Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Blažej.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 10, článků celkem: 16320, komentáře < 7 dní: 571, komentářů celkem: 408439, adminů: 60, uživatelů: 5135  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 299 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

Myslivec
brusle7
gregorios777
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
110976103
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími
Vloženo Pátek, 01. prosinec 2006 @ 10:31:17 CET Vložil: Standa

Svědectví Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími je prioritou mého pontifikátu
Společné prohlášení Benedikta XVI. a Bartoloměje I. 30.11. 2006   Bratrské setkání, které jsme měli my, Benedikt XVI., římský papež, a Bartoloměj I., ekumenický patriarcha, je dílem Božím a navíc darem, který od Něj pochází. Vzdáváme díky Původci všeho dobra, který nám znovu dopřává, abychom v modlitbě a vzájemné výměně vyjádřili naši radost, že se cítíme jako bratři a obnovili naše úsilí o plné společenství. Toto naše úsilí vychází z vůle Pána a z naší odpovědnosti pastýřů Kristovy Církve. Kéž by naše setkání bylo znamením a povzbuzením pro nás všechny, katolíky i pravoslavné, abychom sdíleli stejné vnímání a tytéž postoje bratrství, spolupráce a společenství v lásce a v pravdě. Duch svatý nám pomůže připravit velký den nastolení plné jednoty, kdy a jak to bude chtít Bůh. Potom se budeme moci skutečně radovat a jásat.¨

S vděčností jsme vzpomněli na setkání našich ctihodných předchůdců, Pánem požehnaných: ukázali světu naléhavost jednoty a nastínili jisté cesty, jak jí dosáhnout v dialogu, modlitbě a v každodenním církevním životě. Papež Pavel VI. a patriarcha Athenagoras I., poutníci do Jeruzaléma, na místo, kde sám ježíš umřel a vstal z mrtvých pro spásu světa, se následně vícekrát setkali tady, ve Fanaru i v Římě. Oni nám zanechali společné prohlášení, které si uchovává celou svou hodnotu, a zdůraznili, že všechny vztahy mezi lidmi i mezi samotnými Církvemi musí podporovat a inspirovat pravý dialog lásky, „musí být zakořeněn v bezmezné důvěře jedinému Pánu Ježíši Kristu a ve vzájemném respektování vlastních tradic“ (Tomos Agapis, 195). Benedikt XVI.a ekumenický patriarcha Bartoloměj I. při dnešním setkání Nezapomněli jsme ani na výměnu návštěv mezi Jeho Svatostí Janem Pavlem II. a Jeho Svatostí Dimitriosem I.. Bylo to právě během návštěvy papeže Jana Pavla II., jeho první ekumenické návštěvě, kdy bylo oznámeno vytvoření Smíšené komise pro teologický dialog. Ta shromáždila katolíky i pravoslavné s výslovným cílem znovunastolení plné jednoty. Pokud jde o vztahy mezi Církví Římskou a Konstantinopolskou, nemůžeme opomenout slavnostní církevní akt, jenž dal zapomenout na dávné exkomunikace, které po dlouhá staletí negativně působily na vztahy mezi katolíky a pravoslavnými. Z tohoto aktu jsme ještě nevytěžili všechny pozitivní důsledky, které z něj mohou pramenit pro naše putování ke společné jednotě, k níž má Smíšená komise významně přispět. Vybízíme katolíky i pravoslavné, aby se aktivně zapojili do tohoto procesu, modlitbou i vyznanými činy. U příležitosti plenárního zasedání Smíšené komise pro teologický dialog, která se nedávno konala v Bělehradě a kterou velkoryse hostila srbská pravoslavná Církev, jsme vyjádřili svou hlubokou radost nad obnovením teologického dialogu. Po přerušení před několika lety, způsobeným různými těžkostmi, mohla komise znovu pracovat v duchu přátelství a spolupráce. Pojednávajíc o tématu: „Konciliarita a autorita v Církvi“ na místní, regionální i všeobecné úrovni, věnovala čas studiu eklesiologických a kanonických důsledků svátostné povahy Církve. To umožní dát odpověď na některé zásadní otázky, dosud kontroverzní, mezi katolíky a pravoslavnými. Stejně jako v minulosti, jsme rozhodnuti neúnavně podporovat práci, svěřenou této komisi, zatímco její členy provázíme svými modlitbami. Jako pastýři jsme se především zamýšleli nad posláním hlásat evangelium v současném světě. Toto poslání: „Jděte tedy a učte všechny národy“ (Mt 28,19), je dnes více než kdy jindy aktuální a nezbytné, a to i v zemích tradičně křesťanských. Nemůžeme navíc ignorovat rostoucí sekularizaci, relativizmus a dokonce nihilizmus, především v západním světě. To vše vyžaduje obnovené a mocné hlásání evangelia, odpovídající kulturám naší doby. Naše tradice představují pro katolíky i pravoslavné dědictví, jež musí být neustále sdíleno, předkládáno a aktualizována. Z toho důvodu musíme posílit naši spolupráci i společné úsilí přede všemi národy. Pozitivně jsme hodnotili cestu k utváření Evropské Unie. Aktéři této velké iniciativy ať nezapomínají brát v úvahu všechny aspekty, které se týkají lidské osoby a jejich nezadatelných práv, především náboženskou svobodu, která je důkazem a zárukou respektování všech ostatních svobod. V každé unifikační iniciativě se musí chránit menšiny, s jejich kulturními tradicemi a náboženskými specifiky. Katolíci a pravoslavní v Evropě, přestože zůstávají otevření jiným náboženstvím a přínosu, který dávají kultuře, musejí spojit své úsilí pro uchování křesťanských kořenů, tradic a hodnot, aby zajistili respektování dějin, stejně jakož aby přispěli ke kultuře budoucí Evropy, ke kvalitě lidských vztahů na všech úrovních. Jak v tomto kontextu nevzývat dávné a vznešené svědky křesťanského dědictví země, kde dochází k našemu setkání, počínaje tím, co říká kniha Skutků apoštolů, když připomíná postavu sv. Pavla, Apoštola národů. V této zemi se spojilo evangelní poselství a helénská kultura. Toto pouto, které tolik přispělo k našemu společnému křesťanskému dědictví, zůstává aktuální a znovu přinese v budoucnosti plody pro evangelizaci i naši jednotu. Obrátili jsme svůj pohled k místům světa, kde dnes žijí křesťané i k obtížím, kterým musejí čelit, zvláště pak chudobě, válkám a terorizmu, ale také různým formám zneužívání chudých, emigrantů, žen a dětí. Katolíci i pravoslavní jsou povoláni, aby se společně chopili iniciativ ve prospěch práv člověka, každé lidské bytosti, stvořené k Božímu obrazu a podobenství, stejně jako pro ekonomický, sociální a kulturní rozvoj. Naše teologické i etické tradice dokáží nabídnout pevný základ k hlásání i společné činnosti. Chceme především vyhlásit, že vraždění nevinných v Božím jménu je urážkou Boha i lidské důstojnosti. Všichni se musíme vyvinout úsilí o novou službu člověku a pro obranu lidského života, každého lidského života. Hluboce nám leží na srdci mít na Středním Východě, kde žil náš Pán, kde trpěl a vstal z mrtvých, a kde žije po staletí mnoho našich křesťanských bratří. Vroucně si přejeme, aby v této zemi byl znovu nastolen pokoj, aby se posílila upřímné soužití mezi jejími různými národy, Církvemi a různými náboženstvími, jež se zde nacházejí. Za tímto účelem vybízíme k nastolení co nejužších vztahů mezi křesťany, k opravdovému a poctivému mezináboženskému dialogu, a tak aby se bojovalo proti všem formám násilí a diskriminace. V současné době, tváří v tvář velkým hrozbám pro životní prostředí, chceme vyjádřit svou starost nad negativními důsledky, které mohou pro lidstvo a celé stvoření vyplynout z ekonomického a technologického pokroku, který neuznává své meze. Jako náboženští představitelé považujeme za jednu ze svých povinností povzbuzovat k podpoře úsilí, uskutečněného na ochranu Božího stvoření a pro to, aby budoucím pokolením byla zanechána země, na níž by mohla žít. Nakonec se naše myšlenky obracejí k vám ke všem, pravoslavným i katolíkům, žijícím kdekoli ve světě, biskupům, kněžím, diakonům, řeholníkům a řeholnicím, mužům i ženám laikům, pracujícím v církevní službě, i ke všem pokřtěným. Zdravíme v Kristu i ostatní křesťany a ujišťujeme je svou modlitbou a ochotou k dialogu a spolupráci. Zdravíme vás všechny slovy Apoštola národů „ Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, i od Pána Ježíše Krista“ (2Kor 1,2). Ve Fanaru, 30. listopadu 2006 Benedikt XVI.
Bartholoměj I. Přeložil Josef Beníček, foto: N. Manginas

"Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími" | Přihlásit/Vytvořit účet | 38 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Blizi se vytvoreni svetove "SUPERCIRKVE." Ctete Zjeveni 17.-19. - je to aktualni. (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 10:46:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Zena jedouci na selme dostava jasne obrysy!

Blizi se vytvoreni svetove "SUPERCIRKVE."

Lze predpokladat, ze jako prvni bude pohlcena Rimem Pravoslavna cirkev, ale u toho to neskonci.

Dnes rano na CT velmi chvalil papezovu navstevu znamy propagator pohanskych nabozenstvi - knez Tomas Halik.

T. Halik dokonce mluvil o jakemsi predefinovani role papeze, v tom smyslu, ze by nebyl vyslovenou hlavou cirkve, ale byl by

JAKYMSI ZASTUPCEM VSECH KRESTANU !!!!!

Ctete Zjeveni 17.-19. - je to aktualni !

zdravi
reformovany



Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 10:55:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bible

Zjeveni:

"17,1 Tu přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm nádob, a promluvil ke mně: "Pojď se mnou, ukážu ti soud nad velikou nevěstkou, usazenou nad vodami,
17,2 se kterou se spustili králové světa a vínem jejího smilství se opíjeli obyvatelé země."
17,3 Anděl mě odvedl ve vytržení ducha na poušť. Tu jsem spatřil ženu sedící na dravé šelmě nachové barvy, plné rouhavých jmen, o sedmi hlavách a deseti rozích.
17,4 Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a nečistoty svého smilství,
17,5 a na čele měla napsáno jméno - je v něm tajemství: "Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi."
17,6 Viděl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji viděl.
17,7 Ale anděl mi řekl: "Čemu se divíš? Já ti odhalím tajemství té ženy i té sedmihlavé a desetirohé šelmy, která ji nese.
17,8 Ta dravá šelma, kterou jsi viděl, byla a není; vystoupí ještě z propasti, ale půjde do záhuby. A užasnou ti obyvatelé země, jejichž jméno není od založení světa zapsáno v knize života, až uvidí, že ta dravá šelma byla a není, a zase bude.
17,9 Ať pochopí ten, komu je dána moudrost. Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena sedí, a také sedm králů:"




Vezmete Bibli a ctete dal.....

zdravi reformovany





Je ŘKC církví Kristovou, Matčinou, nebo obojí? (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 11:42:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V článku - Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími je prioritou mého pontifikátu je tato věta:
Toto naše úsilí vychází z vůle Pána a z naší odpovědnosti pastýřů Kristovy Církve.

V nádledném článku uveřejněném na

ChristNetu je tato věta:
Druhého dne své apoštolské cesty v Turecku, papež opustil Ankaru a spolu s ní „politickou“ část své cesty a vystoupil k této maličké svatyni, aby v Marii ukázal cestu, po níž je třeba kráčet k dosažení míru a v „Matce Církve“ útěchu pro těžký život malé katolické komunity, zraněné i nedávným zavražděním italského kněze Ondřeje Santora, jehož „svědectví“ Benedikt XVI. připomněl.

Předkládám zde pro ověření celý tento článek.

zdroj:

http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=2719

Benedikt XVI. – poutník k Mariinu domku v Efesu
Druhy den v Turecku sloužil papež litugii v Efesu a večer odletěl do Istanbulu

30.11. 2006 Josef Beníček

„Mír pro Svatou zemi a pro celé lidstvo“ – tuto prosbu včera pronášel Benedikt XVI. v Mariině domku, kde podle tradice trávila poslední léta Ježíšova Matka. Druhého dne své apoštolské cesty v Turecku, papež opustil Ankaru a spolu s ní „politickou“ část své cesty a vystoupil k této maličké svatyni, aby v Marii ukázal cestu, po níž je třeba kráčet k dosažení míru a v „Matce Církve“ útěchu pro těžký život malé katolické komunity, zraněné i nedávným zavražděním italského kněze Ondřeje Santora, jehož „svědectví“ Benedikt XVI. připomněl.

Před malým dřevěným oltářem, obklopeným žlutými květy, na němž papež slavil eucharistii, se shromáždilo několik stovek lidí. Vedle se nachází kamenný domek o dvou místnostech, na Slavíčím návrší, Bulbul dag, nad Selčukem – městem, které obepíná ruiny Efesu, uprostřed lesů, jež dosud nesou stopy požáru, který zde vypukl v srpnu a zničil všechno kolem, přičemž se zastavil prakticky před vchodem do domku. Lidé to dodnes považují za velký zázrak.


Benedikt u Mariina domku

Právě sem, k Mariinu domku - Meryem Ana Evi – směřovaly včera kroky Benedikta XVI., podobně jako se k němu ubírali už jeho předchůdci Pavel VI. a Jan Pavel II. Tady, jak praví tradice, prožila svá poslední léta Ježíšova Matka, kterou si vzal k sobě svatý Jan. Jiná starobylá tradice vypráví, že Panna Maria odtud odešla a vrátila se do Jeruzaléma. Domek byl nalezen či znovu objeven v roce 1891 na základě vidění německé mystičky XIX. století, Anny Kateřiny Emmerichové. Od té doby přichází na toto místo ročně kolem miliónu poutníků, a to křesťanů i muslimů – vzhledem k tomu, že Maria je ženou, která je v Koránu nejčastěji zmiňována.
Turecký laický stát jej oficiálně prohlásil za muzeum, ale dovoluje, aby se tu konaly modlitby a liturgická slavení. Nedaleko odtud vyrostl i poutní dům. Mariina socha, která se v domku nachází, je bez rukou. Takto byla nalezena po válce v roce 1922 a tak byla ponechána.

Při liturgii v Efesu

Z Ankary papež nejprve přiletěl do Izmiru, někdejší Smyrny, a zbývajících 50 km k návrší urazil autem.
Při slavení eucharistie Benedikt XVI. citoval svatého Pavla, který říká, že „Kristus učinil ze dvou národů jeden (Ef 2,14): právě toto konstatování, - uvedl dále papež – ve vlastním slova smyslu odkazuje na vztah židů a pohanů v řádu tajemství věčné spásy, toto tvrzení však lze analogicky rozšířit na vztahy mezi národy a civilizacemi, existujícími ve světě. Kristus přišel, aby ´hlásal pokoj´ (Ef 2,17) nejen mezi židy, nýbrž mezi všemi národy, protože všechny pocházejí od téhož Boha, jediného Stvořitele a Pána vesmíru. Povzbuzeni Božím slovem tady v Efesu, městě, požehnaném přítomností Nejsvatější Panny Marie, kterou jak víme milují a uctívají i muslimové, pozvedáme k Pánu zvláštní modlitbu za pokoj mezi národy. Z tohoto cípu anatolského poloostrova, přirozeného mostu mezi kontinenty, prosíme za mír a smíření především pro ty, kdo obývají zemi, již nazýváme ´svatou´, a kterou takto chápou jak křesťané, tak židé a muslimové: je zemí Abrahámovou, Izákovou, Jakubovou, určenou k tomu, aby se stala zemí lidu, který se stane požehnáním pro všechny národy. Pokojem pro celé lidstvu. Kéž by se už brzy naplnilo Izaiášovo proroctví: ´zkují své meče v radlice, svá kopí ve vinařské nože. Už nepozvedne meč národ proti národu, nebudou se již učit boji´(Iz 2,4). Tento všeobecný mír potřebujeme všichni: Církev je nejen jeho prorockou ohlašovatelkou, ale spíše jeho ´znamením a nástrojem´. Právě v této perspektivě hlubšího a intenzivnějšího všeobecného uklidnění zaznívá touha po plném společenství a smíření mezi křesťany“.
Benedikt XVI. pak připomněl, že před tímto domkem už stanuli budoucí Jan XXIII., jenž zanechal Církvi i světu dar duchovního postoje křesťanského optimizmu, spočívajícího na hluboké víře a trvalém spojení s Bohem“. S tímto místem je spjat zvláště „dobrý papež“, který si po svém zvolení přál, aby se uvnitř svatyně zažehla svíce, která zářila i po celou dobu trvání II. vatikánského koncilu a při jeho agónii.
Dnes jeho příklad připomíná Benedikt XVI., ale vrací se i k tomu, aby se obrátil na křesťanskou komunitu, o níž mluvil už včera, když zmiňoval náboženskou svobodu. „Touto návštěvou – řekl – jsem chtěl dát pocítit lásku a blízkost nejen svou, nýbrž všeobecné Církve, křesťanské komunitě, která je zde v Turecku, a je vskutku nepatrnou menšinou a den co den čelí nemalým výzvám a těžkostem. S pevnou důvěrou zpívejme spolu s Marii ´Magnificat´ chvály a díkůvzdání Bohu, který patří na pokoru své služebnice. Zpívejme s radostí, i když nás sužují těžkosti a nebezpečí, jak to dokazuje pěkné svědectví římského kněze, dona Ondřeje Santora, jehož rád připomínám i při tomto našem slavení“.
Touto první mší svatou, kterou Benedikt XVI. slavil během své pouti v Turecku na veřejnosti, se uzavírá efezská etapa jeho cesty. Odtud Svatý Otec odletěl do Istanbulu, kde dojde k prvnímu setkání s ekumenickým patriarchou Konstantinopole, Bartolomějem I., které je jedním z hlavních motivů papežské návštěvy.



Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 11:57:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No vida!
Na fotografii získává víra ty jasné obrysy!
Dokonce i v textu.

To je dobře, že to sem někdo vložil. Jsem rád když vychází na světlo, kdo se raduje ze smíření mezi bratřími a kdo je nenávidí.

Olin



Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: ares v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 12:41:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ta fotografie je krásná!!



Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 12:53:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je to síla! Proslov T.Halíka jsem sice neslyšela, ale dokážu si to představit. Stačí mi jeho moderátorská role v pořadu o náboženství, který běží na čt. Kdybych nevěděla, že je katolík, myslela bych, že je buddhista.
A až dojde ke "sjednocení" KC a pravoslavné, to bude něco!
Doufám, že to už budu v nebi na Beránkově svatbě.
Včera jsem si chvíli zapnula ten přímý přenos, ale nebyla jsem schopna sledovat obřady, už jsem tomu odvykla. Jsem zvyklá na čerstvé Boží slovo, ne na náboženské formulace, nic neříkající, strohé, bez života.
Koneckonců o náboženství a tradicích jasně mluví Ježíš v Mk 7. kapitole.
Ještěže mám vítězství, jinak bych asi upadla do deprese:)!
Pokoj všem!
Irena



David Wilkerson, proroctvo s roku 1973 (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 13:04:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidím, jak se vzmáhá světová nadcírkev, jak se rodí světová rada církví.

Vzniká sjednocení liberálních křesťanů s ekumenickými křesťany protestantskými a římsko-katolickou církví, aby se stala nejsilnější politickou mocí na Zemi. A toto spojení vznikne jako společný charitativní program a skončí politickou unií. Tato viditelná společenská nadcírkev (Super Wels Kirche) ponese jméno Pána Ježíše jen zdánlivě. Ve skutečnosti bude antikristovská. Tato mocná světová církev bude stroze zakotvená v sociální aktivitě s duchovními programy a službami milosrdenství.

Její vůdčí osobnosti budou prohlašovat, že chtějí být pomocníky v lidské bídě. Rozhýbou sociální akce, zvýší politickou angažovanost a ve světových programech budou mít stále sílící ohlas.

Tu náhle dojde k podivuhodnému obratu událostí. Právě tehdy, když se bude zdát ekumenické hnutí mrtvým, vytvoří tento obrat v událostech rámec pro tuto unii. Řím bude trvat na svém a bude vyžadovat od ekumenických protestantských vůdců ústupky. Papež bude pokládán za významnějšího, než je politický vůdce. Bude chtít být uznáván za duchovní hlavu. Protestantští vůdci nebudou muset být prošeni, aby přijali papeže za hlavu církve – uznají jeho politickou roli.

V Bibli vidím cosi, co mocně otřásá mou duší: vidím armádu kariéristů, kteří v nadcírkvi zaujmou vlivná místa. Budou to bezbožníci, antikristovci, posedlí myšlenkou, že tato nadcírkev musí mít politickou moc, aby potřela každého, kdo se jí vzepře. A zatímco se v ústředí bude mluvit o zázracích, smíření a lásce, budou jejich zaměstnanci ztěžovat práci každé náboženské organizaci, která se nepodřídí.

3. Vidím, jak se v této „nadcírkvi“ rozšíří homosexualita a lesbická láska. Vidím, jak to bude ospravedlňováno vůdci této „nadcírkve“.

Homosexualita nebude jen přijímána, ale dokonce doporučována. Homosexuálové a lesbičtí duchovní nebudou vybavováni jen autoritou, ale budou navíc označováni za nové voje evangelizačních pionýrů, zavádějících nové formy a pojmy lásky a evangelizace. Vidím skoro v každém větším městě USA a v celém světě církve homosexuálů, které výhradně pečují o své vlastní duchovní touhy s plným chápáním organizovaného náboženství. Jejich nedělní školy a církevní literatura rozšiřovaná mezi dětmi bude předkládat, že homosexualita je normální potřebou. Taktéž budou v církvi zaváděny tance naháčů. Tyto tance v některých těchto sborech budou líčeny jako nová forma bohoslužby. Lidé budou stále více a více uctívat stvoření, než Stvořitele. Bůh přenechá tento druh ctitelů následkům jejich vlastních hříchů. Ačkoli tance naháčů se příliš nerozšíří, budou četnými církevními vůdci uznávány jako normální výraz bohoslužby.

4. Okultní praktiky v nadcírkvi.

Tato světová nadcírkev bude trpět jisté okultní praktiky. Vytvoří studijní komise, jen aby chránila Satana a jeho obraz – nic se neděje, není třeba se ho obávat. V jedné nejváženější a nejzajištěnější církvi v Americe budou spiritistické seance nazývány modlitebními shromážděními. A to se děje už dnes. Duchovní budou stále zvědavější na výroky spiritistů a satanských skupin. Přijde den, kdy jistí duchovní, kteří nebyli v blízkém spojení a obecenství s Ježíšem, budou velmi blízko Satanu. Ten se bude zjevovat jako posel světla, jen aby svedl i vyvolené. Jeho andělé se budou zjevovat a budou v církvi šířit učení, že Satana není nutno brát vážně. Nadcírkev nikdy neuzná oficiální učení, ale hádání z ruky, předpovědi budoucnosti či horoskopy budou široko daleko uznávány a přijímány.

pokracovanie:

http://www.tscpulpitseries.org/czech/ts73visi.htm



Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 13:43:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro noname:
Já zase čtu:
Jer 6,14 : Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: "POKOJ, POKOJ!" Ale ŽÁDNÝ POKOJ NENÍ.
Haleluja! Až bude podepsána nějaká mírová smlouva ohledně vztahů ( a třeba i mezi Izraelem a Palestinou), jsme těsně před vytržením!
Já se na to těším!
Zdraví Irena



Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 13:49:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
S následující větou plně souhlasím Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve:

"Spory, ktoré existujú medzi kresťanmi, sú hanbou sveta a prekážkou pre šírenie evanjelia," povedal Benedikt v kázni počas bohoslužby v Chráme sv. Juraja.

Viz: http://spravy.pravda.sk/papez-spory-medzi-krestanmi-su-hanbou-sveta-fmf-/sk_svet.asp?c=A061130_134054_sk_svet_P04



Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 14:02:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Seraphime,

Jetli souhlasis jen s jednou vetou, tak to neni mnoho !

Nesouhlas uz asi v Pravoslavne cirkvi vyjadrovat nemuzes. Jeste jen chvilicku a uz bude Pravoslavna cirkev pohlcena Rimskou "SUPERCIRKVI" a pak bude papez Tvym zastupcem.

Ale radim Ti radeji nedoufej v papeze, nebot je psano:

Jeremijáš 17,5
"Toto praví Hospodin: "Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina."




Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 15:28:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Souhlasím také s touto větou ze společného prohlášení Benedikta XVI. a Bartoloměje I.
30.11. 2006:
"Všichni musíme vyvinout úsilí o novou službu člověku a pro obranu lidského života, každého lidského života."

Přál bych si, aby ta věta byla o zabíjených nemluvňátkách (NEVINNÝCH), zabíjených interupcí, zabíjených hormonální antikoncepcí, zabíjených nitroděložními tělísky, zabíjených v průběhu umělého oplodňování ve zkumavce (IVF), zabíjených při pokusech na embryích při tzv. terapeutickém klonování a při klasickém klonování apod.
Tato věta není málo, pokud se uvede do praxe ochrany nevinných nemluvňátek a nezůstane jen na slavnostním papíře.
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Re: Usmíření katolické církve s pravoslavnými věřícími (Skóre: 1)
Vložil: Marek2 v Pátek, 01. prosinec 2006 @ 16:32:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opravdu, vzácná fotografie.



Stránka vygenerována za: 0.33 sekundy