Grano Salis - Obrat směrem k lásce

Obrat směrem k lásce Známá autorka Gabriela Kubyová, která má charisma oslovit lidská srdce, vydala knížku na téma mládež a sexualita. Nese výmluvný titul: „Obrat k lásce – Pro mladé, kterým jde o budoucnost.“ Kubyová chtěla mladým lidem otevřít oči a pohnout je k tomu, aby vystoupili ze zničujícího šílenství sexualizace. Je přesvědčena, že „sexuální osvobození“ vůbec neuspokojuje skutečné lidské tužby, nýbrž okrádá společnost a její kulturu a vrhá ji do smrtelného otroctví. Rapidní stárnutí společnosti ukazuje: „Sexuální revoluce požírá své děti!“Svou podnětnou knihou povzbuzuje Kubyová mládež, aby plavala proti proudu sexualizace a budovala kulturu života. V následujícím článku je shrnuta základní argumentace nové knihy.Dvě poslání sexuality.

Většina z nás povstala tak, že se muž a žena spojili v pohlavním aktu a jeho důsledku, totiž našemu početí, nijak nebránili. Každý z nás si přeje, aby se rodiče při tom milovali a naše početí vítali s radostí. Každého z nás se bolestně dotýká, jestliže se doví, že jeho početí byla politováníhodná nehoda.Z této subjektivní perspektivy je možno poznat, že lidská sexualita má dvojí poslání:(1) spojit muže a ženu v lásce;(2) způsobit existenci nového člověka, tedy zplození potomka.Jestliže sexualita odpovídá těmto dvěma posláním, lásce a plození, slouží životu.Každé dítě miluje otce a matku a přeje si, aby se jeho rodiče navzájem milovali a vytvářeli spolu jednotu, které děkuje za svou existenci. Když to rodiče nedělají, vyvolává to u dítěte závažné poškození. Ze subjektivní perspektivy dítěte je zřejmé, že život plodící sexuální láska mezi mužem a ženou vyžaduje pevné spojení a věrnost.Milovaný, nebo využívaný?Nejhlubší touhou každého člověka je, aby byl milován a aby miloval. Co je láska? Láska je síla, která spojuje osoby. Sjednocení osob se děje tím, že jeden druhému se svobodně daruje. Když mě ten druhý jen využívá, cítím, že mě nemiluje. To se nezlepší tím, že i já toho druhého využívám pro své zájmy. Ve stádiu zamilovanosti je to často skryté. Nouzové společenství dvou potřebných není základnou pro manželství. Jestliže ten druhý s určitou vytrvalostí je ochoten z lásky ke mně se také něčeho zříct, pak vím s určitostí, že mě miluje. Láska tedy něco stojí.V dalším používám slovo láska jen v tom smyslu, když respektuje důstojnost druhé osoby a vykazuje kvalitu svobodného sebeobětování. Karol Wojtyla o zdařilé sexualitě Když mluvíme o sexualitě, je zde jeden příklad z této oblasti:„Láska k druhé osobě a altruistický postoj vyžadují, aby při sexuálním aktu muž nedosahoval vrcholu vzrušení sám, nýbrž se spoluúčastí ženy a nikoliv na její účet… Muž si musí být vědom rozdílu reakce mezi mužem a ženou a dosahovat vrcholného bodu sexuálního vzrušení ve stejný okamžik jako žena.“Někdo by se mohl domnívat, že uvedený citát je z časopisu Focus a má titul „Co je třeba vědět o dobrém sexu“. Jenže když citát čteme dále, dostáváme se ke slovům, která jsou ve slovníku velkých médií škrtnuta:„Toto je totiž akt ctnosti a zdrženlivosti a nepřímo lásky.“ Tyto věty najdete v knize Láska a odpovědnost od Karola Wojtyly, dnes papeže Jana Pavla II. Siegmud Freud: Zvrácený druh sexuality Jaký vliv to má na kulturu, jestliže je sexualita odtržena od plození a trvalé jednoty lásky mezi mužem a ženou? Siegmund Freud, kterému sexuální revoluce za mnoho vděčí, říká: „Odklon od reproduktivní funkce je společným znakem všech druhů perverzí. Sexuální aktivitu popisujeme jako zvrácenou (perverzní), když se vzdává cíle plození a pokládá uspokojení žádostivosti za cíl nezávislý na plození“ (Přednášky k úvodu do psychoanalýzy).Podle Freuda je tedy druh sexuality, jaká je převážně ukazována v médiích a propagována v rodinách a ministerstvem zdravotnictví, v sexuální školní výchově a v časopise Bravo šířena mezi dětmi, druhem sexuality perverzní neboli zvrácené.Pustošivé důsledky „sexuálního osvobození“„Sexuální revoluce“ je název společenského procesu oddělení sexuality od plození a lásky. Od zavedení pilulky v roce 1960 nastal dramatický a stále rostoucí vzestup rozvodů. Přibližně polovina manželství se rozpadla. Statistiky hovoří o rostoucí depresi, úzkosti, alkoholismu, závislostech všeho druhu, sebevraždách a kriminalitě a vyjadřují v chladných číslech lidskou bídu, která z toho vzchází.Jestliže se člověk v rodině až do určitého stupně nenaučí milovat, být solidární, přemáhat egoismus, přejímat odpovědnost, řešit konflikty a spojit se s vírou v Boha – kde se to pak má naučit? Zůstane neschopný lásky, nesolidární, egoistický, nezodpovědný, neschopný smířit se, neschopný závazku a svazku, jedním slovem nemocný a vyžadující naléhavě uzdravení. Proto je rodina základem státu a proto naši otcové postavili základní zákon o rodině pod ochranu státního řádu.Útok na státní ochranu rodiny Bohužel volení zákonodárci si v posledních 35 letech vytkli za úkol vytvořit zákonnou cestu pro tažení sexuální revoluce: pneumatickým kladivem zákonodárství rozbourali základy společnosti, aby se lepkavý mor sexualizace mohl volně šířit. Klíčové body jsou tyto:– uvolnění pornografie;– postupná liberalizace rozvodů;– povolení potratů;– uzákonění partnerství homosexuálů;– uznání prostituce za činnost sociálně akceptovanou;– uznání práva na adopci v homosexuálních párech.Přede dveřmi je antidiskriminační zákon, který má za cíl trestat jakékoli negativní hodnocení homosexuality, tak jak ji asi hodnotí Siegmud Freud. Začíná úsilí o legalizaci pedofilie a skupinových manželství. Sexuální revoluce požírá své děti Všechny tyto zákony mají svůj cíl: odpoutat sexualitu od jejího původního poslání a učinit ji prostředkem sebeuspokojení žádostivosti. Jak ukazují průzkumy, skutečné uspokojení se ovšem nedostavuje, ale přesto vynakládáme k tomu cíle nesmírné oběti – lidské oběti. Jen v Německu je každý rok 300 000 žen, v jejichž lůně vyrůstá dítě, které by za několik měsíců s bezmeznou důvěrou bylo hodno bezmezné lásky, kdyby nebylo ještě za živa z mateřského lůna vytrženo a hozeno do odpadu.Nám lidem jako jediným tvorům byla darována svoboda vůle. Jestliže nechceme mít děti, žádný instinkt nás nenutí k sebezáchově. Důsledkem je, že dnešní mladá generace je o třetinu méně početná než předchozí generace. Tomu se říká demografický zvrat. Jinak řečeno – sexuální revoluce požírá své děti. Dnes připadá na 100 výdělečně činných lidí 44 důchodců. Za dvacet let bude muset 100 pracujících vydržovat 71 důchodců, pokud ukazatel porodnosti ještě dále neklesne.Ale právě zde jsme svědky dramatického urychlování: V prvním čtvrtletí 2004 byl ukazatel porodnosti o 25% nižší než ve stejném období předchozího roku, narodilo se o 90 000 dětí méně. Od potratů k eutanazii Stárnutí obyvatelstva s sebou nese velkou bídu s neúprosnými důsledky, které vedou od potratů k eutanazii. Tento vývoj bylo možno předvídat, jakmile se objevila pilulka, ale nikdo nechtěl slyšet varovné hlasy. Nyní už není možno vývoj v médiích zamlčet, ale je tu zajímavá věc: pravou příčinu není možno pojmenovat. Proč se rodí méně dětí? Protože se jim brání v početí a jsou utráceny, protože homosexuálové děti nerodí a protože, to už se vymyká svobodné vůli, stále více mužů a žen je neplodných.My jsme si dosud mysleli, že tabu existují jen v primitivních společnostech, nikoliv však v racionálně osvícených. Znamením primitivních společností je, že sexuální uspokojování pudů se neřídí etickými normami. Není tedy divu, že u nás vznikají nová tabu.Prožíváme skutečnost, že odtržení sexuality od jejích dvou funkcí, plození a jednoty lásky mezi mužem a ženou, vede ke kultuře smrti. To znamená, že sexualita v kultuře života musí opět obě tyto funkce integrovat.Všechny křesťanské církve to po 1900 let učily. Když se v roce 1960 objevila pilulka, Pavel VI. v jasnozřivé encyklice Humanae vitae varoval před důsledky, které jsou nyní daleko horší, než se dalo čekat. Problémem bylo a je, že na katolickou sexuální etiku se pohlíží jako na těžké jho, které údajně okrádá člověka o to nejlepší z života, totiž o rozkoš z lásky.Osvobozující poselství Jana Pavla II.Tento uzel rozvazuje Jan Pavel II. ve věrnosti principu: S nouzí roste i to, co zachraňuje. V prvních pěti letech svého pontifikátu rozvinul ve 129 katechezích teologii těla. Jeho životopisec Georg Weigel mluví o „časované bombě“, kterou bylo změněno pojetí tělesnosti muže a ženy, sexuality a jejich vztahů navzájem a k Bohu.Papež ukazuje, že sexuální láska má a také může vést k Bohu. To je možné jen tehdy, když je sexualita výrazem vzájemně darující se lásky mezi mužem a ženou a je otevřená svému poslání předávat dále život.Ve společnosti nemůže dojít k obnově bez obnovy manželství a rodiny, bez uznání plné pravdy o důstojnosti člověka v jeho duchovní a tělesné dimenzi. Teologie těla je osvobozující poselství spásy, které odpovídá na hlubokou touhu lidského srdce a ukazuje cestu z rozčarování, zranění, depresí a ztráty smyslu. Je to protilék proti kultuře smrti.Mobilizace mladé generace k lásce Potřebujeme sexuální kontrarevoluci. K tomu nepotřebujeme zbraně, nýbrž rozhodný obrat mladé generace, aby vybředla ze zničujícího šílenství sexualizace. Nejde o to, vracet se k tradičním neživým formám, nýbrž obnovit manželství a rodinu jako maják života. Kdo se vydá na cestu čistoty, potřebuje rozhodnost a odvahu plavat proti proudu. Odměnou je zajištění, radostnost a síla a s Boží pomocí životní partner, se kterým je možno projít těsné a dusné období, které je před námi.V Americe zachvátilo hnutí čistoty miliony mladých lidí. Prezident Bush je podporuje miliardovými obnosy. Ví proč: chce, aby Amerika zůstala silným národem. Moje generace plavala proti proudu a bourala. Kdo dnes plave proti proudu sexualizace, buduje kulturu života. Kirche heute 12/2004 překlad -lš- z čas.Světlo vložil FerdaK

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace