Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Martina.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 15262, komentáře < 7 dní: 420, komentářů celkem: 328945, adminů: 60, uživatelů: 4852  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 113 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Dzehenuti
Melissokomos
wollek

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prolomení do nové radikální budoucnosti
·Pozadí a teologie Alfa kurzů
·Prolomení církevního tlumiče
·SPASENÍ ZE SKUTKŮ A SPASENÍ Z VÍRY
·Informace z jednání VV dne 20. června 2018
·David Novák: Komunisté vracející se k moci a co církev…
·Istanbulská úmluva pohledem právničky
·Istanbulská úmluva – Trojský kůň genderového feminismu
·Křesťanské domácí násilí?
·Domácí násilí v křesťanské rodině

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
94 758 466
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Teologie: Různá pojetí pravdy v teorii poznání
Vloženo Pondělí, 06. červen 2005 @ 20:56:41 CEST Vložil: Bolek

Přednáška poslal Lutrik

    Pravda (řecky alétheia, latinsky veritas) je filosofický termín, jímž se označuje základní hodnota poznání. Určení této hodnoty závisí na postoji filosofa. Jednotná definice pravdy není k dispozici a každé její určení  závisí na kritériích, která jsou pro zjištění pravdivosti zvolena (viz lit. 1, s. 329). A tak rozlišujeme různá pojetí pravdy.

     V antice a ve středověku do renesance převládal kontemplativní (nazíravý, Sókratovský) typ racionality. Dominujícím kritériem pravdivosti zde byla koherence, to jest bezrozpornost myšlenkových operací, proto se hovoří o koherenční teorii pravdy. Antický člověk nebyl soustředěn na věci, ale myšlenky o nich. Domníval se, že v pozadí všech událostí  jsou bohové a že vše se odehrává podle jejich vůle. Antický člověk pak hledal možnosti, jak poznat úmysly bohů a měl za to, že v tom smyslu existují dvě cesty - jednak cesta věštby, jednak cesta teorie, cesta logu. Prostřednictvím koherentních myšlenkových postupů chtěl odhalit skryté úmysly bohů. Jako hlavní metoda se ustálila dialektika - umění rozhovorem se dopracovat pravdivého poznání. Boží substance vymezovala člověku i ve středověku možnosti jeho poznání.  Člověk nebyl tehdy subjektem ve smyslu něčeho, co je původcem aktivity  (viz lit. 4, s. 8).

     Situace se začala měnit až v období renesance. Kontemplace s koherencí jako dominujícím kritériem pravdivosti byla postupně nahrazována mechanickým přístupem s převažujícím korespondenčním kritériem pravdivosti, kdy za pravdivé se považuje to poznání, které nalézalo svou oporu v realitě samé - jde o korespondenční teorii pravdy. Pravda jako by byla skrytá v realitě a úkolem filosofie a vědy bylo ji odkrýt čili pod nánosem fenoménů (jevů) objevit podstatu. Tím se namísto Boží substance objevuje substance reality, substance přírody. Omezenost člověka přírodou je pak nutno překonat poznáním přírody a té se člověk zároveň zmocní (viz lit. 4, s. 9). Jako dvě možné metody poznání se  v novodobé filosofii rozvíjí empirismus (F. Bacon) a racionalismus (R. Descartes).  Empirismus pak ve svém vývoji naráží na Německou klasickou filosofii, především na dílo Imamnuela Kanta, který přichází s analýzou vrozených apriorních  nazíravých a rozumových forem poznání.     

     Nicméně základem moderní mechanické racionality zůstává přesvědčení,  že svět  je zákonitý a racionální a že je v moci lidského rozumu tyto zákonitosti pochopit a využít při předvídání a kontrole dění ve světě. Pravdu (pravdivost)  lze potom definovat v souladu s korespondenční teorií pravdy jako shodu mezi naším poznáním (našimi tvrzeními) a samotným objektivním světem, o němž tato tvrzení vypovídají. Objektivistické chápání světa a poznání následně umožňuje tvrdit, že alespoň teoreticky může lidská mysl uchopit skutečnost jako celek, a že tedy může vytvořit pravdivý a úplný popis skutečné podoby světa, který zahrnuje nejen všední předměty kolem nás, ale také celý svět přírody, jak ho zkoumají přírodní vědy. Rovněž i lidské poznání v rozličných oblastech kultury (v estetice, morálce, politice) lze údajně vybudovat na pevných a univerzálních “vědeckých” základech. Zkrátka jisté poznání je tak prý možné ve všech oblastech lidského bádání (včetně historie).

     Naproti tomu v pojetí postmoderny (postmodernismu) žádná univerzální, nadčasová a nadkulturní absolutní pravda neexistuje - pravda je totiž vždy relativní a podmíněná společenstvím, kam patříme. Oproti korespondenční teorii pravdy  se tak prosazuje konsensová teorie pravdy a pragmatická teorie pravdy. Pragmatická teorie pravdy se zaměřuje především na budoucí důsledky teorií, zkrátka zda to, čemu věříme, je pro nás prospěšné, resp. užitečné. Pro  W. Jamese  je právě užitečnost  integrujícím a hodnotícím principem, který řídí naše   poznání i chování a současně je užitečnost také způsobem vidění světa (viz např. lit. 4, s.22).    

     R. Rorty pak navrhuje nahradit dosavadní pojetí pravdy “idejí pravdy jako něčeho, čemu lidé začnou věřit v průběhu svobodných a otevřených střetnutí” (viz lit. 2, s. 236). Zejména J. Habermas jako hlavní představitel konsensové teorie pravdy důvěřuje v další možnosti rozumově komunikativní praxe evropské kultury. Habermasův koncept komunikativního rozumu a jeho teorie komunikativního jednání se snaží ukázat, že tři momenty rozumu (moment teoretický, praktický a estetický) jsou navzdory svému oddělování přece jen stále skrytě spojeny (viz např. lit. 3, s. 10 - 11). Protože neexistuje žádné objektivní poznání, organizuje se věda i životní proces konsensuálně,  tj. nenásilným vzájemným uznáním v nepřetržité jazykové komunikaci.  Tzv. mluvní akty zde musí splňovat nároky srozumitelnosti, pravdivosti, věrnosti zobrazení objektu řeči a správnosti, které posléze konvergují v jediný nárok: nárok rozumnosti.    

     V postmoderním myšlení tedy převládá nerealistické (jazykem zprostředkované), neesencionalistické (vztahové) a nereprezentativní (pragmaticky zaměřené) pojetí pravdy. Objevuje se rovněž představa, že “pravda není něco dopředu daného, co máme odhalit, ale že je třeba ji v každé oblasti vytvářet” (G. Deleuze, viz lit. 2, s. 139), což je jen další výraz odklonu od realistického pojetí pravdy ve prospěch pojetí nerealistického či konstruktivního. I zde se tak ukazuje, že postmoderna s sebou přináší nový typ racionality - konstruktivní racionalitu (blíže viz lit. 4, s. 42). 

     Navíc postmoderní myšlení odmítá omezovat pravdu na její racionální rozměr, čímž sesazuje lidský intelekt jako soudce pravdivosti.  Kromě rozumu podle postmodernistů existují i jiné cesty poznání, např. cit či intuice.  V  tomto kontextu pak může  J. Derrida  svobodně  prohlásit, že vlastně není žádná pravda, a tudíž není žádné odhalení, není žádný konec, žádná apokalypsa     (blíže viz např. lit. 3, s. 8).

 

Literatura:

1) Filosofický slovník, FIN, Olomouc 1995

2) Gál, E., Marcelli, M.: Za zrkadlom moderny (filozofia posledného  dvadsaťročia), Archa, Bratislava 1991

3) Heczko, S.:  Postmoderní   obrat  ve  vědě,   Katedra  makroekonomie,   VŠE, Praha 1999

4) Pstružina, K.: Svět  poznání. K  filosofickým   základům    kognitivních    věd, 

1. autorské vydání, Nakladatelství Olomouc, Olomouc 1998

 

Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.


 
Příbuzné odkazy
· Více Přednáška
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Přednáška:
Radikalismus a fundamentalismus


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 3.33
Hlasů: 3


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Různá pojetí pravdy v teorii poznání" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.14 sekundy