Grano Salis - Mohou křesťané souhlasit se zastánci a propagátory homofobie?

Homofobie V posledních letech zdomácnělo i v češtině slovo homofobie jako označení nepřátelských postojů, pocitů a chování vůči homosexuálním lidem. V tomto textu se zaměřím nejprve na historii vzniku a používání tohoto termínu a výrazů souvisejících. Následně bych ráda popsala kulturní a sociální kořeny předsudků vůči homosexuálním lidem.

Homofobie, heterosexismus, heteronormativita a antigay předsudky Jako původce současného užívání slova homofobie bývá uváděn Weinberg, který tento termín zpopularizoval v gay a lesbické komunitě počátkem sedmdesátých let. Od počátku se však objevovaly námitky poukazující na poněkud nešťastné vytvoření tohoto slova. Termín vznikl spojeným předpony homo (z řeckého homos čili stejný) a slova fobie označující duševní poruchy spojené s panickou hrůzou z nějakého konkrétního podnětu (například pavouků, uzavřeného prostoru či výšek). Takto vytvořený termín odkazuje na dřívější předpoklad, že nepřátelství vůči homosexuálním lidem je dáno strachem z vlastní skryté homosexuality, což však platí pouze pro část lidí zastávajících postoje označované jako homofobní. Ještě méně přijatelnou myšlenkou spojenou s užitím slova fobie je představa, že homofobie by měla být nějakou duševní nemocí. O duševní zdraví homofobních lidí lze snad v některých případech pochybovat, ale rozhodně se nejedná o nějakou nezvladatelnou duševní poruchu. Že se nejedná o zanedbatelnou chybu tohoto termínu, ukázaly některé soudní procesy v USA, kdy bylo několik vrahů homosexuálních lidí osvobozeno s odůvodněním, že jednali pod vlivem duševní nemoci homofobie, a nebyli tudíž zodpovědní za své jednání. Od sedmdesátých let se proto objevilo několik pokusů nahradit termín homofobie nějakým jiným, méně zavádějícím výrazem. Navrhovány byly výrazy jako homosexismus či homonegativismus, které se však neujaly. O něco častější je v angličtině používání mnohem výstižnějšího spojení antigay předsudky. Jeho rozšíření v češtině ovšem brání skutečnost, že slovo gay je u nás spojováno pouze s homosexuálními muži na rozdíl od angličtiny, kde se užívá i jako střešní pojem pro všechny homosexuální lidi. Ani v angličtině se však pravděpodobně nestane v brzké době převládajícím spojením, neboť pod slovo homofobie se dnes zahrnuje široká škála jevů. Většina autorů pod pojem homofobie zahrnuje jak postoje a emoce odporu vůči gayům a lesbám, tak projevy nepřátelství vůči homosexuálním lidem, počínaje verbální agresí přes společenskou diskriminaci až po takzvané zločiny z nenávisti (hate crimes) včetně vražd. Vypadá to tedy, že jak v angličtině, tak v češtině zůstane slovo homofobie již na trvalo. V průběhu devadesátých let se rozšířily rovněž termíny bifobie a transfobie označující nepřátelské postoje vůči bisexuálním respektive transsexuálním lidem. Ačkoliv i v této oblasti už proběhla některá zkoumání, jedná se zatím o pojmy ještě méně zřejmé, než je tomu u homofobie. O něco později než termín homofobie se rozšířilo slovo heterosexismus, jehož význam je méně jasný. Měl by označovat přesvědčení nadřazenosti heterosexuální orientace nad homosexuální, přičemž v jeho základě je slyšet slovo sexismus. Problémem je, že takové přesvědčení je zároveň součástí většiny homofobních předsudků, a tudíž někteří autoři používají termíny homofobie a heterosexismus prakticky jako synonyma. Nabízí se ovšem myšlenka, že heterosexismus je více nevědomý a méně agresivní fenomén, který je mnohdy automaticky přijímán většinou společnosti.

V případě takového chápání heterosexismu by byl ovšem pravděpodobně vhodnější užívat již existující výraz heteronormativita. Pod tímto pojmem rozumíme například situace, kdy se okolí ptá žen automaticky po partnerovi a svatbě, aniž by většinou vůbec zvažovalo možnost, že ona dotyčná může žít již roky ve spokojeném lesbickém partnerství. Jiným projevem heteronormativity je předpoklad, že homosexuální páry musí být pouhou napodobeninou párů heterosexuálních, a tudíž musí mít jasné rozdělení na mužskou a ženskou roli. Tyto a podobné předpoklady nemusí být vedeny nějakým nepřátelstvím vůči homosexuální lidem, nýbrž obvykle vycházejí z pouhé neznalosti či neochoty přemýšlet nad možnou odlišností svých bližních.
Homofobní předsudky a jejich společenské kořeny Jestliže v termínech používaných pro označování předsudků vůči gayům a lesbám panuje určitý zmatek, pak v otázce jejich společenských kořenů je již v mnohém jasno. V evropských a severoamerických zemích už proběhlo množství rozsáhlých sociologických šetření, která zjistila několik základních faktorů ovlivňujících výskyt homofobních postojů. Jedná se o charakteristiky, které jsou v souvislosti s vyšší mírou antigay předsudků u určitých skupin populace.

Negativní postoje vůči gayům a lesbám zastávají spíše muži než ženy, lidé starší než mladší, spíše obyvatelé menších obcí než velkých měst, lidé s nižším vzděláním, lidé věřící a lidé s konzervativními politickými postoji. To ovšem neznamená, že mladá, politicky liberální vysokoškolačka z Prahy, bez vyznání, nemůže být více homofobní než starý, věřící, politicky konzervativní muž z vesnice, nýbrž pouze je pravděpodobnější, že tomu bude naopak.

Významný vliv ovšem má řada dalších prvků, z nichž mezi nejvýznamnější patří osobní zkušenost s homosexuálními lidmi. Osoby, které znají ve svém okolí někoho homosexuálně orientovaného, obvykle vykazují nižší míru homofobie. Obecně řečeno je totiž snadnější smrtelně nenávidět nějakou anonymní skupinu lidí než konkrétní jednotlivce, jejichž tvář a dobré i špatné vlastnosti dobře známe. Tento faktor ale může fungovat i v obráceném směru. Jestliže někomu jeho soused gay pije krev, pak se může nenávist k němu přenášet i na ostatní příslušníky této komunity.

Jako asi nejobtížnější se jeví hledání osobnostních rysů, které mají vztah k homofobii. Bylo učiněno množství pokusů definovat homofobní osobnost, aniž by se setkaly s velkým úspěchem. Praktické zkušenosti totiž ukazují, že postoje konkrétních osob k homosexuálním lidem je možné pouze omezeně předvídat. Situace, kdy člověk se všemi předpoklady k tolerantnímu chování projeví vysokou míru homofobních postojů, zatímco další jinak velmi konzervativní projeví nečekanou toleranci, jsou natolik časté že určitá skepse k existenci nějakého homofobního typu osobnosti je oprávněná. Kromě všeho, co jsem popsala výše, mají na postoje a chování vůči homosexuálním lidem vliv také nejrůznější kulturní faktory. Etnická a kulturní identita mají velmi významný podíl na utváření postojů vůči homosexuálním lidem. Různé společnosti vykazují různou míru tolerance vůči homosexuálnímu chování. Zejména v Severní Americe vzniklo množství zajímavých studií věnovaných rozdílům ve formách homofobie u různých etnických, náboženských a sociální skupin.

Homofobie představuje soubor předsudků a agresivních vzorců, které se do jisté míry objevují v téměř jakékoliv společnosti. Jedná se o podobně univerzální jev, jako je etnická, náboženská či rasová nenávist, přičemž jeho jednotlivé formy se mohou značně odlišovat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nepřátelství vůči gay lidem je možné do jisté míry ovlivnit osvětou, jako je tomu v případě jiných sociálně patologických jevů. Na straně druhé je nutno počítat s tím, že homofobie je stejně jako výše uvedené formy skupinové nenávisti vždy ve společnosti do jisté míry přítomna. To však není rozhodně důvod smířit se se současným stavem věcí a nesnažit se o zlepšení života gayů, leseb, bisexuálů a translidí, kteří jsou stále často vystaveni diskriminaci či agresivním útokům. ……………………………………………………………………………………………………… Rezoluce EP odsuzující homofobii 19.1.2006 Štrasburk - Rezoluci odsuzující homofobii přijal Evropský parlament drtivou většinou hlasů. Evropský parlament,

s ohledem na mezinárodní a evropské závazky v oblasti lidských práv, jako jsou závazky obsažené v Úmluvě OSN o lidských právech a v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách,
s ohledem na ustanovení Evropské unie o lidských právech, a zejména Evropskou chartu základních práv, a na články 6 a 7 Smlouvy o EU,
s ohledem na článek 13 Smlouvy o ES, která dává EU pravomoc přijímat normy zaměřené na boj s diskriminací, mimo jiné, na základě na sexuální orientace, a na prosazování zásady rovnosti,
s ohledem na směrnici 2000/43/ES a směrnici 2000/78/ES zakazující přímo či nepřímo diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,
s ohledem na článek 21 Charty základních práv Evropské unie, který zakazuje "jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národostní menšině, majetku, narození, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci.",
s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, homofobii lze definovat jako iracionální strach a odpor vůči homosexualitě a lesbicky, homosexuálně, bisexuálně a transsexuálně orientovaným osobám, založený na předsudcích podobných rasismu, xenofobii, antisemitismu a sexismu,
B. vzhledem k tomu, že se homofobie projevuje v soukromé i veřejné oblasti různými způsoby, jako jsou nenávistné výroky a vybízení k diskriminaci, zesměšňování, slovní, psychické a fyzické násilí i pronásledování a vraždy, diskriminace v podobě porušování zásady rovnosti, neoprávněné a bezdůvodné omezování práv často odůvodňované zachováním veřejného pořádku, náboženskou svobodou a právem na námitku z důvodu svědomí,
C. vzhledem k tomu, že v řadě členských zemí došlo ke znepokojivým událostem, jak o nich široce informoval tisk a nevládní organizace, od zákazu přehlídek gayů a pochodů za rovnost až po nenávistné, urážlivé nebo výhružné výroky vedoucích politických nebo náboženských představitelů, přičemž policie nedokázala poskytnout přiměřenou ochranu nebo dokonce zasahovala proti pokojným demonstracím, k násilným demonstracím homofobních skupin či zavádění ústavních změn s cílem výslovně zakázat svazky osob stejného pohlaví,
D. vzhledem k tomu, že v některých případech současně zazněly pozitivní, demokratické a tolerantní reakce z řad široké veřejnosti, občanské společnosti, místních a regionálních orgánů, které vystoupily proti homofobii, i ze strany soudních systémů, které odstranily nejvýraznější a nezákonné formy diskriminace,
E. vzhledem k tomu, že partneři stejného pohlaví v některých členských státech nepožívají stejných práv a ochrany, které mají sezdaní partneři opačného pohlaví, a jsou tedy diskriminováni a znevýhodňováni,
F. vzhledem k tomu, že současně mnohé evropské státy směřují k zajištění rovných příležitostí, začlenění a respektu, a poskytují ochranu proti diskriminaci na základě sexuální orientace,
G. vzhledem k tomu, že Barrosova Komise vyhlásila závazek zajistit dodržování lidských práv a základních svobod v EU a zřídila skupinu komisařů pro lidská práva,
H. vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy Unie zavedly do svého právního opatření na ochranu osob s lesbickou, homosexuální, bisexuální a transsexuální orientací, jak to požadují směrnice 2000/43/ES a 2000/78/ES, a že ne všechny bojují proti diskriminaci na základě sexuální orientace a prosazují rovnost,
I. vzhledem k tomu, že je potřebná další činnost na úrovni EU i v členských státech s cílem odstranit homofobii a podporovat kulturu svobody, tolerance a rovnosti mezi občany a v jejich právním řádu,

1. důrazně odsuzuje jakoukoli diskriminaci na základě sexuální orientace;
2. vyzývá členské státy, aby zajistily, že lesbičky, gayové, bisexuálové a transsexuálové budou chráněni před homofobními nenávistnými výroky a násilím, a zajistily, aby partneři téhož pohlaví požívali stejné úcty, důstojnosti a ochrany jako zbytek společnosti;
3. naléhavě žádá členské státy, aby důrazně odsoudily homofobní nenávistné výroky nebo vybízení k nenávisti a násilí, a zajistili, aby byla v praxi respektována svoboda projevu, vyjádřená ve všech úmluvách o lidských právech;
4. vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude ve všech oblastech zakázána diskriminace na základě sexuální orientace, doplněním souboru antidiskriminačních opatření založených na článku 13, ať již předložením návrhu nových směrnic, nebo navržením obecného rámce, v němž budou zahrnuty všechny roviny diskriminace ve všech oblastech;
5. naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zvýšila úsilí v boji proti homofobii prostřednictvím vzdělání jako jsou kampaně proti homofobii na školách, universitách a ve sdělovacích prostředcích , a to i prostřednictvím správních, soudních a legislativních prostředků;
6. potvrzuje s ohledem na rok 2007 jako Evropský rok rovnosti svůj postoj, že Komise musí zajistit , aby všechny formy diskriminace uvedené v článku 13 Smlouvy a ve článku 2 rozhodnutí, kterým se Evropský rok rovnosti vyhlašuje, řešily a potíraly stejnou měrou, jak je uvedeno ve zprávě Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku rovných příležitostí pro všechny (2007) - ke spravedlivé společnosti, a připomíná Evropské komisi její slib pečlivě sledovat tuto záležitost a podat zprávu Evropskému parlamentu;
7. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy provedou ve svém vnitrostátním právu a budou správně uplatňovat směrnici 2000/78/ES (kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání), a zahájila řízení o porušení práva Společenství proti členským státům, které tak neučiní; dále žádá Komisi, aby zajistila, že výroční zpráva o ochraně základních práv v EU bude obsahovat úplné a srozumitelné informace o četnosti homofobních nenávistných trestných činů a případů násilí v členských státech;
8. vyzývá všechny členské státy, aby podnikly jakoukoli jinou akci, kterou uznají za vhodné v boji proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace, a aby podpořily a zavedly zásadu rovnosti do své společnosti a do svého právního řádu;
9. vítá kroky podniknuté nedávno v několika členských státech ke zlepšení postavení lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů a rozhodl se dne 17. května (Mezinárodní den boje proti homofobii) uspořádat seminář o výměně osvědčených postupů;
10. opakuje svoji žádost, aby Evropská komise pokročila v návrzích zaručujících svobodu pohybu občanům Unie a členům jejich rodin a registrovaných partnerů obojího pohlaví, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu o budoucnosti prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti ze dne 14. října 2004;
11. vyzývá dotčené členské státy, aby konečně plně uznaly, že homosexuálové byli terčem a obětmi nacistického režimu;
12. vyzývá svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a vládám členských a kandidátských států a zemí žádajících o členství.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace