poslal cebe Pavel II. - papež on-line
Čím déle nemocný a nachýlený papež vydrží vést církev, tím lépe se bude vzpřímenému a zcela jinému nástupci začínat. Měli by tedy být bratru papežovi všichni kardinálové velice vděční. A nejen oni. Celá společnost.
Jan Pavel II. - papež on-line
Stalo se běžným jevem, že veřejnost má velký vliv na ustavení, setrvání i odvolání špičkových představitelů. Nedávno si volební hlasy i davy demonstrantů usadily na prezidentské křeslo svého mučedníka na Ukrajině. Naposled odešel ministr ve Francii, o němž si pamatuji, že měl hodně dětí, ale také divně pronajatý byt.
Protože církev ctí své soukromí, diskutuje se o římském papeži opatrně, uctivě, ale zato vytrvale. Církev si je vědoma, že poměry mění koncily nebo sám papež v době, kdy své pohledy může vysvětlit a prosadit. A ta doba současnému papeži už uplynula.
Špička duchovní pyramidy
Mezi českými pokoncilními katolíky nacházím rozhodné zastánce papežova odchodu do důchodu, protože každý biskup musí v určitém věku odevzdat svěřený stolec. A mezi stejnými českými katolíky slyším hutnou obranu svědomí, ve kterém záleží pouze a jenom na Janu Pavlovi II. samotném.Pro každého kazatele je totiž otázkou, zda ještě může být pastýřem, když ztratil hlas. Jestliže nyní Jan Pavel II. postupně přijímá hlasy svých nejbližších kolegů a autorizuje je i v tak důležité bohoslužbě, jakou jsou velikonoční obřady, vytváří tím nový obraz církve.
Jistá část katolíků se zároveň bojí, aby papež bezmocně nepřihlížel práci apoštolské kurie, která by sama papežem autorizovala hlasy tajemníků, kteří církev vedou jinak, než ji vedl silný Karol Wojtyla. Na každý pád je velice dobře, že diskuse trvá, protože pokud církev diskutuje a hledá názor, je zdravá.
Postavení papeže však je jiné, než volený mandát prezidentů a ministrů. Papež je špičkou duchovní pyramidy a na zemi nemá komu podat svou rezignaci. Ta pyramida pod ním je na něm závislá a bez papeže nemůže konat dílo spásy ani biskup a ani kněz.
A jim by měl nyní říci, že už nemůže? Nebo to má říci svému Pánu? On, hrdý Polák?
Hvězda a její nástupce
Jan Pavel II. přece neodmítne kalich utrpení, jako jej neodmítl ve velikonočním příběhu Ježíš Kristus, když se modlil před ukřižováním v zahradě Getsemane. Papežská jedinečnost je velice blízká jedinečnosti spasitele.Dějiny ukázaly, že pro mnoho věřících křesťanů je toto pochopení hlavy církve nepřijatelné a že jsou radši za Pána, kterého zatím nevidí, než za Kristova náměstka, který je z masa a kostí, a tedy všem lidským bídám poddaný. Ale ti jsou mimo katolickou církev a své představené si volí.
Ti, co zůstali římskými katolíky, dané meze ctí. Církev, to je stejně tak papež, jako jsou církví oni, bratři a sestry katolíci. Takže se spolu domluví a celou situaci zvládnou bez skandálů, hádek a pranic.
Taky aby to nezvládli. Vždyť jejich papež je hvězdou všech médií. Co by získali tím, že by jej nějak laskavě odstavili? Nejspíš krátkodobou pozornost místo trvalého uctivého zájmu.
I jeho nástupce bude muset hledat svoje místo na slunci. Přetěžko bude následníkovi tak výrazného papeže. A čím déle nemocný a nachýlený papež vydrží vést církev, tím lépe se bude vzpřímenému a zcela jinému nástupci začínat.
Měli by tedy být bratru papežovi všichni kardinálové velice vděční. A nejen oni. Celá společnost.
Jan Pavel II. na papežském trůně je ve svém úřadě jako poslední z těch, kteří svým osobním nasazením přispěli ke konci sovětského dominia. Jako by říkal, že všechno není ještě dokonáno. Ještě pořád nemůže zavřít unavené oči a odevzdat svůj život svému Pánu. Jako pastýř vyhlíží po slušných, laskavých a všem přijatelně zbožných poměrech, jenže k těm je v našich nových demokraciích ještě daleko.
Autor je kazatelem CB
