Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Na úvod tohoto článku bych chtěl zdůtraznit, že jsem velkým přítelem USA a tato země mi dala mnoho kulturně, politicky a obohatila mě v mnoha oblastech mého křesťanského života. Tyto řádky píši proto, že se nemohu jako upřímný křesťan smířit s hrozbou nukleární války, která se nad světem v současné době vznáší (viz. zprávy na serveru I-dnes nebo v Britských listech).


Kdyby tato hrozba vyvstala z některého z totalitních režimů, byl by asi můj postoj méně radikální, protože by to byla čistě politická záležitost.

A já bych se s tím musel vyrovnat a modlit se. Současná situace je však velmi rozdílná např. od Kubánské krize v 60. letech. Dnes se píše rok 2006 a jak politicky tak i kulturně se svět značně liší od doby oné krize. Studená válka skončila a USA s nikým nesoupeří. S Ruskem se dá jakž takž jednat a s muslimskými zeměmi, které nejsou zcela ovládané totelitními režimy, se dá také jednat.


To, že současná exekutiva USA v čele s prezidentem Georgem W. Bushem se rozhodla po teroristických útocích 11.9. 2001 reagovat na hrozbu terorismu preventivním útokem na režim Talibanu v Afganistánu jsem akceptoval. Zřejmě to nešlo jinak. S útokem na Irák jsem nesouhlasil, ale dá se to snad nějak pochopit. Ale hrozit nukleárním útokem muslimské zemi (byť s velmi agresívním totalitním vedením) v době, kdy prosté muslimské obyvatelstvo je systematicky zpracováváno svými fundamentalistickými duchovními proti západní civilizaci a křesťané jsou takto zcela vytěsňováni ze společnosti a misijní organizace začínají mít velmi obtížnou cestu k srdcím lidí v těchto oblastech (ne-li přímo zakázánu misijní činnost), se mi zdá přinejměnším "velmi nerozvážné". Zvláště, když prezident G.W. Bush, člen United Methodist Church, chce žít veřejně jako znovuzrozený křesťan a toto své rozhodnutí veřejně deklaruje. Jsem rád, že po setkání s Billy Grahamem v r. 1985 ho náš společný Pán, Ježíš Kristus, zbavil závislosti na alkoholu a dal mu možnost začít znovu žít plnohodnotný křesťanský život. Ovšem nemohu souhlasit se vším, co jako křesťan, angažovaný ve vysoké politice dělá. Nemám na mysli jen válku v Iráku, ale také dramatickké selhání celé jeho exekutivy v souvislosti s pomocí postiženým na jihu USA při řádění hurikánu Katrina. Jako obvykle, černí obyvatelé byli zanecháni sami svému neštěstí a vláda G.W. Bushe z toho byla veřejně usvědčena. Věřím, že mezi těmi nešťastnými byli i souvěrci z denominace, ke které patří pan prezident. Zde vidím u G. Bushe značné selhání v pochopení známého Ježíšova slova: "Jděte a učte se, co zanmená 'Milosrdenství chci a ne oběť'. Počátek podobného selhání vnímám v připravovaném silovém řešení "Iránské nukleární krize". Vždyť i v samotných USA, na nejvyšších vojenských postech Pentagonu, sílí odpor k takovému řešení a někteří vysocí představitelé by v případě použití jaderných zbraní proti Iránu podali demisi.

Chtěl bych tedy na tomto místě vyjádřit svůj názor ke křesťanům v politice obecně. Mám za to, že by se tito lidé měli chovat více jako služebníci a ne jako mocní tohoto světa, kteří našeho Pána neznají. Rozhodovat by se měli spíše podle smyslu evangelia a novozákonních pravidel, jak je velmi dobře vysvetluje např. apoštol Pavel. A pokud se tato služba v politice neslučuje s jejich svědomím, měli by tuto oblast lidské činnosti opustit. O konkrétním způsobu řešit jako křesťan politické, společenské a náboženské problémy silou hovoří náš Spasitel v Evangeliu dle Matouše 26,52 - 54 takto: "Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů? Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?"


Takto přemýšlí a hovoří náš Mistr a Pán. Cožpak my, jeho učedníci, můžeme být nad něj? Mám za to, že nikoli. Kdo má uši k slyšení, slyš. MAKE PEACE - NOT WAR.