Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Hedvika.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 15300, komentáře < 7 dní: 298, komentářů celkem: 333147, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 100 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

Willy
rosmano
wollek
timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Starý kněz sám proti totalitě
·Genesis 2018 – průzkum mezi křesťany
·Veřejné setkání podpořilo situaci čínských křesťanů v ČR
·Vyšlo čtvrté číslo Zpravodaje Bratrské jednoty baptistů
·Prodavači strachu
·Azyl pro čínské křesťany - Příběh Evy
·Ukrajinská pravoslavná církev přestává být podřízena moskevskému patriarchátu
·Trestní oznámení na prof. Piťhu za šíření poplašné zprávy
·Gender mužů žijících v celibátu
·V Rumunsku ztroskotalo referendum o definici rodiny

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
96 131 225
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Teologie: MALÝ KŘESŤANSKÝ HERETIKON - 1. JE BIBLE SVATÁ?
Vloženo Úterý, 01. březen 2005 @ 19:37:31 CET Vložil: Bolek

Úvod do křesťanství poslal Lutrik

MALÝ KŘESŤANSKÝ HERETIKON - 1. JE BIBLE SVATÁ?

 

 

pokus

o bibli

cky vě

rný a 

 

MALÝ KŘESŤANSKÝ HERETIKON

 

lidsky

věroh

odný

vhled

do kř

esťan

ského

myšle

 

 

 

Pro kroužek svých přátel, skutečných i potenciálních, připravil

a vlastním nákladem v lednu 2005 vydal Ilja Herold

 

ÚVODEM

Mám rád Bibli, a již v mládeneckých letech byl jsem zaujat ježíšovským příběhem. Stále více mi však vadil průvodní nános absurdních dnes již představ filosofických, biologických a kosmogonických. Stejně, jako asi většina křesťanů, dlouho jsem se k tomu spokojoval nespecifikovanou vnitřní výhradou. Než jsem objevil,- žel hodně pozdě,- že tento nános přichází zvenčí a nemá žádné vnitřní opodstatnění.

Před několika lety dostalo se mi vzácné příležitosti hovořívat o Bibli v kroužku přátel, kteří křesťanskou víru nesdílejí, ale naopak jsou k církevnímu učení (a v dů­sledku toho i k Bibli) značně kritičtí. Snaha být k nim biblicky věrný i lidsky věro­hodný stála mne nejen mnoho práce (mám jen amatérské teologické vzdělání), ale pře­devším mnoho vnitřní očisty: Znovu a znovu jsem překvapován tím, jaké divné předpoklady a předpověry se mi kdysi v ranném dětství zadřely pod kůži péčí laska­vých učitelek Nedělní školy a náboženství, jak nepříznivě ovlivnily mé další myšlení, a jak nesnadné je se jich alespoň k stáru zbavit.

Některé ze svých výkladů spojil jsem nyní v přiloženou brožurku v naději, že příliš neurazí, ale naopak nalezne zájemce, obhájce i pokračovatele. A navíc snad i církevní pedagogy, kteří se pokusí chránit dětskou duši a myšlení před laciným animismem, jen zcela neprávem vydávaným za křesťanskou výuku pro děti.

Někteří asi prohlásí můj pokus za zcestný. Chci se však dovolat na apoštola Pavla a jeho 1 Korintským 14:19:  Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně pro­mluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.

Své původně nesystematické výklady jsem nadepsal již v době jejich vzniku takto:

Je bible svatá ?                    

O představě Boha                

O Království Božím             

O víře                                 

Odkud zlo                            

Proč byl ukřižován Ježíš       

Pašije podle evangelií           

O duchu a duši                    

Ježíš a křesťanství               

16.ledna 2005 Ilja Herold

 

 

JE BIBLE SVATÁ ?

Je škoda, že i zcela nedávná vydání Bible, například naše oficiální reedice Bible Kralické z roku 1963, nese označení Bible svatá, aneb všecka svatá písma Starého i Nového zákona. Také nový ekumenický překlad, který vyšel o 16 let později v roce 1979, je uveden jako Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona. A tak to čteme a vyslovujeme v našich církvích dodnes: Bible je svatá kniha, a je to zákon.

Bible ovšem není svatá. Není svatá tím, že by spadla s nebe. Že by ji diktoval nebo alespoň verbálně inspiroval Duch svatý, jak se ještě donedávna tvrdilo. Že by psala a pojednávala pouze o svatých věcech. Že by její slůvka měla být nedotknutelná, nezpo­chybnitelná, nediskutovatelná. A nejméně svatá je snad tím, že by měla v sobě skrývat nadpřirozená tajemství zjevitelná jen zasvěceným.

Bible tedy není svatá. Ani jako celek, ani její části. Bible je lidské dílo. Lidské dílo zbožných,- ale jinak docela obyčejných lidí. Ani apoštol Pavel, autor mnoha no­vozákonních spisů, nebyl víc než římským občanem.

Ale Bible není ani zákon. Ani Starý,- ani Nový. Jsou v ní sice obsáhlé soubory předpisů a ustanovení, jaké dnes zahrnujeme pod trestní řád a občanské a hospodářské právo. Ale Bible sama o sobě vůbec není zákonem v tom smyslu, že by její názory a historické výpovědi měly mít samy o sobě obecně závazný charakter takže by jejich dodržování bylo možno vynucovat jakýmikoliv společenskými, morálními, nebo i jen náboženskými a duchovními sankcemi. Pokud pak Bible vkládá ve svých starých po­věstech do Hospodinových úst příkazy ke krutosti a zabíjení, jde o historický pokus theologizovat dějiny, nikoliv však o biblickou tendenci nebo dokonce o mravní impe­rativ.

***

 Nedávno mne popudila knížka bývalého amerického presidenta Jimmy Cartera, nazvaná „Život ve víře“. Píše se tam na jednom místě „Často porovnávám život křes­ťana, námořního důstojníka (on byl mimo jiné velitelem atomové ponorky) a před­ního politika. Podle mého názoru má postavení důstojníka hodně společného s nábo­ženskou vírou. Možná si léta u námořnictva ve vzpomínkách idealizuji, ale nalé­zám mnoho podobností mezi jednáním správného křesťana a službou na mé po­norce. Všichni námořníci, podřízení kapitánovi, se striktně drželi přísných pravidel, snažili se dělat co nejméně chyb, ale zároveň věřili v jejich případnou nápravu a prominutí. Se stejnými vlastnostmi se setkáváme u křesťanů“. Já nejsem president, nejsem teolog, nejsem profesionální kazatel, a nevím, zda jsem dobrý křesťan. Ale s tímto pojetím bych hodně polemizoval. Bůh není velitel, a pan Carter není Bůh. Křes­ťanství není vojna, víra není slepá poslušnost. A Bible není zákon, ani s malým, ani s velkým „Z“.

Co tedy Bible je?

To, co nyní řeknu, je běžně známo a objektivně doloženo. Asi většinu toho víte a proto to nebudu složitě dokládat. Nemohu se ovšem o těchto věcech nezmínit. Horší je skutečnost, že to co běžně víme, není v souladu s našimi dodnešními církevními vy­znáními, a zdaleka ani s tím, co dodnes slýcháváme na našich kazatelnách. Naše církve čeká významný a odvážný řez, chceme-li zachovat Bibli její místo a jejímu ob­sahu úctu a význam. A chceme-li našemu domýšlivému holedbání, že jsme křesťan­skou kulturou, ponechat alespoň špetku pravdivosti a naděje. Své poznámky chci uvést v osmi bodech a závěru.

1)Bible není kniha, ale kni*****, která zahrnuje na 70 spisků zcela různých dob i zcela rozmanité povahy: Které vznikaly v různých situacích a měly zcela rozmanitý účel. Jsou tu staré pověsti hebrejské podobné našim starým pověstem českým, i obecné báje a mýty přebírané zcela neproblematicky ze sousedních a předchozích kul­tur. Jsou tu židovské letopisy a genealogické soupisy a seznamy královských rodů. Jsou tu lidové hrdinské zpěvy a zbožné modlitby hned vedle milostných veršů a to mi­lostných veršů značně odvážných. Najdete tu divadelní drama, liturgická a nábo­ženská ustanovení, legislativně platné právní předpisy i důsledně kdysi prosazovaný trestní řád. Hned vedle hospodářských norem jsou řazena mystická vidění, dopisy i kázání, a snad i jiné. Ze všeho nejvíce je proto Bible historickou sbírkou národní lite­ratury. Je potřebné a nutné to vědět a ke každé z těchto knih přistupovat citlivě a s ohledem na její povahu, v jejích vlastních vnitřních i vnějších souvislostech. I já čtu dnes jinak báseň, jinak detektivku a jinak jízdní řád,- které všechny mám ve své knihovně, a třeba hned vedle sebe,- a běda, kdybych si to popletl.

2) Skoro žádná z těchto knih nevznikala ve své prvotní podobě se záměrem stát se „svatou knihou“,- a jen výjimečně byly některé z nich koncipovány vyloženě jako právní předpis a zákoník. Povětšině vznikaly jednotlivě, samostatně, samoúčelně, od­děleně, každá zvlášť. Většinou až později bývaly asi zachycovány písemně. A teprve později po mnohých nepřízních byly jejich zlomky a trosky citlivě a zbožně kompilo­vány a kanonizovány. Významné je, že úcta k těmto starým a tehdy zpravidla již jen zlomkovitým textům byla taková, že se nedopustilo jejich paušální sjednocování a harmonizace. A to ačkoliv pozdější redaktoři si případných nesouladů a rozporů ne­mohli nebýt vědomi. Sahá to až do pobiblických dob, kdy kanonizátoři Nového zá­kona ponechali vedle sebe čtyři evangelia,- Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo, a to ne ačkoliv,... ale právě proto, že si byli velmi dobře vědomi rozdílnosti jejich svě­dectví a důrazů,- a chtěli je zachovat. Některé texty ovšem zamítli a do kánonu neza­hrnuli,- vpodstatě podle své volné úvahy.

3)Bible má svou historii. Biblické texty vznikaly možná přes 2000 let. Nestačí tedy vnímat jen rozmanitost žánrů a různost autorů. Je nutno vidět a vnímat i tuto dlouhou dějinnou osu. Nemůžeme různé biblické texty jakoby srazit do jednoho bodu a pak staticky pozorovat a kritizovat jejich zdánlivé logické rozpory. Rozdíly v biblických výpovědích nejsou zpravidla logickým rozporem jednoho okamžiku, ale historickým rozporem různých časů, situací, společenské problematiky i různosti postojů a myš­lení. My ve svých vlastních dějinách také nemícháme gotiku s barokem v jedné zku­mavce. A svatého Václava nepoměřujeme Václavem Klausem. Lidé nebyli stále stejní, jejich situace nebyly stejné, jejich problémy nebyly neměnné,- a proto i jejich myš­lenky, názory a výpovědi se nemohou často nelišit. Proto se často zdůrazňuje tak zvaná „kontextuálnost teologie“, - tedy souvislost teologického myšlení s životní sku­tečností. Položíme-li například dnes vedle sebe zbožnost švýcarských evangelických podnikatelů a zbožnost katolických bezzemků v Guatemale, nemůžeme si rozdílů ne­všimnout.

4)A nyní se dostávám k věci, kterou pokládám pro správné chápání Bible za rozho­dující. Která je zcela mimořádná a to, jak se domnívám, i z pohledu religionis­tiky. Která vyrůstá ze starozákonního myšlení a která prolíná celou Biblí: Je to před­stava o zdroji poznání Boha. Pro hebrejského myslitele není zdrojem poznání Boha vesmír nebo příroda. Pro hebrejského myslitele není zdrojem poznání ani osvícení, trápení těla, nebo obluzování mysli. Ani z nebe spadlé posvátné texty - i když i toto vše se v bibli také objevuje. Židé především vycházeli z dějinného přesvědčení, že Bůh JE (tedy že existuje),- a že je má rád. A že je proto vede. A že proto tedy oni, Židé, mohou na svých vlastních dějinách poznat toto vedení, tuto Boží lásku, a tedy Boha samotného. A proto židé sbírají a kompilují svou národní literaturu a kanonizují ji a nakonec její sbírku povyšují na svatou knihu. Protože je v ní zachyceno, jak je měl Bůh rád. Zdrojem poznání Boha byly tedy pro Izraelce široce pojaté dějiny vlastního národa. A já to ještě jednou zopakuji:... Židé vycházeli z dějinného přesvědčení, že Bůh JE,- a že je má rád. A že je proto vede. A že proto na svých vlastních dějinách mohou poznat toto vedení, tuto Boží lásku, a tedy Boha samotného. A proto židé sbí­rají a kompilují svou literaturu a kanonizují ji a nakonec její sbírku povyšují na svatou knihu. Je v ní zachyceno, jak je měl Bůh rád. Zdrojem poznání Boha byly pro Izraelce široce, ale teologicky pojaté dějiny vlastního národa.

5)Já, který nejsem Židem a to ani rasou ani způsobem svého náboženského myš­lení, nechci s touto představou polemizovat. Ono vlastně pro mne není ani důležité, zda tato představa je nebo není správná a pravdivá. Protože pro mne se tato představa o Bibli jakožto příběhu Boží lásky k vyvolenému národu posouvá. Bible mi není Boží výpovědí, kterou by Bůh napsal o sobě samém. Bible je mi lidskou výpovědí o lidech, kteří nalézali stopy a podoby Boží lásky v životech svých a svých předků. Autoři ne­psali slovo spadlé s nebe. Bibli nepsal Bůh, nepsal ji ani Ježíš. To lidé psali své poro­zumění tomu, jak Bůh zasahoval v jejich dějinách. Oni zde kladli otázky, oni hledali své odpovědi. Oni se zpovídali ze svých pochybností, oni nalézali i svá utvrzení. Oni pronášeli své soudy a svá rozřešení.

Pro mne osobně pak Bible není dokladem o tom, jak se Hospodin objektivně pro­jevoval v židovských dějinách. Pro mne je historizovaný a ledaskde i nesporně styli­zovaný biblický příběh výpovědí o tom, jak jeden historicky konkrétní národ hledal Boha, jak jej snad i nalézal, ale jistě také míjel a ztrácel. V tom je pro mne Bible jedi­nečným poučením, jedinečným svědectvím, ale také jedinečnou osobní výzvou.

 6)V tom je jedinečnost Bible jakožto náboženské knihy. Bible neskrývá, že je lid­ským vyprávěním. I údajný boží hlas je v ní vždy interpretován člověkovým slyšením a jeho sdělením a zápisem. I údajná podoba Boží je vždy jen letmo zachycena v podo­benství prostřednictvím nedokonalých lidských slov. A každé transformované a dále sdělené poznání je pak vždy znovu a znovu prověřováno celou společností. A následně pak poznáváním, vírou, zklamáním i nadějemi celých generací. Generací těch co věřili i těch co pochybovali. V tom je jedinečnost Bible jakožto náboženské knihy. Ne­spadla z nebe. Není zákonem. Není ani sbírkou moudrostí ani knihou životopisů sva­tých. Je příběhem. Lidským vyprávěním. Lidským vyprávěním o tom, jak jeden kon­krétní a naprosto ne svatý národ hledal ve svých dějinách Boha. Ve svých dějinách i na nich, a tedy ve svém konkrétním společenském, politickém, ekonomickém i du­chovním životě. Jak ho snad nalézal. Jak se domníval slyšet jeho hlas. Jak vnímal jeho přítomnost. Ale jistě také jak ho míjel a často i ztrácel,- a možná nadlouho,- a možná právě v dobách, kdy si jím nejvíce byl jist, a kdy se jeho přítomností honosil, ujišťoval a ospravedlňoval.

7) Tím mi Bible není posvátná,.- abych ji snad líbal a klaněl se jí. Má pracovní Bible je naopak dost odřená a ušmudlaná. A není mi svatá ani jakoby svou podstatou nebo původem. I když, přiznám se, asi bych s ní nedokázal praštit o zem. Ale je mi knihou především významnou a mimořádnou. Pokladem snad stovek generací, pokla­dem hledání, míjení, omylů i nalézání. Která mne vyzývá k dialogu a vždy znovu mne dráždí, potěšuje, podněcuje, zarmucuje i vyzývá.

Tím a v tom je bible knihou také aktuální, a ve svém obrovském bohatství vždy no­vou. Která inspiruje, motivuje.. a třeba někdy i jen staví před zajímavé hádanky a ré­busy. Ale která dokáže nabídnout svému čtenáři i potěšení, a inspirovat naději a na­značit řešení a cestu. Ne jako zákon. Ne jako předpis, ne jako vědeckou poučku. Ale jako otevřenou možnost a náznak něčeho jiného,- generacemi propochybovaného, ale i snad prověřeného,- a snad dobrého.

8)Zvláštní místo v Bibli zaujímá Ježíš, později zvaný Kristus. Pokládáme jej za ústřední biblickou postavu,- ale ani od něho nemáme jediný písemný záznam, a ne­máme ani ten nejskromnější náčrt jeho podoby. I Krista známe jen jako příběh z vy­právění druhých, i jeho slova známe jen jako něčí vzpomínku. I Krista si musíme do­mýšlet, i Krista si musíme prověřovat, i Kristem se nemůžeme více než inspirovat. Nemáme zápisy jeho kázání, nikdo nám autenticky nezachytil ani jednu jeho mod­litbu, nikdo z jeho současníků nezpracoval pohled na jeho filosofickou soustavu.. Jeho evangeliem je kusá radostná zpráva, že Bůh dává svobodu v lásce, a že sám nás má rád.. Ale nic víc. Víra v Krista je jen okouzlením a ochotou přijmout jeho pozvání k novému myšlení a životu. Ale ani to ne jako do jistoty, ale jen jako do dobrodružství inspirovaného nadějí.

V Kristu se ovšem biblický příběh o hledání, nalézání, míjení a ztrácení Boha stává antickou tragedií. Když se totiž židovský národ po generacích s Bohem skutečně se­tkává,- tak zní biblický příběh o Ježíšovi,- nepoznává jej, ale odmítá a zabíjí. A hrs­tička těch, kteří v Kristu Boha poznali a k němu se přiznali,- tak pokračuje biblický příběh,- místo aby se snažili jemu se připodobnit a stát se tak obrazem Božím a napl­nit své určení o kterém se píše hned v prvních verších Bible,- místo toho počínají Kris­tovi vyznavači přeznačovat Boha a Krista k podobě svého myšlení. Aby nám lidem vyhovoval, naše myšlení obhajoval, do naší zbožnosti se vešel a našim lidským tou­hám pomáhal a sloužil. Až podnes, až po naši dobu, až po mne a mé děti.

........

Položili jste mi otázku, zda je Bible svatou knihou. Shrnuji, že Bible svatou kni­hou sama ze sebe není. A není ani zákonem. Bible se však svatou knihou může stát. Příkladem svého hledání a svého nalézání. A může mi pomáhat hledat a nalézat záko­nitosti života. A může mi pomáhat hledat a nalézat otázky a odpovědi pro můj život vlastní. V tom se pak mně osobně stává knihou svatou a třeba i zákonem. (25/02/04)

 

Obsah:

1. JE BIBLE SVATÁ?
2. O PŘEDSTAVĚ BOHA
3. O KRÁLOVSTVÍ BOŽÍM
4. O VÍŘE
5. ODKUD JE ZLO?
6. PROČ BYL UKŘIŽOVÁN JEŽÍŠ KRISTUS?
7. PAŠIJE PODLE EVANGELIÍ
8. O DUCHU A DUŠI PODLE BIBLE
9. JEŽÍŠ A KŘESŤANSTVÍ
 

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Malý křesťanský heretikon - sbírka několika vybraných výkladů Bible, přednesených mezi přáteli v průběhu posledních let. Vydal vlastním nákladem  v roce 2005

Ilja Herold, Čajkovského 10, 130 00 Praha 3,  e-mail < i.herold@quick.cz >.


 
Příbuzné odkazy
· Více Úvod do křesťanství
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Úvod do křesťanství:
Úvod do křesťanství


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"MALÝ KŘESŤANSKÝ HERETIKON - 1. JE BIBLE SVATÁ?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.20 sekundy