Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Doubravka.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 15141, komentáře < 7 dní: 303, komentářů celkem: 318212, adminů: 60, uživatelů: 4823  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 147 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

martino
Melissokomos

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezidentské volby, aneb když se otevře Mordor
·Proč nebudu volit Miloše Zemana
·Proč budu volit ve druhém kole Zemana?
·Mezi katolíky se šíří zvěsti, že Jiří Drahoš je zednář
·Tomáš Halík: Dát hlas pro Zemana bych považoval za těžké morální provinění
·Anketa: Koho budete volit v 2. kole prezidentských voleb?
·Anketa: Koho budete volit v 1. kole prezidentských voleb?
·Odlišný postoj k LGBT rozdělil americké mennonity
·Evangelizace muslimů
·Kdo je antikrist, ten přicházející?

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
91 827 473
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Podobenství: Klimatická změna jako oslovení a výzva
Vloženo Sobota, 26. listopad 2005 @ 18:52:36 CET Vložil: Bolek

Žhavá témata poslal Lutrik

Záplavy, sucha, vichřice a další extrémní výkyvy počasí nás budou potkávat častěji a budou nás stát víc peněz. Takto jednoznačně vyznívá zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o dopadech klimatických změn na Evropu, která byla zveřejněna v polovině srpna 2004 a další výzkumy toto varování potvrzují. Víc bude pršet na severu Evropy, naopak na jihu bude sucho, což může ohrozit zemědělství v některých oblastech. Vlny horka budou častější, což znamená hrozbu pro lidi s chatrným zdravím. Ledovce budou tát, dokonce až 3/4 ledovců ve švýcarských Alpách zmizí do roku 2050. Také stoupnou hladiny moří - v posledním půlstoletí stoupala hladina evropských moří o 0,8 až 3 milimetry ročně. Objevují se nové důkazy o tom, že oteplování během posledních padesáti let je spojeno s lidskou činností a stále akceleruje. Rozsah a tempo klimatických změn s největší pravděpodobností přesáhl všechny přirozené odchylky klimatu za posledních víc než tisíc let, píšou autoři zprávy EEA. Tempo globálního oteplování je nyní téměř 0,2 °C za desetiletí. V Evropě se za sto let průměrná teplota zvýšila o 0,95 °C a předpovědi hovoří o tom, že v tomto století stoupne dokonce o 2 až 6,3 °C v závislosti na vývoji emisí skleníkových plynů.

Probíhající klimatická změna je skutečností. Lze diskutovat o tom, do jaké míry se na ní podílí člověk a do jaké míry jsou její příčiny v přirozených procesech, které člověk ovlivnit nemůže. Názory odborníků jsou různé, avšak v naprosté většině se shodnou v tom, že ani příspěvek člověka, ani přirozené příčiny nejsou zanedbatelné.

V posledních letech minulého století se častěji než o klimatické změně hovořilo o globálním oteplování. Ze Slunce dopadá na Zemi ve formě záření ohromné množství energie; část se odráží, část Země pohltí. Zachování stacionárního tepelného stavu je zajišťováno tím, že Země přijatou energii zas ve formě tepelného (infračerveného) záření vyzáří do prostoru. Pro člověka příznivá teplota je udržována díky tzv. skleníkovému efektu, který záleží v tom, že část vyzařovaného infračerveného záření je zachycena atmosférou. Na skleníkovém efektu se podílí řada komponent atmosféry; mezi nimi je i oxid uhličitý CO2. Významnou příčinou změny klimatu je růst jeho podílu v atmosféře, který je zřejmě důsledkem lidmi iniciovaných spalovacích procesů. S tím roste i podíl atmosférou pohlcovaného tepelného záření, roste tak množství energie v atmosféře, jehož nejjednodušším projevem je růst průměrné teploty - proto globální oteplování. Větší množství energie v atmosféře se může projevovat i jinak, např. jako kinetická energie proudícího vzduchu; různých katastrofických jevů souvisejících s nebezpečně rychlým prouděním vzduchu skutečně přibývá.

Země se otepluje - tedy roste průměrná teplota. To je alarmující skutečnost, přestože hodnoty jejích přírůstků za rok či i desetiletí jsou mnohem menší než je denní či roční amplituda teplot; při úvahách o klimatické změně v důsledku větší absorpce infračerveného záření v atmosféře je třeba uvažovat i místní variabilitu teploty; i ta výrazně převyšuje (roční či dekádní) přírůstek průměrné hodnoty. Většina modelů naznačuje, že při růstu průměrné roční teploty Země se bude zvětšovat místní i časová variabilita teploty, změní se rozložení i intenzita větrů, vlhkosti, srážek apod. Místy může dojít i k zlepšení úrodnosti, avšak v globálním měřítku probíhající klimatická změna vede k jejímu zhoršení. Podobné tvrzení platí obecně o životních podmínkách.

Není jednoduché probíhající změnu, týkající se nesmírného množství parametrů a indikátorů, jednoduše a výstižně vyjádřit. Jedním z nepochybných ukazatelů je právě rostoucí podíl oxidu uhličitého v atmosféře. Stojí za to tuto skutečnost konfrontovat s modely ukazujícími, že Země bez života by měla mnohem větší podíl CO2 v atmosféře, než tomu je při existenci života. Růst podílu tohoto plynu v atmosféře je zřejmě antropogenní, může za něj člověk. Nelze se vyhnout otázce, zda zde nedostáváme kvantitativně vyjádřitelné varování o tom, že svou činností (spalováním fosilních paliv, zejména v energetice a dopravě) působíme proti (lidskému, živočišnému) životu.

Shodněme se na těchto tezích:

a) Klimatická změna probíhá,

b) Člověk se na ní v nezanedbatelné míře podílí,

c) Klimatická změna znamená zhoršení životních podmínek pro člověka (a nejen pro něho).

Jak na tyto skutečnosti má člověk reagovat? Nabízejí se v podstatě čtyři možnosti:

1. Nedělat nic;

2. Změnu kompenzovat uměle nastartovanými kompenzačními procesy;

3. Omezit činnosti, které změnu vyvolávají, popřípadě k ní přispívají;

4. Naučit se ve změněných klimatických podmínkách žít.

První možnost, nedělat nic, je snad ve všech etických systémech nepřijatelná; pro křesťana či Žida je v ostrém rozporu s posláním člověka uvnitř stvoření. Lze říci, že by to byla zrada lidství.

Druhá možnost je jak z vědecko-technického, tak i z etického hlediska neuskutečnitelná. A i kdybychom vyvinuli příslušné prostředky a dokázali se jako lidstvo na jejich užití sjednotit, vždy při tak mohutném zásahu by zde bylo značné riziko nežádoucích nepředvídaných či dokonce nepředvídatelných efektů. Šlo by tak o porušení všeobecně přijímaného principu předběžné opatrnosti [PPO, podle něho je třeba přijmout vhodná opatření k ochraně životního prostředí s ohledem na budoucnost i tehdy, není-li dostatečně vědecky prokázána souvislost mezi příčinou a možným dopadem. Nedostatek informací, daný aktuální úrovní vědeckých a technických znalostí, nesmí vést k odsunutí efektivních a přiměřených akcí, které mohou zabránit hazardu].

Naproti tomu třetí možnost je s PPO v souladu. Uskutečňovat takováto omezení je nutné, avšak nikoli dostačující. Problémem je lidská neochota něco změnit ve svých nárocích a návycích.

S klimatickou změnou se musíme naučit žít. Klimatická změna směřuje ke zmenšení objemu dostupné pitné vody a ke snižování úrodnosti půdy - té ve své podstatě vzácné půdy, jíž se dnes tak bezostyšně plýtvá. Vzácných, byť v našich očích stále ještě samozřejmých, zdrojů, jakými pitná voda a úrodní půda jsou, je nezbytné si opravdu vážit, učit se s nimi dobře hospodařit a šetrně s nimi nakládat.

Tyto skutečnosti musí jednotlivci i lidská společenství vzít za své - je to nutné k tomu, aby život na zemi v té formě, v níž zahrnuje i život lidský, nespěl k zániku. Je nutná koordinace akcí na všech úrovních. Je nutná změna jednání, myšlení, vnímání skutečnosti; úvahy o podmínkách lidské existence na Zemi tak směřují k nezbytnosti pokání. Probíhající změna klimatu k němu přímo vyzývá. Člověk nábožensky založený (a nemusí jít jen o křesťana) v ní může slyšet Boží hlas, zřetelný, avšak přesto od většiny lidí zůstávající bez odezvy. Přijmutí uvedené třetí a čtvrté možnosti reakce člověka na vývoj klimatu je v souladu s etikou naprosté většiny naboženství. Křesťanská, biblicky založená etika není iracionální, nýbrž plně racionální a život podporující; postihuje nepoměrně hlubší souvislosti než odmítnutí jednání založené na dnešním kultu mamonu. Přitom nejde jen o individuální změny; konec konců modelový příklad pokání Ninivanů z Jonášovy knihy svědčí o kolektivním přijetí změny jednání - s králem na čele.

Skutečnost probíhající klimatické změny bourá scestný hodnotový systém naší civilizace materiálního přebytku a vede k zamyšlení nad celým naším ekonomickým systémem, který je pro nás zdrojem pohodlí a poměrně jednoduchého života. Tragické události na severním pobřeží Mexického zálivu by měly zůstat nepřehlédnuty a nepřeslechnuty. Je bezpodmínečně třeba produkovat méně CO2 - nutná změna musí být dokonce mnohem rasantnější než požaduje Kjótský protokol.

Je pravda, že výrazně lepší ekonomický systém zatím neznáme, což však neznamená, že bychom o něj neměli usilovat. V naší části Evropy máme špatné zkušenosti z komunismu; ty bývají zneužívány k obhajobě současného kapitalismu, který je z environmentálního hlediska neudržitelný; je postaven na falešném předpoklad možnosti neomezeného materiálního růstu. Změna je proto nutná, a - věříme - že i možná. Současný stav světa je každopádně výzvou k aktivitě. Nový ekonomický systém musí někdo vytvořit. Pro jeho tvorbu musí vznikat "podhoubí". Je zde úkol pro všechny, kdo si tuto skutečnost uvědomují. Současná ekonomická paradigmata sice ve svých důsledcích přinášejí značné části obyvatel naší civilizační oblasti pohodlný život, avšak sama ve své podstatě jsou lživá. Jsou v rozporu s naším poznáním přírody, s poznáním omezenosti zdrojů a absorpčních možností prostředí, speciálně naprosto nerespektují varovnou skutečnost překročení možností našeho planetárního systému vstřebávat námi lidmi produkovaný CO2. Sama existence života, tedy nastavení fyzikálních parametrů tak, že jsou životu příznivé, je zázrakem (tedy ze striktně vědeckého hlediska náhodným, a priori nesmírně nepravděpodobným jevem). Neměli bychom proto vylučovat jiný zázrak (velice nepravděpodobný jev) - změnu lidského chování. Klimatická změna k tomu může dát impuls. Je na všech lidech dobré vůle ve prospěch této změny pracovat. K tomu patří i definovat a nastavit vhodné sociálně ekonomické parametry, umožňující udržitelný život či rozvoj respektující vývoj klimatu. A věřím, že můžeme připojit i požadavek sociální důstojnosti, že není s předchozím ve sporu. Úkol je to velký - pro všechny. Vlády a parlamenty by při něm měly hrát zvláštní roli, měly by mít však také možnost opřít se o veřejné mínění. Tváří v tvář klimatické změně jsme voláni k pokání, pokoře, úctě k druhým a spolupráci s nimi.

Jiří Nečas


 
Příbuzné odkazy
· Více Žhavá témata
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Žhavá témata:
Potetovaný křesťan????


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Klimatická změna jako oslovení a výzva" | Přihlásit/Vytvořit účet | 4 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Klimatická změna jako oslovení a výzva (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: jirda v Neděle, 27. listopad 2005 @ 21:36:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Také jsem se dlouho domníval, že žijeme v době, kdy dochází ke globálnímu oteplování. Z tohoto médii všeobecně podporovaného názoru mne však vyléčila kniha: "Velká kniha o klimatu zemí Koruny České vyd.r. 2003". Autor tam na mnoha stech citacích ukazuje, jaké bylo počasí v předcházejících stoletích. Překvapující pak je, že v Českých zemích už bylo mnohokrát tepleji než v posledním století. Na základě zkoumání historických pramenů pak autoři dochází k závěru, že zimy se pravděpodobně mění v tzv. devadesátiletém cyklu. Kdy prvních 45 - 50 roků převažují zimy teplé. Potom však dochází ke změně a dalších 40 - 50 roků je v zimě znatelně chladněji. Podle autorů knihy bychom se nyní mohli nacházet na konci padesátiletého období teplejších zim. S velikou pravděpodobností tedy nedojde na proroctví ekologů, kteří nám slibují v české kotlině tropická vedra a mírné zimy. Pokud si začneme klást otázku, proč tolik vědců dnes podporuje dosud neověřenou teorii o tzv. Globálním oteplování, potom dojdeme k závěru, že se zde zřejmě stává přání otcem myšlenky. Mnoho z těchto vědců je totiž fiskálně zapojeno do projektů, které mají prokázat tuto teorii a v případě, že by dokázali opak, tedy že nedochází ke globálnímu oteplování, čekalo by je zrušení projektu a fronta na úřadě práce. Proto je v jejich osobním zájmu podporovat tuto teorii, dokud tato "slepička snáší zlaté vajičko".



Re: Klimatická změna jako oslovení a výzva (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: reformovany v Pondělí, 28. listopad 2005 @ 16:38:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Trochu do toho vidim a souhlasim s Jirdou, ze to s tim oteplovanim neni tak zhave.

Koneckoncu, mam-li sparvne informace, kdysi udajne rimane pestovali v Britanii pomerance, Karel IV pestoval vino v Praze na Vinohradech a Gronsko bylo zelenym ostrovem.



zdravi
ref



Obrana klimatických změn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Úterý, 06. prosinec 2005 @ 22:53:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Nazdar,

samozřejmě, že existují přirozené výkyvy klimatu a tak u nás bylo tepleji i chladněji než je nyní. Dnes ale mnohé nasvědčuje tomu, že současný nárůst průměrné teploty překračuje přirozený výkyv a je důsledkem lidské činnosti. Zvlášť když se čeká návrat doby ledové.

Lutrik



Re: Klimatická změna jako oslovení a výzva (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pavel (pavel@granosalis.cz) v Středa, 29. březen 2006 @ 01:47:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Re: Klimatická změna po sté a poprvé ...

Naopak od předchozích komentářů s většinou názorů v článku zcela souhlasím a domnívám se , že v mnohém je ještě příliš opatrný. Mohu sice souhlasit s tím, že globální oteplování není tak jednoznačné ( i když, kdo tomu nevěří, ať se jede podívat někam na ledovce), ale globální oteplení o něco málo desetin stupňů není to nejhorší, co nám doopravdy hrozí (pokud jde o historické reminiscence, tak utěšovat se tím, že na Zemi bylo kdysi tepleji nemá pražádný smysl. Jednak tu kdysi bylo tak horko, že tu nemohl ani existovat život, jednak výkyvy byly podstatně způsobovány tektonickými událostmi, včetně ledových dob, a ty naštěstí už v naší epoše spíše jen doznívají). Už jsem se tady na GS o tom sám několikrát sám zmiňoval a i proto článek moc vítám.
To, co nám z mého hlediska nejvíc hrozí, je totální devastace rostlinné vegetace a podmínek pro ni. To, že výkyvy počasí včetně vichřic, záplav a podobných katastrof, jsou tak markantní, je právě způsobeno tempem, kterým ze zemského povrchu mizí lesy, louky i pole a postupně je nahrazují betonová monstra všeho typu. Rostlinná pozemská i vodní vegetace totiž ve značné míře akumulovala sluneční energii a dokázala ji díky svému Stvořiteli přeměňovat v tak životodárné prvky, jakými je kyslík a dřevní hmota ( z které potažmo vzniklo i uhlí, ropa a zemní plyn). Tím, že člověk kolem sebe všechno dnes již více méně živelně musí likvidovat, aby si sám zachoval svoji existenci, se tento proces akumulace postupně zastavuje a všechno začíná směřovat k egyptskému řešení - přeměně zahrad v pouště. Geometrický nárůst lidské populace a lidská hamižnost a hloupost ( protože jedině si může sám řezat větev, na které sedí a která ho nese pitomec (a nebo ten, komu už nic jiného nezbývá a řeší dilema, jestli si tou větví zatopí a nebo na ni zmrzne) ), naprosté a nevyhnutelné vyčerpávání všech dosud použitelných energetických a životních zdrojů pitnou vodou a čistým ovzduším počínaje a nadměrnou produkcí skleníkových plynů konče.
To, co naše potomky čeká, tak není nic zajímavého ani příjemného. Mladí si to vesměs již uvědomují a tak není divu, že nemají velký zájem o to mít vůbec děti. Ty se tak houfně rodí jenom v zemích, kde jim to ještě nedochází a tak tyto zaostalé národy a země jen dál přispívají ke zrychlování katastrofického tempa událostí příštích.
Je ale jasné, že jen volat na poušti není moc platné, je nutno lidi dál burcovat z letargie Batesovy žáby a taky hledat nějaká řešení. Body, které byly uvedeny v článku výše, jsou k tomu jen nesmělým začátkem.
Jak jsme tedy na tom. Lidstvo dosáhlo jako celek svým až zběsilým tempem rozvoje nebývalé (lokálně) životní a kulturní úrovně. Dnes si žijeme v lecčem tak jako v sci-fi románu a o některých vymoženostech se lidem ještě pře sto lety ani nesnilo. Na druhé straně jsme se přiblížili ke srázu nebývalé katastrofy a nemíníme si to ještě a stále připustit. To, co na jedné straně bylo hybnou silou nebývalého vědeckého a technického rozvoje (kapitál alias lidská hrabivost), se na druhé straně stalo i pěkně vydlážděnou cestou do propasti. Z lidské společnosti se stalo alegorické vozidlo, kterému selhávají na stále prudším svahu brzdy a za jeho volantem se tak jenom střídají ti, kteří se je silou a mocí snaží udržet ho na silnici a přibrzdit ... a moc se jim to nedaří a nezřídka lžou, když říkají, že mají všechno pod kontrolou a nebo ve většině případů rezignují a snaží se jenom si uchrtit něco, co se jim bude hodit, až dojde k nejhoršímu a vozidlo se rozpadne na kusy a nebo zmizí v propasti ...
Mohl bych teď a také skončit s odkazem, že je všechno jen marnost nad marnost, můžeme ale a spíš musíme hledat (neboť si to po nás žádá vyšší princip naší existence, který tušíme a kterému říkáme Bůh), zda tu ještě zbývá nějaká čestná a poctivá cesta ke spáse nejen pro nás, ale pro ty, kteří by ještě měli právo mít se narodit a žít alespoň tak šťastným životem, jako se to ( na jejich úkor) poštěstilo nám. Trošku si oddechněme a pojďme i pro ně dál hledat nějaké řešení. Protože nejde jen o naše děti, které jsou dnes potráceny proto, že už tu pro ně není místo, ale především o děti, které by se ještě narodit měly a mohly.

Tentokrát nemohu popřát pokoj těm, kteří se snaží z problémů utéct ...

Pavel



Stránka vygenerována za: 0.35 sekundy