poslal Nepřihlášený
19.01.2002, Haló noviny Tradice sborového zpěvu je v našich podmínkách dávná, na jejím začátku jsou jistě mnohé literátské sbory sklonku středověku, zpívající v kostelích. Na jednom starém obrázku je mezi zpěváky zachycen i slavný stavitel rybníků, Jakub Krčín z Jelčan. Sborový zpěv vývojově nabýval na významu, jindy zase upadal, ale dokázal se vždy vzpamatovat a opět sbory nastupovaly cestu na výsluní. O posluchače neměly nouzi, protože zvláště na malých městech každý každého znal a rozumělo se samo sebou, že amatérské zpěváky přicházeli povzbudit také jejich přátelé. Ostatně mnohdy výkony amatérských zpěváků byly na úrovni.
V posledních létech se situace opět změnila. Za pronájem místností ke zkouškám se musí platit, vesměs vládne »dovezená« kultura, a tak sbormistři často letitých souborů (novodobá sborová tvorba v našich podmínkách začíná vzrůstat od 60. let 19. století), hledají východiska. Jedním je využívání kostelních prostorů ke zpívání. Správci těchto objektů se vysloveně takovým produkcím nebrání, ostatně sborová vystoupení přivádějí i sem posluchače. A protože církevní organizace mají většinou spojení se zahraničím, umožňují sborům i vystupování se zahraničními kostelními sbory. A to vede i k určení skladby repertoáru, v němž se snesou snad některé lidové, nebo pololidové skladby s duchovní hudbou.
Zdroj: Haló noviny
