Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jana.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15226, komentáře < 7 dní: 468, komentářů celkem: 325905, adminů: 60, uživatelů: 4854  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 63 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám
·Předseda Výkonného výboru se stal apoštolem rozdělení BJB
·Umenie odhadnúť, v ktorých veciach môžeme nesúhlasiť, a pritom zostať rodinou
·Soudní aplikace českého konfesního práva
·Predátoři plní Ducha (ale jakého???)
·Záznam z konference Neboj se toliko věř
·Preambule a principy Společenství baptistických sborů
·Křesťan Dnes: Rozhovor s Pavlem Coufalem, předsedou výkonného výboru BJB
·Teologické zamyšlení nad jedním ohlasem na Sjezd delegátů BJB 2018
·Právní pohled na hlasování na Sjezdu delegátů 2018

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
94 056 298
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život církví: Zdravá autorita
Vloženo Neděle, 21. květen 2006 @ 22:12:57 CEST Vložil: Bolek

Žhavá témata poslal Zdeněk Vojtíšek

Při náhodném procházení těmito stránkami jsem byl překvapen, jak často se zde jako problém objevuje otázka autority. Napadlo mne poslat jeden ze série článků, které si ode mne roku 2004 vyžádala redakce Nových bratrských listů.

Zdeněk Vojtíšek

 

Zdravá víra umí zacházet s autoritou (NBL 3/2004)

V našem seriálku se od počátku tohoto ročníku Nových bratrských listů zabýváme tím, co je duchovním životě (snad) možné označit jako zdravé. Po zamyšlení nad charakteristikami zdravé víry (NBL 1/2004) a nad zdravým duchovním vývojem (NBL 2/2004) přicházíme nyní k otázkám autority. O její potřebnosti pro růst a osobnostní zrání jednotlivce stejně jako pro prosazování společného zájmu společenství asi nebude nikdo pochybovat; zároveň jsme se asi všichni již stali oběťmi zneužití autority (nebo alespoň pokusu o ně) a mnozí (nejčastěji v roli rodičů) jsme se nevyhnuli pokušení ji zneužít.

Nemůžeme udělat chybu, když definici autority odvodíme od Maxe Webera (1864-1920), jednoho ze zakladatelů sociologie náboženství. Ten vychází z pojmu „moc“, jemuž rozumí jako schopnosti (jedinců nebo skupin) prosadit se přes odpor dru­hých. Autorita je pak ta­ko­vá forma moci, která je uznána za legitimní těmi, kdo jsou jí podří­zeni. Moc totiž může být samozřejmě uplatňo­vá­na i pomocí násilí. Pak ale nehovoříme o autoritě, protože k autoritě – jak již bylo řečeno jinými slovy - je nutné potvrzení a uznání od těch, na nichž budou vůle a záměry prosazovány.

V křesťanském prostředí je za legitimní považována jen taková moc, která nejenom podřizuje druhého své vůli, ale je zároveň sama podřízena – Bohu, Písmu, jeho lidu, tradici tohoto lidu, bližní­mu. Při tomto vědomí podřízenosti, dočasnosti a omezenosti lidské autority v církevním prostředí pak můžeme zkusit odvodit základní tezi o zdravé autoritě: Zdravá autorita v círk­vi je zřetelně omezena a směřuje ke svému zrušení. Tuto tezi samozřejmě musíme vysvět­lit.

Nejprve: jak má být tato autorita omezena. (1) Především kompetenčně. V protestantském prostředí nebývá problémem oddělit rozhodování o duchovních záležitostech od praktických starostí. Nebývá zvykem, aby pan farář určoval barvu kostelních lavic – to mívá naštěstí v kom­pe­tenci nějaká správní rada nebo podobný orgán. Větším problémem pro duchovní zvláště v probuzeneckých církvích ovšem bývá neochota vzdát se kontroly nad privátní sférou svěřeného jed­notlivce. Stále je možné se setkat s tak masivním vstupováním do této oblasti, jakým je méně či více manipulativní rozhodování o volbě partnera, volbě povolání, studiu, způsobu výchovy dětí apod. Zdravá autorita zůstává při zvěstování evangelia a res­pektuje vnitřní svobodu každého člověka, jak toto evangelium v jeho svědomí působí. Svě­domí po­važuje za lidskými prostředky nedotknutelnou oblast a s vírou ji přenechává Duchu svatému; vědomě se vzdává zneužití autority vyvoláváním pocitů viny a jakéhokoli jiného nátlaku.

(2) Dále je zdravá autorita omezena místně. Jak jsme uvedli výše, je založena na dohodě – na uplatňování moci na jedné straně a na uznání legitimity této moci na straně druhé. Z toho důvodu je zdravá autorita snadno nahra­ditelná, takže udržování autority na vzdálenost jiného města, natož pak přes oceán ukazuje přítom­nost něčeho nezdravého na jedné, na druhé nebo na obou stranách tohoto vztahu.

(3) Podobně je zdravá autorita omezena časově: dospělostí podřízeného, jeho nabytím du­chov­ních zkušeností, funkčním obdobím nositele autority atd. Časové omezení vyjadřujeme v naší tezi tím, že zdravá autorita „směřuje ke svému zrušení“. Krátce se o tom zmíníme ještě níže.

(4) Nakonec (ale možná hlavně) je zdravá autorita omezena účinnou kontrolou. Její rozhod­nu­tí musejí být průhled­ná a jednoznačná (ano, ano, ne, ne), nikoli zahalená v mlze dojmů a před­pokladů, že je něco jasné, že něco může zůstat pouze naznačeno, nevysloveno, nevypsáno apod. V případě kolektivního nosi­tele autority je dobře stanovit osobní odpovědnost za roz­hodnutí. Hlavně ale musí být zdravá autorita snad­no a skutečně (nejen naoko) kritizovatelná. Nositelé autority bývají mistry ve vymýšlení nejrůznějších zbožných výmluv, jimiž se tuto kritizovatelnost snaží omezit: mluví o „nebratr­skosti“ kritiky, vyžadují „biblickou správnost“ postupu kri­ti­zo­vání, argumentují převráceně používanými biblickými verši („Nevztáhneš ruku na po­ma­za­né­ho Hospodinova“) apod. To vše (a mnohé jiné) je třeba odmítnout jako triky těch, kdo ne­chtějí být kritizováni. Nositelům zdravé autority kritika nevadí, naopak ji v pokor­ném vědo­mí vlastní lidské omezenosti vítají.

A nyní jak autorita směřuje ke zrušení: nositel zdravé duchovní autority dovoluje růst a vy­ma­nění z autority a povzbuzuje obojí. Počítá se s tím, že ze vztahu učitel - žák bude po určitém časovém úseku vztah učitel - učitel, a že (obrazně řečeno) každý žák je potencionální učitel. Tím vytváří podmínky k osobnostnímu a duchovnímu růstu i nakonec i podmínky k růstu společenství. Ideálem (úběžníkem) zdravé autority je stav, kdy bude opravdu jen jeden Mistr a všichni ostatní budou bratři a sestry a kdy žádné autority už nebude potřeba.

Mluvili jsme o zdravé autoritě, ovšem titul naší úvahy zní „Zdravá víra umí zacházet s autori­tou“. Ano, zdravá autorita se netýká jen jejích nositelů, ale stejně tak těch, na nichž svou moc tito nositelé autority uplatňují. Zdravá víra totiž odmítne pokušení vstoupit do (mnohdy láka­vého) vztahu, kdy by předala veškerou odpovědnost za svůj život svému duchovnímu a slast­ně se vznášela, osvobozena od vlastních bolestných rozhodování. Tedy závěrem: zdravá víra odolá­vá nejen poku­šení autoritářství, ale i pokušení povzbuzovat autoritářství u jiných ochotou se bezstarostně, bezmyšlenkovitě a pohodlně podřizovat.

Zdeněk Vojtíšek

Příště: Zdravé společenství má zdravý vliv.


 
Příbuzné odkazy
· Více Žhavá témata
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Žhavá témata:
Potetovaný křesťan????


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Zdravá autorita" | Přihlásit/Vytvořit účet | 17 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Zdravá autorita (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: jakobin v Neděle, 21. květen 2006 @ 23:01:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Co ale radíte lidem, kteří jsou ve sborech, kde autorita "vůdců" takto omezena není? Jak nepovzbuzovat autoritářství a zároveň nehřešit? Jak vydržet tlak těch, kteří se pohodlně podřizují a nechtějí si nechat ikonu zbourat?



Re: Zdravá autorita (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: asik v Pondělí, 22. květen 2006 @ 09:34:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za tento článek, který nám v několika odstavcích přesně autoritu v církvi vysvětluje.



Re: Zdravá autorita (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 29. květen 2006 @ 08:42:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen nerad Vám vstupuji do Vaší diskuse, nicméně napadlo mne dát sem odkaz na jednu (na GS notoricky známou) absolventskou práci, která se - z určité perspektivy a určitého úhlu pohledu - zaměřuje na genezi autority v L/C církvích: http://www.granosalis.cz/article.php?sid=3718

S pozdravem,

Pastýř



Re: Zdravá autorita (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Čtvrtek, 29. červen 2006 @ 21:46:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K tomuto podnětnému článku mám několik praktických a několik biblických poznámek.

(Citace jsou uvedeny kurzívou. )

Zdravá autorita zůstává při zvěstování evangelia a res­pektuje vnitřní svobodu každého člověka, jak toto evangelium v jeho svědomí působí. Svě­domí po­važuje za lidskými prostředky nedotknutelnou oblast a s vírou ji přenechává Duchu svatému.

Přestože rozumím obavám z přílišného zasahování autority do života věřícího, je třeba jednoznačně rozlišovat, že jsou oblasti života, ve kterých má každý věřící plnou svobodu se rozhodnout a není nijak vázán vůči své autoritě. Na druhou stranu jsou vážnější situace, kdy se věřící člověk dostává na hranici toho, co znamená být křesťanem a to svým jednáním které je v příkrém rozporu s křesťanskou morálkou, zvláště, jedná-li se o "čin veřejného pohoršení". Ve většině církví existuje mechanismus soukromého napomenutí, "kázně", tedy veřejného napomenutí, případně vyloučení ze sboru. Máme k tomu v Písmu dostatek příkladů:

Matouš 18:15-17  Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby `ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď´. Jestliže ani potom neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník.

1 Timoteovi 5:20  Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby se báli i ostatní.

Původní článek nijak nerozlišuje, o jakou situaci se jedná. Něco jiného je pastor, který mladé ženě nakazuje, koho si má vzít a něco jiného je muž, který se nazývá křesťanem a přitom žije tak že působí veřejnou ostudu církvi.

Zdravá autorita je snadno nahra­ditelná, takže udržování autority na vzdálenost jiného města, natož pak přes oceán ukazuje přítom­nost něčeho nezdravého na jedné, na druhé nebo na obou stranách tohoto vztahu.

Zdravá autorita je založena na vztahu důvěry. Tento vztah se buduje delší dobu a když se tito lidé místně rozejdou, nejen že není snadné ji nahradit, ale mnohdy může mít své pokračování i na dálku, i když v omezené míře. Proč by zdravá autorita nemohla být udržována na "vzdálenost jiného města"? Já jsem jako pastor podřízen seniorovi oblasti, který je ode mne 100 km daleko a to nemluvím o biskupovi a Radě církve, jejíž členové mohou žít na druhém konci republiky.
V Písmu nacházíme řadu vztahů autority leckdy na velkou vzdálenost. Apoštol Pavel měl velmi úzké vztahy evidentní autority vůči sborům, které založil a ta přesto fungovala na dálku skrze dopisy a osobní posly.

Hlavně ale musí být zdravá autorita snad­no a skutečně (nejen naoko) kritizovatelná.
K tomu je třeba dodat, že autority jsou kritizovatelné (viz apoštolé Pavel a Petr), ale klíčové je vždy jakým způsobem. Zažil jsem řadu rozdělení v církvi a téměř nikdy se nejednalo o nepřekročitelné problémy, ale šlo o způsob, jakým se řešili. Máloco udělá takovou spoušť ve sboru, jako jeden výmluvný a přesvědčivý kritik, který všemu rozumí, vše by dělal jinak než vedení sboru a vidí všechny chyby pastora. Ten kdo zažil, co může se sborem udělat situace, kdy má každý právo přijít k mikrofonu a bez důkazů, jen podle svých dojmů veřejně zkritizovat pastora, tak mi dá za pravdu, že stačí jeden nebo dva trvale nespokojení členové, aby naprosto rozhádali celý sbor.
Myslím, že právě proto nás Bible učí, že autorita je kritizovatelná, ale ne "snadno", nýbrž na základě více svědků. A ještě navíc s úctou k danému člověku, ve správný čas a způsobem, který nenadělá více škody než užitku. Postupem času jsem zjistil, že největší "křiklouni", přecházejí z jedné církve do druhé, aby se postupem času v každé z nich střetli s vedením a od plic jim řekli co si o nich myslí a hrdě odešli středem.

1 Timoteovi 5:19  Stížnost proti starším nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků.

Nositel zdravé duchovní autority dovoluje růst a vy­ma­nění z autority a povzbuzuje obojí. Počítá se s tím, že ze vztahu učitel - žák bude po určitém časovém úseku vztah učitel - učitel, a že (obrazně řečeno) každý žák je potencionální učitel. Tím vytváří podmínky k osobnostnímu a duchovnímu růstu i nakonec i podmínky k růstu společenství. Ideálem (úběžníkem) zdravé autority je stav, kdy bude opravdu jen jeden Mistr a všichni ostatní budou bratři a sestry a kdy žádné autority už nebude potřeba.

Ano, tento ideální stav skutečně nastane, ale až na věčnosti v Božím království. A to co bude tam, dnes v praktickém křesťanském životě opravdu řešit nemusíme. Dokud jsme tady na zemi, jsme poddáni lidským autoritám jak světským, tak duchovním. V Bibli nenacházím žádný podklad proto, že by už tady na zemi měla autorita automaticky, jaksi ze své samotné podstaty, směřovat ke svému zrušení. Tím nijak nezpochybňuji skutečnost, že zdravý učitel se učí a inspiruje i od svých žáků a že každý žák má potenciál jednou sám učit druhé. Nicméně v Písmu nacházím dosti vyhraněné postoje autority, aniž bych tam spatřoval jakoukoliv snahu k jejímu zrušení. Autoritu 12 apoštolů všichni uznávali a nikde nenacházíme postoj, že "za chvíli už nás nebudete potřebovat". Mezi apoštoly byli ostatními "uznáni za sloupy církve" Petr, Jan a Jakub. Apoštol Pavel je plně respektoval (a to i přes kritiku Petra) a podřizoval se jim. Na prvním koncilu v Jeruzalémě, rovněž z pozice autority, apoštolé provedli klíčové věroučné rozhodnutí a sbory po celé oblasti jej prostě přijali. Apoštol Pavel z pozice autority vystupoval dosti ostře (i když s hlubokou láskou). Dokonce se této Boží autority dovolával, ale přesto sbor prosil, aby se pokořil, aby nemusel v oné autoritě jednat přísněji.
Kde je biblický podklad pro to, že Bohem dané autority mají již tady na zemi automaticky směřovat ke svému zrušení? Věřím, že princip autority je způsob, jakým se Bůh rozhodl budovat své království. Proto mi připadá nesprávné očekávat, že by tady na zemi autority již nebyli třeba. Všichni si budeme rovni a nikoho "nad námi" již nebude potřeba. Tento populární demokratický názor v Novém zákoně nenacházím. Spíš se to podobá Kórachově protestu proti Mojžíšovi: Numeri 16:3  Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a vyčítali jim: "Příliš mnoho si osobujete. Celá pospolitost, všichni v ní jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povznášíte nad Hospodinovo shromáždění?"

Štěpán Hlavsa
AC Ústí nad Labem



Re: Zdravá autorita (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 12:18:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravá autorita je potřebná (v Bohu a v Jeho následovnicích) - naopak nezdravá manipulace pod štítem autotrity je prostě nezdravá.



Stránka vygenerována za: 0.26 sekundy