Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Bernard.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 16195, komentáře < 7 dní: 240, komentářů celkem: 397360, adminů: 60, uživatelů: 5077  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 147 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

oko
gregorios777

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
109109348
přístupů od 17. 10. 2001

Aktivity a kampaně: Odpověď prezidenta republiky na Memorandum za nápravu vztahů státu a církví v ČR
Vloženo Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 21:23:07 CET Vložil: Bolek

Ekumenismus poslal tk

  Vážení členové Koordinačního výboru „Memoranda za nápravu vztahů státu a církví v ČR“, obdržel jsem Vaše memorandum i Váš průvodní dopis a dovolte mi, abych Vám poděkoval za důvěru, s níž jste se se svou výzvou obrátili i na mě, přestože jste si vědomi, že jejím primárním adresátem jsou vláda, parlament a politické strany, neboť jim v prvé řadě náleží právo o Vašich požadavcích rozhodovat.

Píšete, že svou důvěru v prezidenta republiky opíráte o jeho slib, že svůj úřad zastává v zájmu všeho lidu. Chci Vás ujistit, že právě to je zásadním východiskem, s nímž přistupuji k obsahu Vašeho Memoranda a k požadavkům v něm obsaženým.

Dobře rozumím tomu, že máte velmi jasnou, až kategorickou představu o požadovaných změnách ve vztazích státu a církví a chápu také to, že se Vás stále bolestně dotýká perzekuce, jíž byli církve a věřící vystaveni za dlouhá léta komunistického režimu. Alespoň zmírnit křivdy, které v období totality nepostihly pouze církve, ale prakticky celou naší společnost, bylo a je cílem naší obnovené demokracie po roce 1989.

Souhlasím s Vámi, když píšete,, že „po pádu totalitního režimu demokratický stát zjednal zásadní nápravu. Církve tak mohly začít svobodně a v celém rozsahu vyvíjet svoji činnost v pastorační, školské a charitativní oblasti.“ Jsem přesvědčen, že toto je pravdivá charakteristika postavení církví v naší současné společnosti.

Ve světle toho cítím nemalý rozpor Vašich výše uvedených slov s kategorickým požadavkem na „nápravu poměrů“ mezi státem a církvemi v podobě majetkového vyrovnání, ratifikace smlouvy se Svatým stolcem a změny novely zákona o církvích, které prezentujete jako chybějící základní podmínku ochrany práv a svobod náboženského vyznání.

Pokud jde o nápravu křivd, které církve v minulosti utrpěly, domnívám se, že nikdo, ani stát nemůže tomuto požadavku dostát v plném rozsahu. Tím spíše to platí ve společnosti, jejíž všechny – a to musím zdůraznit – součásti byly ve větší či menší míře v komunistickém režimu postiženy. Proto jsou nereálné požadavky různých společenských skupin na absolutisticky chápaný návrat do majetkových poměrů před tím či oním datem, tak jak by to právě bylo nejvýhodnější pro ně. Bohužel, v našich silách bylo a je křivdy minulosti pouze zmírnit, nikoliv plně odstranit. Jinak hrozí, že budeme nutit jednoho poškozeného odškodňovat poškozeného jiného.

Pokud jde o financování církví, naším společným cílem musí být, aby byl na základě širokého politického a společenského konsensu nalezen takový model financování církví, který umožní nejen fungování církví, ale i financování obnovy a údržby církevních památek a který – na druhé straně – znovu neznejistí vlastnické a právní poměry v zemi a nevytvoří nové problémy a nespravedlnosti pro další subjekty. Obávám se, že kategoricky nastolený požadavek fyzického navrácení církevního majetku takovým řešením není. Pokud bychom šli tímto směrem, pak bychom museli být důslední a provést naprostou odluku církví od státu. Stát by pak musel nejen zcela zastavit jakékoli toky peněz daňových (i nevěřících) poplatníků, ale i přestat uznávat plnohodnotnost církevních sňatků, zamezit začlenění církevních škol do sítě atd.

Nesdílím ani pocity či přesvědčení, že podílení se státu na financování církví je v samotném principu ohrožením svobody náboženského vyznání, jak bývá někdy současný stav desinterpretován. Myslím, že nikdo nemůže uvést věrohodný příklad toho, že by ze strany jakéhokoliv státního orgánu v našem demokratickém státě k podobnému protiústavnímu zneužití státní moci skutečně došlo.

Jestliže přijmeme absolutistické nároky některých církevních aktivistů, pak musíme pohlížet na církve jako na zcela privátní instituce zabývající se pouze intimními potřebami svých členů bez širšího společenského významu. Nelze totiž požadovat totální „majetkové vyrovnání“ se státem a současně žádat vzájemné partnerství.

Rovněž bych se přimlouval za všestranně věcnější a klidnější debatu o novele zákona o církvích a o smlouvě se Svatým stolcem, které jsou podle mého názoru rovněž obětí předsudků a snahy dosáhnout prosazení dílčích zájmů namísto hledání konsensu a respektování obecných priorit. Jsem si nejen jist, že zamítnutý text této smlouvy je pro český stát nepřijatelný, ale rovněž soudím, že ji věřící ke svému duchovnímu životu nepotřebují.

Právě proto, že se snažím zastávat zájmů všech občanů, musím si všechny tyto otázky klást a kladu si je znovu i nad textem Vašeho Memoranda. Kladu si i otázku, proč mi podobná memoranda neadresují nesčetní občané katolického vyznání, se kterými se běžně setkávám při nejrůznějších veřejných akcích. Proč mi je neadresují vrcholní představitelé katolické církve, se kterými mluvím velmi pravidelně a kteří by k tomu měli dost příležitostí, ať už je to opat premonstrátů Pojezdný, biskup Duka nebo třeba teolog Skalický, kterému jsem loni udělil státní vyznamenání. Jsou snad menšími katolíky než Vy? Nebo jsou jen menšími aktivisty? Jsem přesvědčen, že pouze vzájemná důvěra, ochota si naslouchat a pochopit argumenty druhé strany nám může pomoci nalézt řešení, která budou jak ku prospěchu církví a jejich věřících, tak celé společnosti. K vytváření takové atmosféry a usnadnění dialogu jsem vždy připraven napomoci.

Se srdečným pozdravem

Václav Klaus, V Praze dne 21. února 2007


"Odpověď prezidenta republiky na Memorandum za nápravu vztahů státu a církví v ČR" | Přihlásit/Vytvořit účet | 3 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Odpověď prezidenta republiky na Memorandum za nápravu vztahů státu a církví v ČR (Skóre: 1)
Vložil: Rony v Čtvrtek, 22. únor 2007 @ 21:32:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Plně souhlasím s panem prezidentem.



Re: Odpověď prezidenta republiky na Memorandum za nápravu vztahů státu a církví v ČR (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 23. únor 2007 @ 15:13:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Navrhuji tuto odpověď pana prezidenta Václava Klause na cenu Zlatá perla GS za její objektivitu a vyváženost.

Pastýř



Re: Odpověď prezidenta republiky na Memorandum za nápravu vztahů státu a církví v ČR (Skóre: 1)
Vložil: Farel v Pátek, 23. únor 2007 @ 15:37:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen bych se tuším ke čtvrtému odstavci od konce trochu vyjádřil tak, že bych se obával (alespoň při současném stavu státní moci i těch, co se mnohdy nazývají církví a nejsou, ale spůsobně ve frontě na státní finance stojí), že zneužití může přijít právě ze strany toho, co se zdráhám nazvat církví. A že je reálné nebezpečí, že to nikdo z úředníků, kteří tuto podporu od státu zprostředkovávají nebudou schopni rozeznat, ale v konečném důsledku to muže být klasifikováno jako zneužití státní moci.



Stránka vygenerována za: 0.14 sekundy