 |
Právě je 424 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116477026
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Co se stalo s křesťanstvím ?
Vloženo Neděle, 18. únor 2007 @ 16:37:55 CET Vložil: Bolek |
poslal Frantisek100
Mám z toho smutný pocit a v posledních letech zjišťuji , a to nejen díky křesťanským serverům, ale i v běžném životě, že křesťanství je plné negativních emocí a nehezkých vzájemných vztahů a pro svět malým přínosem.
Co se stalo s křesťanstvím?
Protože nejsem členem žádné církve, pozoruji to tak trochu z nadhledu. Křesťané mi připadají jak děti, kteří se přou, koho mají rodiče raději a komu pak rodiče dají větší odměnu. Jenže chovají se mnohem hůře než děti. Urážejí se, nenávidí, podvádějí, nejsou schopny vzájemné empatie. Je to bludiště názorů, kdy si křesťané z Bible vždy vyberou něco, co je zrovna pro ně důležité, a o to se přou. Tvrdohlavě a neústupně. Ve vzájemných vztazích mezi církvemi a někdy i v samotných církvích neexistuje láska a schopnost si porozumět a jeden druhého pochopit. Připadá mi to jak válka o moc a jakési postavení před Bohem. Vymýšlejí se různá nařízení, zákazy, doporučení, které jsou jen vyjmutím z nějaké náboženské knihy anebo z Bible, ale bez respektování logiky. Někteří se však také chovají jako lidé pod drogou. Fantazírují, upínají se k něčemu, neslyší, nevidí a jsou přesvědčeni, že jen oni mají pravou pravdu. Prostě fanatici předávkovaní jakousi drogou.
Nezlobte se, ale praktikované křesťanství v tomto světě není něčím, co může prospět světu.
Je příčinou konfliktů a zla. A i světová politika těch křesťanů, kteří jsou u moci, jen dokazuje, kdo vlastně křesťanství ovládá.
Nechci tímto článkem nahrávat ateistům. Já věřím, že Bůh existuje, ale v tomto světě kolem nás ho spíše nenajdeme. Souhlasím spíše s Komenským a s jeho Labyrintem a rájem srdce.
|
Re: Co se stalo s křesťanstvím ? (Skóre: 1)
Vložil: oskar v Neděle, 18. únor 2007 @ 19:14:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Svět neví, kdo je Boží syn a co znamená být učedníkem Ježíše Krista, a tak se o to hádá. Od prvního století, kdy se začalo šířit křesťanství, chopili se křesťanského učení také tělesní lidé a postupně ho přetvořili v řadu církevních nauk a osobních názorů, kvůli kterým se tělo dodnes pře. Bůh nechává svět, ať si dělá co chce se svou představou křesťanství, a vskrytu pokračuje v naplňování svého záměru s lidstvem. Bůh nepotřebuje, aby mu někdo ze světa pomáhal s prosazováním Božího věci. K tomu si Bůh vychovává své syny zplozené Duchem a vychovávané Duchem až k dokonalé podobě s Ježíšem Kristem. Boží synové se stále ještě mohou rodit, protože dosud platí ono "dnes", kdy je možné do Božího království vstupovat. Stačí k tomu věřit nejenom tomu, že Bůh existuje, ale také že se odměňuje těm, kdo ho hledají. Kdo Boha hledá správně, tj. s vírou a z čistého srdce, toho Bůh nenechává dlouho tápat, ale dovede ho ke správnému poznání. Takové hledače také Bůh přijímá do nové smlouvy, když je pomazává svým Duchem. Bez pomazání Duchem není člověk ve smlouvě s Bohem a bez smlouvy s Bohem není člověk Kristovcem, protože kdo toho Ducha nemá, není Kristův. |
|
|
Re: Co se stalo s křesťanstvím ? (Skóre: 1)
Vložil: rive v Neděle, 18. únor 2007 @ 23:02:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | milý františku
tvůj názor : " praktikované křesťanství v tomto světě není něčím, co může prospět světu"
chci tě brát vážně, chci věřit že tento názor není jen nějaká tvá laciná fráze, kterou se obrňuješ proti "nevím čemu?"
a proto se ptám, co může prospět tomuto světu podle tebe
díky
rive |
|
|
Re: Co se stalo s křesťanstvím ? (Skóre: 1)
Vložil: Marek2 v Pondělí, 19. únor 2007 @ 17:48:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Už Ježíš říkal: Jsou jako (malé) děti...
Ptáš se, co se stalo s křesťanstvím - já myslím, že nic, že to takové bylo vždycky, ba možná někdy ještě horší.
Být stoprocentně křesťany je ideál, ke kterému se můžeme blížit, ale nikdy ho nedosáhneme. To, co popisuješ, je míra, jak jsme od této "mety" daleko. Mnozí lidé od křesťanů očekávají dokonalost a jsou zklamáni. Jenže dokonalost není lidská vlastnost, nýbrž božská.
Máš pravdu, mnohé by bylo možné zlepšit. Právě ve vztazích se zřetelně projevují naše dobré i stinné stránky. Na internetu jsou spíše k vidění asi ty horší. Chce-li někdo vidět ty lepší, musí přijít třeba do rodin.
Nemyslím si, že křesťanství je příčinou zla ve světě. Spíš se do křesťanství promítají i naše stinné stránky. V náboženství je velká moc (potenciál) - může se projevit velkým dobrem, na druhé straně může být zneužito.
Bludiště názorů - to je snad v každém náboženství, podívej třeba na islám, tam se kvůli rozdílným učením někdy dokonce vraždí. |
|
|
Re: Co se stalo s křesťanstvím ? (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Úterý, 20. únor 2007 @ 05:48:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | To, že jsou vidět nesprávné projevy je tím, že ti slušní jsou zticha.
Některé osoby jsou neklidné, ať jsou tu nebo jinde.
Tichý křesťan je správný, ale nebude viditelně vyčnívat.
Vezměte si příklad , Německo. Kolik je tam v dějinách vědců, básníků, vynálezců a podobně. Ale také rozvratné postavy.
Spisovatel Jakob Wassermann napsal v románu Ulrika , který se odehrává na přelomu 19. a 20. století : ´ od jisté doby jakoby byla dvě Německa : jedno německo Goetha a Humbolta, druhé Německo Bismarka´, A my můžeme ještě dodat: jedno Německo , Německo kultury a druhé, Německo války.
Proto podobné věci najdete i jinde.
Je křesťanství mírumilovné a také jsou lidé, kteří budou bojovat i tady.
Křesťanství správně projevené není hašteřivé. |
|
|
Admin Standa maže protipotratové články,nezveřejňuje je,porušuje zásady Grana (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Úterý, 20. únor 2007 @ 09:49:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Admin Standa maže protipotratové články, nezveřejňuje je, porušuje zásady Grana.
Admin Standa nezveřejňuje články, ale maže je, porušuje zásady Grana (Skóre: 1)
Od Seraphim v Úterý, 20. únor 2007 v 10:15:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.liborhalik.cz/
Prosodomský a propotratový cenzore admine Stando, jakým právem jsi už počtvrté, pravděpodobně Ty, smazal a nezveřejnil článek, který jsem včera poslal pod názvem "Spor s vedením nemocnice (červenec 2003). Svědectví Libora Halíka (3)"!
Je zde psáno: GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Proč admine Stando tuto zásadu porušuješ?
Prosím majitele Grana Salis, aby proti případné cenzorské svévoli admina Standy zakročili.
Děkuji
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
[ Odpovědět ]
Spor s vedením nemocnice (červenec 2003). Svědectví Libora Halíka (3) (Skóre: 1)
Od Seraphim v Úterý, 20. únor 2007 v 10:29:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.liborhalik.cz/
Než vlastníci Grano Salis zakročí proti pravděpodobné cenzorské svévoli propotratového a prohomosexuálního admina Standy, než konečně umožní svobodné zveřejnění mého svědectví z duchovního zápasu proti vraždění miminek umělými potraty, tak pošlu svůj čtyřikrát nezveřejněný (utajený či smazaný?) článek sem do komentářů.
---------------------------------------------------------
Spor s vedením nemocnice (červenec 2003). Svědectví Libora Halíka (3)
V úterý 1.7.2003 jsem na Obilním trhu stál spolu s Karlem Š. a Petrem C. Přišel za námi MUDr.Unzeitig s vrchní sestrou. Mluvil s námi medově, avšak lstivě. Řekl, že je také křesťan, a proto má pro nás pochopení. Pochlubil se, že mluvil dokonce se svatým otcem Janem Pavlem II. Že se však neshodli v otázce umělých potratů. Radil nám, ať odejdeme z Obilního trhu, neboť zde se provádí pouze dvě pětiny umělých potratů v Brně. Petr C. dal medovému lékaři velmi lákavou nabídku: „Když naše protipotratové letáčky budou moci být přímo před ordinací, kde se dělají umělé potraty, tak odejdeme.“ Tento lékař, který je zástupcem přednosty této kliniky, naši nabídku nepřijal.
Následující den ve středu 2.7.2003 jsem měl stát na Obilním trhu zcela sám. Nečekaně však přišel na půl hodinky Karel Š. se synkem. Zde s ním mluvila paní Lydia S. z církve baptistů. Ta napsala letáček pro Brněnskou tiskovou misii „Naděje i v nemoci“, který také rozdáváme. Po návratu domů jsem velmi unavený, vsedě usínám. Ale když si lehnu, nejde mi usnout. Slyším se, jak říkám: „Kalvário, Kalvário“. Vzpomínám na otce Pia. Bůh mu dal úkol bojovat proti Satanovi, obru.
Ve čtvrtek ráno 3.7.2003 jsem plný naděje – ve spánku i při probuzení. Těším se jít před kliniku. Spontánně chválím Boha. Stejně jako včera ráno. Když jsem byl na Obilním trhu sám, seděli v parku dva vousatí mladíci. Dlouho se dívali na mě a nemocnici. Další dva lidé stáli na protější straně silnice a pravděpodobně naslouchali čteným Žalmům. Svůj obličej mi však neukázali. Ti dva vousatí mladíci přišli za mnou. Přátelsky se mě zeptali, zda to dělám jen ze své vůle. Když jsem řekl ano, odešli s velkou úctou. Mě to velmi povzbudilo. Tím jsem dostal novou sílu zpívat ještě nadšeněji a hlasitěji. Toho dne přijel na kole pan S. z Církve bratrské. Hodil u porodnice dopis do poštovní schránky a řekl mi, že dobře dělám.
V pátek 4.7.2003 stojím na Obilním trhu sám od 9 do 10 hodin. Pak je zde se mnou Michaela Z. do 12.00.
V pondělí 7.7.2003 před odchodem na Obilní trh čtu Žalm 37. Skrze něj mě Svatý Duch ubezpečuje o mém dnešním vítězství a Boží ochraně, i když mám na sobě nový agresivnější plakát s fotkami a nápisy: „dítě před potratem, dítě po interupci, potraty zavedl Lenin a Hitler.“ Na Obilním trhu se mnou stojí katolický kněz František P. Večer doma při modlitbě ke mně promluvil Duch svatý skrze Žalm 72. Ubezpečuje mě o tom, že se mi podaří zachránit ubožáky a zdeptat utlačovatele.
Ráno v úterý 8.7.2003 se budím s veršem Žalmu v mysli: „Panovníku Hospodine, kdo rozpozná bludy. Ochraň mě i před těmi, jež jsou mi skryty.“ Na Obilním trhu mě jakási paní Berousková prosí o pomoc, aby se jí už nezjevovali zesnulí. Protože jsem přesvědčen, že to nejsou zesnulí, poroučím ve jménu Ježíše Krista vzkříšeného: „Démoni, vypadněte od této ženy pryč!“ Na Obilním trhu stojí se mnou paní ing. F. z organizace Modlitby matek a s pětiletým vnoučkem rozdává letáčky.
Ve středu ráno 9.7.2003 při společné modlitbě s manželkou a 5 dětmi čtu v Žalmu 17, verš13: „Povstaň, Hospodine, předejdi jej (mého nepřítele), sraz ho!“ Od 9.30-12.00 zde rozdává letáčky Michaela Z. Když chci v poledne už odejít z Obilního trhu, dostávám vnuknutí, abych počkal až do 12.44. Poslechl jsem. Čekám. Přesně ve 12.44 přišly 2 ženy, které se mě zeptaly na potraty.
Ve čtvrtek 10.7.2003 vyslovuji doma rozkaz: „Ve jménu Ježíše Krista vzkříšeného ti poroučím počasí, aby v Brně do 12.10, (kdy stojím na Obilním trhu) nepršelo.“ Skutečně celý den nepršelo, ač se od rána kabonilo. Na Obilním trhu byl se mnou František S. Vyběhla na mne vrchní zdravotní sestra a rozkázala mi mlčet. Já však četl Žalm 33, 2-3 verš: „…zpívejte mu (Hospodinu) žalmy…Zpívejte mu novou píseň…“ Zjistil jsem, že jsme rozdali 900 letáčků – rozdávali jsme je na Obilním trhu 15 pracovních dní. Proto budeme v distribuci letáčků pokračovat.
Cestou do Prahy v pátek 11. července 2003 můj přítel protestant Martin P. obhajoval holandskou potratářskou loď, která zakotvila u polských břehů. Tím mě nesmírně zarmoutil.
Tak probíhal první měsíc mé práce. Každý den přímo mezi lidmi na ulici před nemocnicí, kde se umělým potratem zabíjí děti. Marně se mně, prý nevzdělanému hlupákovi (Mgr.Liboru Halíkovi PhD.), snažila jedna lékařka namluvit, že oni nezabíjí děti, ale jen shluk buněk. Tak hloupý přece jen nejsem. Neodešel jsem. Proto skoro všechny osoby v bílých pláštích – lékaři a další zdravotní personál, jak mě na dvorku před nemocnicí spatří, zrychlují krok. Někteří z nich zděšeně přímo prchají. Brzy dvoreček zcela osiří. Dříve byl plný postávajících a pokuřujících zdravotníků a pacientů. Od dalšího měsíce pravidelně až dodnes místo několika desítek už jen zhruba 5 až 10 zdravotnic a 2 až 4 zdravotníci procházejí kolem mne do obchodu s potravinami na křižovatce. Ostatní procházejí raději v civilu, anonymně a většinou velmi spěchají. Nebo se raději spokojí s bufetem v areálu nemocnice, či vyčkají až mi skončí každodenní strážní služba u nemocnice.
Další dny (až do 7.11.2003) nebudu rozepisovat jednotlivě. Popíši jen specifické události, které mne zaujaly. Práce zde pokračovala každý všední den dopoledne. Stál jsem zde buď s někým, nebo sám. Sám buď část té doby, nebo celou dobu. Jak mi později řekne bývalá místní zdravotní sestra, tak jim zde kazím kšefty. Já jsem rád, že kazím kšefty se smrtí. Jim jsou však milejší peníze, než život dítěte v mateřském lůně. Zahrnují mne proto většinou neviditelnou, mlčenlivou nenávistí. Ta se občas stává viditelnou a hmatatelnou. Jsem zde terčem jejich nenávisti, pekla skrytého v jejich srdci. Samozřejmě bylo a je psychicky únavnější stát zde sám – tehdy i když urážky odpouštím, byl jsem z tohoto (až do podzimu r.2005) tak vyčerpaný, že po návratu z Obilního trhu nejsem únavou schopen žádné další pořádné činnosti. Vsedě automaticky usínám. Když pro další naléhavé povinnosti nesmím usnout, bráním se spánku chůzí. Pro jiné návštěvníky nemocnice jsem zřídlem Boží trpělivé lásky a pevné věrnosti.
Ve čtvrtek 17.7.2003 Karel Š. se synem Kájou rozdali na Obilním trhu výjimečně 130 letáčků.
Dne 21.7.2003 prezident Hnutí Pro život ČR Mgr.Radim Ucháč s manželkou spolu s katolickým knězem z USA (tj. prezidentem mezinárodní protipotratové organizace HLI) mě přišli povzbudit na Obilní trh. Přivezli mi z Prahy letáčky a knihy „Proč pláčeš Miriam“. Měli pochybnosti o tom, jak dlouho na Obilním trhu vydržím.
Kněz Ludvík K. mi žehnal. Řekl, že mám být jako ledoborec. Ostatní prý poplují za mnou až led probořím. Těhotná šestnáctiletá žena si vzala od Karla Š. adresu MUDr. Ludmily L., aby nešla na potrat. Mluvil jsem s Romkou, která nedávno přestala fetovat a trápí ji, že nemůže otěhotnět. Přijala ode mě napomenutí, že nemá krást a lhát. Po přípravě skrze modlitbu jsem dal na úřad městské části Brno-střed písemné oznámení o každodenním modlitebním shromáždění na ochranu nenarozeného života s distribucí letáčků před nemocnicí na Obilním trhu.
Zhruba 28.7.2003 jsem stál na chodníku v parku naproti nemocnici a modlil se Žalmy. Karel Š. rozdával letáčky. Přišel přednosta kliniky Prof. MUDr. Ventruba s vrchní sestrou a s ekonomem. Přestože jsem toho dne stál až v parku, vyzval mě, abych i odtud odešel. Já mu s úsměvem nabídl, že odejdu, až v této porodnici přestanou provádět umělé potraty. To odmítl.
30.7.2003 se mě snažil MUDr.Ventruba nesmyslně vydírat: „Vy, zde! Svou přítomností jste právě zabil dítě!“ Pak pohrozil policií. Vytrhl Karlovi z ruky dva letáčky. Roztrhl je a strčil mi je za pás na prsou. Nebylo mi to příjemné. Poté mě má slabá tělesná stránka donutila v noci jít neobvykle třikrát na malou. Cítil jsem v krku něco jako aceton.
|
|
|
|
|
