Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ondřej.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16266, komentáře < 7 dní: 387, komentářů celkem: 403854, adminů: 60, uživatelů: 5115  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 41 návštěvník(ů)
a 6 uživatel(ů) online:

Vota
cizinec
Danny42
Myslivec
gregorios777
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
110164904
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Každého čekají velké věci, prorokoval Traut. Pokud ne, i tak měl prorok pravdu!
Vloženo Sobota, 11. březen 2006 @ 22:44:29 CET Vložil: Bolek

Charismatici poslal Nepřihlášený

Bojuj dobrý boj víry
Úvodník ŽvK Martina Moldana
To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj a zachoval si víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli a tak ztroskotali ve víře. (1Tm 1,18-19) Drazí čtenáři, zdravím vás ve jménu Pána Ježíše Krista. Jsem potěšen tím, že se s vámi mohu setkat prostřednictvím tohoto časopisu.

Tématem mého zamyšlení je vztah duchovního boje a prorockého slova. Jako letničním křesťanům jsou nám tyto pojmy dobře známy: Věříme v důležitost prorockého slova a ve shodě s výzvami Písma jistě „usilujeme o duchovní dary a nejvíce o dar prorocké řeči” (1K 14,1). Podobně je tomu s duchovním bojem - každý má řadu osobních zkušeností. Náš text staví proroctví a duchovní boj do zajímavé souvislosti: Apoštol Pavel povzbuzuje Timotea, aby bojoval dobrý boj ve shodě s prorockými slovy. Co nám chce Duch svatý touto myšlenkou sdělit? Tato otázka vyvolává některé další otázky: Je proroctví pro naše životy důležité? A co duchovní boj - má se tím zabývat každý křesťan, nebo je to vyhrazeno jen některým obzvlášť duchovním jedincům? Pojďme se nyní chvíli zabývat textem samotným. Pokusme se rekonstruovat obraz Timotea na základě zmínek v Bibli. Poprvé se s ním setkáváme, když jej křesťané v Lystře a Ikonii doporučují Pavlovi. Čteme, že o něm vydávají dobré svědectví. Pavel se rozhodne jej vzít na misijní cestu namísto Jana Marka. Timoteus postupně duchovně roste a Pavel jej pověřuje stále náročnějšími a náročnějšími úkoly. Pro jeho mládí ho všude nepřijímali s otevřenou náručí, a tak Pavel přikazuje Korinťanům, aby jej nepodceňovali a on se u nich cítil bez obav. Tatáž slova píše i Timoteovi, když mu klade na srdce: „Nikdo ať tebou nepohrdá, že jsi mladý.” Zdá se však, že to nebylo jen jeho mládí, co způsobovalo, že se hůře prosazoval. O několik let později mu Pavel klade na srdce, aby se „nestyděl vydávat svědectví o našem Pánu” (2Tm 2,8). Je však člověkem nadmíru spolehlivým a věrným. Pavel jej počítá mezi své nejbližší spolupracovníky, v jistém období jeho života je dokonce Timoteus jediný, o koho se může opřít. Nazývá jej vlastním synem, přestože skrze něj přímo neuvěřil. Obraz by nebyl úplný, kdybychom nezmínili proroctví, které bylo nad Timoteem vyřčeno. Neznáme přesně obsah tohoto proroctví, ale s jistotou můžeme tvrdit, že se týkalo Timoteova povolání do služby. Podle zmínky v druhém listu Timoteovi bylo proroctví provázeno obdržením duchovního daru (zmocnění) k jeho službě. A tak nyní máme před očima celkový obraz tohoto mladého služebníka: Člověk těšící se dobré pověsti ve svém rodném sboru, vynikajícího charakteru a obětavého srdce. Muž, který prošel společně s Pavlem mnohými zkouškami a později dokonce i vězením. Na druhou stranu je třeba vidět jeho váhavost, sklony k melancholii a nejrůznějším obavám. Tak můžeme porozumět i slovům, kterými jej Pavel povzbuzuje ve svém dalším listu: Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru ... neboť Bůh nám nedal ducha bázně, ale Ducha moci. (2Tm 1,6-7) Nyní můžeme začít rozumět souvislosti mezi duchovním bojem a proroctvím. Timoteus, vynikající mladý muž, je povolán k obtížné službě, ve které stojí často na hranici svých sil. Sám by nikdy nebyl schopen čelit obrovským výzvám, které byly před něj kladeny. Ke službě je však zmocněn Duchem svatým spolu s proroctvím, které nad ním bylo vyřčeno. Jasně ale vidíme, že to samo o sobě úspěch jeho služby nezaručí. Nejrůznější tlaky vně i uvnitř církve občas způsobují, že tento služebník malomyslní. Musí na základě vyřčeného proroctví bojovat, usilovat o jeho naplnění. Ano, obdržel Boží moc, ale musí si to stále připomínat a rozněcovat její oheň. Je jistě povolán ke službě, ale musí čelit odmítnutí ze strany mnohých lidí, kteří jej nepovažují za plnohodnotného služebníka. Proto není proroctví samo o sobě zárukou úspěšné služby. Zárukou je duchovní boj, který vedeme. A ten je sám o sobě jen „ranami do prázdna”, pokud nevíme, jak a za co bojovat. Proroctví tedy dává směr naší službě, duchovní zápas pak přináší skutečné ovoce služby. Nyní se podívejme na praktický význam těchto poznatků. Kdo z nás by nemiloval prorocké slovo, to nadpřirozené povzbuzení! Shromáždění, kde se prorokuje, jsou opravdu hojně vyhledávána. Dokladem toho byla například shromáždění s bratrem Edwardem Trautem, kterých se někteří z nás na počátku tohoto roku zúčastnili. Jak veliká touha po osobním proroctví byla v každém z nás! Přitom se však nemohu zbavit pocitu, že zcela přesně nechápeme, jak s takovým proroctvím naložit. Jako bychom prorocké slovo nadřazovali slovům Bible. Shromáždění s bratrem Trautem byla doslova prošpikována proroctvími o úžasných a velikých věcech, jež čekají každého, komu se proroctví dostalo. Ze zkušenosti vím, že ne vždy se tyto velké věci skutečně dostaví. Je chyba na straně proroka? V žádném případě! Věřím, že šlo o Boží slovo. To, co chci říct, je, že proroctví není magická formule, která se automaticky vyplní (alespoň ne ta proroctví týkající se velikých požehnání v budoucnu). Na cestě k jejich naplnění bývá mnoho překážek, a proto je třeba k nim přidat osobní duchovní zápas. Je krásné snít sny, ale musíme se vypořádat s realitou. Bez našeho přičinění se nic nezmění. Příklad: Pokud se ti dostalo třeba proroctví, že budeš misionářem (a to proroctví bylo správně rozsouzeno) a ty nic pro jeho naplnění neděláš, nedočkáš se. Jsou tu zcela praktické kroky: Učit se cizí jazyk, studovat, získávat zkušenosti, čelit nejrůznějším překážkám. Známý misionář Hudson Tailor, zakladatel vnitročínské misie, se na službu připravoval například tak, že spal po celý rok venku, aby byl otužilý. A proto připojme k prorockému slovu i úsilí - duchovní boj za jeho naplnění. Jiná situace: Bratr biskup přinesl minulý rok na olomoucké pastorálce prorocké slovo z Ámose 4,12: Připrav se na setkání se svým Bohem. Toto slovo závažným způsobem vyzývá církev k tomu, aby se připravila na nadcházející léta. Jak se připravujeme? Změnilo se něco v našich životech? V životě našich sborů, v životě celé církve? Jsem přesvědčen, že to slovo dává směr, jakým jako církev máme jít v čase, který je před námi. Bůh něco chystá, a v tomto případě stejně jako u Timotea platí: Ve shodě s prorockými slovy bojujme dobrý boj! Proroctví můžeme chápat jako nabídku z Boží ruky, otevřené Boží dveře, naznačený směr. Je třeba vejít. Je třeba o naplnění proroctví usilovat, bojovat za něj. Ať jde o proroctví k církvi nebo třeba osobní, ke komukoli z nás. Proroctví dává směr našemu myšlení, ukazuje možnosti, kterých můžeme ve službě Bohu dosáhnout. Překážkou je naše přirozenost - naše slabost a veškeré problémy stojící v cestě. Po proroctví musí následovat modlitby, hledání Boží tváře, popřípadě půst (Sk 13,1-3). Tyto skutečnosti jsou pro nás životně důležité: Určují budoucnost naší církve, budoucnost našeho národa. Chceš-li se změnit, bude to něco stát. Chceme-li aby se změnil náš národ mocí Kristova evangelia, je třeba bojovat. A to bolí. Boj - to jsou i zranění a ztráty. Pokud toto nepochopíme, skončí veškerá proroctví (s výjimkou proroctví o Božím soudu) na pohřebišti křesťanských snů. Jsme na samém konci úvahy zabývající se vztahem proroctví a duchovního boje. Mohli jsme si uvědomit, že samotné proroctví nic dobrého nepřinese, pokud nejsme ochotni vést „dobrý boj víry”. Mohli bychom o tomto tématu hovořit mnohem více a uvést další příklady, a stále bychom viděli totéž: Změna do životů i do společnosti přichází prostřednictvím lidí, kteří jsou vydaní Bohu, iniciativní a ve smyslu prorockého slova vedou duchovní boj. Víra bez skutků je mrtvá. Martin Moldan
zástupce biskupa


"Každého čekají velké věci, prorokoval Traut. Pokud ne, i tak měl prorok pravdu!" | Přihlásit/Vytvořit účet | 13 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Každého čekají velké věci, prorokoval Traut. Pokud ne, i tak měl prorok pravdu! (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Neděle, 12. březen 2006 @ 21:50:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Článek je jistě zajímavý a snaží se o vyvážený přístup k problematice proroctví, která bývají někdy neúnosně přeceňována. Problém je ale, naneštěstí, skutečně v tom, že článek nedává v daném případě proroka Trauta, který zřejmě všem prorokoval velké věci, příliš prostoru k rozsouzení. Pokud někdo proroctví uvěří, a toto se pak nenaplní, může být přesvědčen, že je vina jen na jeho straně. Selským rozumem však můžeme usuzovat, že sypat z rukávu samá pozitivní, navíc osobní proroctví, je přinejmenším diskutabilní. Navíc dát takto prorokovi bianko šek, že jeho proroctví je "Boží slovo", může být pro ty, kdo této interpretaci uvěří, velmi nebezpečné.

Z biblického pohledu je pak pozitivní proroctví uznáno jen tehdy, když se naplní. Zatímco prorocká varování jsou podmíněna setrváním v hříchu a jsou tedy relativní (viz Jonáš v Ninive), u pozitivních proroctví tomu tak není. Toto empirické pravidlo, které bylo používáno ve starověkém Izraeli, kodifikoval prorok Jeremjáš v disputaci s falešným prorokem Chananjášem:

"Proroci, kteří byli odedávna přede mnou a před tebou, prorokovali o četných zemí a proti velkým královstvím o válce a zlu a moru.
Prorok, který prorokoval o pokoji, byl uznán za proroka, kterého opravdu poslal Hospodin, až když došlo na slovo toho proroka."
(Jr 28,8 -9)

A to je přesně případ Trauta, který nejenže sází jedno pozitivní proroctví za druhým, ale dokonce, při své předposlední návštěvě v ČR, prorokoval pro ČR 20 nejlepších let v její historii. Na dotaz redaktora, co soudí o Boží bázni, jen odvětil, že Ježíš nic takového neučil.

Škoda, že se takovýmto prorokům církve v ČR otevírají.

S pozdravem,

Pastýř



Re: Každého čekají velké věci, prorokoval Traut. Pokud ne, i tak měl prorok pravdu! (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Neděle, 12. březen 2006 @ 23:48:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skutečně nemáme sebemenší doklad toho, že se br. Moldan nemýlí, když důvěřuje proroctvím br. Trauta. Prostě věří, že to bylo Boží slovo. Zdá se, že tam byl přítomen.

Stejnětak nemáme sebemenší důvod přistoupit na to, co píše pastýř, totiž že bychom takové proroky neměli přijímat, resp. jejich prorockou službu. On tomu prostě nevěří. Nevíme ale, zda tam byl pastýř přítomen.

Nikdy jsem o bratru Trautovi neslyšel. Takže, jako čtenář mohu posuzovat jen samotnou Moldanovu a pastýřovu zprávu. Ta Moldanova, jako vyučování, má hlavu a patu. Skutečně je dobré takto k proroctvím přistupovat.

Ta pastýřova zpráva nic nového ani nic dobrého nepřináší. Kdyby mi někdo prorokoval ve sboru, že příštích 20 let bude nejpožehnanějších v dějinách našeho národa, a já bych pokrčil rameny a čekal 20 let ...
Asi bych byl ve vlastních očích vůl. Život není až tak dlouhý.

Olin



Re: Každého čekají velké věci, prorokoval Traut. Pokud ne, i tak měl prorok pravdu! (Skóre: 1)
Vložil: JakubV v Pondělí, 13. březen 2006 @ 06:25:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Volem bys byl, pokud bys nekázal Slovo Boží a Evangelium v čas i v nečas a řídil se jen podle pozitivních proroctví. Proroctví v předkristovské době měla dvě poslání: varovat před hříchem s apelem na odvrácení se od něho a povzbudit v očekávání na Mesiáše. V pokristovké době má proroctví již jen to první poslání: kázání Božího Slova ke spasení ztracených duší. Pozitivní "proroctví", o kterých je řeč, mohou být maximálně povzbuzením nebo prognózou, nikoliv proroctvím v Biblickém slova smyslu. Jejich význam je naprosto marginální a přikládat jim větší význam je pošetilé. Natož jim podřizovat vlastní misijní aktivitu.



Re: Každého čekají velké věci, prorokoval Traut. Pokud ne, i tak měl prorok pravdu! (Skóre: 1)
Vložil: Kubulus v Pondělí, 03. duben 2006 @ 19:18:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moji drazí.Na konferenci s bratrem Traudem jsem byl a musím poznamenat, že to byla nejlepší konference, které jsem se zůčastnil. Asi pětinu lidí, jemž bylo prorokováno jsem znal, tři jsou mými blízkými přátely. Musím žasnout nad pomazáním tohoto muže. Věděl jsem, že proroci jsou, ale až na konferenci jsem viděl na vlasní oči-uši jak vypadá prorocký úřad v praxi. Proroctví byla až neskutečně přesná a výstižná. Ukazoval, že Bůh je velký ve všedním životě a bojích. A hlavně, bylo dáno mnoho zaslíbení a mnoho povzbuzení. A o tom to je, ne?
Přál bych uživateli Pastýři ne pomazání, ale srdce podobné Traudovu. On se dokázal těšit z každého božího služebníka, který tam byl. (i z těch pomazanějších než byl sám). Ale můj údiv patří Ježíši za velikos darů, které jsem mohl vidět v praxi a po niž mohu ještě horlivěji toužit. Kéž by celý lid Hospodinův byli proroci-s čistým srdcem.



Stránka vygenerována za: 0.32 sekundy