poslal Nepřihlášený Homosexuálové nenacházejí u církví pochopení. Některé se je snaží alespoň respektovat, o registrovaném partnerstvím ale nechce slyšet žádná. Například Církev bratrská se domnívá, že by svazky gayů mohly povzbudit pedofily, podle adventistů jsou projevem lidské narušenosti.
Rodina na prvním místě
Podle prohlášení kardinála Miloslava Vlka a předsedy České biskupské konference Jana Graubnera by měli být homosexuálové "přijímáni s úctou a jemnocitem".
"Vůči nim je třeba se vyhnout jakémukoli náznaku nespravedlivé diskriminace. Neexistuje ovšem žádný důvod pro přiznání přednostních práv kterékoli skupině lidí jen pro její sexuální vztahy," píše se ve stanovisku katolické církve.
Přijetí zákona o registrovaném partnerství by podle ní ohrozilo stabilitu rodiny. "Rodina a nedotknutelnost lidského života patří i dnes k nejcennějším hodnotám naší společnosti."
Českobratrská církev evangelická hlásá, že v jejím společenství mají homosexuálové své místo. "Rozumím důvodům, proč zákon vznikl a proč se snaží odstraňovat praktické problémy, které tvoří překážky v soužití lidí stejného pohlaví," uvedl synodní senior Joel Ruml.
"Lidé, kteří jsou jinak sexuálně orientovaní, zůstávají napořád Božím stvořením a patří jim moje láska, úcta a respekt," podotkl. Zároveň zdůraznil důležitost tradičního modelu rodiny.
"Manželství považuji za jedinečnou příležitost k odhalování všech krás života. Proto se domnívám, že nejlepší zázemí pro růst dítěte poskytuje uctivé, láskyplné a věrné soužití muže a ženy," dodal Ruml.
Apoštolská církev: Je to povzbuzení pro pedofily
Svá stanoviska zveřejnily i menší církve. Ty však nenašly pro gaye a lesbičky téměř žádné pochopení. "Schválení zákona o registrovaném partnerství je dalším krokem na cestě demontáže morálních hodnot naší společnosti," napsal biskup Apoštolské církve Rudolf Bubik.
"K masovému šíření homosexuálního chování dochází ve společnostech, které se tomuto chování otevřou," dodal Bubik.
Ještě ostřejší stanovisko uveřejnila Rada Církve bratrské. "Schválením zákona dostávají povzbuzení pro své aktivity také pedofilové a příslušníci dalších sexuálně různě orientovaných menšin."
Své vyjádření připojila i Církev adventistů sedmého dne. Ta sice uvedla, že by se jakákoli skupina lidí neměla stávat předmětem posměchu či pohrdání, ale v jiné pasáži napsala: "Homosexualita je projevem znehodnocení a porušenosti lidských sklonů a vztahů, které vnesl do našeho světa hřích."
Halík: Bible kárá jen nevázané praktiky
Kde vůbec vzali křesťané opodstatnění pro svá tvrzení, že homosexualita je hřích? Jejich názory vycházejí z Bible. Asi nejznámějším místem je list Římanům (Řím 1, 26-28), kde apoštol Pavel mluví o zvrácenosti lidí, kteří "vyměnili přirozený styk muže a ženy za nepřirozený, s vlastním pohlavím".
Podle katolického kněze Tomáše Halíka se však v Bibli nehovoří o homosexuální orientaci, ale o sexuálních praktikách.
"Domnívám se, že místo z listu Římanům je třeba vztahovat na osoby schopné heterosexuálních vztahů, kteří se dopouštějí homosexuálního jednání pro "zpestření svého sexuálního jídelníčku". A především na tento typ chování je možné aplikovat pojem 'hřích'," uvedl Halík.
"Něco jiného je homosexuální orientace daná vrozenou biologickou dispozicí. Tu samu o sobě nelze kvalifikovat jako hříšnou a církev učí, že k těmto lidem je třeba přistupovat s pochopením," dodal katolický duchovní.
Synodní senior evangelíků Joel Ruml zase upozorňuje na to, že biblický popis zakázaného sexuálního chování není přesný a nekryje se s dnešní sexuologickou terminologií. Navíc se do něj promítlo i to, co za zakázané označila křesťanská morální tradice.
Někteří nás vulgárně odsuzují, tvrdí gayové
V názoru na svazky homosexuálních párů jsou ale rozděleni i samotní gayové a lesbičky. Jedna skupina je vnímá jako možnost dát veřejně najevo, že to myslí se svým životním partnerem vážně. Pragmatici vyžadují stejné finanční i ostatní nároky, jaké má heterosexuální pár.
"Část věřících homosexuálů své ustrojení přijme a vyrovná se s ním. Někteří se ale se svou homosexualitou nesmíří a snaží se žít podle "doporučení" církevní nauky. Takovým potlačením si ale zadělávají na velké psychosomatické problémy," tvrdí Martin Šístek, který se pohybuje v ekumenickém společenství gayů a lesbiček.
Podle jiného věřícího gaye Filipa Svobody se homosexuál, který není osobnostně silný, utvrzuje v církevní instituci pouze v tom, že je 'jiný'. "A pokud chce člověk uvést v soulad svou sexuální orientaci s náboženským přesvědčením a nebýt pokrytec, vyděluje se automaticky ze středu církve," uvedl Svoboda.
Podle Šístka i podle Svobody se však oficiální postoj církve automaticky nekryje s názory věřících. "Naštěstí jednotliví členové chápou oficiální doktríny odlišně a nadřazují přátelství nad proklamacemi, i když to třeba oficiálně nevyjádří na poli církve," uvedl Svoboda.
Šístek ale podotkl, že v každé církvi panuje mnoho rozdílných názorů na homosexualitu. "Reakce se nalézají v široké škále, vulgárními odsudky počínaje a bezvýhradným přijetím konče."
Z článku v deníku Mladá fronta Dnes
11.1.2006
