poslal reny
Vstupujeme do adventní doby
Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce." Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?" Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. Lk 1, 26-38
Milí přátelé, bratři a sestry,
vstupujeme do adventní doby, do zvláštní části roku, v níž vyhlížíme narození Ježíše Nazaretského, v níž očekáváme cosi, co se již stalo. Proto si v tomto měsíci můžeme uvědomit náš zvláštní způsob existence: žijeme v nadějném očekávání, a přesto ze vzpomínky; připomínáme si cosi, k čemu s nadějí vyhlížíme. Jsme zvláštním způsobem uchopeni minulostí i budoucností, jako bychom bez přestání otáčeli hlavou dopředu a dozadu, ale přitom se stále dívali týmž směrem. Cíl, k němuž hledíme, totiž objímá všechny věky.
Přesto pro nás v této ohromující věčnosti existuje záchytný bod. Okamžik, v němž se božský svět sklonil k nám a dal se nám poznat v jedné ze svých podob. Tento podivuhodný příběh je spojen se jmény dvou hlavních aktérů. Především je to Maria, o níž se u Lukáše mluví jako o panně “zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova”. Ona byla jediným člověkem, jenž naplno zakusil tíhu nebes. Sestoupil na ni Duch svatý a moc Nejvyššího ji zastínila. Tuto “požehnanou mezi ženami” navštívil Bůh a ona mu porodila božské dítě. Maria je pro nás záchytným bodem v temné a děsivé věčnosti Božství. Křesťanská tradice to správně rozpoznala a přiznala jí oprávněně význačné místo ve svém učení.
Druhým hlavním aktérem je Ježíš sám. Bůh-člověk, jenž se podle Písma narodil v betlémském chlévě a jemuž se přišli poklonit dokonce mágové z východu. Muž, jenž procházel Palestinou a hlásal své učení o království Božím. Kritik židovských náboženských zvyků a buřič, jenž skandálním způsobem vyhnal chrámové stánkaře. Pro své okolí jistě bytost velmi obtížná a nepříjemná, radikál, který to myslí vážně, vizionář plně zaujatý svým učením. Také skončil na popravišti.
V adventní době ale teprve čekáme jeho narození. Vánoce jsou oslavou božského dítěte. Jsou dobou, v níž hraje hlavní roli bohorodička Maria a její syn, zachránce smrtelníků. Romantická atmosféra vánoční noci, naděje spojená s právě narozeným dítětem, zaslíbení záchrany a pomoci ze strany samotného Boha. Jako by naši radost z vánoc ještě umocňovalo vědomí, že máme co dělat s malým a bezbranným dítětem. Až vyroste, už to taková radost nebude. Bude po nás cosi chtít, bude mít svou vlastní hlavu, své učení, dokonce se distancuje od své rodiny a bude chodit světem se svými kumpány. Nebude to pro nás tak jednoduché, jak se na počátku zdá.
Ale nyní teprve vcházíme do adventní doby. Teprve se těšíme na to, že vyjde hvězda nad Betlémem.
Lukáš Ondra
