Grano Salis - Víra, naděje, láska, ale největší je láska

Pročítám články z posledních týdnů a měsíců. Je mi z toho však nějak smutno. Přál bych si, aby články v Granosalis poukazovaly na to, co pro nás udělal Pán Ježíš a náš dobrotivý Bůh. Snažím se vcítit do člověka, který hledá a náhodou zabrouzdá na tento server. Místo, aby mu byla představena Boží láska, tak čítá převážně nějakou kritiku.

V poslední době je zde moderní pranýřovat lidi, kteří mají tu smůlu, že jsou opačné sexuální orientace. Dozví se, že je čeká peklo. Žena, která má jen jedno nebo dvě děti, se také dozví, že hřeší. A běda té, která z nějakých příčin ( a většinou za toho přece mohou muži), připustila výkon interrupce.

Místo o Pánu Ježíši, se píše o Panně Marii, vůči které nic nemám, ale byl to jen člověk, který také čeká na vzkříšení. Nikde v Bibli jsem se nedočetl, že by už byla v nebi. Vážím si ji však, za její poslušnost a víru a cítím k ní úctu jako k ženě, kterou si Bůh vybral jako maminku pro Jeho Syna.

Mám strach z toho, že křesťanství ve skutečnosti skrytě a zakukleně nakonec produkuje nesnášenlivost, nenávist, povýšenost a svým způsobem i agresi a je i z velké části založeno na mýtech, které si vymysleli lidé z nějakých vlastních příčin sami.

Nedovedu si představit, že bych byl v nebi a moji blízcí, kteří z nějakých příčin neuvěřili ( a možná to bylo i mojí vinou), by trpěli věčně někde v pekle. Copak je tohle možné a logické ? Není to až příliš blízké lidskému myšlení než vlastnostem Božím ? Proč věčné peklo ? To je typické mstivé lidské myšlení, které mohl vyprodukovat jedině lidský mozek. Vždyť někteří lidé mají již peklo zde na zemi. Co může být horšího ?

Je to hrozné, co musím napsat, ale často nás věřící považují ostatní za pokrytce. Čím to je ?

Dějiny církví jsou bohužel také dějinami krve a násilí. Poučili jsme se ? Mám pocit, že ubylo lásky a nahradilo ji něco jiného. Nejsme schopni se vcítit do role jiných, nejsme schopni je pochopit a natož jim pak poradit. Slov odsouzení však máme dostatek.

Kdysi za totality mi jeden přítel, který byl komunista a nevěřil v Boha, protože pan katecheta děti mlátil a strašil, řekl: “Počkej, Petře, až se ti tvoji věřící, kterým tak věříš, dostanou někdy k moci, tak prohlédneš“ Neměl však pravdu? Skutečně mám strach z toho, kdyby se někdy k světské moci dostali lidé s myšlenkami a názory, které bývají prezentovány některými věřícími, pak to bylo horší než ve středověku.

Nechci končit pesimisticky. Možná, že všechny tyhle úkazy jsou symptomy poslední doby. Času, který se naplňuje. Bůh umožnil lidem získat obrovské poznání tajemství přírody a dal jim do rukou i velkou moc, kterou člověk v minulosti nikdy neměl. Technika je již v některých oblastech na takové úrovni, že již větší dokonalost není ani možná. Člověk se však za tisíce let nezměnil. Blahobyt ani moc nemůže člověku přinést uspokojení, které by bylo plné a trvalé.

Ale Bůh tak miloval svět, že dal svého Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný

Tyto verše mi v patnácti letech přečetl můj stejně starý kamarád. On je tehdy už chápal, já ještě ne.

Dnes vím, že je v nich ta nejdůležitější zpráva pro každého člověka.

Je to naděje pro všechny, kteří jsou zde hříšnými lidmi kritizováni. Ať to jsou lidé s potížemi se svojí sexuální orientací, ať to jsou ženy, které bohužel se podrobily z nějakých příčin interrupci anebo mají jen pár dětí, ať jsou to ti, ti, kteří nějak v životě zklamali sebe i své blízké, protože každý z nás máme chyby a děláme chyby.

A každému z nás čas pozemské existence jednou skončí. Co zůstane ? O každém z nás je u Boha v božích „médích“ ( knihách života) zaznamenáno všechno. Nic není skryto. Jak bychom někdy některé části tohoto záznamu zmazali ? Je to vůbec možné ?

Víra, naděje, láska, ale největší je láska.

Nebojme se a nezdráhejme se tomu věřit! Věřme v Boha a v Pána Ježíše ! Nedejme na různé další názory lidí, kteří se honosí určitým postavením v církvích či tituly a chtějí vždy mít pravdu a vydávají za pravdu to, co si vymysleli či vytrhli z kontextu.

Stačí, když se dokážeme někde o samotě ztišit a pomodlit se nikoliv jen naučenou básničkou či říkankou, ale vlastními slovy. Bůh to vnímá a dá nám to nějak najevo. Pocítíme na vlastní kůži jeho Lásku a budeme šťastni.

A láska je to, co dává trvalé uspokojení a radost, je v ní i síla a pouto k sobě, lidem a k Bohu.

Hezký den přeje Petr( Nejsem kazatel ani teolog, ale jen obyčejný chybující člověk)

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace