poslal Nepřihlášený 30.1.2006 proběhlo jednání představitelů Ministerstva kultury a Církve Křesťanská společenství. Citujeme ze zápisu z tohoto jednání:
V úvodu ministr kultury V. Jandák přivítal zástupce církve Křesťanská společenství i odbornou komisi a vyjádřil nespokojenost s nedostatečně probíhající komunikací státu a církví, jež má za následek dezinformovanost, neprůhlednost a nesystémovost. Zahájené „první kolo“ jednání má sloužit především ke shrnutí očekávání a představ jednotlivých církví.
Pan P. Rýgl představil církev Křesťanská společenství, která existuje od roku 1990 a je tvořena misijními skupinami sdružujícími lidi, kteří k víře dospěli v průběhu života. Nejdůležitějším principem pro tuto církev je osobní vztah s Ježíšem Kristem.
Pan K. Řežábek uvedl, že z hlediska vztahu s ostatními církvemi se chápou jako součást širokého spektra přístupů k Písmu, a zdůraznil, že dobré vztahy s ostatními církvemi jsou pro ně velmi důležité.
Na otázku ministra kultury, jakým způsobem zvyšují počet svých přívrženců, sdělil pan M. Prosner, že věřící získávají prvotně pro Krista, nikoliv pro církev, a snaží se působit především vlastním dobrým příkladem, kam patří i provozování charitativní činnosti buď formou místních aktivit nebo připojením se k větším charitativním organizacím.
Rada také informovala o tom, že tato církev vznikla nezávisle na zahraniční inspiraci, od zahraničních kontaktů se ovšem neizoluje. Doplnila ještě, že okolnosti vzniku jsou spojené především s odklonem od rigidní tradice udržované ve starších církvích a následným oddělením se od Evangelické církve 1. sboru. Hlavní příčinou byl důraz na svobodné rozhodnutí při přijímání křtu, nejlépe v dospělém věku.
PhDr. S. Balík se zajímal o způsob, jímž tato církev eviduje členy. Pan K. Řežábek uvedl, že vzhledem k rozmanitosti sborů tato církev nevyužívá jednotný systém evidence, v každém případě ale respektuje soukromí svých členů, ať už pokřtěných nebo nepokřtěných. Pan P. Rýgl zdůraznil, že křest v této církvi znamená především přihlášení se ke Kristu, nikoli pouhé zvyšování počtu členů církve.
PhDr. S. Balík se v této souvislosti informoval o platnosti křtu jiných církví. Ing. L. Ondráček sdělil, že ostatní křty uznávají, pokud je lze chápat jako vyjádření víry.
Ministr kultury vyzval Radu církve, aby se vyjádřila k problémům, s nimiž se potýká. Pan P. Rýgl upozornil na obtíže vyplývající z dvoustupňové registrace církví, která jim pro nedostatek členů znemožňuje například přístup do nemocnic. Pan M. Prosner doplnil také problém oddávání, k němuž je nutné přizvat zástupce některé z církví prvního stupně. V souvislosti s financováním chodu by církev uvítala fungující systém daňových asignací. K otázce ministra kultury potvrdila Rada stávající finanční soběstačnost. Ing. L. Ondráček připomněl, že vývoj situace se dá v určitém směru označit i za pozitivní, neboť se z původně občanského sdružení mohla stát církev. Podle Rady církve jsou také možnosti aktivního využití médií pro vlastní propagaci dostatečné, i když právě tuto církev média sama nevyhledávají.
Ministr kultury se dotázal, zda existuje nutnost vlastních prostorů pro fungování církve a dále vznesl dotaz, jaké má církev zkušenosti v komunikaci s Ministerstvem kultury. Rada církve k tomu konstatovala, že otázka vlastních prostorů zatím není nijak problematická, o možnostech zmíněných ministrem kultury budou uvažovat. Pokud jde o komunikaci s Ministerstvem kultury, dosud nenastal žádný problém. Ministr kultury vybídl zástupce církve, aby se zaměřili na konkrétní památky, které by mohli získat do pronájmu, a doporučil zvýšit informovanost veřejnosti o této církvi.
V závěru se Rada církve shodla s ministrem kultury na největším současném problému, jímž je duchovní stav České republiky a celého světa spojený s materialistickým pojímáním skutečnosti. Ministr kultury se zmínil o naději, jakou v této souvislosti přisuzuje působení církve, a vyzval Radu, aby v případě problémů neváhala obrátit se na MK ČR.
Celý zápis lze nalézt na: http://www.mkcr.cz/download.php?id=2375
