poslal Seraphim POZNÁMKA O PAPEŽSTVÍ:
Sama Katolická církev učila a učí – viz dogma z r.1870, že papežové nejsou vševědoucí. Učí, že jsou neomylní pouze v kratičkém okamžiku, když, v čase ohrožení Církve bludy, papežové veřejně definují-znovu připomenou starou Bohem zjevenou pravdu týkající se víry a mravů - křesťanské dogma z myšlenkového pokladu víry předaného Církvi novozákonními apoštoly a starozákonními proroky. Toto definování se prakticky stávalo zhruba 1x za 100 let. Papežové nevěrní, nebo zbabělí totiž o pravdě pomlčeli a Boží lid buď s nimi hynul, nebo spoléhal na víru předanou jejich křesťanskými předky, psanou Biblí, rodiči apod. Katolíci věří, že ta chvilková papežská neomylnost vyplývá z věty Ježíše Krista, že brány pekelné Církev nepřemohou.
Katolíci věří, že i v době, kdy by se nějaký papež stal pomocníkem samotného Antikrista, čili falešným prorokem, tak Bůh nedopustí, aby takovýto papež Jidášova formátu veřejně definoval – vyhlásil za dogma nějakou lež. Katolíci věří, že tu lež, že křesťané mají přijmout Antikristovo znamení šelmy bude možný papež vnucovat nikoliv dogmaticky, ale pouze pastoračně. Dle učení Katolické církve papežové nejsou pastoračně neomylní. Např. II. Vatikánský koncil byl koncilem pouze pastoračním, neboť na něm tehdejší papežové Jan XXIII. a Pavel VI. nevyhlásili ani 1 dogma. Papežské definování, dogma, jak jsem zjistil, se skládá z vět přesně ohraničených – podobně jako v necírkevním světě definice matematických, fyzikálních či některých právnických zákonů. Hranice jsou vymezeny slovy: „Kdo by věřil jinak, nepatří do Církve, je mimo spásu“ - apod. Je však známo, že současní katolíci neznají většinou věrouku své Katolické církve v těchto tak do budoucna důležitých záležitostech. Proto poměrně snadno přijímají za své pastorační bludy II. Vatikánského koncilu – např. bludy o spasitelnosti islámu, hinduismu, ateismu, budhismu, čili všech lidí tzv. dobré vůle. Ti všichni prý dle II. Vatikánského koncilu patří do Církve, do Těla Kristova. Kdo jsou lidé dobré vůle v dekretech tohoto koncilu však není nijak určeno. Proto od té doby slušní katoličtí kněží přednáší, že pohan kanibal, který zavraždil a snědl své rodiče a pak bez pokání zemřel, není navěky zavržen, neboť to udělal s čistým svědomím a z dobré vůle. (Tu přednášku jsem slyšel.) Je logické, že nějaký papež Jidášova formátu současné katolíky ještě více oklame a strhne s sebou do odpadnutí od vzkříšeného Krista a tedy do Pekel. Inu, pohodlná neznalost Bible, je neznalost Krista, jak pravil překladatel hebrejského a řeckého Písma svatého do latiny, svatý Jeroným.
Text Nového zákona se dost zásadně liší od textu II. Vatikánského koncilu. Porovnejme je zde.
Nový zákon, text svatých apoštolů:
2 Tesalonickým 1. kapitola zní:
1 Pavel, Silvanus a Timoteus tesalonické církvi v Bohu, našem Otci, a v Pánu Ježíši Kristu.
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána Ježíše Krista.
3 Musíme za vás, bratří, stále Bohu děkovat, jak se sluší, protože vaše víra mocně roste a vzájemná láska všech vás je stále větší.
4 Proto jsme na vás hrdi v církvích Božích, neboť vaše víra je vytrvalá v každém pronásledování a útisku, které snášíte:
5 to je předzvěst spravedlivého soudu Božího. Tak se stanete hodnými Božího království, pro něž trpíte.
6 A je spravedlivé, že Bůh všem, kteří vás utiskují, odplatí útiskem,
7 a vás utiskované spolu s námi vysvobodí, až se zjeví Pán Ježíš z nebe se svými mocnými anděly,
8 aby v plameni ohně vykonal trest na těch, kteří neznají Boha, a na těch, kteří odpírají poslušnost evangeliu našeho Pána Ježíše.
9 Jejich trestem bude věčná záhuba `daleko od Pána a slávy jeho moci´,
10 až v onen den přijde, aby byl oslaven svým lidem a veleben těmi, kdo uvěřili; také vy jste uvěřili našemu svědectví.
11 Proto se stále za vás modlíme, aby vás náš Bůh učinil hodnými svého povolání a svou mocí přivedl k naplnění každé vaše dobré rozhodnutí a dílo víry.
12 Tak bude oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás a vy v něm podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
Lumen gentium, 16; text II. Vatikánského koncilu:
„Věčné spásy mohou totiž dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznáváme z hlasu svědomí.
Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život.“
Ten text Lumen gentium se náramně podobá farizejské zásadě udělat či napsat něco tak, aby se vlk (muslimové, hinduisté, ateisté, budhisté) nažral (uspokojil) a koza (zde křesťanská víra) zůstala celá.
Myslím si, že např. muslimský vlk se stejně nenažral, ale naopak získal větší chuť žrát ještě víc – viz reakce muslimských státníků, duchovních, laiků na papežův maličko kritický proslov v Řezně o Mohamedovi. Ani ateismus se nenažral – hned po II. Vatikánském koncilu rozpoutal sexuální a vzápětí i homosexuální revoluci.
Jsem přesvědčen, že křesťanská víra katolíků vůbec nezůstala celá, ale naopak je od doby II. Vatikánského koncilu dokonale rozervaná. Nevěřím tomu, že by takto rozerval Katolickou církev Duch svatý. To byl jiný duch.
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
