populací. Ve skutečnosti může vyrůstání s gay či lesbickými rodiči přinášet dětem i určité výhody. Jsou popisovány jako více tolerantní k odlišnostem a také více pečující o mladší děti, než je tomu u dětí heterosexuálních rodičů.

V jedné studii se děti heterosexuálních rodičů popisovaly jako více agresivní než děti lesbických matek a také byly posuzovány rodiči a učiteli jako více negativistické a dominantní. Děti lesbických matek se naopak viděly jako více milující a učitelé a rodiče je hodnotili jako více emocionální, zodpovědné a chránící mladší děti ve srovnání s dětmi heterosexuálních rodičů. V jedné novější studii se však děti lesbických rodičů udávaly podobné sebehodnocení jako děti heterosexuálních rodičů a viděly se podobně pokud se týče agresivity a sociability.

Současná zkoumání se pokoušejí rozeznat faktory, které podporují optimální životní pohodu u dětí lesbických rodičů. Přizpůsobení dětí, které mají dvě matky, je spojeno s rodičovskou spokojeností ve vztahu a speciálně s rozdělením zodpovědnosti, pokud se týče péče o děti a domácí práce. Děti lesbických rodičů, kteří uváděli větší partnerskou spokojenost, více stejnoměrné rozložení domácích prací a placené práce a udržující více pravidelný kontakt s prarodiči a dalšími příbuznými, byly hodnoceny rodiči a učiteli jako lépe přizpůsobené a s menšími behaviorálními problémy.

Děti ve všech rodinných konstelacích jsou popisovány rodiči a učiteli jako více problémové, pokud rodiče uvádějí větší osobní stres a méně funkční rodinné vztahy. Naopak děti jsou hodnocené jako lépe adaptované, pokud jejich rodiče uvádějí větší míru partnerské spokojenosti, vyšší míru lásky a menší konflikty rodičů ve vztahu k jejich sexuální orientaci. Děti jsou očividně více ovlivněny rodinným procesem a vztahy než rodinnou strukturou.
Shrnutí Malé a ne zcela reprezentativní soubory dětí relativně mladšího věku nabádají k jisté opatrnosti. Přesto váha zjištění získaných v průběhu několika desetiletí za použití různých souborů a metod je přesvědčivá v demonstrování toho, že neexistuje žádný systematický rozdíl mezi homosexuálními a heterosexuálními rodiči v duševním zdraví, rodičovských dovednostech a postojích k rodičovství. Žádná data neukazují na riziko pro děti, které by bylo důsledkem toho, že vyrůstají v rodině s jedním nebo více homosexuálními rodiči. Některé z mnohých variant rodinných forem, historií a vztahů jsou pro zdraví vývoj dětí příznivější než jiné.
Výzkum sledující mnohost rodičovských vztahů mezi gay a lesbickými rodiči je zatím v počátcích. Děti, jejichž rodiče se rozvedli (bez ohledu na jejich sexuální orientaci), jsou lépe přizpůsobené, pokud mají jejich rodiče vyšší sebevědomí, udržují zodpovědné a přátelské vztahy a žijí v současnosti s partnerem. Děti žijící s rozvedenou lesbickou matkou mají lepší výsledky, pokud se dozvědí o matčině homosexualitě v mladším věku, když jejich otcové a jiní důležití dospělí přijímají lesbickou identitu jejich matky, a pravděpodobně také, když jsou v kontaktu s jinými dětmi leseb a gay mužů. Rodičům a dětem se daří lépe, když tíživé úkoly rodičovství jsou sdíleny a zdá se také, že dětem prospívá situace, ve které se lesbičtí rodiče dělí o péči a dítě a další domácí činnosti rovným dílem, právě tak jako když je mezi partnery jen málo konfliktů. Přestože gay a lesbičtí rodiče nemohou přes svou nejlepší snahu plně ochránit svoje děti před vlivem stigmatizace a diskriminace, není sexuální orientace rodičů sama o sobě faktorem, který by ovlivňoval schopnost vytvořit příznivé prostředí pro vývoj dětí.

Originální text je dostupný na adrese http://www.pediatrics.org/cgi/content/full/109/2/341 SPOLURODIČOVSKÁ ADOPCE STEJNOPOHLAVNÍMI PÁRY Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics)
Výbor psychosociálních aspektů dětského a rodinného zdraví Abstrakt. Děti, které se narodí nebo jsou adoptovány členem stejnopohlavního páru, potřebují jistotu dvou právně uznaných rodičů. Proto Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics) podporuje legislativní a právní úsilí umožňující adopci dítěte druhým rodičem respektive spolurodičem (coparent) v těchto rodinách. Děti si zasluhují vědět, že jejich vztah s oběma rodiči je stabilní a právně uznaný. To se týká všech dětí bez ohledu na to, zda jejich rodiče jsou stejného či opačného pohlaví. Americká pediatrická akademie zjistila, že dostatečné množství odborné literatury poskytuje poznání, že děti, jehož rodiče jsou homosexuální, mají stejné vyhlídky na zdravý vývoj jako děti, jejichž rodiče jsou heterosexuální. Když se dva rodiče podílejí na výchově dítěte, pak oni i dítě zasluhují jasnost pramenící z právního uznání jejich vztahu.

Děti narozené nebo adoptované ve stejnopohlavní rodině mají obvykle jen jednoho právně uznaného biologického či adoptivního rodiče. Druhý partner je v rodičovské roli, která se označuje jako spolurodič nebo druhý rodič. Protože tyto rodiny a jejich děti potřebují trvalost a jistotu vyplývající z existence dvou právně uznaných a definovaných rodičů, Akademie podporuje právní adopci dítěte druhým rodičem (spolurodičem). Odpírání právního statutu spolurodiči brání dětem v užívání psychické a právní jistoty vycházející z existence dvou pečujících a milujících rodičů.

Několik států již zvažuje či právně ustavuje legislativu uznávající adopci partnerem stejného pohlaví. Rovněž právní iniciativy zajišťující gay a lesbickým partnerům právní status podobný manželství, jako je tomu v případě uznávání občanských svazků ve státě Vermont, také přispívají k vytváření stabilního prostředí pro děti v těchto rodinách.

Mnoho států ale zatím nezvažuje přijetí právních úprav zajišťujících bezpečnost dětí, jejichž rodiče jsou gayové nebo lesby. Častěji bývá adopce rozhodována rodinnými soudy případ od případu, přičemž právní precedenty jsou omezené. Je důležité zajistit, aby existoval co nejširší právní příkaz, který by vedl soudy při provádění nezbytné ochrany dětí prostřednictví adopce spolurodičem.

Adopce spolurodičem hájí práva dítěte na pokračování vztahy s oběma rodiči. Právní opatření spojení s adopcí spolurodičem by měly zajistit následující: 1. Garantovat, že rodičovská práva a povinnosti spolurodiče budou chráněny v případě, že druhý partner zemře nebo nebude moci o dítě pečovat. Navíc tato adopce bude dítěti zajišťovat právní jistotu vztahu s oběma rodiči. V případě absence této možnosti adopce mohou totiž členové rodiny právně uznaného rodiče v případě jeho smrti bránit spolurodiči v další péči o dítě, čímž dítě přijde o oba rodiče.

2. Chránit právo druhého rodiče na pečování a návštěvy u dítě v případě rozpadu páru. Zároveň je tím zajištěno právo dítěte udržovat vztah s oběma rodiči po rozchodu, což je považováno za předpoklad úspěšného zvládnutí rozvodu u heterosexuálních rodin.

3. Zajistit právo dítěte na podporu od obou rodičů i v případě rozchodu.

4. Zajištění nároku dítěte na přijímání výhod zdravotního pojištění obou rodičů. 5. Poskytnutí právního zázemí pro oba partnery při poskytování souhlasu s lékařskými zákroky, vzděláváním a dalšími důležitými rozhodnutími v životě dítěte.

6. Vytvořit podklad pro finanční zajištění dítěte v případě smrti některého z rodičů zajištěním všech příslušných nároků včetně sociálních dávek pro pozůstalé. Na základě předpokládané žádoucnosti toho, aby dítě mohlo udržovat kontakt s oběma rodiči, doporučuje Akademie dětským lékařům následující: - Být seznámen s odbornou literaturou zabývající se gay a lesbickými rodiči a jejich dětmi.
- Podporovat právo všech dětí a rodin na finanční, psychickou a právní jistotu vyplývající z právního uznání rodičů, kteří jsou odpovědni jeden za druhého a za péči o své děti.
- Obhajovat iniciativy, které zajišťují dětem stejnopohlavních párů jistotu prostřednictvím adopce spolurodičem uznané soudním systémem, právními normami a společenskou výchovou. Originální anglický text : http://www.pediatrics.org/cgi/content/full/109/2/339 ______________________________________________________________________________ V závěru bych chtěl sdělit, že uvedené články v žádném případě nevyjadřují můj osobní názor a postoj k této záležitosti! Tyto články jsou jen na informativním stupni! ________________________________________________________________________________________

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace